Máme-li za sebou maraton, určitě cítíme každičký sval, nejen nohou. Zítra to bude o třídu horší. Co udělat hned a co den dva poté, abychom se rychle vrátili do fyzické i psychické pohody? Prohřátí svalů, následná studená sprcha či koupel nohou, správná strava, odpočinek, dostatečný spánek a třeba i další tipy.
Odkaz na článek

Kdysi před pár lety jsem si asi 2 hodiny po doběhu maratonu dal horkou vanu a po pár minutách jsem se pozvracel… od té doby, pokud to jde, to řeším rychlou sprchou, jedním, dvěma pivy a aspoň hodinou spánku. To mi pomáhá. Ale asi to bude velice individuální. Teď už je 7 hodin po maratonu, už jsem po večeři, už mám třetí pivo a je mi skvěle :) Běhu zdar a bolavým tělům zvlášť.

>> Mirek Hasal, 08. 05. 2011 20:03:21

Vanu beru ,ale jako abstinent pivo ne já mám problém po těch všech iontákách spát, jinde je nepiju jen při maratonu ještě v jednu nebo i déle si čtu.

Thajská masáž je super, ale fakt až tak po třech nebo raději čtyřech dnech, protože když vjedou těma prstíkama na kraj stehenního svalu a jakoby ho podeberou, tak to je věc když to ještě bolí..... Já byla letos na thajské masáži večer před během a vloni to samé a už to nikdy neudělám jinak, před výběhem je to úžasné, klasická celková thajská masáž celého těla naprosto tělo i mysl uvolní a běh je o dost kvalitnější. už nikdy žádný maraton bez thajské masáže den předem Pro mne už je to součást úspěchu, podvakrát jsem byla a podvakrát mám lepší čas.

(já chodím do Thai Fit do Vodičkovy ulice, je to masáž na hodinu a stojí 600,– Kč a jsou tam dobří. Viděla jsem i dražší, je to stejné, jen třeba v ještě krásnějším prostředí, tak mrknout na ceny u vícera, kdybyste někdo uvažoval, ale TF fakt doporučuji, mám mnohokrát vyzkoušené)

osobně jsem dal jedno pivčo, odpočinek a studenou sprchu proti křečím. Opravdu to funguje. A pozdějc večer vanu na uvolnění celého těla, mít síly tak jdu plavat ale už to nějak nešlo :) super závod,moc se mi to líbilo.

Znovu jsem pečlivě přečetla tenhle článek, ale na svoje potíže jsem radu nenašla. Můj problém dnes nejsou bolavé svaly ani šlachy, ale celková únava. Vždycky jsem dosud byla do dvou, tří dnů po maratonu fit. Teď jsem po sobotním Zermattu pořád jak spráskaný pes. V pondělí a včera jsem si dala lehký výklus – tělo je jako kdybych přibrala dvacet kilo a běžím-li 6:30/km, je to jak kdybych sprintovala (tepovka je přitom nízká okolo 135). Každé odpoledne přes hodinu spím – jindy to fakt nedělám . Mám dát celkovou pauzu, třeba týden nebo dělat něco jiného? Díky za rady.

>> HaGa, 14. 07. 2011 08:43:04

daj si celkovy odpocinok a sustred sa v strave na doplnanie mineralov – zelenina vsetkeho druhu. Unava moze byt dosledok velkej zmeny nadmorskej vysky bez adaptacie, aj pri zmene – navrate do niziny

>> HaGa, 14. 07. 2011 08:43:04

Hodně záleží na výkonu jaký jsi podala a tvém vynaloženém úsilí. Nebylo větší než v minulosti, případně nebyla trať náročnější, větší horko, atd. To je rozhodující. Jsou tisíce lidí, co zaběhnou několik maratónů každý den po sobě, ale žádný z nich neběží naplno.

Vzpomínám si, že loni, když Jarda Kocourek, bývalý výborný maratónec, ještě pořádal LBP, tak kroutil hlavou nad tím, že Dan Orálek pár dní po ultra závodě běžel na jeho závodě, zatímco on, když byl mladý, tak týden po maratónu vůbec nemohl chodit.

Až já jednou uběhnu maratón, určitě po něm nebudu druhý den vyklusávat, tipuji že tak týden až dva nebudu vůbec běhat, ale jen pasívně regenerovat. Rady ohledně pozávodového výklusu je třeba brát opatrně a v kontextu tvé výkonnosti a kilometráže.

>> mulisak, 14. 07. 2011 10:14:33

ano, suhlas

rege sice prebieha lepsie za pohybu ale nie kazdy moze robit po maratone ten rege pohyb ako beh,

pomale vychadzky a joga a pohyb vo vode a na bicykli mozu byt casto vhodnejsie. Mnohi spickovi maratonci nebehaju po maratone niekolko dni

ak sa pamatam tak Greta Waitz (alebo to bola Kristiansen ?) tyzden po maratone sa len pomaly bicyklovala – male cyklo vyjazdy s malymi detmi

>> HaGa, 14. 07. 2011 08:43:04

Souhlasil bych s Rudou, není to záležitost pohybová, ale spíš energetická. Navíc s prudkými změnami nadmořské výšky bez předchozí aklimatizace.

Obecněji k tématu: zásadně záleží na běžené intenzitě, profilu a povrchu samotného maratonu. Po rychlém silničním maratonu stačí chůze, lehce kolo, hlavně pohyb bez otřesů. Důsledně vyrovnávat energetickou bilanci.

Po maratonu v členitém terénu s výraznou změnou rychlostí a pohybů stačí zajít na pivo a normálně pořádně se najíst. Další den vyklusat a další už jít třeba na dráhu.

Díky moc. Koukala jsem teď na převýšení ostatních maratonů v terénu, co jsem běžela – Jirkov součet převýšení 765m, Brdská stezka (50km) 831m, Krásná Lípa vloni 966m, na Zermattu na 45,6km součet převýšení 2458m (seběhů málo, navíc ne moc běhatelných). Nad 2800m.n.m. se mi motala hlava, po rychlém sjezdu z cíle vláčkem o 2000m níž se mi udělalo špatně od žaludku a blbě mi bylo dalších 24 hodin. Budu se tedy teď pár dní cpát zeleninovými saláty a chodit na dlouhé procházky s labradorem, snad ta chcíplost ze mě brzo spadne .

>> HaGa, 14. 07. 2011 12:39:45

Pohyb ve vyšších nadmořských výškách je náročnější, při pěších tůrách nad 3000m nad mořem doporučují den aklimatizaci a to nemluvím o běhu.

Někteří autoři uvádějí, že ve výšce 2000 m n/m je úbytek kyslíku díky tlaku cca 10 až 15% a tím i snížený výkon těla cca 5%, dále klesá teplota na každých 100 výškových metrů o 0,6 °C, také tam bylo velké převýšení jak píšeš 2500m.

Když to všechno sečteš, tak to můžeš srovnat třeba se závodem v nížině na 60–70 km.

Už víš z z čeho jsi tak unavená