pro Miru Thumse – bohužel mi to letos nevyšlo, snad si to zkusíme příští rok. Já letos pošilhávám k sousedům na Slovensko do Nitry, tady v Čechách už bude všude hodně drsné kolo / Lipno ev. Praha/. Ale pokud ještě najezdím něco na kole, tak do toho půjdu. Dlouhý triatlon je prostě droga 

Gratuluju všem, kteří včera absolvovali Ironmana. Letos jsem se zúčastnil jako divák a byl jsem naprosto uchvácený. Takže až natrénuju plavání a kolo, jdu do toho. Možná si někteří z vás všimli fotografa na kopečku za Kvasicema, tak to jsem byl já :D Doufám, že jsem vás moc neprudil :)

http://picasaweb.google.com/…raviaman2007

Díky „live story“ od Vl001, metodickému vedení Ironmana, receptu na „domácí gel“ od rk a mnoha „know-how“ všech lidiček na tomto fóru odškrtávám další splněný klukovský sen ( původní byl pravá Hawai, ale po těch 20 letech mi stačí mi i Hawai moravská ). Jinak jsem si v sobotu v dobrém slova smyslu užíval a vstřebával opravdu jedinečný zážitek. Takže ještě jednou díky.

mě jenom trošku mrzí, že jsem kromě vl001 a foresta nikoho dalšího nepoznal (potkal nejspíš jo;-). Příští rok budeme muset udělat nějaký organizovanější sraz. Jinak zdravím NNN, moc jsem nevěřil, že dojedeš, když byly už celkem dopředu jasné zakázané neopreny. Ten onáušnicovatý ital, který při rozpravě vykřikoval, v kolika že místech se měřila teplota vody a v jaké hloubce, se pak hádal ještě ráno a nakonec nenastoupil. Tvůj čas byl ale nakonec od limitu s komfortní rezervou;-)

Ječmínku, také mě to mrzí…jenom si pamatuji jak Forest pokřikuje " super draku 2 min a máš Ječmínka " a potom povídá " jo už je za tebou :)…

na běhu jsi mi dal pěkně, ale já jsem s časem na maraton pod 5 hodin nepočítal ani omylem. Byl to můj 1. maraton a rozcvičku před ním jsem asi trochu přetáhl . Přes zimu zapracuju na běhu a třeba příští v Otrokovicích při maratonu chvíli pokecáme, než mi utečeš.

[quote=Jecminek­.Maselnik]2pru­death: neběžel jsi náhodou v bílém triku s ledvinkou? Jestli jo, tak jme spolu chvilku na začátku posledního okruhu popoběhli (já měl oranžové triko a bílou kšiltovku). 2Honzaherda: ten vyskokej na bedně do 24 let byl Forest.[/quote] Jo jo, to jsem byl já :) super závod, když mě to loni v říjnu napadlo, tak jsem ani v duchu na tak skvělí čas nepomyslel,(původně jsem se chtěl jen zůčastnit a dokončit) a že to uplavu kraulem už vůbec ne. Díky všem za spoustu rad a nápadů, teď odpočívám a přemýšlíl co dál?

[quote=Jecminek­.Maselnik]moc jsem nevěřil, že dojedeš, když byly už celkem dopředu jasné zakázané neopreny...... Tvůj čas byl ale nakonec od limitu s komfortní rezervou;-)[/quote] Křeče mne oťukávaly od půlky druhého kola plavání ( pak už jsem hodinu jen splýval ), moc jsem nevěřil taky, ale vždy jsem si připomenul snad stokrát čtený příběh Vl001 z loňska.

Na čas jsem nejel , neměl jsem ani hodinky ( počítač odešel v prvním kole kola ) a tak jsem se orientoval dle času západu slunce.

2 Mirek Kostlivý – já nejsu žádný plavec a dal jsem to za 1:41h. Za 2hodiny to není nijak náročné, jenže to vylezeš z vody a čelo už má 35km kola za sebou :) s Tomášem jsem byl na pokoji! Na kole se fakt trápil – dost foukalo a prý měl nějaké problémy se svaly už před Ironmanem, tak ten M nevyšel dle jeho plánu. Ve vodě mu byla zima a to jistě sebralo síly. Nicméně jeho běh vypadal velice lehce – maratonec se hold pozná!

Gratulace všem. Myslím, že rozhodující je se dokázat na tento závod připravit a překonat přirozenou lenost. Každé dokončení je super! Kolik lidí to může o sobě říct? Doufám, že se mi v září podaří do Vaší elitní společnosti zařadit… 

Vzhledem k okolnosti, že mnohé nezapomenutelné zážitky se občas zapomenou, raději sem hodím pár postřehů: Těžké pro mne bylo už jen rozhodnout se o přihlášce. To nakonec vyvrcholilo 13. ( ) a bylo korunováno přihlášením se do kategorie postižených ( nějak to tam prostě odrolovalo a nedalo se to vrátit ). Už jsem si představoval, jak si mne všichni v Otrokách prohlížejí a typují jestli jsem vadný na hlavu nebo na něco jiného. Fakticky vše začalo ve čtvrtek masívním chystáním a odjezdem do blízkosti kolbiště. Jen naskládat auto zabralo téměř půl dne a vypadalo to , že uvnitř je zázemí tak pro půl „Závodu míru“. Samotný čtvrteční odjezd nevěstil nic dobrého a příznaky byly : tepovka + 10 oproti normálu, ztracené stopky do vody. Aby to nestačilo : ztracené klíče od auta se sice našly, ale to odmítlo poslušnost cca 50 m po vyjetí ( došel LPG ). Takové nějaké varování „zhůry“ . Cesta byla taky divoká, neboť kol-kolem zuřily přívalové deště a vítr vyvracel stromy. Nakonec jsme ale na místo dorazili a po vyspání chybělo v pátek jen zařídit pár drobností ( suroviny pro „domácí gel“, náhradní hodinky do vody ). MTZ je tedy v kupě a tak se po odpolední siestě přesunuji ke Štěrkáči. Mé měření teploty vody ukazuje 25 °C což dává jistou míru naděje pro můj start, pokud večer do vody naprší a noc bude konejšivě chladivá. Ve chvíli čekání na rozpravu plkáme s kolegou hobíkem ( ale o 20 let mladším ) o IM a snaží se mi rozmluvit vzdání startu bez neoprenu. Marně. Rozprava je tu. Sedáme ( Vl001, Forest, Mirek T. ) pod veliký stan a současně se dává do prudkého deště, takže slovu pořadatele není skoro rozumět. Dovídáme se však hlavní , že vše je jak loni a že neopreny zítra tuty nebudou. Jsem schizofrenně naladěn. Bez nálady se vracím na „základnu“. Chystám snídani na ráno a s malinkou jiskřičkou naděje na povolení „gum“ jdu spát. Nejde to usnout . Průběh dvouleté přípravy se honí hlavou a do žil již vyloučený adrenalin nedovoluje usnout. Usínám hluboko po půlnoci. Crrrrrrrrrrrr­rrrrrr. a je to tu!!!!!! Jsou 4 hodiny ráno a „bez odmlouvání“ hbitě vstávám . Klidová tepovka je tak +20 a jsem zpocený jak po 20 km běhu. Snažím se polykat snídani ( vařená rýže ),ale moc to nejede, zrnka se příčí ve staženém hrdle. Poslední kontrola kompletnosti výstroje a proviantu a 4:45 vyjíždíme směr Otrokovice. Na místě jsme asi v 5:00 mezi prvními a mou jedinnou starostí je jak dopadlo měření vody. Po 20 minutách potkávám pořadatele a ten mi oznamuje zdrcující verdikt : 24,6°C = bez !!!! Rezignovaně se vracím do auta a snažím se analyzovat situaci. Posílám varovnou SMS Vl001 s tím , že Otrokovice mi asi nejsou souzeny. Po 15 minutách se mi od něho vrací výzva : „Pojď do toho“. Psychyka se trošku zvedá , dávám tělu první dávku kofeinu po 14-ti denním absťáku a operativně „lepím“ strategii. Rozhodnuto : Zkusím tedy dvě kola a pak se vmísím do davu a půjdu pořadatelům oznámit vzdání. Nejvíce všeho se obávám ostudy před početným publikem. Poslední čtvrthodinka do startu. Rychle se odprezentovat u startovního oblouku plavání. Oblečení jde dolů až na poslední chvíli z důvodu udržení tepla. 10 minut do startu :patlám na sebe celou tubu Indulóny a mám vše mastné ( vč. zorníků plaveckých brýlí ). 5 minut do startu : pomalu vcházím do vody a udržuji si pozici úplně vpravo. Vím, že tam je pláž a dá se jít pomalu do hloubky. Minuta: píšťalka vyhání všechny ven z vody. GO!!!!! Kontroluji vířící směs vody a kmitajících rukou vlevo od sebe a pomalu se vnořuji do potemnělých vod štěrkoviště. Vím, že budu plavat jako jeden z posledních a tak kontroluji všechny rychlíky aby mne bezpečně přeplavali. Po cca 200 m se masa plavců přehání dopředu a já se mohu v klidu soustředit na „svůj výkon“. Díky nádechům na 2 tempa vpravo mám celkem dobrou orientaci a vím ( treningově jsem už štěrkáč jednou obeplaval ) že se můžu držet cca 15 m od břehu a vyhnu se „plavecké dráze“ a nebude problém s orientací. Plavu velmi volně, klidně. Jde to : míjím druhou, třetí,čtvrtou bóji a téměř i schůdky ven. Na schůdcích kontroluji čas a zatím jsem sladěn se svým rozpisem. Na schůdcích se potkávám se „závodníky“ , kteří mají za sebou už druhé kolo. S tím se počítalo a díky tomu vypadám nenápadně a normálně. Do druhého kola „vstupuji“ stejným místem jak při startu, kontakt se dnem je možný udržet cca 70 m. Plavání se stává „autonomním“ a tak se zklidňuje i psychika. Skoro půlka druhého kola je pryč a je to TU!!! Zadní strana pravého stehna je zablokována nastupující křečí. „Kapitánský můstek“ vypíná zadní pohon a mění směr kursu ku břehu. „Přistávám“ a rovnám nohu. Díky blízkosti břehu nejsou následky zničující. „Přepočítávám“ situaci a rozhoduji : loni Vl001 ve stejné situaci, pokusím se taky. Vyrážím v původním kursu. Více než na plavání se soustřeďuji na náznaky křečí a při sebemenším signálu ihned „přepínám“ na prsa. Tempo vázne, přesto dorážím podruhé ke schůdkům. Vedení mého realizačního týmu ( manželka ) hlásí ztrátu oproti rozpisu cca 7 minut. Nic tragického. Musím dál. Do 3 kola mne žene i vzpomínka na 60 km příprav ve vodě, 3600 v sedle a přes 1000 km běhu. Tenhle účet je potřeba " zaplatit" . Vcházím do třetího kola a už nás moc ve vlnách nebojuje. Většina už sedlá kola a mizí směrem na Kvasice. Já s opatrností ukusuju metr po metru z posledního 1300 m okruhu plavání. Jde to, pořád to pomalu jde. A v tom cuk a je tam ( pořádná křeč na stejném místě jak ve druhém kole ). Jdu okamžitě pod hladinu ( asi dva loky – nový prvek občerstvení při plavání ), nahoru mne vytahují jen ruce a orientuji se kde je břeh, naštěstí zas celkem na dosah. Kontroluji „škody“ a tentokát registrují nefunkčnost poloviny zadního pohonu. Odpočívám a cca 5 min „spekuluji“ co bude dál. Na břehu za stromy vidím pochodovat jednoho „plavce“ a říká, že to přehnal s tempem a pro křeče dnes vzdává. Najednou je mi to jedno. Zkusím to toho 1/2 kola dotáhnout do „doku“. Střídám splývavá prsa s pár tempy kraula. Křeč se okamžitě začíná ohlašovat. Pohyby jak ze zpomaleného filmu se šinu , šinu, šinu......a jsem potřetí u schůdků. První cíl svého nicku NNN ( t.j. neutopit se ) plním za 2:22. Je mi to v danou chvíli ale jedno (až po soutěži se dozvídám, že poslední jsem ale nevyplaval a někteří bez neoprénů vzdali ). Důstojně vystupuji po schůdcích, sundávám umaštěné brýle přes které téměř nic nevidím, vedení týmu ohlašuje nabranou časovou ztrátu a kupodivu nejsem " na šrot" fyzicky ani psychicky. Lehounce doklusávám do depa a pohodově se „přezbrojuji“ do cyklistického. Leč to dělám poprvé v životě ( můj první triatlon) všechno klaplo na 100 %. Nastupuje druhá část mé anabáze NNN a to neunavit se . Rozjíždím cyklo nad 28, není mi zima a ihned začínám „dotovat“ podomácku vyrobeným energetickým gelem od „rk“ a hypotonikem. Na trati vládne celkem slunečno a větrno, ale zas nic co by mne mohlo zastavit. Ostatní už mají 2–3 okruhy přede mnou a tak mi není divné , že se na některé dotahuji a dokonce i předjíždím . Frekvenčně točím a první kolo je za mnou ani nevím jak. Na zastávce ve svém depu je mi sdělena neuvěřitelná zpráva : jsem opět ve hře ( vůči rozpisu ) ba co víc mám už 15 min. rezervu k dobru. Nejde mi to na rozum. Druhé kolo jedu opět do průměru 28, do kopců lehce ze sedla, z kopců zalehnout a počkat až to spadne z 50 na nějakých 30. Jde to až podezřele dobře až.....zkouším ve sjezdu protáhnout nohu a bim a naskakuje křeč na pravém kvadricepcu. Rychle „rozmotat“ a nikdy více to nezkoušet. Ke konci druhého kola je mi divné , že nemám odjeto k 60 km , ale mnohem méně. Zkouším přijít na kloub věci a daří se : snímač otáček nedává pravidelné signály a tak jedu rychleji než je indikováno ( no , lepší než kdyby tomu bylo naopak ) a navíc zjišťuji , že nejede ani tepák. Pal to čert. Druhý „pit stop“ , nabírám proviant a jsem už cca 30 min. v plusu. Zklidňuji se a dle rad IM šetřím nohy. Jedu „svoje“ a 3, 4, kolo je za mnou. Při míjení lidí co mají defekty se modlím ať mi to vydrží. V pátém kole musím " vysypat písek" a to mne podstatně oživuje. Společnost cyklistů na trati řídne, ale naopak přibývá větru. Šesté kolo se loučím s tratí a pořadateli a dojíždím na „vyjetí“. Mám náskok oproti rozpisu víc než hodinu a mám " v duši mír a pohodu". Druhé depo zahajuji novým prvkem : improvizovanou sprchou z 1,5 l PET-ky , na skládací stoličce se komfortně převlékám ( jedinná chybička – nepřelepené bradavky – zůstala bez následků ) a vyrážím do poslední části. Nezastavit se jako poslední část mé triogie nicku NNN. Vybíhám z depa a krok je poměrně přirozený a „netuhý“. Dobíhám Víťu Kurku ( kolega z Opavy ), který je už ve 3. kole, představuju se ( on si na mne vzpomíná ) a plkáme celé kolo. Dle jeho měření ho jdeme za 1:06 ( já hodinky nemám, neb jsem je nechal na kole i s hrudním pásem ). S Víťou se loučím v jeho 4. kole, kdy to sešlapuje na podlahu. Já dávám preventivně ( panická hrůza z nějaké masivní křeče ) kousek chůze a před obrátkou v Kvasicích se míjíme s Forestem a tak mu říkám ať mne doběhne, že „zdrbnem“ . Z kopečka však opět popobíhám a tak mne dostihne Forest až za hodnou chvíli. Cesta je popsaná slogany burcující Ječmínka a upomínkami sázky mezi Vl001a Forestem. Forest mne dostihuje a po chvíli společného běhu a pokecu nás míji Vl001. Je vidět , že dneska není jeho den. Loučím se Forestem s přáním hodnotného finiše a dobíhá mne 111 – Jirka Rejl. Opět pokec a 3/4 kola klusem je fuč. Na trati nás zůstává pomálu. Mám náskok oproti plánu už asi 2 hodiny a tak zvolňuji poslední půlkolo do chůze a začínám intenzívně vnímat okolní prostředí. Vůně lesa, slunce spouštějící se nad horizont , cvrdlikání ptactva, duha nad jezem ..... vše je koncentrováno lupou rozjitřené psychiky do fantastického zážitku. Na předposlední občerstvovačce se „zapomímám“ a asi 5 minut se zapojuji do družného hovoru s „občerstvovatel­kami“ . Zapadající slunce mi však připomíná hlavní úkol dne a tak vyrážím dál. Loučím se s obsluhou otočného bodu v Kvasicích a sbíhám posledních 5 km do cíle. Míjím poslední občerstvovačku v lese, kde pořadatelé tancují na cestě při improvizované diskotéce ( muzika z auta ), loučím se s tím , že už nic nepotřebuji a mám před sebou už jen pár posledních kilometrů z dnešních 226. Poslední dlouhá rovinka podél betonového valu a vítězný oblouk je již na dohled ( no přes mé černé brýle a vzhledem k tomu, že je zataženo a slunce je již za obzorem toho moc nevidím ). Závěrečné metry : poslední kufrování do prostoru občerstvovačky místo do cíle, náprava na správný kurs a je to tam : 14:37:22. Necítím skoro žádnou únavu, běh byl na hranici regenerace po kole. Ujímá se mne konferenciér, říkám do mikrofonu historii a význam svého nicku NNN ( t.j Neutopit se při plavání, Neunavit se na kole, Nezastavit se v běhu ) , medaile na krk a v doprovodu mého realizačního týmu ( musím poděkovat i své ženě za super podporu a to nejen při vlastním závodě ) míříme k autu. Nastupují běžné starosti, sbalit depo , shoňka po diplomu a vzhledem k celkové „neopotřebovanosti“ ( schopen řídit auto ) se rozhodujeme bezprostředně „valit domů“, kde jsme krátce po půlnoci.

Takto se zrodil jeden z mnoha IM . Doba „vývinu“ cca 9 měsíců ." Kmotřičky" : Michal J., Vl001, rodinné zázemí, fórum behej.com.

Pro ty , kteří pochybují snad impulz k získání nové identity.

NNN

Mirku, ještě jednou gratuluju a jsem rád, že jsi si splnil sen! Skvělý výkon!

T.

Máš můj obdiv, že jsi to zvládl bez tepáku. Mně stačilo na 5 minut spustit oči z puslmetru a hned jsem měl tendence přidávat. Bez tepovky bych se s vysokou pravděpodností na kole utavil. Je dobře, že jsi jel, jen mne mrzí naše minutí se. V době, kdy jsi dobíhal, jsem s vysokou pravděpodobností ukládal věci do auta, protože potom pod stanem v cíli jsem na jména dobíhajících dával pozor.

NNN :gratuluji k dosažení velkého snu.Zdá se ,že Tvoje rezervy jsou ještě značné. :)

NNN: gratuluji k výbornému a taktickému výkonu. Teď, když konečně znám význam Tvé přezdívky, dovolím si vše shrnout malou, ale pravdivou rovnicí: N+N+N=IM. Skoro se to rýmuje.

Pod tíhou „poklon“ které jste mi udělili začínám být naměko . A teď nevím , jestli je to pro IM důstojné  .

Dík

NNN

NNN tez gratuluju, v Tvem popisu to vypada jako pomerne pohodovy nedelni vylet na Konopiste:)

[quote=Devce]NNN tez gratuluju, v Tvem popisu to vypada jako pomerne pohodovy nedelni vylet na Konopiste:)[/quote] Chytrá holka ( resp. Devče ) !! Prvotní impuls pro přípravu na IM bylo mé tvrzení, že IM do limitu je v podstatě takový delší turistický výlet ( dokonce i s koupelí ) , kdy se člověk skoro ani nezadýchá a každý průměrně zdravý člověk to musí dát. Slovo dalo slovo ( rozuměj tedy sázka ) a další je zřejmé už z popisu MM.

PS: kudy chodím tudy tvrdím , že závodník nejsem , spíše se cítím za pravověrného Tragéda

NNN

Obcas jsem na tebe musel bejt v treninku zlej, ale celkove je videt, zes dokoncil s velkou rezervou coz jsem tusil od pocatku. Tvuj puvodni rozpis se mi zdal zbytecne mekky a pocital jsem s tim, ze ho prekonas.Gratu­luju!!!

ječmínku – ty potřebuješ tepák?? Já ho teď už neberu nikam, páč je to stejně k prdu. člověk se má tak znát, že se nesmí zatavit nikdy. 11:49:39 bez tepáku :)

Honzo, jsi výkonnostně někde jinde. Já trochu kloudněji sportuju 3/4 roku a na sporttester dost spoléhám, protože historicky jsem asi vždycky přepaloval. Ty jsi vyježděný cyklista, pro které to, co píšeš, asi beze zbytku platí. Pro mne platí, co jsem již uvedl: nehlídám-li sporttester, okamžitě jdu tepově nahoru, protože přidávám. Možná se to časem naučím „cítit“, ale zatím to prostě nejde. Nemám na to dost zkušeností a jsem už dost starý na to, abych měl chuť sbírat je tím, že budu testovat, kdy se zatavím a kdy ne. To je budík lepší. BTW i Tvůj čas při mizerném plavání svědčí o tom, že jsi malinko dál než já 

Tak jsem se konecne dohrabal k sepsani zazitku z IM Curych, viz: http://www.etriatlon.cz/…z_hvezd.html

Vzhledem k tomu, že se cítím výborně, začínám „pokukovat'“ po sobotním Libereckém půlmaratónu. Na jednu stranu si říkám: „Neblbni“, ale na druhou stranu jsem dnes mluvil v bazénu s Martinem Rexou a ten si loni týden po IM udělal na půlmaratonu osobák. :) Ale zase je pravda, že to nebyl jeho první. Tak co myslíte?

Advide, pokud jsi zdráv a pozitivně naladěn, půlmaraton týden po IM je sranda, ale nevěřím, že podáš výkon na hranici svý možností. Vyladění na běžecký závod vypadá jinak než 12 hodinovým aerobním tréninkem ZV v jednom dni.

Klidně se dá běžet půlmaraton, ale… jaký máš další program? Triatlonová sezona je krátká :)

[quote=vl001]Klidně se dá běžet půlmaraton, ale… jaký máš další program? Triatlonová sezona je krátká :)[/quote] Ano, léto rychle uteče a konečně se ochladí a trochu zaprší :D Já bych teď dal asi přednost běžeckému závodu před triatlonem, má-li to být pro radost.

Trenér říká, že to je blbost (to běžet).

Ale díky. :)

[quote=Advid]Trenér říká, že to je blbost (to běžet). 

Ale díky. :)[/quote] Je, no a? :) By ti taky mohl říci, že máš pár let pilovat rychlost na kratších distancích než se propracuješ k ironmanu a taky by měl skoro pravdu :) Ber to tak, že trenér je jako manželka. Má vždycky pravdu. Ale na rozdíl od manželky může být občas rozumné neposlechnout :D

vlado nezlob, bububu :)

vl001: To máš sice pravdu, ale zatím se mi vždy vyplatilo poslechnout. Nemusím se pálit sám, lepší je, když budu věřit, že to pálí. Navíc jsem byl včera večer 30 minut klusat a není to ono. Tak dnes jen houbaření.