Za Tóthem a Kocourkem doběhl na třetím místě další Maďar Barnabáš Bene (30:27), za vítěznou Ukrajinkou Pogorelskou finišovala na druhém místě její krajanka Lilija Fiskovičová (35:05) a třetí skončila Polka Agnieszka Gortelová (35:17).

Pravděpodobně opět padaly účastnické rekordy. V době uzávěrky tohoto článku ještě organizátoři neoznámili konečný počet startujících, ovšem vzhledem ke skutečnosti, že hlavní závod dokončilo letos 503 závodníků (loni i s kondičním během jich bylo pouze 468), dalších asi 600 běžců se zúčastnilo lidového běhu na 1000 m a několik set dětí absolvovalo závody mládeže, můžeme předpokládat, že Hornická 10 přilákala nejméně 1500 aktivních běžců a je tak vedle Olomouckého půlmaratonu největším běžeckým podnikem na Moravě a ve Slezsku.

JMENOVKY ZAHRANIČNÍCH A NAŠICH HVĚZD

Stejně jako loni zajišťovali výbornou výkonnostní úroveň vytrvalci z České republiky, Slovenska, Polska a Ukrajiny, letos k nim ještě přibyli dva výborní Maďaři. Team Zsolta Benedeka představil letošní akvizice: László Tótha (1987) a Barnabáše Beneho (1986). Tento dvojnásobný krosový mistr Evropy juniorů z let 2004 a 2005 má osobní rekordy na 5 000 metrů na dráze 13:58,6, na dvojnásobné trati 29:18,5 a půlmaraton běžel nejlépe v čase 1:05:31. V současnosti je ale lepší druhý Benedekův běžec Tóth, vítěz letošního mezinárodního půlmaratonu v Budapešti (1:04:13), hodnota jeho osobních rekordů na 5 a 10 kilometrů je 14:12,6 a 29:53,2.

O něco méně slavnou, ale přesto kvalitní sportovní minulost mají ukrajinští běžci a běžkyně, kterých letos do Frýdku-Místku zavítala početná skupina, většina z nich však trvale žije v sousedním Polsku. Papírově nejlepší z nich měla být někdejší ukrajinská krosová dvojka Jevgen Božko, účastník několika evropských krosových šampionátů, kde dobíhal nepříliš daleko za fenomenálním Serhijem Lebiděm. Dobrou formou se mohli pochlubit také manželé Lilija a Serhij Fiskovičovi a další, teprve dvacetiletá Ukrajinka Viktoria Pogorelská.

Slovenské barvy přijeli hájit Imrich Magyar a Juraj Vitko a ke cti našich mladých atletů slouží, že se nezalekli velkých jmen soupeřů, což platí především o obhájci loňského prvenství Milanu Kocourkovi (AK Kroměříž), jeho klubovém kolegovi Jakubu Bajzovi, Jiřím Homoláčovi (Universita Brno) a Kamilu Krunkovi (SK Nové Město nad Metují). Galerii favoritů bych ještě doplnil o Polku Agnieszku Gortelovou, která vyhrála loňský 24. ročník v kategorii žen.

JAK ZÁVOD PROBÍHAL

Závody probíhaly nepřetržitě po čtyři hodiny za poměrně příznivého a teplého počasí (mraky se přihnaly až navečer a první dešťové kapky skropily místecké ulice a park dávno poté, co pořadatelé odstranili všechny stopy po běhu). Po nádherném prologu, který obstarali žáci a žákyně ze škol a klubů celého Moravskoslezského kraje a po mohutném davu kondičních běžců (ani 500 připravených trik nestačilo!), odstartovala mistryně světa 1983 a světová rekordmanka v běhu na 800 metrů Jarmila Kratochvílová přesně v 15 hodin hlavní závod.

Podobně jako v minulých letech jej tvořily tři rovinaté okruhy, ovšem zatímco v loňském roce museli pořadatelé pozměnit náběh z nábřeží řeky Ostravice do parku kvůli výstavbě nové lávky pro pěší, letos se opět běhalo na trati standardní.

Za předjezdcem na kole se po absolvování prvního okruhu objevil na čele Tóth následovaný Benem a na třetím místě se držel Kocourek, jehož trenér Jiří Sequent ve Frýdku tentokrát chyběl, neboť doprovázel svoji další svěřenkyni Lenku Masnou na vyhlášení ankety Atlet roku. Za Milanem s menším odstupem běžela asi sedmičlenná skupina, v níž velmi aktivně pracoval zejména Homoláč. Ještě po druhém kole se pořadí první trojice neměnilo, ale Kocourek se metr po metru blížil k Benemu. Silně motivovaná Agnieszka Gortelová se také zprvu držela v čele, později však podlehla soustředěnému tlaku ukrajinské početní přesily a skončila až jako třetí za Pogorelskou a Fiskovičovou. László Tóth si své čelní postavení bezpečně pohlídal, ale Milan Kocourek mnohem známějšího Beneho ve třetím kole nejen dohnal, ale dokázal na něm do cíle získat plných devět vteřin. Vítězství nad exmistrem Evropy je určitě velmi cenné, ovšem Milan v cíli při mé gratulaci jen skromně prohodil: „No jo, ale ono mu to teď zas tak moc neběhá…“

Kvůli pozměněné trati nelze mechanicky srovnávat loňské a letošní časy. Loni možná nějaký ten metr do přesné desítky chyběl, proto se ani Tóth letos nedostal pod 30 minut (Kocourek běžel loni 29:56), podobně se vedlo místnímu matadorovi Petru Mikulenkovi (loni 30:38, letos 31:11) a Jakubu Bajzovi (31:08 – 31:22). Naopak se zlepšili Slovák Magyar (32:45 – 32:02), ale příjemné je sledovat hlavně výrazné zlepšení Jiřího Homoláče z loňských 31:35 na 30:42 a zisk čtvrtého místa s výrazným náskokem na Božka a Fiskoviče. Času pod 31 minut dosáhlo prvních šest mužů, loni jich bylo o jednoho více.

V závodě žen doběhly na prvních šesti místech Ukrajinky a Polky, celkově sedmá byla nejrychlejší juniorka Carmen Beshirová (SK Zdice), která však proti loňsku běžela výrazně pomaleji (38:44 – 36:29).

V sobotní Hornické desítce startovalo mimo jiné 51 juniorů a 15 juniorek, naopak šest mužů bylo starších 75 let, absolutní prvenství v tomto směru patří domácímu Františku Zikešovi, který ve svých více než 82 letech dokázal desítku zvládnout za 1:02:47.

VÝSLEDKY ZÁVODU

WEB ZÁVODU