Brněnská pětadvacítka: Pohyb je život

V prvním ročníku se na trať ze stadionku Sokola Žabovřesky Pod lesem vydalo 29. října 1967 23 vytrvalců. Běželi přes městské čtvrtě Komín, Bystrc a Kníničky do Rozdrojovic a Jinačovic, kde byla obrátka, a stejnou cestou se pak vraceli zpět. Vítězem se stal 26letý maratonec s nejlepším osobním výkonem 2:35:04 h. Zdeněk Nečas ze Spartaku I. brněnská časem 1:27:08,8 h.

Okupace naší země spojeneckými vojsky znemožnila v dalším roce uspořádání závodu, ale v následujících letech získával stále více a více na popularitě, stoupal počet startujících a zvyšovala se i kvalita startovního pole. V jubilejním 10. ročníku přivítali pořadatelé rekordní počet 171 běžců, z toho 27 ze zahraničí,a veteráni v něm dokonce bojovali o mistrovské tituly. Závod se tehdy po zásluze stal nejen velkou sportovní, ale i společenskou událostí.

Poté se však další organizace tohoto běhu vzdal jeho duchovní otec František Barták a došlo k určité stagnaci a později dokonce ke krizi závodu. Přesto ještě v 15. ročníku startovalo 114 vytrvalců, v dalších letech však jejich počet neustále klesal, přičemž účast zahraničních běžců byla jen sporadická. A tak v té době znovu vstoupil na scénu Barták spolu se svými spolupracovníky. Díky nezměrnému úsilí se jim podařilo zajistit ve 20. ročníku účast 119 běžců včetně 11 ze zahraničí.

V dalším období však úroveň závodu neustále klesala a dá se říci, že v letech 2005–2006 byl udržen při životě jen díky iniciativě pravidelného účastníka Karla Fuksy a jeho přátel. A v roce 2006 se také naposledy běželo na původní náročné trati, která svým kopcovitým profilem patřila k nejobtížnějším pětadvacítkám u nás. I přes tuto okolnost bylo na ní dosahováno velmi dobrých časů – traťový rekord 1:20:30 h. zaběhl Miroslav Jura /ZVL Žilina/ v roce 1977, v kategorii žen Hana Horáková /Univerzita Brno/ 1:36:09,0 h. Výborných výkonů dosahovali i veteráni – v kategorii nad 40 let byl nejrychlejší Jiří Kaňa za 1:26:03 h. /1984/, v padesátnících Oldřich Zeman 1:33:02 h./1973/ a nad 60 let Jan Nechvátal 1:46:24 h. /1997/.

Pohledem do čestné listiny vítězů zjistíme, že čtyři prvenství v hlavním závodě má na svém kontě nejlepší brněnský maratonec všech dob Jaroslav Kocourek /1973–1975, 1979/, dvakrát vyhráli Slovák Adam Košťál /1969, 1971/, Miroslav Zoubek ze Zbrojovky Brno /1984, 1985/ a Pavel Stanovský /Sokol Král. Vinohrady/ v letech 1999–2000. Z těch, kteří vybojovali po jednom vítězství na původní trati, jmenujme alespoň ty nejznámější – Josefa Podmolíka, Bohdana Müllera, Miroslava Juru, Jiřího Kaňu, Ladislava Řezáče, Stanislava Tománka, Pavla Nováka, Pavla Baběráda, Daniela Orálka a Zdeňka Švába. V kategorii žen, která byla poprvé vypsána v roce 1974, zaujímá neotřesitelnou pozici brněnská Ivana Martincová, která během svých třinácti startů nenašla přemožitelku! Tři vítězství si vybojovala v letech 2004–2006 Jiřina Kociánová, dvakrát si pomyslnou palmu vítězství odnesly Hana Horáková /1983, 1984 / a Marie Skopalová /1976, 1977/.

V historii Brněnské pětadvacítky najdeme mezi startujícími několik zajímavých jmen. Z hlediska výkonnosti to je především trojnásobný účastník olympijského maratonu v letech 1952–1960 Adolf Gruber z Rakouska, který běžel závod dvakrát. Velké pozornosti se těšili čtyřnásobný vítěz Velké pardubické Václav Chaloupka, sportovní novináři Jaromír Meixner a Petr Kment, brněnská legenda Franta Kocourek, na startu byli i současní politikové Milan Šimonovský a stále s výbornými výsledky běhající Stanislav Juránek. Vzpomeňme i na nestora našich vytrvalců Karla Hrbka /1898/, který závod běžel 5× a ještě jako 76letý dokázal zaběhnout čas 2:32:38 h. Když jsem se ho tehdy v cíli zeptal, proč běhá, odpověděl: „Pohyb je život, nečinnost přivolává smrt.“ Tehdy žádného z nás ani nenapadlo, že později při tréninku utrpí vinou řidiče malého motocyklu těžké zranění, jemuž podlehne…

Úplnou raritou závodu je však Karel Fuksa /1946/. Ten běžel všech 39 ročníků na původní trati, další dva ročníky pořádané AC Moravská Slavia Brno, a na svůj 42. start na Brněnské pětadvacítce se chystá!

A byl to právě Karel Fuksa, který se obrátil na AC Moravská Slavia Brno, aby po žabovřeských organizátorech převzal v roce 2007 pořadatelskou taktovku. Současně také bylo nutno provést změnu tratě. Ta nová má start na polytanovém povrchu stadionu na Vojtově ulici v Brně a vede po cyklostezce kolem pavilonu Anthropos do Komína a Bystrce, kde je kousek za mostem pod dálnicí na nejvyšším místě tratě obrátka. Stejnou cestou se pak závodnící vracejí zpět. Přestože je výškový rozdíl tratě jen 50 metrů, není to lehká trať, ale oproti té původní je dle vyjádření přímých účastníků přece jen daleko snadnější.

„Ve dvou ročnících, které jsme pořádali, startovalo 60–70 vytrvalců a ani letos ještě nepočítme s jejich nějakým velkým přílivem,“ říká předseda pořádajícího klubu Ladislav Zouhar, který současně vykonává funkci ředitele závodu. „Pětadvacetiki­lometrové závody už nejsou zdaleka tak populární jako dříve, protože byly vytlačeny půlmaratony. Přesto věříme, že se nám podaří v dalších ročnících počet startujících podstatně zvýšit. Tradice nás k tomu zavazuje,“ dodává.

Traťový rekord na nové trati drží Daniel Orálek časem 1:23:53 h., v kategorii žen Ivana Martincová 1:40:24 h. Závod je od roku 1982 memoriálem předčasně zemřelého vytrvalce a jednoho z pořadatelů Jiřího Neřimy. Pokud se ho nezúčastníte, přijďte se alespoň podívat. Je součástí fotbalového sportovního dne osobností, takže se nudit určitě nebudete.

ÚDAJE K ZÁVODU V TERMÍNOVCE

WEB ZÁVODU