Začínáš letos sezonu velkou běžeckou výzvou sedmi maratonů v sedmi dnech každý na jiném kontinentu (Amerika se pro tento účel počítá severní a jižní zvlášť). O jakou akci přesně jde?

„Jde o sérii sedmi maratonů během 168 hodin, které postupně proběhnout na Antarktidě, v Chile, USA, Španělsku, Maroku, Dubaji a Sydney. V průběhu závodu se časy sčítají podobně jako třeba u Tour de France.“

Kolik lidí se účastní?

„Na startu bude 31 startujících.“

Jaká je běžecká úroveň účastníků? Jaké mají osobáky? Jsou to spíš profiběžci nebo nároční hobíci, co si chtějí splnit svůj sen?

„Na startu jsou hvězdy jako Ryan Hall (maraton za 2:04:58, americký rekordman v půlmaratonu 59:43) nebo Michael Wardian (čtyřnásobný nejlepší ultramaratonec USA, letos oběhl závody Marathon Majors v historicky nejlepších časech, osobák na maraton 2:17). Nebo vítěz Volcano Marathonu Luke Wigman, který loni jen těsně neuspěl v pokusu o překonání mého stále platného traťového rekordu na maratonu v Antarktidě. Mimo to, tam určitě budou i borci, kteří si prostě budou chtít splnit svůj sen a úspěchem pro ně bude dokončení všech sedmi závodů.“

Jaké jsou nejlepší výkony z minulých ročníků?

„Traťový rekord byl loni ustaven Danielem Carticou (24:46:56, což je průměr 3:32:25 na maraton). Něco mi říká, že letos bude tento čas výrazně překonán…“

Co myslíš, že na takovéto akci bude nejnáročnější? Jak se – jestli vůbec – bude třeba řešit regenerace? Bude na ni čas, nebo jdete hned po běhu do letadla a letíte dál?

„Bude to zabíračka po všech stranách! Klimaticky se budeme pohybovat zhruba od –25 °C až po +40 °C. Mezi jednotlivými závody se budou měnit časová pásma a letíme na východ, takže adaptace bude výrazně horší, než bývá při přeletech na západ. Veškerá regenerace a spánek bude probíhat na letištích a v letadlech. Stravovat se budeme v restauracích v okolí cíle závodů a v letadle. Loňský vítěz Dan Cartica mi psal, že v průběhu závodního týdne naspal dohromady 17 hodin… Díky triatlonovým zkušenostem vím, jak hodně dokáže s regenerací po maratonu pomoci vyplavání nebo třeba vyjetí na kole. Problém by to neměl být v Miami, Dubaji a Sydney, kde se běhá podél pláže, takže se určitě vyplavu. V ostatních destinacích budu hledat nějaké fitko, kam bych mohl hned po doběhu na chvilku zapadnout.“

Kolik času trvají jednotlivé přesuny?

„Nejkratší let bude mezi Madridem a Marrákéší (1:40). To se ani nevyspíme. Nejdelší bude naopak let mezi Dubají a Sydney (15 hodin). Závody ale nejsou ve 24hodinových rozestupech. Načasování je dané právě přelety. Loni běželi první tři maratony v průběhu 40 hodin!“

Ty jednotlivé maratony jsou jenom pro účastníky celé série, nebo se mohou zúčastnit i místní běžci?

„Oficiálně jsou určené jen pro účastníky, byť se téměř potkáme s oficiálním maratonem v Dubaji a na Miami. Logisticky by ale bylo nemožné se spojit s existující akcí. Díky počasí na Antarktidě může start celého týdne nabrat i několikadenní skluz. Počasí na letištích může zapříčinit zpoždění kdykoli v průběhu závodu. Na část trasy se k nám mohou přidat i místní běžci. Určitě to bude zajímavá podívaná. Závod v Marákeši loni odstartoval vítěz Marathonu Des Sables Ahansal, závod v Dubaji pro změnu Haile Gebresellasie. Tratě mají certifikát IAAF a nejlepší čas je zapsán i v Guinessově knize rekordů. Všichni finišeři se zapíšou i do 7 Continents Marathon klubu.“

Jak je to s časovým posunem? Čas startů s tím počítá, tedy že by se startovalo podle nějakého „vlastního“ času nebo se startuje striktně podle místního, například každý den v 10:00 místního času? Létáte běžnými linkami?

„To by bylo logisticky nemožné. Startuje se obvykle do dvou hodin od přistání letadla a na letiště vyrážíme společně po doběhnutí posledního závodníka do cíle. Na Antarktidu letíme cargo Iljušinem IL-76. Z Chile už pokračujeme soukromým pronajatým letadlem pořadatele až do Sydney.“

Kde budou novinky ze samotného závodu?

„Budu se snažit každý den přihlásit přes svůj Facebook. Také pořadatel závodu bude dávat updaty (i z Antarktidy) na Facebook závodu.“