Jasně, ale pocity na začátku jsou většinou optimistické a nakonec je z toho „utavení“ . PS: nemůžu se přinutit běhat pomalu a končím většinou na „unavení“ což z treningového hlediska asi není optimum

[quote=NNN]Jasně, ale pocity na začátku jsou většinou optimistické a nakonec je z toho „utavení“ . PS: nemůžu se přinutit běhat pomalu a končím většinou na „unavení“ což z treningového hlediska asi není optimum[/quote] Unavený jsem po běhu téměř pořád, jde o to nebýt zničený druhý den před dalším tréninkem.

[quote=NNN]Jasně, ale pocity na začátku jsou většinou optimistické a nakonec je z toho „utavení“ . PS: nemůžu se přinutit běhat pomalu a končím většinou na „unavení“ což z treningového hlediska asi není optimum[/quote] Zkus si stanovit rozumné mezičasy po 1 km. Běhej s pulsmetrem a vždycky když při delším běhu šplháš nad cca 75% MTF, tak zpomaluj dokud neklesneš na 70%. Pak bys měl vydržet běžet hodně dlouho …

[quote=Stanislav Junga][quote=NNN]Jas­ně, ale pocity na začátku jsou většinou optimistické a nakonec je z toho „utavení“ . PS: nemůžu se přinutit běhat pomalu a končím většinou na „unavení“ což z treningového hlediska asi není optimum[/quote] Zkus si stanovit rozumné mezičasy po 1 km. Běhej s pulsmetrem a vždycky když při delším běhu šplháš nad cca 75% MTF, tak zpomaluj dokud neklesneš na 70%. Pak bys měl vydržet běžet hodně dlouho …[/quote] Tušil jsem to. Zkusím to držet pod 70% MTF a poběžím dlouho.......­....... a dlouho .............  .

[quote=Radek]… Co se týká dýchání, jóga doporučuje naprosto nepoužívat pusu, byť je to dost na dlouhý trénink a zvyk, než se tělo přizpůsobí. Pusou nabraný vzduch je příliš chladný a údajně jde přímo do plic, zatímco při dýchání pusou lépe okysličuješ hlavu a jseš pak i po tvrdším tréninku uvolněný/á. Toť čistá teorie. Radek[/quote] Radku, máš nějakou mez (třeba závěrečný sprint, nebo podobně), kdy už to jen nosem neudýcháš, nebo se při dýchání nosem jseš schopen dostat na maximální výkon a dýchání pusou by ti ani krátkodobě ke zvýšení výkonu nepomohlo?

ta mez závisí na psychickém rozpoložení, obecně když jsem vystresovaný z práce, mám mělký dech a to se ihned projeví na fyzickém výkonu. Pak je i potíž přejít do klidové fáze před tréninkem, kdy se pomalým dýcháním nosem a bránicí (břichem, nikoliv hrudníkem) dostanu do klidu. Taky záleží na rozklusu před během, když se na to vyprdneš a začneš závod jako zajíc, rychle začneš nestíhat s dechem a pak už to nosem neudýcháš. Naposledy při hodinovce (sobota, večer) jsem se ve druhé polovině závodu cítil lépe a vůbec se nenutil do dýchání pusou. Krásnej pocit, uvolněný výraz v tváři a přitom výkon zůstává na solidní úrovni. Také po finiši to zabírá, sice první chvíle máš pocit, že lekneš, když se snažíš vydýchat nosem, ale rychle se zklidníš a máš fajn pocit. Asi jsem ti ale neodpověděl přesně na otázku :)

[quote=Radek]…Taky záleží na rozklusu před během, když se na to vyprdneš a začneš závod jako zajíc, rychle začneš nestíhat s dechem a pak už to nosem neudýcháš. Naposledy při hodinovce (sobota, večer) jsem se ve druhé polovině závodu cítil lépe a vůbec se nenutil do dýchání pusou. Krásnej pocit, uvolněný výraz v tváři a přitom výkon zůstává na solidní úrovni…[/quote] Lze to tedy říct i tak, že pokud ti den sedne, pokud se připravíš podle svých představ, tak by ti k zlepšení výkonu třeba v poslední fázi běhu dech pusou nepomohl? Na druhou stranu z té poslední věty, kterou jsem nechal v citaci, spíše plyne, že by dobrání pusou u tebe mohlo přinést zlepšení výkonu, když beru že solidní úroveň je dobrá, ale nikoliv maximální možná, nicméně dáváš přednost uvolněnému výrazu ve tváři, tak nějak si to myslel? 

[quote=NNN]Jasně, ale pocity na začátku jsou většinou optimistické a nakonec je z toho „utavení“ . PS: nemůžu se přinutit běhat pomalu a končím většinou na „unavení“ což z treningového hlediska asi není optimum[/quote] Tohle jsem různě řešil do jistého časového bodu. Tím byla návštěva CASRI a stanovení laktátové křivky a následná konzultace s A. Tvrzníkem. Investicí do laktátového testu neuvěřitelně zhodnotíš sporteter. Já si od té doby naláduju do polaru limity dle laktátové křivky a typu tréninku který chci dupat a je to. Při tempovém běhu jsem dostal další rady, asice že si mám stopnout fázi uklidnění abych zjistil, jestli nepřepaluju. Zkušenosti mám jenom pozitivní. Čili pokud ti neni proti mysli zavítat do Prahy a vypustit devět stovek z peněženky, tak do toho rozhodně jdi. Získáš přesný přehled o možnostech právě a jenom tvého organismu.

Nechtěl jsem zakládat nové téma, proto pokračuju tady. Jedná se o techniku běhu.

Když jsem se na svůj běh podíval nedávno na video, s hrůzou jsem zjistil, že běhám jako hroch. :o Hrozně těžkopádně. Prostě na ten běh není pěknej pohled, utíkám, jak bych měl závaží na kotnících, resp. jako by na mě zemská přitažlivost působila více, než na ostatní. Nejsem zrovna atletické postavy, to je pravda (187cm, 83kg), ale znám spoustu lidí, kteří jsou na tom s postavou „hůře“ než já a jejich běh vypadá na pohled daleko lehčí, uvolněnější, pohodovější. Podotýkám, že je mi 30 let, běhám 2 roky, bez jakékoli atletické průpravy v mládí. Výkonost mizerná, desítka za 43 minut.

Máte, resp. měli jste někdo podobný problém a podařilo se vám ho vyřešit, nebo s tím stylem běhu aspoň trochu něco udělat? Na co se mám při běhu soustředit? Co mám dělat, aby ten běh k něčemu vypadal?

Díky moc za každou radu a zkušenost, Petr.

Je těžké radit, pokud Tě nemohu vidět při běhu. Proto jen pár tipů:

• zařazovat atletickou abecedu – otřepaná rada, ale pokud se provádí pořádně, tak hodně pomůže v technice
• k lehkosti běhu pomůžou různá odrazová cvičení – kdo nemá odrazovou sílu v nohách, má krátký a slabý krok a zdá se, že „přitažlivost na něj působí více“ jak píšeš. Sám sem poznal na sobě, že pokud absolvuji kvalitní odrazovou přípravu, běhá to pak pocitově úplně jinak.
• myslet na techniku i při běhu, dobré je zařazovat technický rovinky – já chodím třeba 100m s meziklusem za 15–18'' čistě na techniku – běhám po čáře, tak abych si kontroloval, že neběžím jak „modelka“, hlídám si ruce a kvalitní dotažení odrazové fáze i aktivní práci kotníku.
• také může pomoci běhat s lidmi, kteří běhají technicky třeba lépe či dokonce „dobře“ (jestli někdo takový je:-). Pokud budeš při běhu sledovat jejich techniku, možná sám postupně přejdeš na techniku podobnou té jejich. Aspoň u mě to tak funguje – já v podstatě techniku odkoukal při trénincích od lepších běžců.

Jsou to jen obecné rady, které nejsou Tobě přímo na tělo – to je práce pro nějakého atletického trenéra, který by Tě mohl pozorovat. Tak ať se daří a ať máš po nějaké době pocit, že na Tebe přitažlivost skoro nepůsobí:-)

Ahoj,

taky jsem v poslední době řešil techniku a dá se s tím dělat spousta věcí. Jak už psal Dooma, třeba abeceda, někdo kdo ti poradí, atl. trenér, mě třeba pomohlo vybíhání kopců – na sílu v nohách atd. Všeobecně ale vidím problém v tom, že v botách narvaných různýma odpruženíma a podporama a já nevím čím vším je noha uvězněná jak v kleci a nutí tě mlátit do země, tak se to pak přenáší do celého těla. Mě se docela osvědčily Nike Free, které přecejenom umožňují trochu větší flexibilitu chodidla. Taky počítej, že do toho budeš muset vložit jisté úsilí, než si tělo zvykne.

Jestli chceš, tak můžeš vyzkoušet jedno zajímavé cvičení: Najdi si trasu nekolik desítek až stovek metrů dlouhou, podle toho na kolik si věříš, se smíšeným povrchem (asfalt, posekaná tráva, jehličí, cestička vysypaná štěrkem… ). Sundej si boty a ponožky, zhluboka se nadechni a vydechni, připrav se na bolest :) a rozběhni se. Pokud přežiješ, budeš mít minimálně základní potuchu, jak neběhat jak hroch :D