BBP: V Kanicích dominovali orientační běžci a Vodičková

Po žákovských závodech v tradičním čase nastoupili ke svému závodu na 5 km ženy, juniorky, dorostenky, junioři a dorostenci. Od startu běžela sólo závod Radka Vodičková, na niž neměli ani junioři a dorostenci. Druhá v ženách doběhla Ivana Martincová a třetí Katka Doubková. Do cíle se nakonec dostalo v tomto běhu 106 startujících.

Muže čekala poměrně náročnější desetikilometrová trať. Kopce střídaly dlouhé seběhy.  Po víkendovém sněhu sice nebylo památky, ale o to více přibylo rozbahněných partií v lesní části závodu. Tentokrát se alchymie s obouváním speciálních bot nekonala, protože prvních a samozřejmě také posledních 1,5 km trati závodu vedlo po silnici a rozmáčené lesní cestě, takže opravdu rozhodlo jen to, kdo v takovém terénu umí běžet a přijel dnes v nejlepší formě.

Od startu se na čele závodu objevil slovenský orientační běžec Lukáš Barták a okamžitě si vytvořil náskok, který si hlídal až do cíle. Na velmi těžké podmáčené trase závodu zaběhl též výborný čas, když se do cíle dostal za 32 minut a 50 vteřin (letošní nejlepší čas na desítku na českém území!). O druhé a třetí místo svedli tvrdý souboj též orienťák Tomáš Dlabaja a vítěz ankety o vytrvalce roku 2008 Dan Orálek. Tomáš v závěrečné pasáži trati využil Danovo zaváhání v orientaci na trati a druhé místo už pak uhájil.

Téměř neuvěřitelný výkon předvedla Radka Vodičková, která se po doběhnutí svého závodu postavila i mezi muže a doběhla celkově 17. mezi 201 běžci klasifikovanými za cílovou čarou. Její čas 37:42 je letošním druhým nejlepším českým časem na desítce!

A co na to řekla při vyhlášení vítězů skromná a usměvavá triatlonistka: „Měla jsem tento dvojstart v plánu v rámci tréninku a běžela jsem to jen na anaerobním prahu, jako poslední test před odletem na soustředění. Takže to byl vlastně můj poslední běžecký start. Až se vrátíme, budu se věnovat již jen výhradně své disciplíně.“ To ostatně potvrdil vzápětí její trenér Hary Hudák.

Ivana Martincová byla spokojená: „Jsem v objemové zátěži na jarní start v březnovém maratonu v Bratislavě a v rámci přípravy jsem si přišla zazávodit a taky se trochu odreagovat, ale rozhodně jsem běžela naplno,“ zdůraznila závěrem.

„Přijela jsem po noční službě a bylo to znát. První půlku závodu jsem se dost trápila. V závěru se to sice rozběhlo, ale nebylo to přece jen ono,“ řekla Katka Doubková a pak dodala: „Spíše jsem spokojená s umístěním než s výkonem, ale dalo se to čekat.“

Lukáš Barták, první z mužů, byl sdílnější: „Byl jsem rozhodnutý jít závod stupňovaně, ale terén byl celkem náročný a tak jsem začal mít v druhé části závodu problémy s tím, co jsem plánoval. Nakonec jsem  musel i občas kontrolovat, co se děje za mnou, abych se nedočkal nějakého nemilého překvapení. A abych přiznal pravdu, měl jsem toho dost a jsem velmi rád, že se mi tu podařilo zvítězit.“

„Dan měl potíže na trati a tím mi dal příležitost udržet s ním kontakt, v posledním dlouhém stoupání se mi pak podařilo trochu odskočit a to mi do cíle vydrželo,“ tvrdil viditelně spokojený Tomáš Dlabaja.

Zato Dan Orálek se zlobil sám na sebe: „Už jsem stahoval i toho prvního běžce a pak mezi těmi borovičkami zabloudím. Než jsem se dostal na trať závodu, tak mě dotáhl i Tomáš a pak mi to vše chybělo v závěru. Dnes jsem ale kupodivu i v kopcích běžel a netrápil se jako obvykle. Škoda té chyby, mohlo to být ještě v konci zajímavé.“

Mezi čtyřicátníky dominoval Milan Holický, jehož muší váze takový terén svědčí. Padesátileté veterány opanoval při neúčasti nemocných favoritů této kategorie Laďa Špacír a svoji suverenitu mezi šedesátníky potvrdil opět Jirka Kaňa.

„Nikomu se nic nestalo a to je nejdůležitější," řekl spokojeně a s úlevou ředitel závodu Pepa Kolínek po hodně náročném sobotním dopoledni. Brněnský běžecký pohár se přehoupl přes svoji polovinu a už se pomalu začínají v některých kategoriích krystalizovat favorité na celkové prvenství, naopak v jiných se situace zamotává a mění po každém závodě. O to napínavější a zajímavější začíná vše být, zejména pro ty, co se pohybují kolem předních míst.

Pohár pokračuje již za čtrnáct dní, tentokrát v Ráječku u Blanska.

Pokud nemáte představu, kde Kanice leží, pak vězte, že téměř sousedí z jednoho konce s Bílovicemi nad Svitavou a z druhého s Ochozem u Brna. Rozkládají se tedy na kopci nad nádherným údolím, kterým se vine řeka Svitava. Zdejší přírodní scenérie jsou už určitě stovku let centrem turistů. Ne nadarmo se okolí Bílovic nazývá Moravským Švýcarskem. Oblíbily si ho i známé postavy naší historie. Jen namátkou připomenu Rudolfa Těsnohlídka i s jeho nezapomenutelnou liškou Bystrouškou, či básníka S. K. Neumanna. Zde se také zrodila tradice vánočních stromů republiky. Ale my jsme tu dnes kvůli běžeckému závodu a tak své nadšení touto krajinou, na níž se od Ochozu napojuje další skvost Drahanské vrchoviny, přírodní park Říčky, musím přesměrovat k hlavnímu tématu dnešní reportáže.

Před mnoha lety do Kanic přesídlil z Perné mladší z bratrů Kolínků, Josef. On zde založil společně s místním Sokolem a obecním úřadem novou tradici běžeckých závodů. Trasa běhu prošla různými variantami, až se ustálila na okruhu v příjemném lesním prostředí, ale s náročným kopcovitým terénem.

Perfektní organizace akce, nad jejímiž pravidly opět dozírala parta Jardy Dvořáčka, přivábila zase velké množství závodníků jak v mládežnických kategoriích, tak mezi dospělými. Škoda, že ve stejném termínu probíhalo v Bratislavské hale Elán Mistrovství Moravy a Slezska. Tomu dali přednost někteří stálí účastníci BBP, zejména ti mladší. I chřipková epidemie vykonala své. Přesto se na startu objevilo celkem 360 závodníků ve všech kategoriích.

Podrobnosti o závodu v termínovce

Ohodnoťte závod a připojte vzkaz pořadatelům

Web poháru

Závody Brněnského běžeckého poháru v termínovce 

Diskuse k BBP na fóru

Kompletní výsledky závodu

Komentář Jardy Dvořáčka k závodu