Porovnáváte naběhané kilometry s kilometry najetými na kole ? (válcích, trenažéru atd.) Čas 1:1 ? To není totéž, protože při běhu nemůžu svěsit nohy jako na kole z kopce. Četl jsem, že K.Neumannová porovnává běh a kolo podle kilometrů 1:3, t.j. 10 km běh je stejně vydatný jako 30 km na kole. Mně to přijde moc velký rozdíl. Vyzkoušel jsem na kopcovité lesní asfaltce ( 12 km, 200m výškových) a zimním kole (široké pláště, 14 kg) projet a proběhnout stejnou vzdálenost při stejné průměrné TF=132, týden po sobě, ale počasí stejné. Čas vyšel kolo:běh 1:2,1 . Na rovnějším profilu to tipuji na 1:2,5.

[quote=rk]Porov­náváte naběhané kilometry s kilometry najetými na kole ? (válcích, trenažéru atd.) Čas 1:1 ? To není totéž, protože při běhu nemůžu svěsit nohy jako na kole z kopce. Četl jsem, že K.Neumannová porovnává běh a kolo podle kilometrů 1:3, t.j. 10 km běh je stejně vydatný jako 30 km na kole. Mně to přijde moc velký rozdíl. Vyzkoušel jsem na kopcovité lesní asfaltce ( 12 km, 200m výškových) a zimním kole (široké pláště, 14 kg) projet a proběhnout stejnou vzdálenost při stejné průměrné TF=132, týden po sobě, ale počasí stejné. Čas vyšel kolo:běh 1:2,1 . Na rovnějším profilu to tipuji na 1:2,5.[/quote] U olympijského triatlonu je poměr vzdáleností 4:1 , u IM 4,26:1 . Poměr časů lepších triatlonistů je cca 1,5–1,7 (OT i IM) .Osobně mám letošní zkušenost se čtyřhodinovým během,ale deset a více hodin na kole si nedovedu představit.Podle mě záleží u každého ,co mu lépe aktuálně sedí.U mě tak 2:1 . 

řekl bych že běh a silniční kolo můžou skutečně dát poměr zhruba 1:3. Jen tak pocitově, 30 km to mám do práce, takže když to v létě jezdím skoro denně, myslím, že 30-tku mám v nohách a řekl bych, že můj výdej může tak odpovídat desítce běhu. Bude to hodně individuální a jistě i hodně jiné třeba na horském kole, kde ten poměr klidně může být i 1:2 či dokonce méně podle náročnosti terénu. Porovnávat poměry vzdáleností v triatlonu touto optikou může být malinko zavádějící, protože tady běh následuje bezprostředně po kole a hlavně celkové časy cyklistické části a běhu se navzájem příliš neblíží (u většiny závodníků bývá běžecký čas nezanedbatelně kratší, než cyklistický).

Snad lze předpokládat u IM rovnoměrné úsílí, potom pro příklad Moraviaman 2006, první desítka borců má rozpětí 2,48 až 3,21, průměrně 1:2,8. To znamená, že za stejnou dobu ujede 2,8× více než uběhne. Vycházím z toho, že kolo je dřív, je to na silničním vytuněném speciálu, malé převýšení, horko. To vše nahrává kolu. V kopcích a chladu to bude asi nižší číslo. Ještě IRONMAN WORLD CHAMPIONSHIPS: první trojice 1:2,89 1:2,63 1:2,68 .

Já si myslím, že v první řadě asi je třeba rozdělit kolo na „silničku“ a horské. U horského bych předpokládal, že index může být nižší, ale u silničního bych se klonil minimálně k poměru 1:3. Beru to podle svých pocitů, když jsem ještě najížděl nějaké ty kilometry pro trénink na triatlon. Jet o víkendu sólo 100–120km nebyl moc velký problém. Běžet v tréninku i volně 40km je podle mě „vražda“ (nejedná li se o trénink na Ultra).

Souhlasím se Samem. Když jsem závodil na kole, nebyl problém v tréninku najet na silničním kole třeba 160 km, tj. cca 5,5 hod. v sedle. Nedokážu si představit, že bych i jen o dvě hodiny kratší dobu v kuse běžel… Taky jsem dlouho přemýšlel, jak porovnat cyklistiku a běh. U horského kola v těžkém terénu to ještě jde, ale na silnici, kde stačí na pár vteřin svěsit nohy a už mi tep spadne na 80 tep/min. jsem to vzdal. Navíc, co tím porovnáním získám? Snad jedině to, jestli jsem trénoval víc nebo míň. Ale je obrovský rozdíl ujet na kole 100 km a jen 30 km uběhnout. 100 km na kole můžu jezdit každý den měsíc v kuse bez větších problémů. Nedokážu si představit, že bych měsíc v kuse každý den uběhl 30 km… Co z toho plyne? Kolo a běh neporovnávám 

osobne pouzivam prepocet 8×P=B, 4×B=C, kdyz jsem jeste jezdil kratke, tak jsem pouzival prepocet 4×P=B a 4×B=C. Ale je to jen pomocne voditko a zajimavost. Zase tak moc jsem to nikdy nesledoval.

Běžet v tréninku 35–40km v tréninku 3,5h je pro maratonce v přípravě běžná věc.Tělo funguje na 60% a navyká si na 100% zátěž,která bude v den D cca 2:35 a líp.

Myslím že nejreálnější sou ty čísla co píše rk. Přece jen uběhnout 10km za hodinu je i ve zvlněném terénu velmi pohodové tempo. 30km za hodinu na kole bez háku a ve zvlněném profilu mi přijde náročnější. Ne neřešitelné, ale náročnější než ta desítka tempem 6min/km. Takže reálnější se mi jeví tak těch 26–28 km. Osobně to ale nepřepočítávám vůbec. Prostě si sleduju zvlášť km z běhu, zvlášť z kola. Když už tak to porovnávám přes čas v zónách TF, případně míru úsilí co počítá Polar.

K tomu druhému problému, tedy že jet na kole 8 hodin je relativně únostné zatímco běžet třeba 5 pro většinu lidí smrtelné. Je to dané tím že běh je daleko intenzivnější a to i při opravdu nízkém tempu. Není intenzivní jen tím že se zapojuje více svalů trupu, ale hlavně tím, že svaly nohou musí každým krokem zpracovat obrovský ráz (víc je v článcích o technice běhu) a to je daleko dříve unaví. Zátěž na kole je oproti tomu relativně mírná, rozsah práce svalu je menší než při běhu, rázy skoro žádné. Ve sjezdech se odpočívá. I na rovině se dá odpočívat.

Ultra bych do toho vůbec nemotal, protože stejně jako jsou lidé co dokáží běžet 48 hodin v kuse, tak jsou taky lidé co dokáží na kole jet 3500km v kuse včetně toho že spí za jízdy zalehnutí do hrazdy.

I amatéři dokáží obkroužit za měsíc s přehledem nad 3000km – viz dvorana slávy : http://kpo.cz/…etry02-v.htm

Myslím si, že 600km za měsíc uběhnout je větší zátěž a po běhu se tak rychle nezregeneruje. Tedy aspoň já, ale já jsem cyklista. U silničního kola je rozhodující faktor vítr a pak převýšení. Vyjet černou horu je zápřah rovnající se mnoha desítkám km po rovině. Vše je relativní. 4200m převýšení co jsem dal na soustředění v Krkonoších během 8:45hodin už sakra bolí! Při MČR na černou horu ten poslední km běžci dají možná rychleji než většina cyklistů (např).