[quote=Mirek Kostlivý]Tak A to nemluvím o závislosti na okolní teplotě, neboť při dnešních vedrech spálím více energie, než při běhu okolo nuly.[/quote] Neni toje subjektivni pocit, ze spalis ve vedru vic? Napadlo me, zda v teplotach kolem nuly a pod nulou nevydavas jeste energii navic na to, aby udrzel telo v prijatelne „provozni“ teplote…

Ve vedrech je to to samé, tělo se potřebuje ochladit…[quo­te=Devce][quo­te=Mirek Kostlivý]Tak A to nemluvím o závislosti na okolní teplotě, neboť při dnešních vedrech spálím více energie, než při běhu okolo nuly.[/quote] Neni toje subjektivni pocit, ze spalis ve vedru vic? Napadlo me, zda v teplotach kolem nuly a pod nulou nevydavas jeste energii navic na to, aby udrzel telo v prijatelne „provozni“ teplote…[/quote]

To Stefan:

Jestliže zvedáme baťoh na stůl, konáme práci. Jestliže ho jen držíme v ruce, pak mechanickou práci nekonáme. Překonáváme napětím svalů jeho tíhu, ale nepřemisťujeme ho. Mechanickou práci nekonáme ani tehdy, když baťoh neseme. Dochází sice k přemísťování tělesa po určité trajektorii, ale nikoli k působení síly. Proč ale pociťujeme únavu? Je to tím, že při nesení baťoh při každém kroku trošku nadzvedneme a pak zase spustíme. A právě při tom nadzvednutí konáme práci. Obdobně je to i s držením baťohu. Naše svaly se nepatrně chvějí a přitom se koná nějaká práce, která nás vyčerpává. Když to shrneme: Práci nekonáme, jestliže síla působí kolmo ke směru pohybu.

Z fyzického hlediska opravdu 2 různě trénovaní běžci, kteří zaběhnou stejnou vzdálenost za stejný čas vykonají stejnou práci. Množství spálené energie je ale u každého jiné. Je to závislé i na účinnosti spalování a efektivnosti převodu svalových kontrakcí do dopředného pohybu těla. Tato efektivita je větší u trénovaného, takže ten pak spálí míň energie, i když vykoná stejnou práci. Myslím, že je to podobné jako když srovnáme měrné energetické potřeby např. elektrického motoru a parního. Parní má menší účinnost, takže na stejnou práci spotřebuje víc energie.

To S.Junga:

Pouze zavidim vyjadrovaci schopnosti:-). Naprosty souhlas.

Ha zrada :D, To znamená, že když budu chtít zhubnout tak spálím víc jako netrénovaný začátečník. Takže přestávám běhat.

[quote=dees]To Stefan:

Jestliže zvedáme baťoh na stůl, konáme práci. Jestliže ho jen držíme v ruce, pak mechanickou práci nekonáme. Překonáváme napětím svalů jeho tíhu, ale nepřemisťujeme ho. Mechanickou práci nekonáme ani tehdy, když baťoh neseme. Dochází sice k přemísťování tělesa po určité trajektorii, ale nikoli k působení síly. Proč ale pociťujeme únavu? Je to tím, že při nesení baťoh při každém kroku trošku nadzvedneme a pak zase spustíme. A právě při tom nadzvednutí konáme práci. Obdobně je to i s držením baťohu. Naše svaly se nepatrně chvějí a přitom se koná nějaká práce, která nás vyčerpává. Když to shrneme: Práci nekonáme, jestliže síla působí kolmo ke směru pohybu.[/quote] A co na to Newtonové zákony?

To Stefan:

V týhle zemi již nějakou dobu neplatí ani fyzikální zákony tak co se divíš :D.

[quote=trava]To Stefan:

V týhle zemi již nějakou dobu neplatí ani fyzikální zákony tak co se divíš :D.[/quote] Naštěstí platí

To does: Z definice práce skutečně vychází, že pokud držíme tašku nehnurě, tak nekonáme práci. Ale když ji pohneme, je jedno v kterém směru, už práci konáme. Když držím tašku, vykonám stejnou práci, jestli udělám krok. nebo o stejnou vzdálenost pohnu rukou. Nedělal bych práci, kdybych držel tašku a jel na pohyblivých schodech. Nebo jinak: člověk vážící 70 kg vykoná při překonání stejné dráhy větší práci jako 60 kg, ale stejnou, jako 60– ti kilogramový člověk nesoucí 10 kg tašku (pokud s ní nepohybuje taky vertikálně)

Jasne:-). Akorat ja uz se nejak ztratila ve vsech tech vlaknech. Obavam se, ze jsme zacali plest dohromady mechanickou praci a kalorickou spotrebu:-).

Ta poznamka s nesenim tasky byla jen tak na okraj, a samozrejme to z fyzikalniho hlediska plati pouze v pripade, ze je taska v klidu vzhledem k nosici. (Pokud tedy tu tasku neses nehnute (chtela bych videt cloveka, ktery by to zvladl:-), tak nekonas praci, ale spalujes energii, protoze svaly udrzuji nejaky tonus, kterym udrzuji tihu zavazi.)

Trochu bych ty předchozí definice opravil: Přísně fyzikálně konám práci, když překonávám nějakou sílu, například tíži, po dráze proti směru té síly. Když tedy přemístím tašku vážící 20 kg o metr horizontálně, tak mechanická práce přísně vzato je nulová a je jedno, jak je těžká. Rovněž když běžím po rovince, nevykonávám vůbec žádnou mechanickou práci… Pokud ale běžím do kopce, po schodech, šplhám po laně, překonávám tíži svého těla po dráze, která se rovná výškovému rozdílu. Je jasné, že přísně fyzikálně definovaná mechanická práce se může velmi lišit od spotřeby energie.

Veškerá spotřeba energie v takových případech je prostě v tom, že udržet určitý sval v určitém napětí stojí energii, stejně tak jako uvést sval do stavu napjatého…

[quote=dees]Jasne:-). Akorat ja uz se nejak ztratila ve vsech tech vlaknech. Obavam se, ze jsme zacali plest dohromady mechanickou praci a kalorickou spotrebu:-).

Ta poznamka s nesenim tasky byla jen tak na okraj, a samozrejme to z fyzikalniho hlediska plati pouze v pripade, ze je taska v klidu vzhledem k nosici. (Pokud tedy tu tasku neses nehnute (chtela bych videt cloveka, ktery by to zvladl:-), tak nekonas praci, ale spalujes energii, protoze svaly udrzuji nejaky tonus, kterym udrzuji tihu zavazi.)[/quote] To znamkená, že když jdu vzpřímeně, tak nekonám práci… Z hlediska vynaložené práceje přeci jedno, jestli vážím o 10 kg víc nebo nesu 10 kg tašku. Přemístnění se neposuzuje vzhledem k nosiči. Na přemístňovaní nákladů není potřebné vynaložit práci,… To je perpetum mobile.

Pokud stěhujete klavír z 2. poschodí do přízemí, z hlediska fyzikálního nekonáte žádnou práci, ale naopak dostáváte. Ve skutečnosti se ale pěkně nadřete, když nechcete, aby se jeho polohová energie vybila najednou…

[quote=running-observer]:-)) Trochu bych ty předchozí definice opravil: Přísně fyzikálně konám práci, když překonávám nějakou sílu, například tíži, po dráze proti směru té síly. Když tedy přemístím tašku vážící 20 kg o metr horizontálně, tak mechanická práce přísně vzato je nulová a je jedno, jak je těžká. Rovněž když běžím po rovince, nevykonávám vůbec žádnou mechanickou práci… Pokud ale běžím do kopce, po schodech, šplhám po laně, překonávám tíži svého těla po dráze, která se rovná výškovému rozdílu. Je jasné, že přísně fyzikálně definovaná mechanická práce se může velmi lišit od spotřeby energie.

Veškerá spotřeba energie v takových případech je prostě v tom, že udržet určitý sval v určitém napětí stojí energii, stejně tak jako uvést sval do stavu napjatého…[/qu­ote] http://cs.wikipedia.org/…1_pr%C3%A1ce

Tahle diskuse se mi moc líbí, jsem zvědavá kam se nakonec dostanete. Na to, že jsou prázdniny a venku i vevnitř neskutečné teplo, tak vám to pěkně pálí, klobouk dolů. Iva

[quote=Štefan]http://c­s.wikipedia.or­g/wiki/Mechanic­k%C3%A1_pr%C3%A1ce[/qu­ote] Ano, mají to tam dobře 

Na přesun břemene (vlastního těla) vodorovně nepotřebuji překonat žádnou, než třecí sílu. To si lze ověřit zejména na kolečkových bruslích… nebo u kufru na kolečkách…

To Štefan:

Ano, je to presne tak. Pokud premistujes naklady chytre, nevykonas zadnou praci, ale poradne se nadres. Neni to perpetuum mobile-nekonas praci, ale potrebujes na to energii-takze je to spis opak:-).

( Skoda, ze sem neumim nakreslit par hmotnych bodu a sipek:-). )

Pri behu samozrejme nejakou praci konas, protoze menis vedle horizontalni i vertikalni souradnici teziste.

To running observer: Ty koleckove brusle jsou dobry priklad.

Z předchozích poznámek se navozuje dojem, že energetický výdaj je nějak přímo závislý na vykonané mechanické práci. Odvozovat energetickou potřebu od vykonané mechanické práce je podle mého názoru dost zavádějící – viz ty příklady, kdy se nadřete, ale vykonaná mechanická práce je nulová. Spíš je potřeba vidět celkovou energetickou bilanci daného objektu, to je zejména energii pohybovou, polohovou, teplotu atp. Pokud tedy přesunu kufr na kolečkách, musím mu dodat energii na udělení rychlosti pro přesun, udržení rychlosti v době přesunu – překonání tření a zabrždění v cílové poloze. Takže silově překonávám setrvačnost tělesa, zemskou přitažlivost – způsobuje tření. Všechnu tuto energii, co je potřeba do kufru nastrkat, aby se posunul kam chci, mu dodávám právě přes svalovou práci, potažmo tedy spalováním glukózy a tuků. Taky je potřeba vidět, že jen zvednutí vlastní ruky, nebo nohy stojí energii – je to vlastně dodání polohové energie hmotě ruky, nebo nohy. Takže vlastní režie těla je taky nezanedbatelný výdaj při fyzickém pohybu.

jen dotaz. každý tělo spaluje trochu odlišně, a každý běhá na trochu odlišný tep. frekvenci a metabolizmus, takže se mi zdá, že každý na délku běhu např. vydá „trochu“ jinou energii. příklad: vzdálenost běhu 10km začátečník na 150tepech rychlost 6km/h /// pokročilý na 130tep. 6km/h nejsem si úplně jistý že když doběhnou vydají stejnou energii.

Skvely dotaz, travo:-).

Dostali jsme se opet na zacatek:-).

Taky bych řek, že trava udeřil hřebík přímo na hlavičku :)

děláte ze mě blbce nebo to myslíte vážně :D ----------------to blce znamená jako legraci, netušil jsem že tak vystartujete chacha

navrhuji proto celo Tragédí experiment – trasa 5K prům. tepovka 150

každý pak napíše dle sportteseru kolik spálil /venkovní teplota okolo 25°C, což je ráno do 8h a večer po 20h./

na Čvútu jsem málem v prváku ilít na fyziku kvůli odvozování přes integrály, takže volím radši test, který lze nazvat POKUS OMYL

Travo-takto znela otazka, nez se do toho zacala plest mechanicka prace:-).

Ja se k tomuto vyjadrila tak, ze si myslim, ze ten na 130 spali min. Projdi si diskuzi zpatky. Prijemne cteni, je toho dost:-).

[quote=trava]jen dotaz. každý tělo spaluje trochu odlišně, a každý běhá na trochu odlišný tep. frekvenci a metabolizmus, takže se mi zdá, že každý na délku běhu např. vydá „trochu“ jinou energii. příklad: vzdálenost běhu 10km začátečník na 150tepech rychlost 6km/h /// pokročilý na 130tep. 6km/h nejsem si úplně jistý že když doběhnou vydají stejnou energii.[/quote] Hlavně ale množství spálené energie závisí od hmotnosti běžce. Na 1 kg je na stejnou vzdálenost množství vydané enrgie přibližně stejné, nezávisle od rychlosti běhu. Takže pro porovnání je nutné vydělit vygdanou energii váhou.

[quote=dees]To Štefan:

Ano, je to presne tak. Pokud premistujes naklady chytre, nevykonas zadnou praci, ale poradne se nadres. Neni to perpetuum mobile-nekonas praci, ale potrebujes na to energii-takze je to spis opak:-).

( Skoda, ze sem neumim nakreslit par hmotnych bodu a sipek:-). )

Pri behu samozrejme nejakou praci konas, protoze menis vedle horizontalni i vertikalni souradnici teziste.

To running observer: Ty koleckove brusle jsou dobry priklad.[/quote] To je ono, síla má i vertikální složku.

[quote=dees]Travo-takto znela otazka, nez se do toho zacala plest mechanicka prace:-).

Ja se k tomuto vyjadrila tak, ze si myslim, ze ten na 130 spali min. Projdi si diskuzi zpatky. Prijemne cteni, je toho dost:-).[/quote] Mělo by to tak být. Sprinter běžící 100m s max. TF (např. 220 a více) za 10s spaluje energii ještě po doběhu, zatímco já, který to běžím 30s, prakticky jenom při běhu. Takže čím větší TF při stejné rychlosti (netrénovaný jedinec), tím větší spotřeba energie.

ahoj vespolek, včera jsem si dal zkušební výklus 6km/488kcal a jako správný tragéd na 150tepech. Jediný co mě trochu omlouvá je, že mě bolí vnější úpony na levým koleni a tak jsem to byl jen vyzkoušet. Horko bylo jako snad na Liberecku ještě nikdy :). Takže si od nynějška budu sledovat spálený kalorie v závislosti na tepech a uvidíme jestli jsou v tom podstatný rozdíly.

neznáte nějaký protahovací cvik na zado-vnější část stehna, případně i svalu jdoucího přes holeň ? za každou radu díky /klasický strečink mi na tyhle svaly nějak nezabírá/

Tady se to teda pěkně zvrtlo:-) Myslím, že tohle by mohla být diskuse s rekordním počtem příspěvků:-) Ondra

ja mam 180/81 a je to obtizne.