Dobrý den, jsem nováček a začínám běhat. Bohužel mě ale trápí bolest.

Dnes se to vyvíjelo tak, že mě asi po pěti minutách běhu mě začalo bolet na levé straně žeber a ta bolest potom přešla v bolest na levé straně břicha.

Toto se mi stává často, nevíte kde dělám chybu? Je to tím že špatně dýchám? Popř. jak správně dýchat?

předem děkuji za vaše rady

Běhu zdar!

spravne dychanie sa najlepsie nauci na joge, aj z knizky

Dobrý je dýchat si do rytmu od začátku stále stejně, rozhodně u toho nemluvit, popřípadě uvolnit břišní svaly poklepáním nebo tlumit dopad nohy na zem… moje zkušenosti, nemusí být účinné 

Mne pomáhalo spevniť/zatiahnuť brucho a keď ma pichávalo v boku,najprv som sa snažila zhlboka, pravidelne dýchať. Časom, keď to neprestávalo nedbala som na to, a bežala cez bolesť. Možno bežíš príliš rýchlo, skús spomaliť a bežať tak, aby si vládal dýchať cez nos.

>> Zášek, 17. 06. 2011 20:07:15

Je dobré dodržet správné postavení trupu, tj. běžet vzpřímenně, hlava nahoře pohled 20–50 m před sebe, ramena stažená dozadu a uvolněná, v jedné ose s pánví a kotníkem. Hrudník se tak uvolní a lépe se dýchá. Nádech hluboký nosem a dlouhý výdech. Rychlost přizpůsobit tomu jak se dýchá. Bolesti co popisuješ jsou zřejmě přetížením bránice ale to se časem upraví jen se musí začínat zvolna. Taky pomůže před vlastním během 5–10 min rozcvičení, třeba s běžeckou abecedou. Najdeš na fóru.;-)

Když jsem totálně začínala(protože pořád ještě začínám), tak mě pravidelně začalo píchat přesně po kilometru a půl a hotovo, dál to nešlo, šla jsem domů shrbená jako stará babka a říkala si, že běžecké boty vyhodím a konec… A pak jsem v záplavě rad a názorů našla, že je to přebytkem dusíku (nebo bůhvíčeho )v plicích, takže je potřeba všechno vydechnout. Začala jsem tedy hned od prvního kroku zhluboka dýchat pusou (dech ve frekvenci po 4 krocích) a při výdechu prostě vyfoukla úplně všechno. Přítel se mi smál, že hned na začátku dýchám jako kdybych už nemohla, ale zafungovalo to a přes ten „debilní“ kilák a půl jsem se dostala bez píchání v boku. A když to přece jen někdy přijde, pomáhá mi protáhnout si trup do boku s nohama u sebe.

Děkuji vám za odpovědi, nakonec to bylo dýcháním.

Teď se soustředím na dýchání „do břicha“ a pomáhá to. Když přece jenom cítím že ta boles přichází, pořádně prodýchnu a je to pryč :). Teď si pomáhám že mám ruku na břichu abych to cítil :)

Jinak tempem to určitě nebylo, běhám si ve vlastním tempu kdy si dokážu udržet klidný, nezrychlený (ne moc) dech.

Ahoj, tak hodím též svůj názor :), snad to půjde trošku pochopit :D Domnívám se, že tyto popisované problémy může způsobobit jednak běh po krátké pauze po jídle, jednak chábá břišní stěna – a následně bolest způsobená napínáním vazivových vláken, pruhů spojující nitrobřišní orgány s bránicí… Proto aby mohla bránice, hlavní nádechový sval, adekvátně fungovat, vykonávat pohyb ve vertikální rovině (dolů při nádechu, nahoru při výdechu) a být tedy „mobilní“, musí mít dostatečnou oporu = punctum fixum ve vzájemné koaktivaci svalů pánevního dna, autochtonních zádových svalů a hlubokých břišních svalů (m. transversusú). Bránice není jen jen respiračním svalem, ale i důležitým svalem posturálním!!!!!! Čili zaměřte se na stabilitu trupu, „hluboký stabilizačí systém“ jako celek ;) Trupová stabilita je základem pro efektivní, ekonomický a koordinovaný pohyb končetin, a pro běh to platí dvojnásob!

Denisa