Může maratony běhat opravdu každý?

Ne, nejde tady o žádné bezdůvodné strašení. O příznivých vlivech běhání – ovšem za podmínky, že trénujete s rozumem, pořádných botech a dodržujete několik základních pravidel – není samozřejmě pochyb. Ale bohužel na maraton nikdy nezačínáme trénovat od nuly a nejde jen o otázku vůle. Neseme si totiž sebou nějaké genetické dispozice, od narození jsme navíc většinou prošli řadou chorob či se vůbec zásadně měnil náš zdravotní stav.

Maraton není žádným bezstarostným během pro zdraví. Příprava na něj je náročná a rovněž při výkonu samotném si většinou sáhnete až na samotné dno sil. Jaká je tedy odpověď na otázku z titulku? Maratony samozřejmě nemůže běhat každý…

Problémy pohybového aparátu
Ať už máme na mysli dlouhodobou přípravou nebo maraton jako takový, prochází náš pohybový aparát velkou zatěžkávací zkouškou – kosti, klouby, svaly, šlachy. Nápor je o to větší, pokud jde o náš první maraton a tělo není na takový druh dlouhodobého a relativně monotónního pohybu zvyklé. Můžete být úspěšní v jiných sportech, ale vytrvalostní běh je přeci jen o něčem trochu jiném.

Pokud máte revmatické potíže, vyšší stadium artritidy nebo chronické problémy se zády, určitě nejste – eufemisticky řečeno – ideálním adeptem pro maraton. Totéž platí o problémech s achillovkami a menisky. Možná jste sami v televizi viděli běžce, kteří zvládli maraton o holích, s protézami nebo s jinými potížemi pohybového aparátu. Jsou to rozhodně příklady hodné obdivu a úcty, nikoli však následování. Některé potíže samozřejmě jdou odstranit nebo minimalizovat ještě před startem běžeckého tréninku, ale podcenit je, to by se vám mohlo krutě nevyplatit. Až vám tělo dá signál, že je něco špatně, může to znamenat nejen konec s maratonem, ale se sportem vůbec…

Potíže s oběhovým systémem
Maraton představuje krom jiného velkou zátěž pro oběhový systém a jeho špatné fungování by vás mělo od experimentů co nejrychleji odradit. Samozřejmě, že jsou běžci, kteří se dokázali připravit na maraton a zvládnout jej, i když trpěli vysokým krevním tlakem nebo prodělali infarkt. Ale zároveň se také připravovali pod lékařským dohledem! V této souvislosti je třeba připomenout, že v čím pokročilejším věku se k uběhnutí maratonu odhodláte, tím akutnější by měla být preventivní prohlídka.

Imunitní systém
Začali jste trénovat na maraton a ačkoli jste brali za hotové, že si pravidelným běháním upevňujete zdraví, zjišťujete najednou, že chodíte k lékaři a do lékárny častěji než dříve? Přijde vám, že jste teď náchylnější k banálním onemocněním? Žádný div! Jak prokázala řada průzkumů, intenzivní trénink (jde zejména o tzv. dlouhé běhy okolo 30 kilometrů) představuje tak zásadní zátěž, že v následujících dnech se oslabuje imunita a tělo se stává „otevřeným oknem“ pro nejrůznější viry a bacily.

A tak se vám klidně může stát, že v závěrečné fázi přípravy na den D vás přepadne infekce. V takovém případě buďte ostražití. Nejen, že byste měli vysadit z tréninku, abyste se co nejrychleji dali do kupy. Ale nepočítejte ani s tím, že i když zmizely nejvýraznější příznaky, jste fit. Tělo dále může ještě bojovat s následky onemocnění – a postavit se v takovém případě na start maratonu není nejlepší možné řešení…

Maraton je žrout času
Poslední dnes zmiňované riziko není tentokrát zdravotní. Pokud se rozhodnete připravit na maraton, počítejte s tím, že budete muset pro zdolání vysněného cíle obětovat spoustu času. Zvláště v posledních třech měsících. Při takových kalkulacích ovšem nepočítejte jen s odběhnutím tras předepsaných tréninkových plánech. Berte v potaz i čas věnovaný rozcvičení, vyklusání, protahování, sprchování, regeneraci…

Není to zrovna malá porce času. Ale je nutné ji přípravě obětovat, protože přijít na start maratonu bez adekvátního tréninku (zejména v případě začátečníků) – to je koledování si o malér. Pokud jste na tom s volným časem bledě, zkuste aspoň dočasně, v době nejintenzivnější přípravy, vymyslet nějaké řešení. Běhat do práce či z práce, věnovat se podstatným věcem v týdnech, kdy vás čeká menší tréninková zátěž atd.

Co s tím?
Pokud dojdete k závěru, že nejste zrovna typ pro maraton, nevěšte hlavu. Vůbec to neznamená, že byste měli přestat běhat. Naopak! Běhání přeci není pouze maraton. Můžete dál sportovat jen pro radost. A pokud jste dostatečně soutěživý typ, jsou zde pro vás vhodnější závody, které nedávají vašemu tělu tolik zabrat. Třeba krosy na měkkém povrchu nebo běhy do kopce (jsou šetrnější k vašim kloubům za předpokladu, že jejich součástí nejsou i prudké seběhy). Stačí si vybrat, nabídka je velmi pestrá.