>> alen.KA, 04. 08. 2011 14:13:37

Byl jsem přítomen při testování studentů na běžeckém pásu. Vím, že mnozí měli dost nízkou krokovou frekvenci a když ji zvýšili (při zkrácení kroku) při konstantním tempu, tak došlo vesměs k měřitelnému poklesu jejich tepovky, což jsem bral jako důkaz, že styl při vyšší krokové frekvenci je úspornější.

Na druhé straně výpočet: běžíš 8:00/min při frekvenci 140, to znamená délku pulkroku 89 cm. Myslím, že má smysl pokusit se zvyšovat frekvenci při zachování délky pulkroku, což pomůže ke zrychlení.

Krokovou frekvenci je možné zkoušet i při již zmiňovaném běhu na místě.

Kdyby to někoho zajímalo, tak jsem vyrobil jednoduchý kalkulátor tempa, délka kroku a krokové frekvence

>> kanovsky, 04. 08. 2011 16:33:00

Hezký. Mě vyšla délka kroku 106 cm. Při mojí výšce 190cm. Nevypozoroval jsi vliv výšky postavy na délku kroku, při stejném tempu i frekvenci kroku?

>> ALFcz, 04. 08. 2011 16:48:36

Při tempu a frekvenci je délka kroku jednoznačně určená (klasická trojčlenka). Možná je pravda, že vyšší lidé mají délku kroku vyšší a tím při stejném tempu mají nižší frekvenci, ale otázkou je, jaký je v tomto případě ideál.

>> kanovsky, 04. 08. 2011 17:00:28

Jasný, já jsem blbě položil otázku. Správně by to asi bylo stejný tep, stejné tempo, ale jiná délka kroku, závislá na výšce postavy. Jinak řečeno, pro člověka vyského 170 cm může býtt efektivní délka kroku 90 cm, ale pro člověka se 190 cm to může být 105 cm. Nějak tu závislost vysledovat – jestli existuje.

>> ALFcz, 04. 08. 2011 17:28:24

Žádné exaktní testování tohoto druhu jsme neprováděli, byť by to jistě bylo velmi zajímavé.

Zajímavé je, že při tempu 8:00/km je ekvivalentní chůze při frekvenci 130/min a délce kroku 96 cm a běh při frekvenci 180/min a délce kroku 69 cm, tepovka ovšem by měla být nižší u běhu, resp. v tomto případě lze hovořit spíše o joggingu, protože letová fáze takového kroku je velmi krátká, ne-li téměř nulová.

pre zvysenie rychlosti mozes bud predlzit krok alebo zvysit frekvenciu, alebo oboje.

predlzenie kroku pri rovnakej frekvencii za predpokladu, ze zachovam korektny postoj, znamena vacsi naklon tela dopredu a vyzaduje vyvinuty stabilizacny system a relaxaciu. zvysenie frekvencie pri zachovani „prirodzenej“ dlzky kroku vidim ako menej narocny variant hlavne pri vytrvalostnom dlhom behu.

niekde som cital vystupy studie, ktore potvrdili, ze u ludi roznej vysky nie je signifikantny rozdiel v dlzke kroku pri behu pri optimalnej technike. bolo to zdovodnovane tym, ze vyssi ludia potrebuju viac energie na udrzanie rovnovahy, preto ich krok nie je celkom umerny vyske, a naopak

vyska nie je akceptovatelne vyhovorka, 180 je minimalna ziadana frekvencia, fajka zhasla. ked sa merali elitni bezci, napriklad na drahe pri finale na 5000m, 10000m atd, tak mali vsetci rovnaku frekvenciu, nad 180 a boli tam nizke zeny aj nizky chlapi okolo 150cm a boli tam aj platonicki basketbalisti okolo 190 cm. vsetci bezia rovnakou frekvenciou a s rovnakou dlzkou kroku.

zaklad je frekvencia nad 180 a dlzka kroku je len druhotny parameter vychadzajuci z rychlosti behu, cim rychlkejsie, tym vacsi naklon dopredu a tym silnejsi odraz a teda dlhsi krok

dlzka kroku nie je dana dlzkou noh ale silou odrazu a rychlostou behu

pri prepocte dlzky kroku frekvencie a rychlosti sa zabuda na stabilizacnu fazu, ked je noha na zemi a telo neleti v lufte. Tento cas by bolo treba odratat pri vypocte je to tazko merat kedze sa jedna o milisekundy.

netrenovany bezec sa pozna prave podla toho ze nema vytvorene rychle spojenia medzi hlavou a svalmi a nevie v rychlosti koordinovat spravnu bezecku techniku.

preto sa v atletike kedysi ucili bezci behat frekvenciu pomocou ABC a ucili sa kombinovat techniku s frekvenciou behanim roviniek s pasivnym objemom

netrenoval sa objem tempo, VO2max cukor tuyk atd

najpr sa trenovalo spojenie hlavy a svalov

dnes som si miesto behu vonku vyskusal abecedu doma bosy na parketach v 5min intervaloch(neviem presne ako sa volaju ukony, tak ich len popisem):

nizke zdvihanie nohy, len cca. 5cm – kadencia 208

vysoke zdvihanie nohy cca. 30–40cm – kadencia 224

zakopavanie – kadencia len 176

Meral som v 1:00min a v 4:00min., kadencia vysla presne rovnako. Mam tie cisla pekne rozhadzane… 

díky všem za motivaci k novým testíkům; po dnešní diskusi zde jsem si také počítal kadenci a vyšlo mi očekávatelných a bídných 160 při tempu 5:30 a asi 164 při 5:10, hanba hanba mi 

Zkusil bych toto sĺožité téma zjednodnušit.:-D

Stačí kratký krok (180/min). Prostě naučit se „cupitat“.

Jednoduchým receptem může být, např. spoluběžkyně do 160 cm výšky, neúnavná a stále hovořící.

Velmi prosté, jen s ní sladit na několik hodin krok…

Kdo to vydrží, má vyhráno…

>> milan, 04. 08. 2011 22:38:54

neviem na co s nou myslis

ale rekreacna spolubezkyna velmi pravdepodobne nejde cez 160

160 krokov/min, nie cez 160 cm

>> Láďa S., 04. 08. 2011 22:36:36

Jakou kadenci máš při 4:00 a 4:30?

>> milan, 04. 08. 2011 22:38:54

taky si myslím, že parťačka může mít kadenci klidně nižší, než čekáš, počítal jsi jí to? 

>> kanovsky, 04. 08. 2011 23:15:25

to jsem ještě nezjišťoval, čtyřkovým tempem teď vůbec neběhám, to si šetřím do Kolína a 4:30 jsem si užil dost před půlamaratonem; budu v testech pokračovta, ale obávám se, že lepší to nebude, při vyší rychlosti krok ještě protahuju 

>> andyxx7, 04. 08. 2011 22:33:28

gratulujem

netreba hned 5 min intervaly

najlepsie je zacat s intervalmi do 30 sekund a nechat nohy oddychnut

pocas 5 min (anaerobnmy stav ?) mozu svaly sa unavit pripadne unavit nervova sustava a riskujeme zranenie pri vysokej frekvencii

na ucenie staci do 30 sekund a na zvysenie frekvencie je tiez najlepsie do 30 sekund

majster Zatopek chodil v zime vysoke kolena 1H

>> milan, 04. 08. 2011 22:38:54 Neviem, ci sa tu celkom jedna o pochopenie tej frekvencie kroku… Ani Rudo, ani ja sme nevraveli, ze mate cupitat (dlzka kroku do 100cm), iba zvysit frekvenciu kroku. Je nevyhnutne, ze ked dlzka kroku bola optimalna (co je otazne), tak sa tempo behu musi zvysit.

Svojho casu som si pocital, kolko krokov spravim na 100, 200 a 400m pri roznych tempach behu. Z toho som si vypocital, aku mam dlzku kroku pri bezne praktizovanych tempach behu. Pomohlo mi to aj pri treningoch mimo cestu a drahu, lebo som vedel velmi presne odmerat vzdialenosti, co som si neskor overil aj stavebnym koleckom.

Pri mojej vyske 170cm mam pri vyklusovom/reg-ge tempe 5min/km dlzku kroku 120, pri 4:30km to je iba o nejake mizive cm viac, pri 4min/km to bolo 140cm, pri 3:30 to bolo 160cm pri 3min/km uz okolo 180cm. Pri tempe pod 3min/km sa dlzka kroku este upravovala, ale nad 2m som sa nedostal, teda pokial som neskakal jelenaky. Pri takychto tempach som usel ist s frekv. kroku vyrazne nad 180/min, aby som toto tempo utiahol. Aj to je jeden z dovodov, preco by som s elitou nemohol behavat, lebo nemam dostatocne pruzny krok a dostatok sily, aby som pri zachovani optimalnej frekvencie kroku ho vedel ekonomicky predlzit.

Videl som analyzu kroku H. Gebrselassieho pri jeho (vtedy) sv. rekorde na 5km a 10km a rozoberali tam okrem dlzky kroku aj dlzku opornej fazy (ked sa chodidlo dotykalo zeme) a cudujme sa svete – bola najkratsia zo vsetkych vytrvalcov (uz by som neprisahal na to cislo, ale bolo to v milisekundach). Pri jeho vyske 164cm mal dlzku kroku nad 2m a v poslednych 2 kolach bezal s dlzkou kroku skoro 2,5m. To iste u Bekeleho, ci u dalsich malickych Etiopacanov (Sileshi Sihine – ma ledva 160cm) – vsetci behaju s frekv. kroku 180+/min, pri dlzke kroku cca 2m.

>> kanovsky, 04. 08. 2011 14:57:25

Ja asi nebeham, ale poletujem z nohy na nohu. Vcera som frekvenciu merala len odhadom, doma na dvore, no dnes som to pocas ranneho behu viackrat odskusavala a bezne beham v rozmedzi okolo 130–150, ked som sa velmi snazila a prepletala nohami co najrychlejsie to slo, tak som to vytiahla na 160, takze celkom bieda. Asi si zaobstaram zvuk metonomu do sluchadiel a skusim takto, bude to dlhe preucanie, no snad to stoji za to 

Ak to pomoze znizit aj tepovku, bude to uplne super. Este stale totiz nedokazem behat plynule, ked sa mi tep vysplha nad 150, musim prejst na par sekund do chodze a az potom znovu bezat, takze dlzku kroku si podla Tvojho vzorca zatial nemozem vypocitat.

Velmi pekne to Mato napisal. Pridal by sm napriklad moj bezecky vzor z detstva – Valerij Borzov, kedysi supoerhviezda na 100,200m s velmi odlisnym sposobom trenigu Borzov mal najkratsi cas opornej fazy – kontaktu s drahou a jehop trening bol zalozeny na predstave ze bezi bosy po rozpalenej zeleznej platni a ze ked bude mat nohu na platni len 1 milisekundu ci menej tak ho to nespali, vsetko jeho myslienkove snazenie slo o minimalny cas kontaktu s drahou.

Chcem sa vratit k doslapu pod telo, piseme o tom dokola ale v aplikacii to akoby nikto nechapal. Ked sa zacne diskusia o dlzke kroku, tak sa zacne vytahovat vyska bezca alebo dlzka noh ako dovod na dlhy krok !!!

Nuz zacnime rozmyslat : ked doslapnem presne pod tazisko tak su mi dlhe nohy prd platne, krok si s nimi nijako nepredlzim

Iba ked sa bezi technicky zle – overstriding – teda sa noha vystrka cim viac dopredu a natahuje sa krok dopredu, tak dlhe nohy dociahnu dalej. To by pri behu nemalo vobec prist do uvahy

pri chodzi vidime rozne fitnes chodze kde sa nohy vytrcaju dopredu a snazia sa chodci dociahnut cim viac pred seba, co je nespravne

zavodna chodza pred niekolkymi desatrociami tiez pouzivala dopredu predlzeny krok, napriek tomu ze sa vtedy trenovalo viac tvrdsie na kompletne profesionalnej urovni (a snad aj chemicky dopingovo) tak 50km sa chodilo za 4H

teraz ked sa styl zmenil a noha sa nestrka dopredu, tak sa cas znizil na 3:40. Pri chodzi sa tiez akoby snazime doslapnut pod seba a s frekvenciou nad 200 pripadne nad 220. Prave koli tejto ovela vyssej frekvencii casto vidime ze napriklad medzi veteranmi su mnohi chodci uspesni sprinteri v behu su zvyknuti na frekvencie nad 220.

dlhe nohy nijako nepomozu k dlhemu kroku doslap je pod telo

dlzka kroku je dana jednak odrazom a jednak rychlostou pocas letovej faze krok sa preleti, krok sa nenatahuje nohami

zabudnite na baletky co robia roznozky na zemi a sa pricucnu

>> andyxx7, 04. 08. 2011 22:33:28

To jsem rád, že nejsem jedinej magor, co cvičí ABC doma 

>> Mikis4318, 05. 08. 2011 10:45:00

myslim, ze nas bude viac, po Rudovych radach

>> rudo, 05. 08. 2011 09:14:49

Tak díky Rudo za vysvětlení. Hned vím, kde musím zapracovat.

A jen tak mimo téma. Pěkná aplikace, kde lze plánovat a měřit trasy a nebo je zanášet pomocí GPS je www.sportypal.com (jestli je to tu už známe, tak sorry, chci jen pomoct)

>> Láďa S., 04. 08. 2011 22:36:36

taktez jsem testoval, pri tempu 4:35 jsem napocital 168 pri tempu kolem 4:00 se to zdalo uz fajn ke 180, zkusim se na to ted vic zamerovat spolu s treninkem ABC, kterou jsem uplne vypoustel…

ja vcera pri tempe 6:00min/km 176 a pri tempe 4:50min/km to uz bolo 188

Nevim, jestli to tu uz nezaznelo, ale celkem pekny video stylu behani pres spicky je na techto www strankach

http://www.merrell.com/…otConnection

Aspon co se tyce drzeni tela a tempa

A jeste tady – krasnej zpomalenej zaber

http://www.barefootrunning.fas.harvard.edu/…ingTips.html

>> martinson, 09. 08. 2011 09:51:16

Pěkný, pročtu. Je dobrý vidět jak běhaj křováci, kteří nikdy neměli boty. Tam asi někde bychom se měli učit, co jsme zapomněli. Tím nechci říkat, že se má běhat jen bez bot! Všechno se vyvíjí. Já si dal včera 18km při tempu 6min/km v minimalistických botách a se snahou o správný došlap. Dnes jsem kvůli bolavým lýtkům nemohl sejít schody. Mám se ještě hodně co učit ;)

>> martinson, 09. 08. 2011 09:51:16

v tom video c 3 a 4 to vyzera do poslednej chvile ze sa doslapne na patu a len vdaka idealnemu uhlu pohladu detailu a spomalenemu zaberu z rychlobeznej kamery vidime tu nahlu zmenu ked tesne pred doslapom na patu sa to zvrtne na doslap na prednu cast a vza[ati cele chodidlo

bez spomaleneho zaberu a uhlu pohladu by na zivo vacsina pozorovatelov povedala ze sa jedna o doslap ma patu

a koli tomu casto vznikaju chybne argumentacie

>> rudo, 09. 08. 2011 12:37:32

Přesně tak. A kdyby na noze měli obuv s vysokou patou a velkým sklonem pata-špička, tak by se určitě pata dotkla země první – ale jen dotkla, nebyl by na ni žádný tlak nebo jen minimální. Většinu dopadu by stejně absorbovala přední část chodidla. Takže pokud má někdo techniku, je mu víceméně jedno co má za boty. Alespoň tak to vidím já.

>> ALFcz, 09. 08. 2011 12:53:01

problem je v tom ze boty maju nielen vyssie alebo prilis vysoku patu

ale aj v tom ze boty su tuhe nedaju sa lahko ohnut pozdlene bocene alebpo hocijakym inym sposobom, mnohe boty maju zamontovane rozne stabiliztary priecne pozdlzne atd

takze noha jednoducho nemoze zapracovat normalne napriklad moze v niektorych botach vznikat neprirodzene natahovanie sponych sliach pod klenbou a sposobovat zranenia pripadne zmenu techniky na ochranu tychto sliach.

Myslim ze najlepsie na pochoponie celej problematiky je zaklipsovat si lyziarske boty a chodit v nich, snazit sa chodit rychlo pripadne skusit behat.