Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Baví běh i vyznavače jiných sportů?

Baví běh i vyznavače jiných sportů?
foto: Veronika Brychcínová

Veronika Brychcínová | 30.12.2009 | přečteno: 8805×

My běžci vidíme běh jako náplň našeho života. Jak jej ale vnímají „neběžci“ holdující jiným sportům? Veronika Brychcínová, trenérka pražského lakrosového družstva, která si sama před dvěma lety „odskočila“ pro titul mistryně republiky v maratonu, měřila popularitu běhu mezi jejími svěřenkyněmi a spoluhráčkami.

„Holky, dneska je poslední trénink venku a přecházíme do haly,“ zazní na jednom z podzimních tréninků. „Příští dva tréninky ale prostory ještě nejsou k dispozici, takže místo hracího bude běžecký trénink.“ Od hráček následuje pár praktických i nepraktických dotazů, pár poznámek a komentářů, ale nakonec je informace o čistě běžeckém tréninku akceptována.

V rámci lakrosu se neběhá málo. Hraje se na fotbalovém hřišti 2×30 minut. Hráčky jsou zvyklé běhat v rámci hry, herního tréninku, kratších intervalových ne­bo obratnostních běhů. Na delší výběhy už ale nezbývá na klubové úrovni většinou čas.

Dva zmiňované výběhy byly zhruba pětikilometrové. Nechybělo rozcvičení, strečink, rovinky a jednou i silová cvičení. Po druhém běžeckém tréninku všechny hráčky dostaly dotazník. V rámci přípravy se nejednalo o první, takže tento hráčky vzaly jako jeden z dalších. Když skončily, dostaly nabíd­ku: „Pokud souhlasíte, aby byly vaše odpovědi zveřejněny na běžeckém webu, namalujte na papír smajlíka. A sedmnáct přítomných hráček ve věku od 14 do 42 let smějící se obličej na papír přikreslilo…

1. Jak se ti líbil dnešní běh?
Kamila (42): Líbil, krásné rozhledy, legrace, strečink. Šlo to.
Trpaslík (37): Líbil. Minule, když byl běh kombinovaný s posilováním na lavičkách, tak taky.
Alice (40):Skvělý, hlavně ty výhledy!
Růža (33): Dobrý. Uvítala bych ale víc nezpevněných cest.
Mikeš (30): Squělýý.
Market (30): Výborný. Škoda, že jsem nebyla minule.
Ivet: (30): Líbil moc, klidně bych ho o kousek ještě prodloužila.
Vlaďka (26): Moc. Zapotila jsem se, ale nelapala po dechu.
Ježek (23): Bomba.
Míša (20): Líbil. Poměrně rychle mi to uteklo, jak to bylo rozčleněný.
Šárka (17): Hezký cíl běhu… Romantický výhled.
Veru (17): Úplně super. Rozhodně lepší než běhat na ovále.
Anče (16): Zase jsem překonala sama sebe! Na Babě byl hezký výhled.
Martina (16): Líbil, Hanspaulka je hezká a Baba taky. Taky bylo příjemné počasí a teplo.
Kačka (14): Jo líbilo. Bylo to super.
Iren (14, dcera Alice): Líbil se mi moc.

2. Kdy jsi uběhla největší vzdálenost v životě a při jaké příležitosti?
Kamila (42):Od pramene Botiče do hospody v Kunraticích s Klubem veteránů.
Trpaslík (37): Asi na lakrosovém soustředění.
Alice (40): Asi v rámci lakrosu.
Růža (33): V kuse jednou výjimečně asi 30 km. Několikrát 20 km.
Mikeš (30): Asi 25 km na Vánočním kolo-běhu Říp-Praha.
Market (30): Asi v rámci orientačního běhu, kolik nevím.
Ivet (30): Tak to si nepamatuju, ale určitě to bylo nějaké lakrosové běhání.
Vlaďka (26): Nevím přesně. Cca 6 km odhadem. Šla jsem běhat jen tak.
Míša (20): To nevím. Spíš si jdu jen tak zaběhat – neměřím vzdálenost.
Šárka (17): Asi 5–6 km. Skoro jako při dnešním běhu.
Veru (17): Asi na atletice. Tam jsme běhali opravdu hodně. Nejdelší asi 7 km – vážně vražda, už nikdy více.
Anče (16): Nevím.
Martina (16): Kolem 7 km na táboře, možná někdy víc, ale nepočítala jsem to.
Kačka (14): Asi 2 km s přestávkami na vydýchání na závodě, který jsem nestihla, a tak jsem pak běžela s klukama.
Iren (14, dcera Alice): Asi teď.

3. Co se mi na běhání nelíbí?
Kamila (42): Běh po asfaltu.
Trpaslík (37): Že se vždycky musím přemlouvat. Taky nemusím velký krpály – ani nahoru ani dolů.
Alice (40): Monotónnost a nerada běhám z kopce.
Růža (33): Zpevněné cesty.
Mikeš (30): Že musím chodit sama.
Market (30): Pocení a spouštění rýmy.
Ivet (30): Že když si jdu po delší době zaběhat, tak za krátkou chvíli už nemůžu a zjistím, že jsem na tom fakt špatně.
Vlaďka (26): Že to moc bolí.
Ježek (23): Že se mi vždycky nejdřív nechce.
Míša (20): Kopce.
Šárka (17): Je to trochu nuda.
Veru (17): Nic mi nevadí.
Anče (16): Běhání na stadionu – je to pořád stejný.
Martina (16): Že mě pak často bolí chodidla z tvrdého povrchu.
Kačka (14): Líbí se mi všechno.
Iren (14, dcera Alice): Nelíbí se mi, že když nějakou dobu neběhám, tak pak je to namáhavý.

4. Co se mi na běhání líbí?
Kamila (42): Že jsem venku v přírodě.
Trpaslík (37): Jakmile už běžím, tak mě to baví.
Alice (40): Jak mi je pak dobře.
Růža (33): Když jsem ve formě a běží to.
Mikeš (30): Endorfinky.
Market (30): Sebepřemáhání.
Ivet (30): Když vidím, že se po pravidelném běhání zlepšuji a uběhnu dál a dál… A úplně nejradši na běhání mám, když skončí.
Vlaďka (26): Cítit po běhu svoje svaly.
Ježek (23): Jakmile už běžím, tak že už to je dobrý.
Míša (20): Pocit po běhání.
Šárka (17): Líbí se mi, když je to víc než běh. Třeba že běhám ve hře. To mě baví.
Veru (17): Všechno.
Anče (16): Mám ráda běhání v parku. Třeba když jdu venčit psa.
Martina (16): Líbí se mi ten pocit potom.
Kačka (14): Mě se líbí se vším všudy.
Iren (14, dcera Alice): Líbí se mi, že když běhám pravidelně a pak dobíhám třeba vlak, tak to není tak namáhavý.

5. Chodíš si někdy jen tak sama zaběhat?
Kamila (42): Ano. Dlouhé běhy. Ne rychlé.
Trpaslík (37): Dost málo.
Alice (40): Ano – ráda.
Růža (33): Ano. Dvakrát týdně – doufám, že mi to vydrží.
Mikeš (30): Ano.
Market (30): Dřív jsem chodila. Od porodu jsem ale ještě nebyla (13 měsíců).
Ivet (30): Teď ne, ale pokud mi bude držet koleno, zase začnu, i když musím přiznat, že mě to stojí vždycky hodně přemlouvání.
Vlaďka (26): Chodím, ale dost sporadicky.
Ježek (23): Občas ano.
Míša (20): Chodím.
Šárka (17): Ne, ale pokud mám možnost běhat formou hry, jako třeba u lakrosu, tak to pak jo.
Veru (17): Jen tak asi ne. Spíš při tělocviku, když běžíme na Petřín.
Anče (16): Byla jsem párkrát se psem, ale často nechodím.
Martina (16): Občas ano. Ale spíš když prší a venku je málo lidí. Vadí mi, když na mě lidi koukají.
Kačka (14): Ano, ale málokdy.
Iren (14. dcera Alice): Jo.

6. Myslíš si, že holky/ženy obecně běhají méně rády než kluci/muži?
Kamila (42): Nevím.
Trpaslík (37): Nevím.
Alice (40): Nevím.
Růža (33): Myslím, všichni běhají stejně, jen holkám to běží trochu pomaleji.
Mikeš (30): Ne.
Market (30): Spíš znám víc kluků, který neběhaj.
Ivet (30): Ne.
Vlaďka (26): Myslím, že rozdíly nejsou.
Ježek: (23): Nevím.
Míša (20): Myslím, že kluci/muži víc sportují a tudíž i běhají víc.
Šárka (17): Záleží na člověku. Spíš vidím holky, co chodí pravidelně běhat.
Veru (17): Ne.
Anče (16): Ne.
Martina (16): Ne.
Kačka (14): Nevím.
Iren (14, dcera Alice): Myslím, že holky běhají víc.

7. Chtěla bys ty osobně změnit svůj vztah k běhání, nebo to jak běháš?
Kamila (42): No…běhám pomaleji.
Trpaslík (37): Mít s kým chodit běhat.
Alice (40): Ne.
Růža (33): Jen to, jak běhám.
Mikeš (30): Ne.
Market (30): Chtěla bych se častěji odhodlat k výběhu.
Ivet (30): Chtěla bych, aby mě běhání bavilo a abych se nemusela ke každému výběhu nutit. (Je zvláštní, že to takhle cítím, po běhání jsem totiž vždycky spokojená a šťastná).
Vlaďka (26): Jo, abych chodila častěji běhat.
Míša (20): Ne.
Šárka (17):…
Veru (17): Ne. Jsem vycepovaná z atletiky.
Anče (16): Jen mi vadí, že při běhání hrozně dupu.
Martina (16): Chtěla bych se donutit ráno vstát, abych mohla jít běhat.
Kačka (14): To ani ne, myslím, že běhám celkem slušně. Ale chtěla bych ještě víc vydržet.
Iren (14, dcera Alice): Asi bych chtěla chodit častěji.

8. Běžela jsi někdy nějaký závod? Pokud ano, jaký?
Kamila (42): Za Klub veteránů jsem běžela třikrát závod do vrchu. Jednou jsem obsadila 1. místo za ženy a mám jednu účast na Velké kunratické.
Trpaslík (37): Na VŠ noční orieňťáky a Survival.
Alice (40): Ano.
Růža (33): Rekreačně orientační běhy, koloběhy a survival (víceboje).
Mikeš (30): Ano.
Market (30): Náš tradiční lakrosový zimní orienťák, jinak asi ne.
Ivet (30): Ne.
Vlaďka (26): Spoustu, když jsem dělala atletiku.
Ježek (23): Ano
Míša (20): Občas přespolní běh za školu.
Šárka (17): Kdysi jsem závodila v rámci atletiky.
Veru (17): Dřív v rámci atletiky jsem závodila dost.
Anče (16): Nikdy jsem závod neběžela.
Martina (16): Školní závody.
Kačka (14): Běh starosty Prahy 4 a školní přespolní běhy.
Iren (14, dcera Alice): Běžela jsem Atleta Dobřichovic a nějaké školní závody.
9. Jaký závod by tě lákal?
Kamila (42): Kdyby byl nějaký dálkový běh – to bych mohla.
Trpaslík (37): Běžky.
Alice (40): Žádný.
Růža (33): Orientační běhy a půlmaraton.
Mikeš (30): Něco do 20 km ale spíš po nezpevněných cestách.
Market (30): Příležitostně něco Prahou, tak 3–5 km.
Ivet (30): Mockrát jsem o tom přemýšlela a lákal by mě nějaký z těch kratších, tak do 10 km.
Vlaďka (26): Ano, ale jen pro zábavu. Láká mě triatlon.
Ježek (23):…
Míša (20): Teď už moc ne. Spíš běhat jen tak pro radost.
Šárka (17): Asi ne.
Veru (17): Možná nějaký kratší závod na dráze.
Anče (16): Moc mě to neláká.
Martina (16): Asi ne.
Kačka (14): Závody mě lákají. Zatím asi kratší na dráze.
Iren (14, dcera Alice): Žádného velkého závodu se nechci účastnit, protože bych musela hrozně trénovat.

Odpovídaly hráčky lakrosového týmu FTVS Retro-Teen. Pět z dotazovaných žen jsou maminkami (Kamila, Trpaslík, Alice, Market, Ivet). Děkujeme jim za spolupráci!