Výborné čítanie.Trošku ma vrátilo aj k spomienkam na začiatok mojej kariéry, ako som bol aj s ostatnými deťmi na pretekoch v Bruntále (pár mesiacov po OH v Moskve 1980) šťastný, keď sa mi na kúsok zdrapu papiera podarilo získať podpis práve od Jirku…Stačilo, aby nám tréner Srholec povedal „mládež,toto je ten Jiří Sýkora, čo ste ho videli v televízii, keď ste pozerali olympiádu“…
Ďakujem za tento článok…

Jirku znám,je to slušný,skromný člověk,stejně jako naprostá většina běžců.
Běh je spravedlivý sport, kolik mu dáš tolik ti vrátí. Škoda, že např. v politice není víc běžců, mohli jsme na tom být líp. 

Velmi pěkné čtení, na Zlatou desítku při Rošického memoriálu si dobře pamatuji – dělal jsem vedoucího ceremonielu, tak jsem to viděl z blízka. Byl to šrumec a velká konkurence také pomohla k výše uvedenému rekordu. Jak jsem si pak vážil, když jsem mohl dobíhat desítku v rámci Olympijského dne na tom samém(Rošického) stadionu.

Můj švagr mi vyhrožuje, že mám psát jen pěkné věci,ale nemohu napsát nic jiného.Můj život s Jiřím je krásný a je opravdu takový jak se píše a co o něm lidé píší.Mám radost, že ho lidé takto znají.Přeji mu ještě hodně sportovních úspěchů a našemu synovi ať překoná jeho rekord, který 30 let drží!!!Mám Tě ráda Jirko !!!Tvá žena Ivana

Můj švagr mi vyhrožuje, že mám psát jen pěkné věci,ale nemohu napsát nic jiného.Můj život s Jiřím je krásný a je opravdu takový jak se píše a co o něm lidé píší.Mám radost, že ho lidé takto znají.Přeji mu ještě hodně sportovních úspěchů a našemu synovi ať překoná jeho rekord, který 30 let drží!!!Mám Tě ráda Jirko !!!Tvá žena Ivana

„Mám jednu zásadu," tvrdí Jiří Sýkora: „Po ukončení závodní kariéry už na žádných závodech nefinišuji. Protože každý závod, kterého se zúčastním, vyhrávám! Sám nad sebou. Bez ohledu na umístění. Protože jsem přemohl lenost a postavil se na start!"

Naprosto neskutečný! Velký obdiv!