Koloběh: Zábava? Recese? Sport! (2.)
V minulém díle jsem se zmínil o tom, že pro někoho jsou koloběžky tréninkovým doplňkem jiného sportu. Jiní se ke koloběžkám dostali náhodně, většinou kontaktem přes jiné již aktivní koloběžkáře. Pro mě bylo impulzem do začátku to, že v jednom cyklistickém časopise vycházely články o koloběžkách.
Fotografie doprovázející ?lánky sta?ily k tomu, že b?hem n?kolika letních ve?er? jsem v garáži postavil svou první kolob?žku. Tedy abych byl p?esný, tou úpln? první byla d?ev?ná kolob?žka, kterou jsem míval jako malý špunt. To už je historie 40 let stará.
Zp?t tedy do minulosti nedávné. Sestavená kolob?žka vycházela z konstrukce starého rámu favoritu. Sta?ila chvíle sva?ování, sem tam n?co u?íznout rozbruskou, p?idat kus jeklu tam a zase tuhle a vzniklo pro za?átek docela obstojné p?ibližovadlo. Pen?žní náklady se vešly do pouhých n?kolika desetikorun, protože hlavní díly dodal kontejner na šrot. Z nových v?cí se kupovala jen brzdová lanka a bowdeny.
Úpln? první zkušební jízda prob?hla dlouho po p?lnoci, vzáp?tí potom, kdy vychladl poslední svár na konstrukci, ješt? bez brzd, jen holý rám a kola. Nedo?kavost tehdy byla silná. Další jízdy už s dokon?enou kolob?žkou znamenaly testování zp?sobu odpichování, jak rychle se nechá na takové v?ci jet, jak daleko ?lov?k vydrží…
Po n?kolika dnech bylo nadšení vyst?ídáno problémy s klouby a svaly, které nebyly uvyklé novému zp?sobu námahy. V p?emí?e nadšení a úsilí o ?ím dál lepší výkony v sou?tu se špatnou technikou se ozvaly svaly, o kterých jsem ani nev?d?l, že je mám. Prvotní problémy ale rychle p?ešly, v jízd? jsem si našel sv?j styl a p?išlo první porovnání s jinými jezdci p?i závod?.
To bylo op?t jako studená sprcha. N?kte?í ost?ílení borci ovládají kolob?žku bravurn?. Kolob?žká?? jezdících na závody není mnoho. Startovní listina bývá zapln?na t?iceti až ?ty?iceti jmény.
Bývá pravidlem, že závody jsou dvoudenní. Tím se krom sportování dostane i na spole?enskou stránku v?ci. N?kdy se nocuje spole?n? t?eba v t?locvi?n? a takovéhle akce mívají n?co do sebe. Vypsání závod? bývá takové, že v sobotu se jezdívá tzv. dlouhý závod. Ten bývá na trati asi t?icetikilometrové. V ned?li se jede kratší kriterium nebo ?asovka s intervalovým startem.
N?které závody mívají vypsán i sprint. Já sám bych nejrad?ji jezdil dlouhé vytrvalostní závody. Líbila by se mi délka 70 – 100 km. Na uspo?ádání takových závod? je však naše ?lenská základna malá a zatím není zájem jezdc? velký. P?esto se nám spole?n? s kamarádem povedlo, díky pochopení organizátor?, startovat v cyklistickém závod? na 80 km v jiho?eských Borovanech.
Jelikož šlo o závod pro b?žné cyklisty a cykloturisty,
na kolob?žkách jsme nez?stávali na chvostu a pro po?adatele jsme byli
zpest?ením pelotonu. O tom, že se i na kolob?žce m?že jet docela slušnou
rychlostí a urazit p?kné dálky, si m?žeme povídat, ale nejlepší je,
všechno si p?ímo vyzkoušet.
B?žné pr?m?rné tempo pohodové vyjíž?ky bývá kolem 20 km/h. S naloženou kolob?žkou p?i n?kolikadenním výletu se dá jet p?es 80 km za den v tempu n?kde mezi 15 a 18 km/h. No a rychlost p?edních závodník? b?hem závod? ?asto p?esáhne t?icetikilometrovou hranici.
V?tšinou mají lidé tendenci porovnávat jízdu a výkony kolob?žky s jízdním kolem. Je bez diskusí, že kolo až na výjimku vyhraje. Je však omylem si myslet, že je rozdíl propastný. Zvláš?, když se jede kopcovit?jším profilem, není rozdíl p?íliš velký. A to, co zbývá, musí kolob?žká? dohnat zvýšeným úsilím.
Odm?nou za zvýšený výdej energie je pak v?tší rychlost p?i sjezdech. Ten, kdo od sportu ?eká vzrušení, má ve sjezdech p?íležitost jej zažít. Pocity jsou umocn?ny tím, že manévrovací a brzdící schopnosti kolob?žky, která se ?ítí z kopce jako st?ela, nejsou valné. Rozhodn? nedoporu?uji v osmdesátce na „tacháku“ dávat nohu na zem.
Dost už o maximálních rychlostech. Ješt? te?, když na to pomyslím, m? svrbí místa, kde býval silni?ní lišej. Rad?ji se zmíním o výkonech z trochu jiné kategorie, které si ur?it? zaslouží také pozornost.
Jsou to „výlety“ „bud?j?áka“ Oldy. Ten si plánuje vyjíž?ky trochu v?tšího kalibru. Jeden rok projel cestu z Bud?jovic k Labi a podél toku Labe až do Hamburku. Pak pokra?oval dále do Nizozemska. Další rok let?l do Helsinek a cestu zp?t urazil op?t po vlastní ose a noze.
Poslední jeho výprava, kterou registruji, vedla k pob?eží ?erného mo?e. Jelikož už je Oldovi a jeho kolob?žce Evropa t?sná, má v plánech p?ejezd australské poušt?. Jist? toto je extrém. Každý si m?že najít své limity. T?m s mén? dobrodružnou povahou sta?í naše ?eské závody. A kdo chce víc, má možnost start? v zahrani?ních závodech evropského poháru a na ME.
Výhodou malého sportu je to, že má každý možnost startu i na vrcholných závodech. Zdravím všechny b?žce na Behej.com anebo po našem …3,4… trhni si nohou!
Jarda Kolob?žka