Co kdyby běžec s výkřikem, že si chce hrát, skočil na paničku a povalil ji?

Dnes prva neprijemna skusenost so psami v Nemecku (skoro po 1 roku tu…). Skupinka priatelov/rodinka v pocte osob asi 6–7, s dvoma detmi zaberala celu sirku cyklotrasy…za nimi asi 30m sa prehanal pes – take to bojove plemeno (do psov sa velmi nevyznam). Kazdopadne ked sa otocili a videli ze bezim tak si privolali psa k sebe, resp aby isiel pred nimi, co aj spravil (to ma uklodnilo). Bol som v pohode…potom ked som ich predbehol a presiel okolo psa, ten sa za mnou rozbehol, dobehol, predbehol a otocil sa proti mne nebezpecnym vyzorom. Jedna teta ho uz medzi tym volala – uz ako sa za mnou rozbehol, no ako vidno neskor, nereagoval vobec.

Z tohto dovodu som sa na to vykaslal, pomaly zabrzdil, zastavil a hned sa otocil na pate a utekal spat, hoci som to chcel otocit az asi po dalsich 450m. Ked som prebiehal okolo rodinky, este sa na mna usmievali, ze aky som „blby“ ze sa bojim psika. Kedze Nemecky neviem velmi dobre, nepovedal som im nic. Mal som za opaskom aj novy Anti-dog spray, ale v tomto pripade som to radsej riesil s rozvahou a jednoducho som „usiel“z priameho boja. Nemal som naladu, kedze som bezal svoj rekord na vzdialenost, tj. 30km a tempom 4:09. Pri tom psovi som samozrejme mal HR max za cely beh, tj. 172 

Dnes jsem se při běhání s našim labradorem opravdu vyděsila. Běžel se mnou po Krušných horách na dlouhé šňůře v postroji už přes dvacet kiláků, když se zničeho nic na louce objevili tři zle vyhlížející němečtí ovčáci na volno, bez obojků… zastavila jsem a psa k sobě posadila. Dva z vlčáků na mého psa vyběhli a zvalchovali ho v bahně, mě ignorovali. Mezitím dorazil majitel a toho nejaktivnějšího chytil za srst a za pár vteřin jeho kamarád odchytl toho druhého útočníka. Třetí pes byl celkem v klidu. Nějaký pes na nás vyrukoval už mnohokrát, když je jeden svého pustím, většinou se nedá a útočníka sám zažene. Ale tři psi větší než on? To už je smečka, která si ho nadežene nebo zažene někam daleko. Nezmohla jsem se na nic jinýho, než jekot na ty vrčící, skákající a štěkající bestie. Pán se sice vehementně omlouval, ale celou cestu domů jsem se klepala a z krásného dojmu z předchozího běhu po kopcích moc nezbylo…

Tak v Rusku jdou na to opravdu ve velkém a přehánějí to (jako vždy):

http://zpravy.idnes.cz/…ranicni.aspx?…

Za chvíli to bude pro běžce asi ta nejbezpečnější země na světě 

>> Mirek Kostlivý, 27. 11. 2012 15:03:44

Myslím, že tentokrát nepřehání. V Rusku si moc nezaběháš, pokud tedy nechceš skončit k smrti ukousán 6-ti člennou psí smečkou..

>> Mirek Kostlivý, 27. 11. 2012 15:03:44

V Rusku je to aspoň jen lajdácká svépomoc…

To v Turecku už tisíce psů otrávili na objednávku úřadů, zahrnují je pak hlínou pomocí buldozerů. Je těžké tam vůbec nějakého toulavého psa potkat (pastevecké v horách nepočítám).

V Indii jsem nebyl, ale tam prý také netroškaří – před 4 lety si dali za cíl zabít (otrávit strychninem či umlátit) 100 000 psů. Umírá tam hodně lidí na vzteklinu a viní z toho ty psy. (Zdroj: NG)

>> oblivion, 27. 11. 2012 23:01:07

NA to jsi prisel jak s tim Tureckem? Jaksi tady ziju a mam dost odlisne informace. A hlavne zkusenosti. Ze neziji toulava psiska v horach, no, tam jsou v zime podminky, ze se ani nedivim. V oblastech kolem velkych mest a ve velkych mestech je situace jina. Kdyz pujdes v IST do odlehlych casti, budes mit ze psu strach. To same Ankara a to je vladni mesto. O jinych ani nemluvim. Jiste, ze nejsou v horach, co by tam zrali, ale ve mestech a jejich okoli jsou jich mraky. Nemuzu kvuli nim treba poradne na kolo, to je nebezpecna zalezitost, vyrazit sama do okolnich kopcu…Casto muzes Turky potkat, jak jdou pustinou s klackem v ruce. Je to kvuli psum. Ze nevi, zda a kde se objevi. A klacku se pejsci (pekna telata to jsou) obecne boji.

Co se tady deje a ceho jsem byla castym svedkem je to, ze divoke psy odchytavaji, naockuji je proti cervum, nemocem, oznaci (zalezi dle mesta, nekdy vesi do ucha cedulku, jindy vypali znacku do kuze), aby vedeli kdy a ktery pes byl ockovan. Kolikrat jsem byla svedkem toho, jak psi brali utokem i jen projizdejici auto z mestske zpravy, neb je to boli a ta auta si pamatuji. Feny kastruji a vraci zpet.

To, co popisujes, se delo pred hodne dlouhou dobou, ale zahranicni lobby byla natolik silna, ze to de facto vymizelo. Navic i obycejnym Turkum to vadi. Jeste pred par lety se stavalo, ze kdyz bezel divoky pes pres cestu, tak jej Turek prejel, ale s novou generaci se to meni, dnes Turci pribrzdi a vytroubi je, objizdeji – ve vetsine pripadu. Srazeneho psa uz jsem nevidela tak 3 roky. Kolem velkych mest je popularni pejsky krmit, blbe je, ze lide si mysli, ze ten pes sezere cokoliv a vozi jim shnile potraviny, co doma nespotrebovali. Ja delam to, ze kdyz jdu behat do mist, kde vim, ze pejsci jsou, tak vezmu s sebou hromadu neceho jako nase veka a po dobehu je krmim. To dela hodne lidi. Mozna jsi nevidel psy spise proto, ze jsou obecne v letnich mesicich nekde zalezli, zmizi tak v prubehu cervna a objevi se v prubehu zari. To i v mistech, kde jich je jindy hodne nepotkam za hodinovy beh zadneho.

Kazde vetsi mesto ma sve odchytne stanice s kapacitou 3–4tis psu a je to strasne neuteseny pohled. Obecne plati to, ze tam lide chodi na brigadu pomahat uklizet, pekarny davaji stary chleba a podobne. Zrovna pristi tyden bude u nas probihat charitativni akce na podporu jednoho takoveho mista. Musim se priznat, ze pomahat s uklidem jsem byla jednou, je to tam desive, radeji jen dovezu zradlo ci poskytneme penize na vybaveni.

Slovo zaverem: radeji potkam v kopcich smecku divokych psu nez jednoho pasteveckeho kangala. Pastevec v nedohlednu a co udelas, kdyz ma ta bestie 70kg.....jednou nas tahle jeden honil pri vystupu na Hasan Dagi a moc do smichu nam nebylo. Ale on se tim evidnetne bavil, neb kdyby opravdu chtel, tak mu nikdo z nas neutece, byla to pro nej forma hry. No, nam se tim, ze jsme museli jit jinym udolim protahl vystup o 4 hodiny.

Tak k tomu Rusku, Turecku, Indii pridavam osobnu skusenost z Rumunska. Presnejsie z oblasti mimo hlavneho mesta. Odbehol som tam za cele 2 tyzdne jeden trening. Po tom co som za kazdym rohom musel zastat a kracat som to vzdal. Smecky 5–10 tulavych psov, ktore ani v noci nedaju spavat, kvoli bytke o fenu…

Neviem…ked su premnozene medvede, vysoka zver tak je povoleny lov. Preco sa nieco podobne nepraktizuje aj na macky ci psi?

Ak pisete o tych mestach, ja si myslim ze je to chyba aj samotnych ludi. Ak nepreziju inde ako v meste a v meste ziju z odpadkov je to chyba spolocnosti, ze si robia smetisko z odpadkov a ot laka psi, medvede atd.

Ja som momentalne v Nemecku a tu nastatsie takyto problem nie je, ale co som si vsimol, tak tulavu macku som nestretol ani jednu, tulaveho psa ani jedneho, ale zato kazdy den 2–3 zajace sranda.

>> PALOsvk, 28. 11. 2012 09:14:24

V Německu bych chtěl běhat, když tam nejsou psi . Ale na druhou stranu mě tu skoro 7 let žádný pes nekousl, takže si ani na zdejší podmínky nemohu moc stěžovat. Jak tady opakuji do omrzení, není nad to běhat se sprejem!

>> PALOsvk, 28. 11. 2012 09:14:24

Rumunsko, týdenní zážitek z horského městečka Sinaia, únor:

Psi odpočívají v ulicích na trávě kolem chodníků, k nikomu se ani nepřiblíží, vědí, co nepěkného by je čekalo. Malé neznalé štěně (3 měsíce) se ke každému žene, schytá kopance a kamení, brzy pochopí. Řidič jedoucí serpentinami z hor se baví snahou trefit smečku, která to bere z hor zkratkou a tak mu v každé zatáčce křižuje cestu.

Jeden domácí pes je každé ráno vypuštěn z domku na ulici, večer se vždy vrací nažrat a přespat. Kulhá, zřejmě už ho někdo v autě trefil. V horách nad městem beží přes sjezdovku pes, odnikud nikam, kolem pustina. Čišela z toho svoboda a samostatnost, jakou člověk cítí z divokých zvířat.

Bylo težké si získat důvěru pouličního psa. Když se mi to povedlo, držel se mne a bránil si mne (jako zdroj pamlsků) před ostatními psy. Ovšem když se blížili jiní lidé, schoval se, dokud nezmizeli.

>> skritek Hugo, 28. 11. 2012 08:24:50

   Turecko, srpen-září 2009, přechod Kačkaru (přes Verčenik) v době ramazanu:

Jel jsem do Turecka vlakem s fenou československého vlčáka, málem nás vyhodili už na hranicích, kde se přestupovalo na bus náhradní dopravy. Pes tam nesmí do jiného vlaku, než Dogu Ekspresi (Istanbul-Kars) a i v něm musí být uvázán v poštovním vagónu mezi balíkama (člověk tam může být na holé zemi s ním). Rychlovlak Eskisehir-Ankara měl na peróně ostrahu, museli jsme počkat půl dne, než se vymění směna a s ní i názor na psy. Měli jsme pak vagón pro sebe.

V centru Ankary ve dvě v noci štěkání z křoví na mého psa, ne na nás, ale smečka se neodvážila přes silnici. Ubytování v hotelu, pes musel být uvázán na dvoře a s košíkem. V noci jsem ji šel nakrmit a zjistil, že jeden z recepčních ji znásilňuje. Následující den velvyslanectví, policie, veterina. Policista měl problém někoho přesvědčit, aby nás odvezl na veterinu, nikdo psa do auta nechtěl. Na veterině nezjistili žádné poranění (naštěstí), tak se tím policie dál nezabývala.

Erzurum-Kačkar-Rize v pohodě, na východě byl pes ve městě atrakce, lidé buď uhýbali velkým obloukem a raději by se nechali zajet, než aby prošli kolem psa, nebo se naopak kolem nás shlukla celá ulice a dokazovali si statečnost tím, že ji pohladí – kurt-köpek. V horách pastevečtí psi, zajímali se o mou fenu, ne o nás. V Rize problém – lístek pro psa do busu nám prodali, ale řidič nás odmítl – leda mezi kufry.

Stopem Rize-Samsun-Amasya kupodivu hladce, nikdy jsem nečekal dlouho, zřejmě atrakce (v Čechách nedokážu dostopovat ani z Prahy do Berouna). Až na jednoho Kurdského kamioňáka, který sice spiklenecky mrkal, že je „taky Kürt“, ale když mu došel kokain a usnul za jízdy, tak nás vysadil uprostřed pustiny, aby si mohl dát další dávku beze svědků…

Cestou spousta přestupů v malých městech, spal jsem na plážích či v bodláčí za městem, psi nikde. Z Amasyi do Ankary středním busem, pes v poloprázdném podpalubí mezi kufry, každou hodinu kontrolní zastávka. Ankara-Istanbul opět poštovní vagón.

   Turecko, červenec 2012, tranzit do Gruzie a zpět, tentokrát raději bez psa:

Aksaray sice není periferie Istanbulu, ale psi nikde. Cestou zpět z Gruzie Hopa-Erzurum, půldenní průzkumy, psi výjimečně. V Eskisehiru o půlnoci nocleh na trávě mimo centrum, po aktivaci zavlažování zběsilý přesun do bodláčí, psi nikde.

V Gruzii psů též pomálu, jak v Tbilisi, tak v horách na východě (Tušeti), spíš kočky a hlavně krávy – všude, stojící, ležící, i na dálnici.

>> oblivion, 28. 11. 2012 17:47:47

Podobně bezpečně jako v Rumunsku je tomu se psy i v Bulharsku. Tam se mi psi vyhýbali obloukem, štěkat se odvážil jedině pes za plotem. Tady když vyběhnu ven z domu (blízko ZŠ Pertoldova), tak abych se strachoval, kdy po mně nějaký venčený pes skočí. Když jeden pes před pár lety po mně začal skákat a dostal výchovnou sprejovou lekci, tak jeho majitelce jsem stál za to, aby na mne hodinu čekala než doběhnu zpět! A po té mi hrozila, jak to na mě řekne policii. Tenkrát čekala asi hodinu, po té co jsem se dal na ultra, by dnes musela vydržet čekat asi 2,5 hodiny. Jsem zvědav, zda by to vydržela 

>> oblivion, 28. 11. 2012 17:47:47

Este k tomu Rumunsku. Bol som tam spolu 3× v priebehu 2 rokov, spolu 5 tyzdnov. Z toho 3 tyzdne v mestecku Curtea de Arges v strede Rumunska a 2 tyzdne priamo v Bukuresti. V bukuresti problem nebol, v parku kde som behaval boli specialne ohrady kam mohli ist majitelia so psami a tam sa vysantit do sytosti-pohoda.

Zazitok, o ktorom som pisal vyssie bol z Curtey mesta a okolia. Najma to okolie, bol som teda an vela vyletoch..Sinaj, Drakulove hrady, hory vychod krajiny. V meste-tam a ano, jedni psi boli v pohode, ze sa vlastne cloveka bali, ale boli aj take smecky, ktore na to boli presne naopak (za mestom) a prave preto som sa tam bal behat…

Ale inak na Rumunsko nemozem povedat nic zle a nie je to ina krajina od tej nasej…Takych Ciganov je u nas viac 

http://www.paralyzery-vychytavky.cz/…or-pro-bezce

>> pam65, 29. 11. 2012 20:23:14

Ten objem (15ml) mi nějak nesedí (bylo by tak na 1–2 použití). Já mám sprej podobný o objemu 50ml. Ale to uchycení na ruku vypadá zajímavě.

>> PALOsvk, 28. 11. 2012 09:14:24

jenom dva, tri? Ja kdyz vybehnu rano do spravnych mist (a stale ve meste), tak jich prede mnou prcha desitky:). Na neuvazany psy jsem tu uz narazil, ale nikdy po me nevystartovali. V Praze se mi to parkrat postestilo…

Běžím si po vrcholku kopce, když na sto mětrů spatří pes velký jako tele. Snažím se nevšímat, ale už ke mně kluše. Zastavil jsem. Přátelsky mě očuchal, já ho pohladil. Dále už dbal pokynů paničky, ale stále stál opodál dokud nezmizím v dáli.

Příznám, že jsem se trochu bál. Neboť paní už tuto rasu má podruhé (brazilská fila). Jejich první musel být uspán, neboť málem zakousnul našeho vořecha. Tento už je klidnější.

Hlavní je zachovat chladnou hlavu a nedávat strach najevo.

>> rRadek, 03. 12. 2012 17:14:16

Teoria pravi, ze velke psi su kludnejsie ako male, ale je pravda ze ja mam z vacsieho tiez vacsi strach 

Co ma stve je, ze preco si ta panicka toho psa nezavola k sebe ako kazdy normlany clovek so psikom. Clovek je potom NUTENY zastat, presne ako si opisal ty, inak to nejde…(podobrom). Preco musi byt bezec ten, co musi zastat, preco nemoze zastat ten pes a len pozerat…haa. Vsade su dobri aj zli ludia a pri tych dobrych to funguje v pohode, zavolaju psika k nohe, pripadne chytia za obojok pre istotu, clovek prebehne okolo a pes je zase volny. Pripadne este lepsie naucene psi si bezcov, cyklistov vobec nevsimaju a maju svoje vlastne „problemy“ zabavky…

>> rRadek, 03. 12. 2012 17:14:16

Hlavní je zachovat chladnou hlavu a nedávat strach najevo.

Tuhle poučku dobře znám, jenže moje podvědomí stále funguje. Jako malého chlapce mě pes pokousal a já ten strach z každého většího psa prostě mám. A i když se jej snažím ovládnout ten pes to samozřejmě pozná.

Já mám spíš problém se psy, které vlastním Já to beru na střídačku, máme 2 labradory. Megina (8 let) a Maxík (4 roky). Když jdeme s oběma na procházku, tak vyčenichají zajíce a běží za ním (většinou neušpějí). Málokdy vezmu oba dva. Když je pes sám, tak je v klidu, ale jak má parťáka stejného druhu, dokáží vyvést různé věci (skolit srnku), strašný zážitek, i když rychlý. Pravda je, že když je Megina čím dál tím víc starší, tak se drží umě a když se u mě drží Megina, tak i Maxík. Jsou strašně hodní k lidem, ale k divoké zvěři úplný opak. V naši čtvrti, která je plná rodinných domků bydlí jedna postarší paní, která má fenku zlatého retrívra. Její fena útočí na všechno živé, kromě její majitelky. Jednou se její fenka chytla s mojí Meginou a to bylo ródeo a zároveň je to nepříjemné, že taková situace vám přeruší klidné a pravidelné dýchání a vůbec… celé běhání. Jednou zase, když jsem kolem projel na kole, tak mě ta fena zatáhla za tkaničku, něco ta těsného sem neviděl. Minule dokonce shodila a kousala do noh mého dědu, který jí kopl do hlavy a ona utekla někam daleko. (děda vyprávěl). Jinak bydlíme v ulici, která má hodně psů a když zaštěkne jeden, v celé čtvrti začne štěkat několik desítek psů. Divím se, že se mi nic vážnějšího nestalo a doufám, že i nestane. (3× ťuk, ťuk, ťuk). Je pravda, že když běžím delší trasu beru si jen Maxíka, přece jenom labradoři jsou náchylní na klouby a Magina se svým věkem to už není ono. Nejlepší je léto, kdy běžím k řece a psi se vykoupou a vyřádějí, mám z toho příjemný pocit i já. :)

Me se dost casto stava, ze se ke me chce nejake psisko pridat. Panicek marne o 100m dal vyvolava a psisko ma radost, ze ma s kym bezet. Bohuzel ve vetsine pripadu bezi v tesnem zavesu za mnou a ten pocit, ze mi dycha na achilovky nemam rad 

Ale nejneprijemnejsi zazitek se psy jsem mel paradoxne v Bulharsku na motorce. Jeli sme ve ctyrclene skupine a kdesi mimo mesto na nejake zastavce u silnice polehavala tlupa nejspis zdivocelych psu. U prvni motorky se zvedli a postupne vyrazili do silnice a kdyz pojela treti masina, me jako posledniho se pokusili odriznout. Mel jsem docela kliku, protoze tezko rict, jestli bych to ustal, kdyby po me skocili. Ten co byl nejbliz nastesti na posledni chvili uhnul, kdyz videl moji naprahnutou botu.

Dnes som prisiel pri behani do kontaktu s asi 50 kg krizencom ovciaka. Majitela nikde a pes strazil otvorenu zeleznu branku. Keby ma ten pes pustil ku zvonceku majitel by dostal prinajmensom vynadane. 

>> pam65, 29. 11. 2012 20:23:14

Ahoj, zrovna jsem si ho objednala. děkuji za typ.

>> sikytator, 17. 01. 2013 17:03:18 Nepochopim ľudí, čo toto dokážu. Mne sa to už tiež stalo, našťastie iba maličký ňufák, ale uhavkaný… Niekedy pomôže aj pokrik (choď domov).

Zlodeji aj tak urobia svoje, psa uspia, zabijú, otrávia a len to vybrechuje :(

Včera jsem se dozvěděla, že tady v Cholupicích napadl Stad.teriér (nevím přesný název tý bojový svině)malou 4 letou holčičku, kterou znal. Po týdnu v nemocnici se vrátila se sešitou půlkou obličeje. Psa „vychovává“ různým mlácením apod. asi 12-let starý kluk. Je to normální? A chodí si tu dál, akorát te´d má košík. Nevím jestli by ten pepřák k něčemu byl. Párkrát jsem při běhání potkala takovou rasu podél okruhu do chol.tunelu. Majitel jede autem cca 60km a pes musí za ním běžet. Když se na tebe valí na té úzké cestě, tak nevíš jestli když tě nepřejede páníček,tak jestli tě v rámci tréninku nesežere jeho mazlik.

>> Movie-FJ, 12. 01. 2013 23:18:18 …dokáží vyvést různé věci (skolit srnku)

Klid za zvěří se dá naučit! V zájmu pejska zkus na tom zapracovat. Jak nemám rád myslivce, tak v tomto případě mají plné právo střílet (a že střílejí i v situacích, kdy na to právo nemají) Za dlouhé zimy, jako byla třeba ta letošní potřebuje zvěř klid, stádo srnek, které opakovaně prohánějí psi velmi strádá a pro slabší kusy to může být fatální. Navíc je teď doba mláďat, stačí srnu odehnat od koloucha, kterého pak pes jen očichá, máma se pak k němu nevrátí.

Tenhle rozhovor je opravdu síla: http://video.aktualne.cz/…02590604f2e/ „Pražanová: Pes na vodítku může být nebezpečnější než volný“. Teď už se nedivím opravdu ničemu 

Nejhorší je pes na „neviditelném“ vodítku :/

Už poněkolikáté jsem si půjčila psa, falešného labradora. Tentokrát běhá volně u nás na zahradě, mladší dcera je pejskofil, tak běhá s ním. Pes skvěle aportuje, je docela mladý, cáká se ve vaničce s vodou. Prostě divočina.

Sousedovic bišonek nějak nemohl rozdýchat nového konkurenta, tak nalepený na plotě vrčel a štěkal, rval vzteky trávu a lítal podél plotu. Potom se naštval a skočil na branku, co máme mezi ploty, a která nebyla řádně zaháknuta. Rozrazil plot a nastal komický běh.

Labrador, za ním s šíleným štěkotem bišonek, za nima s řevem sousedka, která proskočila plotem za bišonem, za nima já v křeči od smíchu a za mnou dcera. Takto jsme 2× oběhli náš barák, až se mi podařilo bišona chytit a zvednout ho nad hlavu. Mrňous hrabal nohama ve vzduchu a labrador byl v totálním klidu. Tedy až do doby než spatřil sousedovic kocoura, který k nám chodí žebrat.

Nastalo kolečko č.2, ovšem tentokrát už bez lidí, protože běh pes-kočka byl fakt cvrkot. Kocour se zachránil skokem přes plot á la Sergej Bubka. Na chvíli to vypadalo, že mu snad narostly křídla.

Raději jsem zalezla domů, abych byla ušetřena dalších detailů a užívám si sladké nevědomosti 

>> Mirek Kostlivý, 03. 09. 2015 14:18:05

Tak rozhovor som si pozrel cely.No teda mam zmiesane pocity z p.Prazanovej­.Dokonca v istom momente tvrdi ,ze vas neochrani ani voditko.Dalej tvrdi ze stastika ukazuje,ze pocet konfliktov so psom je pol na pol voditko vs bez voditka-tak co vlastne obhajuje???

Nemam nic proti aby bol pes bez voditka(sam to v urcitych situaciach robim) no nie vo frekventovanych miestach.Tam by som navrhoval ,ze by tiez mohol byt pes pusteny na volno ale musel by s dotycnym majitelom prejist istymi prepracovanymi skuskami.Jednoducho povedane lahko zvladnutelny a dobre vycviceny pes.Botka!!!Inak samozrejme voditko az do miest kde je vyskyt ludi nizsi.U mna je to les,luka,mesto neskoro vecer atd.

A ,ze maju ludia obavy je uplne normalne. Sam to dobre poznam a zazivam kazdy den(napr dnes) ked idem s Benym(boxer 31kg-vacsie plemeno) po lese a luke a mam ho na volno v momente ,ze zbadam bezca alebo turistu davam ho na voditko.Tu by sa asi pani Prazanova cudovala ale za gesto,ze dam psa kvôly nim na voditko mi velka vacsina podakuje a slusne ma pozdravi. Vynimocne sa mi stane ,ze si ludi nevsimnem(ak pribiehaju zozadu) a tam uz sa takeho priatelskeho gesta malokedy dockam.

Asi tolko.Chce to to trosku vzajomnej tolerancie a pochopenia druheho a je to OK.Kto chce psika na volno a nema ho dostatocne vycviceneho hold mal by sa prejist na miesta kde je to vhodnejsie.

MAX