Chystám se na jeden dlouhý závod a řeším, co jíst. Počítám, že to bude trvat cca. 6–7 hodin, fyzicky to zas tak náročné nebude (budeme se ve třech lidech střídat v běhu a jízdě na kole), k pořádnému jídlu se ale pochopitelně nedostanu. Jsem na pochybách jestli můžu přežít na několika banánech a energetických gelech. Máte nějaké zkušenosti?

Tady ti asi na dálku nikdo pořádně neporadí. Jsou lidi, kteří během maratonu nebo i ultra nejedí nebo velmi málo (najdi si třeba na co „jede“ Martina Němečková nebo Dáša Hůrková), já zase pokud nemám „za zadkem“ vagon jídla, tak brzo chcípnu. Ale obecně bys to měl vydržet.

I když se budete střídat, tak asi ale poběžíte/pojedete svižně, ne? Záleží, jak jsi schopný přijímat a využít jídlo, když běžíš/jedeš, jestli Ti třeba nebývá špatně ap… Asi bych se pořádně najedla den předem (i řádně posnídala), pak by mohly stačit gely, energetické tyčinky. A jestli tam budou občerstvovačky, tak něco uzobnout cestou (banán, čokoláda, sušenky, ionťák)…jako při maratonu. Asi bude lepší to konzumovat, až budeš na kole nebo stát?? (nenapsal jsi, co to bude za závod, jestli 2 poběží+1 pojede současně nebo jak se vůbec budete střídat). Ale neboj, přežiješ zcela určitě =)

I na semihodinovou akci gely a banány určitě stačí (min. 3+3 pro každého, já bych si vzal 6+6). Nic moc hutnějšího stejně nezvládne tělo zužitkovat. Pokud budou pauzy půl hodiny a více, může být i nějaký rohlík s libovou šunkou, měkkým sýrem, rozinky, rýže, těstoviny, brambory, prostě uhlovodany. Sušenky (pečené), čokoláda, mléčné výrobky už jsou rizikové, záleží na individuální snášenlivosti. Ovoce oparně (vláknina a fruktóza). Dobré jsou i tyčinky typu Power Bar, ale jen na kolo, kde lze hodně zapíjet, na běh jsou moc suché a nadýmají. Ještě důležitější je pití. V tuto roční dobu odhaduju tak 0,5l na hodinu. Je-li to štafeta, budou přestávky, ale intenzita vlastních úseků zase vzroste.

Tak jídlo nakonec nebylo problém. Stačil banán, energetická tyčinka, nějaké gely a ionťák. Mnohem větší problém ale představovaly dost velký křeče, které jsem dostával:-((

Po jak dlouhých úsecích jste se střídali?

Po kilometru. Bylo to kouleni kola z Lednice do Brna.

Zkusím oživit starší vlákno. Zajímaly by mě Vaše stravovací zkušenosti při běhu nebo pochodu delším 12h (nebo raději více) v nízké intenzitě.

Pro mě teď je novou zkušeností neodbytná chuť po 12 hodinách na chleba ze sádlem a cibulí. Po 8 hodinách jsem tuto pochutinu mijel bez povšimnutí, po 12h ochutnal nejmenší krajíček a po 14 hodinách s velkou chutí vybral největší. Prakticky po pár minutách po pozření se mě běželo velmi dobře, žaludek si vysloveně lebedil.

První hodiny (do 7,5h) mě stačila jedna proteinová a jedna müsli tyčinka a každých přibližně 2,5h krajíc chleba s máslem a džemem. Za celou dobu ani náznak hladu nebo úbytku energie.

Celou dobu jsem se pohyboval na nízké TF, max. kolem 140, průměr 121. Z hlediska energetického krytí a pocitu v žaludku nejlepší z několika mála vytrvalostních běhů, které jsem absolvoval.

Máté také takhle měnící se chutě, nebo jíte něco hodně neobvyklého počas takhle dlouhé zátěže?

Díky za vaše osobní zkušenosti.

>> milan, 20. 06. 2011 08:47:14

Na TMMTR v r.2009 měl Slávo Glesk připravené na každé občerstovačce rohlíky se škvarkovou pomazánkou.

Já jsem při své první 12-ti hodinovce měl neodbytnou chuť na párek. Měl jsem potíže se žaludkem a byl jsem přesvědčený, že pomůže. A pomohl.

Při dlouhých bězích se mi to stáva docela často. Při závodech Sri maraton teamu jím obvykle bramborovou kaši, těstoviny, rýži a suši ze sójovou omačkou. Slané mi dělá dobře. Teď v květnu při 12-ti hodinovce jsem nejedl nic sladké. Měl jsem připravenou řídkou bramborovou kaši a stejně rídkou kaši z ovesných vloček. Obě dost slané. Ze žaludkem jsem neměl nejmenší problém, ale neobvykle jsem začal pomalu jíst už asi po 1 h.

>> milan, 20. 06. 2011 08:47:14

mast je u mna nahradena avokadom a kokosovym tukom

a cibula je nahradena cervenou paprikou

ale v podstate je to to iste,

ziadne sladkosti.

najhorsie je to cestou domov po pretekoch.

zaparkujem pred najblzsim KFC a priamo tam, po ceste a potom doma zjem tak 10 kusov vysmazaneych… napriek tomu ze sa povazujem za vegana teoretika

>> Štefan, 20. 06. 2011 09:14:02

Rohlík nemusím, mě chutná chleba. Asi jde o to, že při skutečně nízké intenzitě by měl člověk jíst to na co má chuť. Do budoucna sádlo rozhodně nezavrhuji, zejména u vícedenních vysokohorských akcí bez cizí podpory, bych to viděl jako vydatný zdroj energie.

Ostatní typy vyzkouším, díky Štefane.

>> rudo, 20. 06. 2011 09:16:43

Souhlasím, až na trochu marmelády jsem sladké nepotřeboval. Na smažené mám chuť i několik dní po akci. 

Považoval bych u sebe tepovou intenzitu 120/min v řádu 10 a více hodin za pohyb na tukový metabolismus.

Hlásím pro mne nový úkaz na Krakonošově 100 Už žádné gely, energetické tyčinky, ale tatranky, na jedno kousnutí sním 1/2 tatranky a hned to běží (asi to přešlo rovnou do krve). Chleba se sádlem a cibulí to taky jistil.

Myslím, že jsem někde četl, že tuk se složitě zpracovává, pokud má být použit jako zdroj energie pro pohyb. Ale jiné je to, když se tělo potřebuje zahřát (tam snad nepotřebuje glykogen). A živočišný tuk v tenkém střevě může být možná dostupnější než ten pod kůží. V tatrankách je také tuk, kterým jsou ty oplatky slepené.

Počasí by této teorii napovídalo, ale žádný odborník nejsem.

v sobotu som zrovna skusil pri 3,5 hod behu grahamovy rohlik natrety s maslom a varene vajco. ihned ako som to zjedol, zapil glgom cistej vody som bezal dalej. ani naznak nevolnosti alebo ineho sarapatenia v zaludku. narozdiel od predtyzdnoveho behu, kde som este experimentoval s proteinovou tycinkou, kde som si raz zakusol a po ca. 2 min kyselina v zaludku a strasne neprijemne pichanie a bolest v zaludku uz po celu dobu behu az do konca

Před několika měsíci na Drážďanské stovce, na jedné kontrole v hornickém muzeu bylo jako součást občerstvení chleba se sádlem. To jsme už měli za sebou asi tak nejméně 70 kilometrů. A ten chleba se sádlem byl moc dobrý. Snad i proto, že jsem si tam zavzpomínal v tom prostředí na dobu, kdy jsem za mlada jako havíř opravdu na Ostravsku rubal v dolech uhlí a na svačinu nám tam dávali chleba se sádlem.

Už za necelé dva týdny mě čeká závod, který bude pro mě trvat nejméně tak dva týdny (víc času na to nemám). Mám značně omezenou možnost tahat jídlo sebou (je to těžký), ale počítám že sebou potáhnu nejen nějaký ovesný vločky, ale taky nějaký tučný salám. Čtu si v knížce polárníka Pavlíčka „Jak přežít v divoké přírodě“, dávám mu za pravdu. Tuky jsou moc důležité, je ale nutné je doplňovat taky bílkovinama.

ja bych jeste rozlisoval mezi temi nejlevnejsimi ztuzenymi a rostlinnymi tuky pouzivanymi v levnych cukrovinkach a mezi kvalitnim veprovym sadlem:). vlastne bez smajliku…

>> ozogan, 20. 06. 2011 11:09:54

susene maso jsi nezkousel? tam tuku moc neni, ale vecer pred spanim bilkovina na regeneraci nemuze uskodit:). a je to na prepravu lehoucke.

Nevím co komu já běžel první opravdu dlouhý závod Krakonošova 100 na chleba se sádlem škvarky a cibulí hlady jsem netrpěl žaludeční problém také ne.

pri nizkych tepoch, povedzme do 140, podla mna clovek moze zjest cokolvek, na co ma chut. pokial ma dostatok vody, nemal by to byt problem a ziadna veda ;)

>> PeterFabok, 20. 06. 2011 19:32:49

Jo, Jaroslav Pavlíček ve své knize „Člověk v drsné přírodě“ píše, že v polárních krajích (kde je zima) je možné pít třeba přímo olej, který je značně výživný. Ale to je jen perlička, uvádí taky hned, že tohle u nás provozovat nejde. Ale ten chleba se sádlem je určitě na delší trase dobrá kombinace. Zejména když nejde o běh, ale rychlou chůzi. Nedokážu si to ale představit na běhu na 100 kilometrů někde na dráze s předpokládaným časem do 12 hodin. Tam bych volil jinou taktiku.

>> milan, 20. 06. 2011 08:47:14

Letošní K100 byla moje zatím nejdelší soustavná aktivita(17:19) a žaludek se nebránil příjmout cokoli.Protože byl čas,zašli jsme s Mapo a Pavli na „festovní večeři“.Pavli těstoviny s kuřecím masem,já s Mapo vepřo-knedlo-zelo.K tomu nezbytné pivo.To celé tři hodiny před startem a alespoň můj žaludek byl naprosto spokojen.Po startu jsem neměl ani náznak přejedení a cítil jsem se skvěle.Chlebu se sádlem jsem neodolal už v Harachově a ještě jsem si přisolil.Tři krajíce.V následném stoupání neměl žaludek opět problém přijmout a zpracovat takto koncentrovanou energii.Sebou jsem měl pouze Endurosnacky od Nutrendu a ty jsem cucnul podle chuti v průběhu celé trasy.Ale ne půlku-vždycky celej.

U mě na delší tratě je to vždy problém.Konkrétně u K100-kdykolov jsem si dal chleba,buď s marmeládou nebo sádlem po chvíli strašná přehřívačka těla,takže byly situace kdy jsem běžel v čepici a v rukavicích,ale v triku.Na Lužické boudě polévka kterou jsem do sebe celou nemohl za boha dostat.Vysrkl jsem pouze vodu bez dršek+2 rohlí­ky.Možná kdyby měli nějakou vodovou,ta by sedla líp.Jedl jsem na všech kontrolách co tam bylo a ještě svůj 2× Endurosnack a 2× Voltage tičinka.I přes to všechno jsem opět cítil na tělě,že je to málo.V cíli klasicky strhanej a probadlý tváře,prostě vyštavenej přitom jsem mohl běžet dál pokud by to bylo nutný.Takže fakt nevim kde je chyba.Možná zkusim ty proteinový tyčinky co o nich psal Milan.Kdo by měl nějakou radu,sem s ní.

Tak jsem si celou dobu myslel,že na dlouhých závodech a trénincích dostatečně jím,ale nebylo tomu tak.Až dnes jsem si řekl,že to do sebe budu házet lopatou a uvidím.Vyplatilo se.Stačili k tomu levné musli tyčinky.Hlavně aby žaludek stále něco šrotoval.

>> ozogan, 20. 06. 2011 21:44:32

Docela dobře funguju na všelijaký musli, tahám je s sebou v malých PETkách se širším hrdlem.

Loni jsem si v Norsku chystal jídlo za šera a nasypal ty vločky omylem do flašky, kde jsem měl cca decku olivového oleje. Fungoval jsem na ten olejovitej blivajz celý den a bez výraznějších střevních problémů:-)

>> EvženGe, 16. 09. 2009 09:51:23

Evžene, jsem na tom podobně a velmi závidím těm, kdo to bez jídla zvládají, protože, kdo má s sebou pořád ten vagon žrádla tahat? 

K tomu oleji. Četl jsem letos v zimě nějaký časák (tuším Outside nebo podobného ražení), kdy dva borci dělali přechod polární oblasti. Olivový olej témě míchali se vším a v docela velkém množství.

to Dav a forest:

Kamarádi před třiceti lety přecházeli Gronsko a pili olej (pochopitelně kromě jiného) jako stravu. A jeden z nich, Pavlíček to pak testoval a zjistil, že při „malé zatěži“ (přechod Vysokých Tater) se z oleje po… Až při „velké zátěži“ ho tělo stráví. Jako vše to bude individuální a chtělo by to vyzkoušet. Nicméně olejovky „normálně“ sním jedině s chlebem, ale při dlouhé zátěži (řada dnů) klidně olej vypiju.

>> forest, 04. 07. 2011 12:13:10

neviem ci je to o tej istej expedicii

ale niekedy pred 10 eokmi alebo davnejsie maly australsky tim presiel krizom cez Antarktidu, na juzny pol a odtial pokracovali opacnym smerom

mozno je to jediny podobny prechod, takze by sa to malo dat lahko najst

zili na olivovom oleji, podla mojej pamate to mohli pokryvat tak 90% kaloriii.

U nich islo o max kaloricku vyhrevnost na minimum transportnej vahy a tiez si myslim ze ten olej sa najlahsie zohrial na jedenie takze to bola minimalna spotreba variacieho paliva

Nie vsetky faktory su rovnako dolezite v podmienkach v lete v teple atd

Treba si tiez uvedomit otazku vody

na travenie tukov vodu takmer netreba

ale na travenie sacharidov treba vela vody. navyse ak su cukrove jedla susene – ovsaky alebo susene ovocie

trreba vodu aj na nasiaknutie

v podmienkach tepleho pocasia teda pristupi faktor tahania extra vody na jedlo