Tištěná termínovka je poslem běžeckého jara

Ivo, uveďme nejdříve fakta. Jak dlouho již SOBZ Termínovku běhů mimo dráhu vydává, jakým nákladem vychází a kde a za kolik je možno si ji objednat?

Od roku 1990 je vydavatelem ročenky Termínovka běhů mimo dráhu Sdružení organizátorů běžeckých závodů, které jsme tehdy vytvořili, aby nedošlo k rozpadu běžeckého hnutí a zániku většiny tehdejších běhů – to se opravdu stalo po změně společenských poměrů v několika zemích východního bloku.

Ale už předtím vycházel běžecký kalendář jako součást měsíčníku Běhy mimo dráhu – Maraton, ovšem v mnohem jednodušší formě a s menším počtem běhů, na druhé straně to byl kalendář závodů jak v Čechách a na Moravě, tak i na Slovensku. V roce 1996 jsem v Praze jednal s vydavatelem francouzského běžeckého časopisu a ten mi poprvé ukázal jejich termínovku BIPEDE. Jakmile jsem tuhle „bichli" o 400 stránkách, s informacemi o více než 4000 bězích s bohatou barevnou přílohou, plnou propozic a výkonnostních tabulek, uviděl, řekl jsem si – něco takového musí vycházet u nás.

Měli jsme ovšem daleko menší možnosti než Francouzi – finanční i obsahové. Přesto jsme se snažili rok od roku Termínovku vylepšovat. Letos vychází její již 48. pokračování a současný náklad je 1700 kusů. Nejvíce mne těší, že se prakticky celý náklad přibližně do června podaří dostat k zájemcům, a to i při stále vzrůstající úloze internetových informací. Již několik let prodáváme Termínovku po 130 korunách včetně poštovného, a pokud by někdo z návštěvníků serveru měl o tuto publikaci zájem, stačí si ji objednat elektronicky pomocí e-mailu SOBZ behymimodrahu@seznam.cz.

Jak hodnotíš spolupráci s organizátory závodů při její tvorbě?

Musíme mít stále na paměti, že s výjimkou akcí PIM a snad dvou tří dalších pořadatelů všechny ostatní běhy u nás stojí a padají s dobrovolnými organizátory. Je neuvěřitelné, jak tito pořadatelé dokáží ve svém volném čase, bez nároků na jakoukoli odměnu a mnohdy v těžkých podmínkách závody připravit. Troufám si napsat, že právě díky jim máme pravděpodobně nejhustší síť veřejných běhů v Evropě a že u nás sezóna prakticky nikdy nekončí. Právě z těchto důvodů jim odpustím, když občas nejsou schopni nám v termínu doručit podklady pro Termínovku a já je musím třeba i dvakrát upomínat. To třeba Němci jsou určitě pořádnější, oni jsou schopni uveřejnit termínovku na následující rok opravdu už v prvních lednových dnech. My asi o dva měsíce později, takže neobsahuje závody od ledna do prosince, nýbrž od začátku března do druhé poloviny února.

Kolik je v Termínovce závodů, projevuje se proti předchozím rokům spíš úbytek nebo se počet závodů postupně zvyšuje?

Letošní Termínovka obsahuje informace o téměř 900 běžeckých závodech na silnici a v terénu a její pravidelní odběratelé už zaregistrovali, že je opět o několik stránek tlustší. Kdyby počet běhů v České republice stagnoval nebo klesal, bylo by to svědectví o špatné práci našeho Sdružení – ale on se naopak celkem pravidelně rok od roku zvyšuje a přitom nejméně stovka veřejných závodů v kalendáriu ještě chybí. My se snažíme s nimi a zejména se všemi novými pořadateli navázat kontakt, ve většině případů se to podaří.

Na které nové závody bys rád upozornil?

Každoročně u nás vzniká řada zajímavých akcí. Z těch letošních bych upozornil na nový velkoryse pojatý půlmaraton v Olomouci – organizátoři nám nahlásili původně jako datum konání sobotu 19. června a v době tisku jej pak změnili na 26. června, do části Termínovky jsme ještě stihli dát upozornění na tuto změnu. Zajímavý celoroční seriál běhů připravil Marcel Brož v Pelhřimově a jsem velmi rád, že po desetileté odmlce se začne v tomto městě na Vysočině znovu závodně běhat. Podobně se běžecky probudil i Cheb a zajímavý jistě bude také projekt ACCC Horažďovice, kde připravili na podzim 2010 dva bohatě dotované krosy ve svém přírodním areálu. Poprvé se v Termínovce představí tři významné běhy, které se poprvé konaly již v loňském roce. Jde o běžci velmi dobře přijatý Jesenický maraton v Olomouckém kraji, do ranku úspěšných se hned při premiéře zařadil ultramaraton, maraton a půlmaraton Silva Nortica Run v Novohradských horách. Věřím, že zařazení do Termínovky hodně zvýší povědomí a účast na 2. ročníku přeshraničního Parkmaratonu Krásná Lípa – Bad Schandau.

Myslíš, že závodů je u nás příliš, nebo je současný stav ideální? Jak jsme na tom ve srovnání se zahraničím, hlavně se sousedními státy?

Proč by jich mělo být příliš mnoho? Třeba v Praze už mnoho nových závodů nevznikne, protože jsou téměř všechny vhodné termíny už obsazeny – a to včetně všedních dnů na jaře a na podzim. Už z faktu, kolik je v Termínovce běhů, lze odvodit, že jsme zemí malých závodů, tak řečených „běhů pro kamarády". Naši závodníci nemusí za závody cestovat stovky kilometrů – výjimky samozřejmě jsou, třeba seriál PIM nebo Běchovice. Myslím, že počtem startovních příležitostí v poměru k počtu obyvatel můžeme směle soutěžit i s takovou velmocí, jakou je Německo, za kterým naopak zaostáváme v počtu účastníků. Několikanásobně větší Polsko nemá ve svém kalendáři ani polovinu z našich 900 běhů. Totéž platí v menší míře o Slovensku a třeba Rakousko je známo velkým zájmem běžců o závody, ale v zimě se tam skoro žádné nekonají.

Co si myslíš o názoru, že by mělo dojít k dohodě organizátorů, aby si závody vzájemně nekonkurovaly a nedocházelo k tomu, že významné závody kolidují s mistrovskými soutěžemi?

Taková gentlemanská dohoda platí například v Praze, kde je těch závodů nejvíc. Ostatní pořadatelé respektují, že se třeba běhy seriálu SABZO konají v úterý nebo ve čtvrtek a nelezou jim do zelí. Jen výjimečně jsou současně v hlavním městě dva běhy a osobně jsem toho názoru, že dva běhy v jeden den naše metropole klidně unese. V regionech si musí dávat pozor na termínové kolize především noví pořadatelé. Je přece jasné, že pokud pořadatel vstoupí do termínu zavedeného závodu a navíc svůj běh „propaguje" maximálně tím, že týden před konáním vloží pár základních informací na některý server, moc lidí na startu asi mít nebude. Kolize s atletickými mistrovskými soutěžemi jsou nepříjemné a pokud organizátor chce pro sebe zajistit kvalitu, nezbývá mu, než si termíny soutěží družstev a mistrovství zjistit v předstihu a svůj termín podle nich upravit.

Máš představu o tom, co by v budoucnu měla tištěná Termínovka obsahovat a na co nejsou v současnosti kapacity ani technická výbava?

Současná podoba Termínovky se vytvářela dlouhá léta, dnes jsme prakticky na hraně možností co do rozsahu informací při současné technice knihařského zpracování. Přitom roste zájem o uveřejnění dalších nadstandardních placených služeb v Termínovce, propozic závodů v černobílé nebo barevné formě. V příštím 49. ročníku tedy zřejmě přistoupíme k takové formě knihařiny, která umožní další zvětšení rozsahu a zařazení barevných příloh na optimální místa textu. Další zásadní změnu chystá SOBZ od jubilejního 50. ročníku, ale o tom bych zatím nerad mluvil.

Vnímáš internet jako konkurenci tištěné Termínovky?

Od začátku této rozpravy čekám podobnou otázku, u internetového serveru tomu snad ani nemůže být jinak. Internet je druhým nejrychlejším sdělovacím prostředkem – po rozhlasu – a žádný tištěný časopis, ba ani deník mu v tomto ohledu nemůže konkurovat. Internet je dnes nezbytný pro tolik oborů lidské činnosti, že by bylo podivné, kdyby se neuplatnil jako důležitý zdroj informací pro účastníky běhů a jejich organizátory. Na druhé straně nevěřím, že by poslední tištěné noviny na světě vyšly v roce 2046, jak uvádí studie jednoho mediálního experta. Televize taky nezrušila rádio, jak si to mnozí před 50 lety představovali.
Z toho vyplývá, že neberu informace o závodech na internetu jako ryze konkurenční, i když se samozřejmě do určité míry podílejí na zájmu o tištěnou publikaci. Někomu, obvykle těm, kteří startují jen výjimečně a na zavedených závodech, elektronická podoba bohatě dostačí. Na druhé straně, dnešní náklad Termínovky svědčí o tom, že nejen veteráni, ale i mnozí mladší rádi sáhnou po tištěném slovu – monitor si s sebou obvykle netaháme do postele, raději před spaním sáhneme po knize.

Jsou jednotlivci, kteří dávají přednost sdělení na internetu, protože je to alespoň prozatím „zadarmo". Není to tak docela pravda, za připojení se přece také platí a ve světě sílí snahy o zpoplatnění zpravodajských portálů, nápad tiskového magnáta Murdocha nemusí být tak nesmyslný, jak se na první pohled zdá. Spíš nechce nikdo být tím prvním, kdo by svůj portál zahesloval. O zrušení tištěné podoby informací pro běžce SOBZ neuvažuje. Na Slovensku před dvěma lety ukončil Slovenský bežecký spolok vydávání „Kalendára bežeckých podujatí" v tištěné podobě a dodnes mu to mnozí slovenští běžci nemohou odpustit.

Děkuji za rozhovor.