Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

BBP: Objevily Syrovice nový běžecký talent?

BBP: Objevily Syrovice nový běžecký talent?
foto: Zdenek Krchák

Zdeněk Smutný | 27.12.2008 | přečteno: 12608×

Ani hejna krákajících vran, kroužících nad syrovickými vinohrady, ani vlezlý ledový vítr fičící po polích, ba ani teplota pod bodem mrazu, neodradily od startu na 480 účastníků všech věkových kategorií Štěpánského běhu v Syrovicích, třetím závodě Brněnského běžeckého poháru.

Syrovice leží nedaleko Brna, kousek od dálnice směrem na Mikulov a do běžeckého podvědomí se již léta zapisují bezchybnou organizací závodu na druhý den vánoční. Obětavá práce pana Suchánka a řady místních dobrovolníků, kteří mají vždy dokonale připravený scénář pro jakékoliv varianty, jež může přinést počasí v tomto ročním období, je ještě umocněna profesionální prací týmu okolo Jardy Dvořáčka. Ten s úsměvem vždy dokonale zvládá nápor startujících a nedopustí žádnou odchylku od časového pořadu.

Po dětských kategoriích, v nichž se předvedlo na 70 mladých běžeckých adeptů, se na start závodu žen, dorostenek, dorostenců, juniorek a juniorů, postavilo 130 dychtivých běžců. Pečlivě připravená trať v délce 4,7 km, vedoucí nepříjemně zmrzlým terénem do kopce mezi vinohrady, kde se napojila na silnici směrem zpět do Syrovic, přivedla dav až k neoblíbeným schodům ke kostelu. Pak následoval seběh na hlavní silniční tah vesnicí a odtud se běžci dostali mírným stoupáním do cíle u místní sokolovny.

Při teplotě kolem mínus čtyř stupňů provedl všechny trasou, s luxusním náskokem, teple oblečený a jen se rozklusávající, abych byl tentokrát spravedlivý, Jiří Homoláč.

V ženách absolutně první opět doběhla Ivana Martincová, před objevem letošní zimy, teprve druhý delší závod v životě běžící dorostenkou Michaelou Šaršonovou a třetí juniorkou Michaelou Hlavatou.

Rozesmátá Ivana jen potvrdila svá slova z předchozích závodů: „Odpočívám, ale po vánocích jsem se musela jít proběhnout, jinak to ani nejde. A taky spálit nějaké ty kalorie, aby se mi příprava na novou sezónu začínala dobře. Běžela jsem naplno, ale trať za ta léta znám, takže jsem věděla, co mě čeká a dobře si rozvrhla síly.“ Což ostatně dokazuje její absolutně šesté místo mezi 130 startujícími.

Šokující vstup mezi běžkyně předvedla věkem teprve dorostenka a donedávna fotbalistka, Michaela Šaršonová, kterou přivedl na start známý objevitel atletických talentů, brněnský trenér Pepa Sečkář, sám nevěřící svým očím: „No to je bomba. Míša chodí na sportovní gymnázium v Brně a pořád jsem si myslel, že z fotbalu na tom musí být dobře i po vytrvalostní stránce, tak jsme to zkusili a myslím, že překvapila nejen všechny okolo, ale i sama sebe.“

A co na to řekla ona: „Běželo se mi dobře, vůbec jsem na trati neměla žádný problém. Schody mě nijak nepřekvapily, jen mi nahoře trošku ztuhly nohy, ale rychle jsem to zase z kopce rozběhla a uvolnila. V takovém závodě jsem ještě nikdy neběžela a ani žádná jména, co tu startovala, mi nic neříkají, takže hodnotit svůj výkon nijak nemůžu. Jen jsem velmi příjemně překvapená, jak mi to šlo a že jsem s tím neměla žádný problém.“ Že by nový vytrvalecký talent? Ženské startovní pole jich rozhodně potřebuje co nejvíc. Uvidíme, co předvede v létě.

Třetí Míša Hlavatá tentokrát moc spokojená nebyla: „Ty schody mi teda daly. Myslela jsem, že tam umřu a zrovna pod kostelem. No, aspoň by to nebylo daleko. Ale nakonec to dopadlo dobře a ani ten odstup za prvními nebyl tak strašný.“

Muži všech kategorií startovali tradičně v jedenáct hodin a čekala je dvě kola na stejné trati, na níž bojovaly ženy a mladíci. Neuvěřitelně početné startovní pole, čítající 260 běžců (251 doběhnuv­ších), vedl od začátku Dan Orálek a nikoho nenechal na pochybách o své současné formě. To Jirka Homoláč, druhý v cíli, se již vysvlékl do trenýrek, ale ani to tentokrát na Dana nestačilo. S přibližně stejným odstupem doběhl třetí, viditelně spokojený Tomáš Ondráček.

„Byl jsem dnes poněkud odpočatější, než obvykle. V pondělí na mě vlezla nějaká viróza, tak jsem se nechtěl zlikvidovat a povolil jsem v přípravě,“ tvrdil v cíli vítězný Dan: „Ale tady ta trať je víc rovinatá, celkem mi sedí, navíc byl na otevřených prostranstvích vítr v zádech, tak jsem si to mohl dovolit rozběhnout po svém.“

To Jirka, už oblečený, mi se širokým, vše odpouštějícím úsměvem,  k závodu řekl: „Tady nebylo co řešit. Po rozklusání v závodě juniorů jsem se zkusil udržet s Danem, ale on to rychle utrhl a pak už nebylo s kým běžet. Šel jsem takový sólo tempový trénink úplně v pohodě, ani ta zima mi nevadila,“ podotkl na moje slova, že se snad jediný vydal na trať v trenýrkách. No, nakonec je to pravda, jak říkala moje 97letá babička: „Vy mladí se musíte umět i na ledě zahřát.“ Plně jí dávám zapravdu, ale když jsem Jirku viděl tak nalehko, cvakaly mi zuby zimou, zrovna jako spoušť mého foťáku.

Tomáš Ondráček svůj výkon okomentoval velmi lapidárně: „Jsem zrovna v silově objemové přípravě a tak mi tento závod sedl. Nakonec tady je to dané pravidelně stejnou účastí. První dva se utrhnou a pak se rozhodne mezi námi, kdo je na tom zrovna momentálně nejlíp. Ale jinak doufám, že se konečně dostanu na start rychlého maratonu někdy na jaře, nejlíp v Rotterdamu, a konečně se dostanu k časům i výrazně pod 2:25.“

Abych byl spravedlivý k těm starším, kteří tvoří převážnou část startovního pole, musím dodat, že čtyřicátníky vyhrál letošní veteránský objev, pořád se neskutečně lepšící a nedávno ještě fotbalista, Pavel Kratochvíl.

Tak se dívám, že bude příští rok mezi námi padesátníky, no potěš pánbůh. Tuto kategorii tentokrát i přes nachlazení a bolavé koleno suveréně vyhrál Franta Kolínek. Šedesátníky lehce ovládl nestárnoucí Jirka Kaňa, se kterým jsme zavzpomínali na staré časy, kdy běhal maraton za 2:18 a desítku za 30 minut a jak na to museli trénovat: „1200 km měsíčně. To ti mladí se už teď k tomu nedokážou ani odhodlat, natož to pak i zvládnout, a proto ten běh u nás ve špičce vypadá tak, jak vypadá,“ smutně dodal nestor našich vytrvalců.

V zázemí syrovické sokolovny pořadatelé překvapivě rychle zvládli i vyhlášení nejlepších, a tak se rychle rozpadlo početné pole závodníků na drobné hloučky, kteří mezi sebou navzájem probírali dnešní zážitky. Pohodová vánoční atmosféra se pak postupně přenesla mezi všechny běžce, vzájemně si upřímně přející zdraví do nového roku. Co taky jiného, ještě snad dobrou náladu, to ostatní pak určitě přijde samo.

A s jednohlasným slibem všech: „Tak nashledanou příště v Radosticích, při dalším závodě Brněnského běžeckého poháru,“ jsme se rozešli pokračovat v dalších těžkých oslavách Vánoc a příchodu nového roku.


1 Daniel Orálek AC Moravská Slávia Brno 1970 0:30:16
2 Jiří Homoláč Universita Brno 1990 0:30:42
3 Tomáš Ondráček Uni Brno – ASC Bučovice 1977 0:31:32
         
1 Ivana Martincová AŽD Praha – Scott Team 1963 0:17:19
2 Michaela Šaršonová ACP Olymp Brno 1992 0:18:03
3 Michaela Hlavatá ACP Olymp Brno 1991 0:18:27

Web poháru

Výsledky pátečního závodu

Závody Brněnského běžeckého poháru v termínovce 

Diskuse k BBP na fóru

Článek pořadatele - Jardy Dvořáčka