Ještě nikdy jsme neměli v maratonu na olympiádě více než jednu závodnici a nyní už máme dvě s limitem a další dvě budou ve hře příští víkend. Tereze Hrochové se dávaly asi nejmenší šance, ale ona to dokázala.

„Je to naprosto šílené. Nikdy jsem nic tak dlouhého neběžela, jen půlmaraton a pak několik dlouhých běhů, ale ne v takovém tempu,“ řekla konsternovaná Tereza pár minut po doběhu. Zářila štěstím a nebyla ani schopná v danou chvíli přemýšlet o tom, jak budou vypadat následující týdny.

Předvedla skvělý výkon. V Rakousku nepanovalo zrovna ideální počasí a i trasa byla nakonec náročnější, než se čekalo. Sice se běželo na skvělém povrchu zbrusu nové neotevřené dálnice a přiváděcích komunikacích, ale závodníky čekalo hodně prudkých zatáček a také řada kratičkých leč v závěru hodně bolavých výběhů. Do toho skoro po celý závod padal déšť a teploty nepřekročily 12 °C. Naštěstí na rozdíl od Česka panovalo ve Fuerstenwaldu bezvětří.

Tereza vyběhla v balíku závodnic, které cílily právě na olympijský limit 2:29:30. Jenže už v polovině závodu bylo jasné, že řada z nich nedělní podmínky nezvládla a i predikovaný čas Terezy nevěštil nic dobrého. Na 30. km jí časomíra odhadovala závěr za 2:30:26, což by byla určitě super premiéra, ale za jiných okolností. V Rakousku nešlo o nic jiného než o letenku do Tokia, resp. Sappora, kde se v srpnu maraton uskuteční.

A navíc Tereza a její trenér věděli, že nejde jen o čas 2:29:30, protože ve hře o tři letenky je hned kvarteto skvělých českých běžkyň. Tereza tedy vše vsadila na jednu kartu a chtěla zkusit, co v ní ještě pro posledních cca 12 kilometrů zbylo. A bylo toho hodně!!!

Spolu s kazašskou závodnicí se dotáhly na dosud vedoucí Švédku Hannu Lindholm, šly před ní a obě dřely, aby se dostaly do cíle v co nejlepším čase. Málokdy vidíte finišovat maratonce stylem, jaký předvedla jak Kazaška Zhanna Mamazhanova, tak především Tereza Hrochová, která má za sebou spíše silové tréninky v horách než moře zkušeností z takto dlouhých a rychlých silničních běhů.

V cíli byla první Kazaška, Tereza hned za ní ve skvělém čase 2:29:06, což je pátý nejlepší výkon české i česko-slovenské historie a čtvrtá příčka v historických tabulkách před Moirou Stewartovou a legendou českého běhu Annou Pichrtovou-Strakovou. Bude to stačit? Uvidíme za týden, kdy se běží v Praze The Battle of the Teams s Evou Vrabcovou a Moirou Stewartovou. Zatím má letenku jasnou jen Marcela Joglová. Zda vydrží úsměv na tváři i Tereze, si můžete tipnout v anketě pod tímto článkem.

Vítězem v mužích se s přehledem stal Kanaďan Cameron Levins v čase 2:10:14. Splnil limit, ale zaostal za svým osobákem, především kvůli krajně chladnému počasí a mokrému povrchu. I v tomto světle je třeba vnímat výkon české závodnice!

Mezičasy Terezy Hrochové: