Cíle zdolat dvě hodiny na legendární distanci se tedy nepodařilo naplnit, ale Kipchoge překonal světový rekord krajana Dennise Kimetta o dvě minuty! Nový čas nebude zanesen do archivů coby světový rekord, protože při pokusu na italském okruhu v Monze bylo porušeno hned několik pravidel pro uznání rekordu.

Projekt však ukázal, že opravdu je možné posouvat hranice možného skokově. Je to největší vylepšení času na maratonu od roku 1967, kdy Australan Derek Clayton vylepšil tehdy platný světový rekord o dvě a půl minuty na 2:09:36. Od té doby se světové rekordy zlepšovaly o malé kousky.

„Díky všem, kteří mi pomohli k tomuto výkonu. Myslím, že je v lidských silách běžet (maraton) pod dvě hodiny,“ řekl bezprostředně po doběhnutí keňský vytrvalec, který dokázal vyhrát osm z devíti maratonů, které kdy běžel, včetně toho olympijského loni v Riu. Loni si v Londýně udělal osobák 2:03:05. Nyní bude mít osobáky hned dva…

Pro představu, jak rychle Kipchoge běžel – na běhátku byste si museli nastavit rychlost pásu 21,1 km/hod (většina z nich tuto rychlost ani nezvládne…) a vydržet toto vražedné tempo ne deset sekund, ale celé dvě hodiny. Kipchoge to zvládl s uvolněným výrazem v tváři a i jeho vyrovnané tempo po celou dobu „závodu“ vstoupí do historie.

Před běžci jel elektromobil Tesla a promítal před ně laserem čáru, ukazující, jakým tempem mají běžet. Dařilo se to skoro celé dvě hodiny, jen ke konci tato čára skupince vodičů poodjela, jak nechtěli mírně vadnoucího Kipchogeho nechat samotného. K jeho smůle mu nemohli pomoci ani davy diváků – okruh byl veřejnosti uzavřen -, ani parťáci Lelisa Desisa a Zersenay Tadese, kteří začali odpadávat už kolem půlmaratonu a do cíle doběhli s velkými ztrátami.

„Je téměř v zenovém stavu,“ přesto komentoval doběh Keňana jeden z televizních komentátorů. Kipchoge se pár minut v cíli pohyboval zcela konsternován a zprvu téměř neviděl světovou rekordmanku Paulu Radcliffe, která s ním přišla udělat první rozhovor.

Na celé záležitosti byly zajímavé minimálně dvě další věci – nešlo o klasický závod s účastí veřejnosti (pomineme-li statisíce diváků online na internetu) a celé to mělo otevřený komerční podtext: projekt byl od začátku vymyšlen jako propagace značky a výrobků americké firmy Nike. Do historie médií a reklamy sobotní několikahodinový přenos vstoupí jako nejdelší reklamní spot v historii.

Firmě se však podařilo nachystat velmi atraktivní přenos, který v jednu chvíli sledovalo přes 130 tisíc lidí na FB a další desetitisíce na Twitteru. Pokus nebyl přenášen žádnou světovou televizí. Rovněž věc nevídaná. Jednou z komentátorek byla i zmíněná Paula Radcliffe, držitelka světového rekordu v ženském maratonu, show se stupni vítězů pak řídil bývalý sprinter Carl Lewis a předlouhé záběry na skupinku běžců „nabourával“ svými vstupy z „depa“ herec a komik Kevin Hart. Závěrečný ceremoniál, kdy se na cílovou rovinku dostali zaměstnanci a partneři firmy, pozvaní novináři a další hosté, hodně připomínal dojezdy Formule 1. Pouze Carl Lewis zapomněl, že na Afričany se musí hovořit anglicky hodně pomalu a jednoduše…

Eliud Kipchoge z Keni, Lelisa Desisa z Etiopie a Zersenay Tadese z Eritrey. To byla tři jména špičkových sportovců, která kromě desítek odborníků v pozadí a 18 vodičů tvořila tým Breaking2. Na ostře sledovanou akci se připravovali řadu měsíců a kromě superhladkého a rovného povrchu okruhu pro závody Formule 1 je čekala nízká nadmořská výška necelých 200 metrů nad mořem a ranní chládek. Startovalo se totiž 15 minut před šestou hodinou ranní. Což bylo o to zajímavější, protože v zámoří – odkud se dala očekávat největší sledovanost – panovaly v ten moment hodně večerní až noční hodiny. Aspoň v tomto sport zvítězil nad komercí.

„Snaha najít ideální lokalitu pro trénink byla ovlivněná velmi specifickými podmínkami. V úvahu se musela vzít například nadmořská výška, teplota a vlhkost a tlak vzduchu. To všechno s jediným cílem – optimalizovat podmínky pro běh,“ uvádí se v tiskové zprávě největšího světového výrobce sportovního vybavení vydané ještě před startem sobotního závodu s časem.

„Po zvážení různých lokalit po celém světě se tým Breaking2 přesunul na 2,4 km dlouhý okruh v Autodromo Nazionale Monza poblíž italského městečka Monza. Lokalita v zásadě splňuje všechny podmínky. Teplota se pohybuje kolem 12 stupňů a tlak nasycené páry kolem 12mmHg. Navíc tady často bývá zataženo, takže se běžci nemusí potýkat s horkem a vzdušné proudy jsou díky poloze kryté stromy relativně stabilní.“ A opravdu, na startu bylo právě oněch 12 stupňů a bylo polojasno až oblačno.

Do pokusu o zdolání psychologické hranice dvou hodin se kromě jmenované trojice běžců zapojilo hned 18 vodičů, kteří se v průběhu měnili po trojicích. Už toto porušuje atletické pravidlo. Kipchoge také přijímal občerstvení od doprovodu na kole, tedy další nedovolený krok. Některá média již dříve zpochybňovala i neprověřené vybavení běžců, protože Nike spojila celou akci s propagací své speciální řady bot Zoom Vaporfly Elite s úzkou patou a hodně vyklenutou špičkou.

„Tradičně se běžecké boty na delší vzdálenosti vyráběly co možná nejmenší a nejnižší. Ale jak může tak tenká podrážka pracovat s úsporou energie běžce? Zatímco minulost byla určována heslem „méně je více“, budoucnost a Zoom Vaporfly Elite vychází z přesného opaku, takže je oproti tradičním botám mnohem vyšší. V přední části má podrážku tlustou až 21 mm. V ní je uložený nový typ mezipodešve ZoomX, která je díky jinému typu pěny lehčí a poskytuje běžci větší výztuhu a pohodlí,“ popisuje Nike své boty, ve kterých v sobotu ráno Afričané běželi. Poněkud kosmicky vypadal i textil, který oblékli.