Běh a psi
Praha 12 - Modřany
Mirek Kostlivý 03.01.2006 13:12:52
Varuji kolegy běžce před agresivními psy, kteří jsou vystresovaní v důsledku silvestrovských oslav, a vrhají se zakousnout do nohou pokojně běžících lidí. Dneska před polednem se do mého levého lítka zakousl černý voříšek. Jal jsem se ho pronásledovat, abych ho za tu opovážlivost ztrestal, ale schoval se mi za otevřená vrátka domu. Pán odklízející sníh před domem v Cholupicích ho sice okřikoval, ale když viděl, že ho pronásleduji, začal říkat: „Ať ho nechám“. V ruce držel velkou lopatu, tak jsem ho raději poslechl, aby mě ještě nepraštil. Když jsem mu ukázal kousnutí, tak jsem se dozvěděl, že to nic není a že jsem neměl běžet, když pes okolo mě běhal. Ale prý je očkovaný, tak snad vzteklinu nechytnu. Jinak se stanu pověrčivým na kousání psů v sudých rocích. Poprvé kousal v roce 2004 před „Žebráckou 25“, tam to bylo ale do pravého lítka. Hold si budu muset pořídit nějaký sprej do ruky, aspoň budu vyvážený, když v druhé ruce držím klíče od bytu.
Zbořený Kostelec
papaaya 03.01.2006 13:20:56
Vidis, a mas na dva roky pokoj :)) Mirku porid si psa. Beham s rok a pul starou labradorkou a jakmile se k nam chce ‚pridat‘ nejaky psi kamarad, ona na nej vybehne v jejim dobrem umyslu si s nim hrat a tim padem ja mam pokoj. Pak staci hvizdnout a mam ji zpatky ;)
Česká Třebová
hudy 03.01.2006 13:46:18
Tak to mám se psem docela úsměvnej zážitek asi před týdnem. Běžím si takhle po ránu po vesnici a už z dálky, sbíhal jsem z mírného kopečka, jsem viděl na silnici většího psa (v plemenech se nevyznám), tak jsem s obavami vymýšlel únikový plán, jakmile jsem se přiblížil na nějakých 20 m pes se rozběhl pryč ze silnice a přeskočil asi metr vysoký plůtek u nejbližšího domu :) s úlevou jsem si oddychl a pelášil jsem pryč co to dalo
Brno
running-observer 03.01.2006 14:39:54
Máš na to teda štěstí… Já jsem na psy dost opatrnej a v blízkosti volně se pohybujících psů bez náhubku zmírňuji tempo skoro do chůze. Ale samozřejmě že o nečekaná překvapení není nouze…
Loni v zimě se na mě obořil pes střední velikosti, když jsem chtěl večer projít (proběhnout) po cestě zřejmě okolo jeho „domova“. Pokud jsem nechtěl riskovat roztrhání kalhot či další šrámy, rozhodl jsem se pomalu, ale důstojně vycouvat, než se pouštět do nějaké bitvy. Dopadlo to tehdy dobře až na to, že jsem zřejmě právě tam šlápl do psího exkremetu – ten pes musel mít průjem…
Praha 12 - Modřany
Mirek Kostlivý 03.01.2006 15:26:27
[quote=running-observer]Máš na to teda štěstí… Já jsem na psy dost opatrnej a v blízkosti volně se pohybujících psů bez náhubku zmírňuji tempo skoro do chůze. Ale samozřejmě že o nečekaná překvapení není nouze…[/quote] To bych tu vůbec nemohl pořádně běhat, snad jenom chodit. Tady má snad psa každý, aniž je mají vycvičený. Je zajímavý, že velký psi jsou v pohodě, ale čím menší je, tím horší. Byl jsem bohužel dneska pasivní, měl jsem ho hned nakopnout, jak byl u mě. Příště si to vynahradím, neboj, ale couvat před psem na veřejný cestě nebudu. Když tu mohou volně běhat psi bez náhubku, tak to snad mi můžeme taky. Zatím je to 2:2 (moje dvoje nakopnutí útočícího psa ku dvojímu kousnutí).
Česká Třebová
hudy 03.01.2006 15:31:33
[quote]Zatím je to 2:2 (moje dvoje nakopnutí útočícího psa ku dvojímu kousnutí)[/quote] Dobrý skóre :)
Brno
vl001 03.01.2006 16:22:42
Mně se osvědčilo na blížícího se psa zařvat. Uteče, netřeba ho kopat. Majitelé se většinou děsně diví, občas se pustím i do nich. A zatím bez kousnutí. Jdu to honem zaklepat…
Praha 3
Manfred 03.01.2006 17:56:52
Na Nový rok jsem zažil poměrně nepříjemnou příhodu. Mezi Hostivicemi u Hájkem u takové malé kolonie domků (spíš barabizen) obydlených Romy pobíhalo po polích několik volně puštěných vlčáků. Když mě uviděli, tak se zastavili a upřeně mě pozorovali, nevěděl jsem, jestli se na mě vrhnou. Bylo jich aspoň 10. Radši jsem zpomalil a přiznám se, že jsem měl bobky. Naštěstí mě pejskové jenom nevěřícně sledovali a jinak mě nechali na pokoji. Přesto mi to pokazilo jinak velmi příjemný novoroční výběh, protože ještě několik kiláků jsem se pořád ohlížel, jestli se za mnou nežene stádo čoklů.
Macek 03.01.2006 19:59:44
Mě, naštěstí, ještě žádný pes nepokousal, ale mám nepříjemné zkušenosti s vodítky. Majitel na jedné straně chodníku a jeho miláček si to kráčí na druhé straně a mezi nimi je velice málo postřehnutelné vodítko-běhám večer. Již několikrát se mi stalo, že jsem se do vodítka zamotala. Majitelé mají zřejmě pocit, že já, jako běžící, bez psa , se jim musím vyhnout.
Iva 04.01.2006 06:56:19
[quote=Mirek Kostlivý]velký psi jsou v pohodě, ale čím menší je, tím horší.[/quote] S tím musím souhlasit, já se malých psů bojím určitě víc než velkých. Nevím, jestli bych dokázala psa nakopnout, asi spíš ne. Zatím mě žádnej ještě nepokousal, ale kolikrát k tomu moc nescházelo. Nevíte, jestli existuje nějaký kurz sebeobrany proti napadení psem?
Praha
PetrS 04.01.2006 11:02:03
Mám psa – tedy labradorku – mazlika. Plete se pod nohy, protože má radost a myslí si, že ten kdo běží si chce taky hrát. Máte všichni pravdu, že i to je nepříjemný, tak dostane míček a nikoho neotravuje.
Myslím, že u psů nezáleží na velikosti, ale na pánečkovi.
Už jsem se taky dostal do situací, které popisujete. Malý pes mi skákal po noze tak dlouho, až se mi mezi nohy zapletl a já ho nechtěně nakopl – stejně nedal pokoj. Při vánočním běhu se mi postavili dva vlčáci, široko daleko nikdo. Tak jsem přešel do chůze a vlídně na ně mluvil. Pak odešli. To je asi jediná možnost u velkých hlídacích psů. (fila, vlčák, dobrman a pod.) Plemen jako je doga, retriever se většinou obávat nemusíte. Řvaním zastrašíte bojácné psy, hlavně feny, ale může se to taky obrátit proti vám a pes může zaútočit.
Praha 5 - Barrandov
Rosťa 04.01.2006 14:54:52
Mě zatím vždycky vyšlo nejdříve psa vlídně pozdravit (myslím, že umí poznat, že ho někdo radostně zdraví „Nazdáár“) a když stejně skáče, tak vydat povel „k noze!“ (dvakrát za mnou panička volala „vraťte mi toho psa“, pes poslušně vedle mě) a když se stejně plete pod nohy, tak zastavím..
Praha 12 - Modřany
Mirek Kostlivý 04.01.2006 16:12:04
[quote=Rosťa]Mě zatím vždycky vyšlo nejdříve psa vlídně pozdravit (myslím, že umí poznat, že ho někdo radostně zdraví „Nazdáár“) a když stejně skáče, tak vydat povel „k noze!“ (dvakrát za mnou panička volala „vraťte mi toho psa“, pes poslušně vedle mě) a když se stejně plete pod nohy, tak zastavím..[/quote] Rosťo, ten pes, co mě teď kousnul, je bohužel už asi senilní a v důchodovém věku. Co vím, tak běhám okolo něj už možná 12 let, tak by si mě mohl pamatovat. Bydlí s pánem na samotě uprostřed pole, tak už se možná trochu bojí. Bůch ví, jaký budeme v té „jeho“ osumdesátce.
Laďa 04.01.2006 20:06:36
Jednu radu mám, ale asi ne pro zavodniky. Ja chodím behat se svým psem. Prvni km to znamena asi 5 zastavek protože pes musí vykonat svoje potřeby, ale pak o něm kromě toho že držím vodíko prakticky nevím, dalo to praci ho takle vycvičit ale jde to. A cizí psi si zatím vždy rozmysleli utočení, brazilská fila o váze 60kg předsi jem budí trochu vic repektu než ja. Má to ještě jednu výhodu, protože mi nejde o nejaké trenování na závody a k běhu se špatně nutím, moje filatko mi vždy přípomene že chce jit ven.
Praha 12 - Modřany
Mirek Kostlivý 19.01.2006 19:27:42
[quote=Stanislav Junga]Mirek : psi vycítí obavy. Při setkání s nima je nejlíp myslet způsobem „jestli se přiblížíš, tak tě s potěšením zadupu do země ty hajzlíku malej“. A ujasnit si nejefektivnější způsob případné likvidace útočníka. Většinou se takový myšlenky promítnou i do způsobu pohybu, pes to pozná a nezaútočí. (proti útočícímu pitbulovi to není moc platný, ale na běžný menší a střední plemena to zabírá). Pokud máš problémy s pitbulama, tak běhej s brokovnicí – příprava na biatlon :)[/quote] Naprosto souhlasím. Tyhle prupovídky podobného druhu jsem si říkal vždycky léta letoucí, když u mě byli nějací psi, a měl jsem klid. Poprvé jsem ignoroval trpasličího psa před jednám závodem a již mě kousnul. Podruhé jsem se domníval, že když pán na psa křičí, tak už mě nechá být, ale on se ke mně naopak přihnal, aby mě kousnul. Nyní jsem na ně ale vybavený paprikovým sprejem, který má mít dostřik přes 1m. Má to mít látku asi 1000× pálivější, než je v nejsilnější feferonce. Má to pojistku proti náhodnému spuštění a výborně se to drží v ruce. Zatím jsem to ještě nevyzkoušel, ale připadám si jako kovboj, který při setkání se psem odjišťuje „zbraň“, a čeká, zda pes nezaútočí. Ještě jsem to nevyzkoušel, ale dneska jsem byl u toho blízko, když se ke mě hnal zase nějaký pes, ale kupodivu mě obloukem oběhnul. Že by něco tušil? Až to vyzkouším, tak poreferuji o účincích na psa (a na mě).
Iva 20.01.2006 07:00:46
[quote=Mirek Kostlivý]Nyní jsem na ně ale vybavený paprikovým sprejem, který má mít dostřik přes 1m.[/quote] A kde se dá podobná zbraň sehnat? Slyšela jsem o pepřovém spreji, ale nevím, kam ho jít koupit.
Ruderer 20.01.2006 07:07:02
tipuji ve Zverimexu,pořípadě v jiném obchodě zaměřeném na milovníky psů
Brno (Újezd u Brna)
Stanislav Junga 20.01.2006 08:24:22
Pozor na ty spreje. Slyšel jsem, jak porybný načapal pár „černých“ rybářů, kteří nejevili zájem zacvaknout pokutu, ale naopak začali bezohledně balit a chystali se drze bez ptaní odejít. Použil slzák ve spreji, ale nepočítal s protivětrem … Takže pytláci v pohodě sbalili a odešli a na hrázi zůstal pouze plačící porybný s očima plnýma slzáku :)
m.thums 20.01.2006 09:02:29
Čau lidičky, tak já se přidám také – měsíc před prvním maratonem v roce 2001, jsem dobíhal svou oblíbenou dvacítku před noční směnou. Pršelo, byla docela zima a u hřbitova před Jirkovem vidím v dálce dva vlčáky…říkám si " hm, radši pomalu půjdu, abych je nedráždil ". Seděli vedle sebe jako dva kamarádi, čučeli na mě, kopírovali hlavami jak je míjím, nedávali najevo vůbec nic ! Procházím okolo nich na druhé straně silnice, kouknu po očku kousek za sebe a bylo zle, byli za mnou už asi metr a začalo rodeo – jeden z jedné strany, druhý z té druhé…začal jsem se bránit, kopal a tak různě, poodběhl jsem cca pět metrů, kde byla dopravní značka, kolem které jsem se začal točit a kopat do nich. Bohužel síly pomalu došly, já se neudržel, podklouzla mi noha a spadl jsem do příkopu. Pejsci za mnou, nezapomenu na ten pohled jednoho z nich, kdy mi šel po krku jak jsem ležel, dal jsem instiktivně ruku před sebe a on se mi do ní zakousl a trochu jí rozpáral ( měsíc a půl chirurgie :) ). Já začal řvát a znovu kopat, najednou jsem měl síly za dva, vyskočil jsem z příkopu a zpátky na silnici, kde jel naštěstí nějaký chlapík a zastavil – trochu stáhl okénko a křičel na mě abych naskočil, jenomže to nešlo, šli po mě a vlétli by do auta za námi a to by nedopadlo dobře. Běhal jsem dokola okolo auta, pravidelně jsem se obrátil a kopal je hlava nehlava, až jsem je nakonec dostal a mohl nasednout…Výsledek byl takový, že jsem cca rok, dva viděl všude pejsky, běhal s kesrem a měl pěkný bobky. Ještě dnes se rozhoduji, když míjím nějakého psa, jestli mám zaútočit první ( to je nejlepší ), nebo ne.....Hlavně si dávejte pozor na vlčáky, jsou neskutečně zákeřní, jdou zezadu a když jsou dva tak to máš spočítané – jeden před druhým se totiž začne předvádět… No nic, má to pokračování. Majitel těch psů, měl průšvih, tak je pustil do přírody…Běžím trochu jinou trasu, mám tkaničky, které se nerozvazují a poprvé se mi rozvázaly. Zastavím, malinké zdržení, pokračuji dál a v hlavě mi bleskla vzpomínka na ty psy a oni se vynoří deset metrů přede mnou !!!!! Šok – naštěstí po levé straně plot, dost vysoký aby na mě nemohli, tak jsem se zachránil. Chvilku čekali, štěkali a nakonec pokračovali dál…Když jsem přemýšlel, tak to zdržení mě zachránilo před další bitkou, potkal bych je v místě kde nebylo úniku...... P.S. Než je chytli, pokousali dost lidí. Já jsem se z toho dostal, ale měl jsem velké problémy…hodně mi pomohla manželka, že začala jezdit všechno se mnou a dodávala klid…trochu špatně vidím, v dálce nějaký pařez, já zastavil, vidím psa…běžím, uskočím metr, vidím psa…samozřejmě nic… Tak to je můj zážitek, kterému se dnes směji, ale nikomu nepřeji. Ahooooj tragédi ;)
Praha
Radek Narovec 20.01.2006 14:21:09
To je hustý… k smíchu to není vůbec. Připojuji se k tazatelům, kde se daj pořídit ty spreje a jak rychle a bezpečně se dají použít. Vůbec bych se nechtěl dostat do takového souboje a popravdě, někdy mám děsnou chuť ty zbraně použít proti majitelům volně puštěnejch psů…
Iva 20.01.2006 14:32:51
m.thums: tak to je síla, až mi z toho naskočila husí kůže. Mám známého, který šel s otcem na houby a v lese je napadla smečka toulavých psů. Naštěstí si těch psů všimli včas. Kamarád popadl klacek a jednoho (zřejmě to byl vůdce) praštil vší silou po hlavě. Dobře se trefil, protože ho tou ranou zneškodnil a ostatní pak utekli. Je zajímavé, že v lese při závodech v orienťáku strach ze psů nemám (asi nemám čas o tom přemýšlet), ale ve městě nebo na vesnicích se jim velkým obloukem vyhýbám.
Brno
vl001 20.01.2006 15:23:52
[quote=Radek]… Připojuji se k tazatelům, kde se daj pořídit ty spreje a jak rychle a bezpečně se dají použít…[/quote] Na internetu je několik dodavatelů, také je obvykle prodávají v obchodech se zbraněmi (malá – větší balení, různé typy…). Na běhání je ale nepoužívám, snad to nebude nikdy potřeba…
Praha|Dresden
dees 20.01.2006 15:42:46
Psi jsou to jedine, co mi kazi radost z behani a to dost citelne:-(. Bohuzel na mne poznaji, ze mam strach, a tak po mne jeste spis vyjizdi. Takze sama behat skoro nechodim a me treninky jsou trochu zavisle na tom, jestli se nekomu zrovna chce se mnou:-). Fakt to neni lenost, spis fobie… Zabral uz nekomu z vas ten slzak? Bojim se, ze toho psa jeste spis rozdrazdim. Ja se zase spis bojim velkych psu, jednou se do me jeden zakous.
Praha 12 - Modřany
Mirek Kostlivý 20.01.2006 16:58:02
Manželka mi to koupila v obchodě se zbraněmi, cena okolo 150Kč. Na ten vítr jsem taky myslel, ale po tom zážitku Mirka T. s vlčáky to už fakt musím preventivně vyzkoušet, jestli to má vůbec nějakou účinnost. Snad bude větší na psy (mají lepší čich) než na lidi.
romank 20.01.2006 18:16:00
to thums: opravdu nepříjemný zážitek. Sám takový nemám, ale minulý týden jsem potkal volně pobíhajícího vlčáka a huskyho. Puls na pulsmetru výrazně vyskočil. Naštěstí přede mnou prchli. Ale ten „hasičák“ by chtělo mít při sobě.
Camilio 20.01.2006 21:36:46
TO M.THUMS: Uf, to musela být scéna jak z hororu. No hrůza…Taky občas potkám toulavýho psa, ale naštěstí to vždy byl menší pes, který jen štěkal a běžel těsně za mnou než jsem opustil jeho teritorium. Nevšímám si ho a uklidňuji se tím, že pes který štěká nekouše a modlím se aby se mi nezakousl zezadu do nohy. Štve mě bezohlednost lidí, kteří si pořídí psa a pak nejsou schopni se o něj starat, takže ohrožuje ostatní. Tím klackem by měl správně dostat majitel toho psa.
Kule 20.01.2006 23:29:51
Já nosim při běhání v ruce svazek klíčů, když vidim v protisměru zle vypadajícího psa, tak sevřu pěst a mezi prsty nechám trčet jednotlivý klíče – jako takovej improvizovanej boxer, trochu mi to dodá sebevědomí, ale jestli by to mělo nějakej efekt, kdyby došlo na nejhorší, to nevim, asi bych dotyčnýho psa akorát pořádně naštval.
Praha|Dresden
dees 23.01.2006 08:45:57
Je docela povzbuzujici vedet, ze v te obave ze psu nejsem sama. Vetsinou si pripadam jak blazen:-). A nebo jsme vsichni blazni. A tim to asi bude :)
Melounek 23.01.2006 15:44:29
Me pritel koupil ten peprak v Kotve v nejakym obchode s rybarskymi potrebami A beham s nim skoro porad, hlavne kdyz trenuju sama v lese, a nejem proti psum
Praha 12 - Modřany
Mirek Kostlivý 23.01.2006 16:38:17
[quote=Melounek]Me pritel koupil ten peprak v Kotve v nejakym obchode s rybarskymi potrebami A beham s nim skoro porad, hlavne kdyz trenuju sama v lese, a nejem proti psum [/quote] A už máte někdo osobní zkušenost, jaký to má účinek na případného útočníka? Je mi přeci jenom líto to použít na volně běžícího psa, který se mě nechystá kousnout.
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.