Svatováclavský běh v Blažovicích aneb Moravské Běchovice

Končil zde Letní běžecký (Kocourkův) pohár sestávající z 18 závodů a Pohár hejtmana, tvořený běhy Velká Morava v Mikulčicích, Během kolem Mohyly míru v Šaraticích a Svatováclavským během v Blažovicích. 

Letošní nedělní sváteční den se po všech stránkách v Blažovicích vydařil. Časně zrána bylo ještě poměrně chladno, ale od desáté hodiny slunce svými paprsky začalo milostivě zahřívat všechny ještě ztuhlé přítomné, z nichž mnozí nenápadně a preventivně přitápěli „mlékem starců,“ což, jak víme my všichni dobří moravští rodáci, je burčák. Tento skvostný vinný mok se zde po celý boží prosluněný den popíjel celkem houfně a i on byl tak trochu původcem skvělé a družné atmosféry, která na fotbalovém hřišti, proměněném pro nedělní slávu na atletické kolbiště, panovala od kuropění do klekání. 

Protože jsme na zbožné jižní Moravě a závod pořádali také věřící, začneme tedy tak trochu podle písma svatého, to jest od Adama. 

Pátý ročník Svatováclavského běhu složením účastníků opět potvrdil fakt, že příznivci vytrvalostních běhů se rekrutují ponejvíce z příslušníků střední a starší generace. „Moravské Běchovice“ nemohly sice šíří a kvalitou startovního pole a jeho početností konkurovat ve stejném termínu pořádanému mistrovskému silničnímu závodu na 10 km ve skutečných Běchovicích, ale vítězní a úspěšní aktéři z malé, běhu zaslíbené vesničky z „Napoleonova kraje“ si své pomíjivé chvilky slávy užívali se stejnou vehemencí, jako vítězové tradičních velkých Běchovic. 

Úvod běžecké pobožnosti obstarali jako vždy ti nejmladší, mezi nimiž je nutno hledat a objevovat další naděje národa nejen na poli sportu, neboť boží mlýny melou pomalu, ale spolehlivě a i současní jurové a junáci hýřící silami a vitalitou se za čas dostanou do situace, kdy na ně neodvolatelně zaútočí drtivá přesila stáří, a jejich místa zaujmou mladší. 

Vzpomenuto bylo na skromného kamaráda a obětavého trenéra atletického potěru Zetoru Brno Aloise Plcha, který tu před třemi roky při mílařském běhu na 6000 m vypustil navždy svou nešťastnou duši, kteroužto nemilou událost trvale připomíná zbudovaný pomníček v háječku u hřiště. 

Tento běh se letos běžel jako 2. ročník Memoriálu Aloise Plcha a zvítězil v něm syn hlavního organizátora Kubínka triatlonista František Kubínek junior, jemuž ani klubová oslava na ukončení triatlonové sezony, která se odbývala v Blažovicích o den dříve, neodčerpala jeho mladickou zdatnost. 

V sobotu byly na pořadu ostatně i další oslavy, o nichž je nutno se slůvkem zmínit. 100 let od vzniku oddílu oslavovali atleti AC Moravská Slávie Brno, jejíž početná enkláva byla v Blažovicích také, a o decentnosti této oslavy svědčí hlavně to, že slávističtí atleti byli ve svých kategoriích spatřováni ponejvíce na stupních vítězů. Třetí oslava se odbývala ve Veselí nad Moravou, kde svou životní šedesátku oslavoval exreprezentant v ultramaratonu Tomáš Rusek, jehož jméno je zaneseno taktéž v análech Moravské Slávie, neboť i on se přičinil nepřehlédnutelně o zviditelnění tohoto atleticky hlavně v minulosti slavného oddílu. 

Kratší závod na trati 6800 m byl „předskokanem“ toho hlavního svatováclavského na 11000 m. Letošním králem běžecké blažovické stopy se stal zaslouženě opět člen extraligového atletického družstva VSK Univerzity Brno majícího ve znaku moudrou sovu Martin Kučera. Už ve druhém okruhu si vytvořil nadějný náskok před druhým Danielem Orálkem a v dalším průběhu závodu si s přehledem doběhl pro první místo. Současně se stal vítězem Poháru hejtmana, neboť dosáhl nejnižšího součtu časů ze všech tří závodů. 

Rozzávoděný Dan Orálek z AC Moravská Slávia Brno udržel druhé místo, o které ho chtěl připravit v Česku žijící Bulhar Ivan Čotov. Orálek po výhře v ultramaratonu na 100 km v Nizozemsku a po vítězné hodinovce při Morenda mítinku ve středu 24. září však měl dostatek sil na to, aby snažícího se Bulhara udržel bezpečně za svými zády. Stal se také letošním celkovým vítězem Letního běžeckého poháru, jehož vyhodnocení se však v Blažovicích nekonalo a proběhne až 8. října ve škole na Svážné ulici v Brně – Novém Lískovci. 

Ženám dominovala doposud mladistvě vypadající a závodící veteránka Ivana Martincová, za níž skončila její oddílová kolegyně Eva Münstrová, která naproti tomu získala Pohár hejtmana a další odměny k tomu. Obě dvě tyto vytrvalkyně tak udělaly radost trenérovi Moravské Slávie Františku Nemetzovi. Třetí příčku ukořistila další brněnská běžkyně Věra Nováková, dříve známá pod jménem Suková. Lucie Skybová z Olympu Brno nemusela ještě upít noci, ale z poháru hejtmanského upít mohla, neboť ho získala za stříbrnou pozici v běžecké tour. 

Na trase se běžci a běžkyně míjeli s jezdci na historických velocipedech Josefem Zimovčákem a Ivanem Křivánkem, kteří suverénně ovládají tyto předchůdce současných kol a dokonce na nich i závodí. I ti nejstarší vytrvalci jako je dvaasedmdesátiletý slovácký šohaj Květoslav Hána, kterého od běhání neodradilo ani to, když mu kdysi manželka v touze udržet ho pouze doma spálila běžeckou obuv, bojovali „na krev“ a nic si nedarovali. O to větší pak byla jejich radost na stupních vítězů jak ve vlastním běhu svatováclavském, tak v Poháru hejtmana, jehož vyhodnocení se konalo na závěr. 

Přítomný hejtman Stanislav Juránek byl na roztrhání. Závodil, odměňoval, zrovna tak jako místní dobrá duše František Kubínek. Měli toho oba dva určitě plné zuby, ale nedali na sobě znát únavu, která se po pro ně hektickém dni určitě dostavila. 

Při vyhodnocování Poháru hejtmana měl ovšem hlavní slovo ředitel této běžecké tour Petr Kotyza, neboť tomuto poháru vládla pořadatelsky VSK Univerzita Brno, oddíl atletiky. Dobře se držel také Honza Rýdlo, který celý den moderoval na jedničku a značně přispěl k dobré úrovni tohoto sportovního podniku. 

Byl to také on, kdo seznámil přítomné se zprávou, že v Berlíně vytvořil etiopský maratonec Haile Gebrselassie nový světový rekord v maratonu časem 2:03:59 hod.