Brněnská pětadvacítka: Naváže na slavnou historii?

„Když jsem se v době své aktivní činnosti zúčastňoval vytrvalostních běhů po celé republice, cítil jsem, že nám podobný závod v Brně chybí,“ vzpomíná dnes již 79letý František Barták. „Podařilo se mi vytvořit skupinu ochotných a pracovitých lidí, kteří mi pomohli Brněnskou pětadvacítku zorganizovat,“ dodává.

První ročník se uskutečnil 29. října 1967 a jeho pořadatelem se stala Bartákova domovská tělovýchovná jednota Sokol Žabovřesky. Na trať vedoucí ze stadionku Pod lesem žabovřeskými ulicemi přes okrajové městské čtvrtě do Rozdrojovic a Jinačovic, kde byla obrátka, se vydalo 23 vytrvalců. Diváci přivítali jako prvního v cíli známého brněnského maratonce Zdeňka Nečase, který dosáhl času 1:27:08,8. Premiéra byla úspěšná a počítalo se, že se pětadvacítka uskuteční i v dalším roce. Škrt přes to však udělala okupace spojeneckými vojsky a závod se proto nekonal. To byla jediná historická „vada na kráse“ tohoto běhu – od roku 1969 je pořádán každoročně.

Největší dík patří Františku Bartákovi, který byl hybnou silou a hnacím motorem závodu. „Sám bych na to nestačil, pomáhali mi mnozí další, a to dokonce s celými rodinami. Za všechny bych chtěl jmenovat alespoň Miloslava Vlašice, Jiřího Vaňka, Petra Bendu a později předčasně zesnulé Jiřího Neřimu a Jaroslava Pščolku,“ vzpomíná Barták.

Akce si získávala stále větší a větší popularitu, zvyšoval se počet startujících i kvalita startovního pole a pětadvacítka se stávala postupně nejen vynikající sportovní, ale i společenskou událostí. Mezi diváky, pro které byl připraven zajímavý doprovodný program, nechyběli ani četní rodinní příslušníci startujících závodníků. V jubilejním 10. ročníku, v němž bojovali veteráni dokonce o mistrovské tituly, vyběhl na trať rekordní počet 171 vytrvalců, z toho 27 ze zahraničí.

Závod se v dalším období nevyhnul ani některým problémům a krizím, ale zůstal přece jen zachován. Vzestup zaznamenal ve 20. ročníku, kterého se zúčastnilo 119 běžců, včetně 11 zahraničních.

Od konce 80. let minulého století však přestávala být Brněnská pětadvacítka jedním z nejprestižnějších závodů v republice a nabývala charakteru jen místního lokálního závodu, v němž někdy nestartovala ani padesátka vytrvalců. Již bez Bartáka a jeho nejbližších spolupracovníků nebylo možno v podmínkách Sokola Žabovřesky závod udržet, a tak pořadatelskou taktovku převzal v roce 2007 AC Moravská Slavia Brno. S novým pořadatelem přišla i nová trať a nové rekordy. Na té původní, která patřila vzhledem k svému kopcovitému profilu k nejnáročnějším u nás, bylo dosahováno velmi dobrých výsledků – traťový rekord Miroslava Jury (ZVL Žilina) z roku 1977 1:20:30, který v mezičase odpovídá pod 1:08 v půlmaratonu, tuto skutečnost jen potvrzuje.

Od roku 2007 vybíhají vytrvalci na novou trasu ze stadionu AC Moravská Slavia Brno na Vojtově ulici, odkud se po necelém kilometru napojují na cyklistickou stezku, po níž běží kolem pavilonu Anthropos do Komína a Bystrce, kde je za mostem pod dálnicí obrátka. Výškový rozdíl tratě je zhruba 50 metrů, zatímco ta původní měla 115 metrů. Na první pohled by se tedy zdálo, že se jedná o snadnou trať, ale některé kopečky dokáží pořádně potrápit. Traťový rekord Daniela Orálka má hodnotu 1:23:53 (2007), v loňském ročníku vyhráli Martin Kučera z VSK Univerzita Brno (1:24:40) a Blanka Jiráňová z AC Moravská Slavia Brno (1:50:51).

Nejúspěšnějším vytrvalcem historie Brněnské pětadvacítky je Jaroslav Kocourek se čtyřmi prvenstvími a dalšími předními místy. Z ostatních vítězů jmenujme alespoň naše tehdejší špičkové běžce Josefa Podmolíka, Bohdana Müllera, Stanislava Dudu, Miroslava Zoubka, Jiřího Kaňu, Adama Košťála, Ladislava Řezáče, Stanislava Tománka, Pavla Nováka, Pavla Baběráda a Daniela Orálka.

Neměli bychom ale zapomenout na kategorii žen – její první vítězkou se stala v roce 1974 Němka Rosemarie Pfeifferová časem 2:06:23. Mezi těmi, které stanuly na nejvyšším stupni, nechybí ani průkopnice našeho ženského maratonu Vlasta Rulcová, která vyhrála v roce 1981. Velmi kvalitní traťový rekord 1:36:09 zaběhla o tři roky později Hana Horáková. Třikrát vyhrála Jiřina Kociánová (2004–2006), naprosté absolutorium však patří Ivaně Martincové, která v rozpětí let 1990–2007 nenašla v žádném ze svých 13 startů přemožitelku! A která jiná závodnice než právě ona by měla být držitelkou nejrychlejšího času 1:40:24 na nové trase?

„Na pětadvacítce startovali nejen naši i zahraniční špičkoví vytrvalci, ale také sportovci jiných odvětví, kteří si chtěli ověřit své vytrvalostní schopnosti,“ vrací se do vzpomínek František Barták. „Mezi tu první skupinu patřil bezesporu nejzkušenější běžec celé historie závodu Adolf Gruber z Rakouska, účastník tří olympijských maratonů v letech 1952–1960, který jako veterán běžel v Brně dvakrát. Do druhé skupiny bych z těch nejznámějších zařadil čtyřnásobného vítěze Velké pardubické Václava Chaloupku a legendárního brněnského siláka Frantu Kocourka.“

„Již 43. ročník Brněnské pětadvacítky bude odstartován v neděli 12. září ve 12 hodin a je i letos součástí fotbalového sportovního odpoledne osobností,“ říká předseda AC Moravská Slavia Brno Ladislav Zouhar, který vykonává funkci ředitele závodu. „V loňském roce se vydalo na naši trať 89 závodníků, to bylo nejvíce od roku 1988, a letos bychom rádi překonali stovku účastníků. Bude mezi nimi i Karel Fuksa, kterému patří zcela ojedinělý primát – startoval v každém ročníku! Pětadvacítka je od roku 1986 memoriálem Jiřího Neřimy (1941– 1985), který v letech 1973–1982 absolvoval sedm závodů s nejlepším časem 1:36:26. Mezi čestnými hosty nebude samozřejmě chybět František Barták, duchovní otec závodu,“ doplňuje Ladislav Zouhar.

WEB POŘÁDAJÍCÍ AC MORAVSKÁ SLAVIA BRNO