Čtvrtý ročník vaší vinařské desítky přilákal několik stovek mužů a žen a na kratších tratích desítky dětí. Jak hodnotíš výkony závodníků a celý závod z pohledu pořadatele?

„Ke čtyřem stovkám závodnic a závodníků máme ještě daleko, určitě je to ale jeden ze smělých cílů třeba už pro příští ročník. (úsměv) Výkony všech byly jedním slovem úžasné. Tím rozhodně nemyslím jen nový traťový rekord v kategorii mužů. Úžasné byly výkony opravdu všech a všichni mají můj obdiv. Co se organizace týče, byla to naše týmová premiéra a bylo to znát. Prostoru pro zlepšení do dalších ročníků jsme si nechali víc než dost. Ze všech sil jsme se snažili, aby si závod s námi všichni užili. Doufám, že se nám to snad povedlo a co nejvíce lidem jsme společně během zpříjemnili sobotu.“

Jste parta lidí, které spojuje vášeň k běhání a cestování. Za závody cestujete po celém světě. Co vás přimělo uspořádat závod v Mělníku?

„Tady je odpověď jednoduchá. Většina z nás z Mělníku pochází a celá myšlenka Run the World vznikla právě zde. Na místě je přiznat, že Mělnický vinařský běh naším nápadem není. Závod vymysleli a první tři ročníky vedli kluci z čipové časomíry IronTime. Nám jej nabídli na stříbrném podnose a my jsme neváhali tuto výzvu přijmout. Možnost uspořádat závod právě na Mělníku jsme považovali a stále považujeme za velkou čest a radost. Město Mělník nás štědře podpořilo dotací. Podpory ze strany města si velmi ceníme a doufáme, že pro příští léta budeme vzájemnou spolupráci jen posilovat.“

S různými běžeckými závody se roztrhl pytel. Čím se snažíte nalákat běžce na vinařskou desítku do Mělníka? Třeba Pardubický vinařský půlmaraton dává do startovní tašky láhev dobrého vína…

„To je dobrá poznámka. Určitě se vynasnažíme, aby si v příštích ročnících na vynikajícím mělnickém vínu u nás pochutnali všichni a ne pouze vítězky a vítězové. Máme zkušenosti z velké spousty závodů všude po světě. Prostřednictvím Mělnického vinařského běhu se především snažíme využít načerpané zkušenosti a uspořádat závod, který bychom si sami rádi zaběhli. Jak jsem již říkal, jsme hrdými Mělničáky. Myslíme si, že je to krásné město a rádi na Mělníku kohokoli přivítáme.“

Co můžeme čekat od jubilejního pátého ročníku příští rok? Stejnou trať a kategorie? Neláká vás uspořádat i něco jiného?

„Letos jsme okolnostmi byli donuceni trať mírně upravit. Příští rok už se snad vrátíme zpět k naší certifikované trati a nebude potřeba se na start přesouvat ze zázemí závodu. V oblasti kategorií pravděpodobně dojde k mírnému rozšíření. Pátý ročník bychom však nejraději oslavili závodem, na který budou všichni v dobrém vzpomínat. Nějaká snad milá překvapení nás už také napadla.“

Zpět k vaší hlavní vášni – běhání a cestování. Cestujete po světě jako celý tým nebo spíš sbíráte zážitky jako jednotlivci? Na jaká nejzajímavější místa ses díky běhání podíval?

„Snažíme se cestovat jako tým. Ať už se jedná o tým pouze čtyř běžců, nebo o větší zájezd v deseti a více lidech, který se snažíme každý rok alespoň jeden uspořádat. Já osobně jsem už měl možnost zažít například atmosféru doběhu na antický stadion v Athénách nebo přeběhnout most mezi Evropou a Asií v Istanbulu. Nejhezčí na všech vzpomínkách ale bývá skutečnost, že jsme je sdíleli nejen jako tým, ale především jako parta kamarádů.“

Kolik běžců cestovatelů je teď ve vaší partě? Chodíte společně trénovat? Daří se vám se sejít a poklábosit u piva? Vína?

„Běžců cestovatelů je nás momentálně přes dvacet a několik dalších se zatím na tu cestovatelskou část chystá. Společně chodíme trénovat pravidelně každé pondělí. Každou středu pak pořádáme na Mělníku dámské běhy, kterých se vždy zúčastňuje několik z nás jako doprovod. U piva nebo vína se scházíme. Sice ne úplně pravidelně, ale o to raději. Už tradičně se také scházíme na Štědrý den při našem týmovém Zlatém prasátku půlmaratonu.“