To jako někomu fakt vadí, že ty pobíhající lidičky mají radost z toho, že uběhnou půlku nebo celej půlmaraton? Nerozumím tomu, proč bych se měla schovávat před Pány běžci jen proto, že uběhnout půlku pod 2 hodiny je pro mě i po 2 letech běhání ještě pořád fuška a nedostižná meta. A sorry, ale jinej job než, v kterým jsem, jsem nenašla a jíst se musí, takže makám jako otrok a běhám málo, o to s větším nadšením. Na Silva Nortica Cup se děsně těším a kdyby tam stejně tragičtí ploužáci jako já nebyli, byla bych nešťastná, že tam nemůžu. Tak mi sakra neber nadšení a vítr z plachet! Každý máme jinou motivaci, jiné tělesné parametry, jiný věk i pohled na svět. Mě se ten článek nelíbil, nic mi nedal.

Myslím, jak už tu bylo ostatně napsáno, že Honzův článek je zbytečně vnímán emocemi (že by trocha sebeprojekce?  – berte s nadsázkou) a navíc to Honza myslím nemyslel úplně tak, jak si to někteří vyložili. Třeba napíše dovětek, anebo komentář.

Na jeho článku oceňuji, že se nebojí jít se svým lehce kontroverzním názorem na veřejnost a vystavit se tím, možná pro někoho oprávněné kritice. Nevím, jestli si za to nutně zaslouží někdy dosti přehnanou a i ironickou kritiku.

Ne že bych tu chtěl nějak propagovat svůj spíše fádní a nezajímavý běžecký blog, ale na podobné téma jsem si před časem zaznamenal několik myšlenek, které jsem po přečtení Honzova článku ještě trochu rozvedl a donutil se publikovat. Je to delší, tak tím nechci zahlcovat diskuzi. http://luckyboy.bloguje.cz/…lezitost.php

Původně jsem chtěla k tomuto článku napsat hodně reakcí, ale vlastně už většina byla řečena v předchozích komentářích… Mohu tedy jen dodat, že můj první závod na běžkách byl kdysi padesátikilome­trový, pešky před necelými dvěmi roky půlmaraton – vždy bez zvláštní přípravy, startovala jsem v obou případech vlastně náhodou, pokaždé dokončila v čase, kterým by autor článku pohrdl a pokaždé jsem si to parádně užila 

Původně jsem rozepsala rozsáhlý komentář. Ale už jsem vychladla a ušetřím vás nudné eseje:-).Takže jen tohle: běhám už 7 let (je mi 21), běhám pomalu. Letos půjdu na svůj druhý závod – hervis půlmaraton (první byl Triexpert letos na podzim 14km). Asi ho poběžím pomalu, ačkoliv s daným limitem mít problém teda nebudu. Budu se tím podílet na degradování závodu. Je mi to fuk. Mám v plánu si to užít, stejně jako si užívám běhání, což je můj velký koníček, ale ne jediný smysl života. Dlouhé tratě mi prostě vyhovují, důležitý je můj vlastní pocit z běhu a rychlost je mi šumák. Nakonec bych jen dodala: Občas je na škodu, když se člověk bere příliš vážně.

Je fakt,že článek vzbudil slušnou vlnu emocí.I když mi přišel dosti pesimistický určitě jsem si z něho něco vzal.To ,že autor má můj obdiv za to že napsal svůj názor(i když s ním nesouhlasím)a hlavně to asi nemyslel špatně.Spíš chtěl poukázat na to,že je spousta lidí,kreří opravdu běží prvně maroton jen aby se s tím mohli v hospodě chlubit.Ten kdo má běh opravdu rád se k němu určitě také dopracuje.Spíš mě zarazilo to,že z článku je cítit určitá arogance k nám „ploužilům“.Nechci zpochybňovat autorovu zkušenost, podloženou stovkami závodů,(Já osobně takové lidičky obdivuju)ale jak už je tu někde psáno všichni jsme vlastně hobíci.Protože pokud člověk nefiguruje v první stovce světových běžců tak nám všem tak trochu asi ujel vlak Nechci tu autora pranýřovat,ale má trochu nesportovní názory.Pro příklad Miloš Škorpil na svých běžeckých stránkách právě takovým „šnekům“ leje přímo sebevědomí do žil a také ho zřejmě brzdíme.Je to zřejmě v lidech.

Děkuji všem za názory, v diskusi jste vyjádřili svůj postoj k běhu a já se zdržím obsáhlých komentářů. Kdyby článek vyšel v první verzi bez „mého doporučení“, o což mě požádal Radek Narovec, tak by možná nebylo tolik ohně na střeše. Nevadí, i kontroverzní články rozšíří naše obzory. Neopovrhuji pomalejšími běžci, (sám rychlý nejsem a nebudu) jen jsem chtěl podotknout, že z mnoha vstupů (peněz) je poněkud slabý výstup a problémy bychom měli hledat i v sobě, nikoliv jestli funguje real time nebo fouká, je moc teplo a špatně jsem se najedl. Tento web je dle reakcí především pro kondiční běžce, jako „závoďák“ mám asi příliš odlišný názor. Kdo řeší můj trénink = žádný nemám – pracuji, abych měl čas, plány a tepy se řídit nechci, jsem hold punkáč. Právě trénink pana Škorpila na ultra mě vedl k sepsání tohoto. Lekl jsem se, aby se začátečníci nevrhli na takto obtížnou metu jen z důvodu, že to je „in“.

Na marathon jsem se prihlásil v roce 2010 asi po roce běhání po mnoha letech. Neměl jsem ovšem odpovídající přípravu, tak výsledek nedopadl podle předsevzetí. Nicméně jako zkušenost to bylo vynikající a hodně mi to napovědělo o mých možnostech a o tom co mohu zlepšovat. Nejsem soutěživý typ a závody beru spíše jako zpestření a ověření správného přístupu k tréninku a také n jako motivaci pro další zlepšování. Zároveň poznamenávám, že závody typu PIM jsou lákavé i pro řadu diváků, kteří nesledují jen nejužší špičku, ale vydrží povzbuzovat i běžného účastníka (viz půlmaraton Olomouc) a je to pro ně zajímavé. Z těchto důvodů si myslím, že zkusit marathon po základní přípravě nemusí být na závadu, ovšem určitě by měl být hlavním kriteriem startu dobrý zdravotní stav v den závodu, ověřený lékařskou prohlídkou předem.

>> RoobertG, 12. 01. 2011 19:14:06

myšleno zejména pro prvoběžce

Trochu ostrý článek, nicméně souhlasím s autorem. Začal jsem běhat před třemi roky z důvodu sedavého zaměstnání (bolesti zad) a u běhání už asi zůstanu. Když čtu články o běhání, tak hodně lidí, kteří začali běhat chce bez velkého úsilí běhat hned maraton. Je to jako v těch televizních reklamách na zhubnutí kde nic nemusíte dělat jen si koupit náš přípravek a jíst můžete dál. Možná to vše spěje trochu k degradaci běhu a jak tu někdo již psal, dřív se chodilo Praha – Prčice – a nejlepší měli rychlost chůze jako pomalý bězci na maratonu. Já jsem začal běhat nejdříve kratší trasy prokládané terénem, měnil jsem tempo a běhal pro zábavu. Po nějakém čase jsem si dal první malý závod a můžu potvrdit, že mě běhání vzalo ještě víc. Nehledám žádné tréninkové plány, ani speciální stravu – vím, že když budu trénovat všestranost, tak se úspěch dostaví. Myslím si, že by pro běžce měl být maraton vyvrcholením určitého úsilí a ne si ho dát hned na začátek (nevím zda v lyžování žačínáte na nejprudší sjezdovce, na kole jedete Gloss Glocner apod.)

Možná si letos dám první svůj půlmaraton (i když vím, že na něj už mám natrénováno), maraton si nechávám jako třešničku na pozdější dobu.

Věřím, že začínající bězci objeví kouzlo místních závodů, kde se schází do 100 lidí a nebudou své tělo „trápit“ chůzí v maratónu.

Tak já se zařadím k menšině, protože v mnoha věcech s článkem souhlasím, i když samozřejmě je věcí každého, pro co se rozhodne a vážím si každého, kdo si nazuje maratonky a jde si zaběhat. Já osobně považuji maraton za něco jako vysokou běžeckou školu a příprava na něj je tvrdá dřina, i když i vysoké školy lze absolvovat různě:-). Teď přes zimu běhám přes 600 km/měs. a vím, že na maraton si s tím netroufnu, protože bych musel ještě nějaký km přidat a na to jsem moc líný:-). Ale píšu hlavně kvůli jednomu příspěvku od hanixe, ve kterým uvádí:

„Tak muj komentar… Urcite jsi skoro mistr sveta. Bezecka obec by mela byt rada, ze se poradaji takove bezecke akce a tento sport neni pro par vyvolenych „debilku“ co behaji 30km denne a lidi se na ne divaji jak na magory. At si kazdy sportuje jak chce. Ja jsem taky nezabehl nic az prvni zavod v zivote defakto bez treninku – PIM 4:45:xx bylo pro me super. Byl to pro me vykon.“

a to mě zvedlo ze židle. V běžeckým prostředí se pohybuji už od narození a za tu dobu potkal spoustu skvělých borců, kteří neuvěřitelně dřeli aby dosáhli svých výsledků a když někdo s 93 km naběhanýma za měsíc označí tyto PÁNY BĚŽCE za „debilky a magory“ považuji to za vrchol drzosti a nevychovanosti a nechápu jak si to někdo s takovými výkony dovolí napsat. Je hezký, že svůj maraton za 4:45 považuješ za výkon, ale to je výkon pro ženy nad 60, ale pro muže do 40 to je spíš velká bída. Já se omlouvám jestli jsem se někoho dotknul, opravdu si vážím všech kdo nějak sportují ať už na jakékoliv úrovni a těším se s Vámi naviděnou někde na závodech… Jirka Čivrný ml.

>> IlonaB, 11. 01. 2011 23:15:29

Moment, ujasním si to. Ilono ty běháš od padesáti let, pouze dva roky, a máš maraton v tomhle čase?!? Dobrá, odcházím do sebe (lépe by bylo jít běhat, leč byť mě to strašně štve ještě zdravotně nemůžu)......­.........

Jinak maraton jako první cíl mi zase nepřipadá tak špatný, ovšem jako dlooouuuuhodo­býýýýýý cíl. Manžel například takový cíl má, a to závod běžel naposled jako dítě školou povinné a na nějakou desítku ho asi dostanu jen pod pohrůžkou, že půjdu sama a bez jeho psychické podpory tam zkolabuju. Takže být po jeho, tak první závod půjde maraton, ale plánuje jej až po mnoha letech běhání (se kterým znovu začal po desítkách let pauzy). No a „půlmaratony“ běháme občas jen tak v lese – ani se mi nechce psát „v tréninku“, to je asi příliš silné slovo (a delší vzdálenost mě nehne, považuju to za přímý útok na klouby již zdevastované jinými sporty…), ale závody nedáváme. Možná zatím.

OVŠEM ZCELA chápu, co autor článku myslí, a krom časů (to je fakt indivindi) s ním víceméně souhlasím.

>> jirka.civrny, 12. 01. 2011 19:45:53 Přečetl jsem si znovu příspěvek Hanixe a jediné, co myslím přehnal je, že použil slovo „debílek“. Jinak bychom ale neměli míchat pojmy. Ty jseš určitě jiná kategorie, časy jsou na úrovni české špičky. My takové ambice nemáme, nám stačí, když se v padesáti nemusíme za sebe stydět a běh bereme jako hobby. I pro mne bude čas na mém prvním maratonu v květnu pod 4 hodiny super, holt na víc nemám a to se snažím, minulý rok jsem běhal cca 2 000 km, mám náročné povolání, 3 děti, ženu po úraze, která se mnou bohužel běhat nemůže a tak prostě víc času nemám. A ani tomu více času nechci věnovat, na světě jsou i jiné zajímavosti. Ale nikdy dříve jsem neběhal a holt jak říkal profesor ekonomie na VŠE v roce 1980, když jsem tam studoval, čeho se nenajíš, toho se nenalížeš, jinak řečeno roky běhu a tréninku holt neokecáš. Ale to mi nezabrání si ten maraton zaběhnout a když ho dám pod č hodiny, tak se asi i v té hospodě pochlubím:-)

>> jirka.civrny, 12. 01. 2011 19:45:53

Jirko, pokud jsi vyrůstal v běžeckém prostředí, tak to nemůžeš pochopit, ale většina normálních (tj ne „debílků“) lidí opravdu hledí na běžce, kteří dají 30 km denné, jako na magory. Nikdo zde tyto pány běžce neoznačuje za debílky a magory (to je nedorozumění), jen si dovoluje poznamenat, že zvenku se tak jeví. Věnuju se i jiným sportům, díky nimž mě má vzdálenější okolí za „šílenou“, ale nic si z toho pohledu nedělám, protože kdo nezažil, nepochopí. Nečil se, o urážku opravdu nejde.

>> Komsomolec, 12. 01. 2011 13:45:55

To, co Tobě připadá naprosto šílené (vstávání v hluboké noci) je pro mě důkazem, že ten dotyčný musí běhání hodně milovat. A smekám před ním a jeho houževnatostí mnohem hlouběji než profíkem, který běhá maraton za 2:10. Většina běžců má rodiny, které musí také hmotně zabezpečit. A opustit práci proto, že mám málo času na SVŮJ koníček mi připadá vůči rodině nezodpovědné. Ne každý má také možnost získat zaměstnání v místě bydliště. Řada z nás musí složitě dojíždět. A přestože sport a běh zvláště milujeme tak máme i jiné koníčky a zájmy. A ty také zaberou nějaký čas. Proto uznávám a hodnotím každého kdo si umí čas na běh najít. Ať je to brzy ráno, odpoledne, nebo třeba v hluboké noci.

Zdravím všechny plouživce,jediné s čím v článku souhlasí je že maraton je hodně, ale právě tím pomalým tempem se lidé alespoň k takovému sportu dostanou a získají k běhání nějaký vztah. Třeba autorovi vadí, že holt si někdo nevšímá tolik těch prvních. Já jsem začínal po docela vážné nemoci s během ve 20 letech. Vážil jsem téměř 125kg a má dlouhá postava nebyla ideální pro dlouhé tratě. Radost z postupného uběhnutí 300m 1k 3km se nedá popsat to se musí zažít. Po 2 letech běhání a zhubnutí cca 30kg jsem vyzkoušel první běh na 10km v našem městě,měl jsem velké obavy v čase 47min, asi bych nebyl pro autora moc dobrý, další rok 42min, po 5 letech první půlmaraton za 1:42 a další rok půlmaraton za 1:38 potom marathon za 3:20 stále se považuji za plouživce. A záverem jak víte ,že se díky své vůli a svému osudu. Ten TOLIKOPOMIJENY PLOUZIVEC NEDOSTANE NA ČAS 3Hod na Maarathonu za 5let?? Vše vždy není tak ja vypadá. Pouze je každý člověk v nějaké fázi vývoje. JSem jeden z těch, který i po doběhnutí stojí u tratš a povzbuzuje i daleko starší a pomalejší „plouživce“ Protože běh je součást života. Promiňte ,ale tento članek vzbuzuje emoce i pro ty,kterým běh zachránil život.

…hmmm, ako začať. Čítal som článok viackrát, niečo podobné ma škrelo aj ked v inej „forme“…

Ked si pozriem propozície akéhokoľvek maratonu, polmaratonu, desiatky a pod./a to je jedno či v behu, cyklistike…/ je tam jasne napísané – ZÁVOD -to v mojom skromnom ponímaní znamená že sa ide závodiť a nie kochať krajinou a nejako to pretrpieť a dokončiť. Preto beriem takúto masovú organizáciu len ako jeden veľký biznis a zarábanie penazí-nič viac to nie je. Veľa ľudí sa tu rozčulilo, že majú rodinu, prácu a je to ich koníček a teda budme radi, že aspon niekto niečo robí resp. športuje – v poriadku, ak niekto rád športuje /behá, pláva, bicykluje a pod./ a robí to pre svoje zdravie,radosť a naplnenie nejakého „cieľa“, tak načo chodiť na závody???? Osobne ak si chcem niečo dokázať, nepotrebujem k tomu nejakú medailu, diplom, ktorý si vystavým aby každý vedel, že som to „dal“… …obujem tenisky, a idem „plniť“ svoj ciel /dennodenne, každý druhý den, raz za týžden, hodinu, dve, tri, štyri, 10km, 20km, 50km…/- sám pre seba – to je myslím podstata behu resp.športovania pre radosť a dobrý pocit

>> jirka.civrny, 12. 01. 2011 19:45:53 Pěkně Jirko, při čtení příspěvku o debílcích mi dobře zaskřípaly zuby…ale co, když si za tím pisatel stojí, můžeme si o tom někde v cíli promluvit…

>> silodara, 12. 01. 2011 21:50:37

Rád bych se zeptal pro koho je závod určen, pro špičkové běžce? Těch je v ČR asi 30. Tzn. že na kázdém závodě bude pouze 30 startovních čísel. To samé v cyklistice, kolik je špičkových cyklistů 20? Tak 20 startovních čísel. Ostatní jsou plouživci a hobíci. Proč by měli tedy někde závodit? Trochu zvrácené myšlení. A nebo jsou ty závody proveřejnost, každý si chce „užít“ tu radost sz překonání sebe sama s atmosférou závodu, kdy většina hobýků nebojuje s ostatníma,ale s tratí a sama sebou, buď jste příliš mladý nebo to ještě nechápete, proč jsou regionální závody,kde nestrtují ti úplně nejlepší, byl jste na nich někdy, viděl jste 60–70 „staříky, kteří jsou rádi , že se po roce opět sešli a jdou si spolu zazávodit, potom to proberou v hospodě. Pro mě výsledný čas nic neznamená, já jdu závodit z jiného důvodu, dokázat si , že jsem nad nemocí zvítězil, že mám nohy a, že mě donesli do cíle protože jsem je v 11 mít nemusel a nemusel jsem zde být. Každý hobík má důvod proč je na startu, tak nám vy "vrcholový sportovci“ neberte ty naše sny o našem překonávání. Závod je pro mě odměnou ne proto abych se vytahoval před ostatníma to nepotřebuji, ale abych si sám sobě splnil svůj vlastní cíl.

Uz nekolik mesicu zde jen procitam clanky a diskuse, ale ta dnesni me prinutila se take zaregistrovat a pridat svuj nazor… Jsem zrovna ten typ, u nehoz ten impuls „proc zacit“ behat je ucast na (jiz) letosnim PIM. Byl jsem se na PIM vloni podivat jako divak a ta atmosfera byla fantasticka a to hlavni, co me chytlo vubec nebyli ti vychrtli Kenani, ale naopak ti „Hobici“, kteri bezeli 4 hodiny a vic. Jak cas plynul, postavy dalsich bezcu se cim dal vic vzdalovaly idealu bezecke postavy, ale o to vic jsem je obdivoval a zralo ve me rozhodnuti to pristi rok zkusit taky, kdyz to zvladnou oni… Zacal jsem tedy trenovat, po prvnim vybehu (cca 3km) jsem se druhy den ani nemohl postavit na nohy, ale diky tomu, ze mam maraton jako motivaci jsem vytrval a beh se mi stava pomalu ale jiste navykovy :D. Proto nevidim nic spatneho na tom, kdyz si nekdo vytyci svuj prvni zavod maraton a vlastne diky tomu se dostane k behani. Sice pro profiky snecim tempem, ale sport neni jen o vykonech, ale mel by byt hlavne o radosti z pohybu.

>> honzaherda, 12. 01. 2011 19:06:16

Honzo, ty jsi mladší než moje dcera. Omlouvám se, chápu tvoje názory v novém kontextu. Nechej nás o generaci starší hobíky v klidu a hlavně pomalu běhat. Díky.

…prosím nie som vrcholový športovec a ani už nikdy nebudem. Práveže som taký hobbík ako ty, možno ešte „slabší“. Závodením som nemyslel nejakú špičku 20 ľudí, ale len to aby sa ľudia trošku zamysleli a uvedomili, že závodiť a behať pre radosť, pre seba, proste len tak je niečo iné.Závod je závod. Nechcem tu nahadzovať nejaké časy, ale ak ide niekto na závod tak by mal mať trošku zdravého rozumu a vedieť „odkiaľ-pokiaľ“. Osobne behávam resp.športujem „sám kvôli sebe“, nechodím na závody. Ak chcem skúsiť či vydržím „bežať“ 3hod,5hodín,40km, tak ak nejdem do práce, obujem tenisky, zapnem stopky a idem-nepotrebujem na to maraton-nejakú masovku,nejakú medailu,diplom.

Myslím si ale jedno, každý sme iní – tak ako niekomu chutí pivo, inému víno, niekto rád behá len tak pre seba, niekto zas behá maratony s masovou účasťou, diplomom a medailou, niekto má rád ženy, iní chlapov, niekto, niekto, niekto.......­.......

športu zdar

Jeste dodavam, ze je mi 45 let, temer 15 let jsem nebehal a rad bych to bezel (plouzil se) za ty (autorem clanku kritizovane) 4 a pul hodiny ne kvuli te medaili a tricku s logem PIM a v hospode se s tim taky neminim chlubit :D

Na druhe strane ale musim dat autorovi clanku za pravdu v tom, ze jsou bezci, kteri si davaji nerealne plany a chteji bezet maraton hned temer bez treninku. Pokud to nejsou talenti na behani od prirody, tak je to spise veliky hazard se zdravim. Jeden priklad za vsechny tu je resen v jine diskusi http://www.behej.com/…7009-nemozne kde to chtel autor „Maraton3r“ zabehnout puvodne za 3 hodky po zraneni kolene a pritom vubec netrenoval… Pokud to bylo mysleno na tyto typy bezcu, tak to naprosto souhlasim!!

mna fascinuje otazka : preco prave maraton ?

preco vsade vo svete, kazdy kto beha ma za ciel (alebo o tom aspon premysla) zabehnut prave maraton a mat na to papier.

Preco je vzdialenost 42195 metrov taka specialna, ze to stoji za namahu za usilie, cas energiu a ze prave 42195 nieco znamena ?

Keby sa vypisal zavod na 39 km alebo 41 km alebo 35 km, v krasnom prostredi, s perfektnym servisom, limitom 7H, propagaciou, medailami, diplomami atd, tak tam takmer nik nepride.

Vsetky tie argumenty co tu odzneli, by zrazu neboli pouzite a takmer nik by neprisiel.

Viackrat sa stalo ze organizator vypisal preteky napriklad v horach, hlavna vzdialenost bol 50–60km a vypisal tez kratsie varianty, napriklad 40km alebo 42 km

velmi malo zaujemcov, ale dost bezcov napisalo ze keby to kratsiu trat 40–42 km znovu premerali ci trochu predlzili na presne 42.2 km tak by prisli. Tak to organizator „premeral“ a nova dlzka bola 42.2 km a tak bezci prisli.

preco presne 42195 ma taku nesmiernu hodnotu pre bezca co nemieni sa kvalifikovat na olympiadu, ale zavod o par stovak metrov kratsi uz ziadnu hodnotu nema a preco zavod dlhsi o par km (44 km) uz je zbytocne dlhy a tych 2km navyse uz za to nestoji ?

Kto tam zhora celemu ludstvu vsugeroval ze tych presne 42195 je nieco specialne, co stoji za osobnu obet a znamena osobne sebauspokojeni­e. ???

Ahoj Honzo, gratuluju ke snad rekordní polemice pod článkem na tomto webu! I v tom se odráží tvá orientace na výkon (myšleno pozitivně). Trochu jsi píchl do vosího hnízda a myslím, že tvému článku uškodila forma, která potlačila obsah. Jek psal Rudo, některé věci jsi mohl lépe zargumentovat. Říkám to i proto, že rád čtu tvé závodní reportáže, u kterých se nikdy nenudím, přestože jich „chrlíš“ tolik Uvidíme se na závodech, a nemyslím tím PIM, ať už je to cokoliv.

>> jirka.civrny, 12. 01. 2011 19:45:53 >> Matěj, 12. 01. 2011 21:57:49

Asi zastánce názoru, že je cennější být podprůměrný než génius, protože v tom druhém případě je člověk podivný magor; na něčem tvrdě dřít a snažit se přece musí znamenat, že jde o podezřelého omezence, který navíc určitě zanedbává rodinu a jiné povinnosti:-)

S během jsem začal před 3 lety s tím, že teprve před rokem můj běh začal dostávat ty správné obrátky. Pravda, od malička jsem se „hýbal“…

Na maraton jsem začal myslet, když se u mě běh stal z doplňkového sportu dalším sportovním koníčkem. Před maratonem jsem nikdy neběžel žádný závod (nepočítám závody mezi základními školami v dětství ) a můj nejdelší souvislý běh měl něco kolem 20 km.

Svůj první maraton jsem si zaběhl v rámci dlouhého triatlonu, což byla zároveň moje triatlonová premiéra . Možná to zní jako šílenost a mnozí mě za to třeba budou i „tlouci po hlavě“, ale bylo to úžasné rozhodnutí, kterého nelituji! Není nic úžasnějšího a krásnějšího než překonat sám sebe (samozřejmě s rozumem – tedy ve zdraví). V cíli jsem si uvědomil, že to zvládnu a že musím ještě potrénovat, abych se posunul výše ve výsledkové listině. Prostě skvělá motivace.

Masové akce typu PIM jsou komerční… Ano a co jako? Mě se takové akce nelíbí, nemám rád davy, tak tam nejdu a radši si zaběhnu maraton ve Stromovce, kde je taková komornější atmosféra. Když pořadatel zavedl limit X hodin, tak pokud to zvládnu pod X hodin, tak nevidím důvod, proč bych se neměl účastnit. Každý dospělý by měl mít dostatek rozumu, aby věděl, jestli si může dovolit běžet maraton.

To, že někdo nemá super extra výkony by nemělo bránit jeho startu na nějakých závodech, pokud se nejedná o závody typu olympiáda, mistrovství a podobně .

Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru a malý ten, kdo zná jen malý cíl. –Svatopluk Čech

>> jirka.civrny, 12. 01. 2011 19:45:53

jirko naprosto s tebou souhlasím a autor článku to krásně sepsal!

>> rudo, 12. 01. 2011 22:48:10

Rudo, to je jednoduché! Protože o těch 42,2km může říct, že uběhl maraton, a má jich již 50, 100, 200 … a více! I laik totiž ví, co je to maraton. Jako perličku uvádím radost mé matky, když jsem někdy před dvěma roky prohlásil, že se přestanu soustředit na maratony a dám se na ultra běhy. Ještě dodnes netuší, že budu muset běhat ještě více než v době, když mě od těch maratonů odrazovala (zničím si zdraví)! Prostě maraton je slovo přímo magické . Ne nadarmo slavíme 2 500let od slavné bitvy, která změnila běh dějin v Evropě.

Děleních na „správné běžce“ a na ty „ještě správnější“ už tady bylo mnoho. Tenhle článek je o ničem. Běhám, protože mi to dělá dobře. A občas, jako třešničku na dortu, se vyskytnu na chvostu nějakého toho 1/2 maratonu či dokonce maratonu… ano, to je moje meta. Chci to dát, chci mít na konci tu medaili na krku, chci mít dobrej pocit z běhu. Je to špatně? Mám toho nechat?… tak na to Herdo rovnou zapoměň… mě to prostě baví 

hezký večer všem

Tak nejak de facto se tady resi, s prominutim, lejno. Nekteri jsou ochotni poradat zavody s danymi podminkami, jini jsou ochotni se jich zucastnit. Nez si na to stezovat je mnohem lepsi pohnout sam sebou.

„Zensky“ si stezovaly, ze v Cechach jsou zavody jen pro „zavodaky“ a ostatni tam byvaji na obtiz (zajimave vyrazne odlisny nazor od tohoto clanku a taky vychazi z praxe). Ale protoze to nejsou jenom rejpalky, tak si vytvorili vlastni Petku s hvezdickou. A ja jim ohromne fandim prave proto, ze prestaly kibicovat, ale zacaly neco pro prosazeni sveho postoje delat.