Podrobný pohled do běžeckých tabulek odhalí leckdy pozoruhodné výkony i u běžců v hloubi výsledkového pole. Když tehdy 35letý Marek Jirásek z Prahy dokončil v roce 2008 svůj první maraton za téměř čtyři a půl hodiny, nebyl to nijak mimořádný výkon. Jenomže rok na to se dokázal zlepšit skoro o hodinu a letos se již přiblížil respektované hranici tří hodin. Jak to dokázal?
Odkaz na článek

Gratuluji k výraznému zlepšování a přeji hodně dalších úspěchů!

Pro redakci: je už možné z tabulek získat pořadí běžců dle rozdílu časů na maratonu (nebo jiných vzdálenostech) v tomto a předcházejících letech?

Pro zajímavost: rozdíl časů na maraton v roce 2008 a 2010 mám 97 minut a 7 sekund, ale aktuálně za Markem Jiráskem zaostávám v osobním rekordu o propastných 31 minut …

Super výkon ale znám několik kluků, kteří v roce 2008 ještě ani neběhali a teď mají časy na maratonu od 3:15 do 3:30… Takže nevím, jak provádíte výběr, ale zas tak nevídaný jev toto zlepšení není.

Na http://www.kanovsky.cz/maraton.zip jsem nahrál ke stažení přehled nejlepších výkonů všech běžců z roku 2006–2010, který jsem vyfiltroval z tabulek na behy.cz

Letos se nejvíce zlepšili: David Horák ze 6:30 na 4:31 Vladimír Sýkora z 5:24 na 3:37 Štěpán Kalianko z 5:37 na 3:58 Kamil Mazan z 5:21 na 3:43 Jiří Kokeš z 5:02 na 3:29 Jan Martyčák z 4:54 na 3:28

Za skokana roku bych považoval i vzhledem k ročníku narození (1956) Vladimíra Sýkoru (http://www.behy.cz/…avodnici/855), který má i největší relativní zlepšení osobního rekordu (téměř o 33 procent).

Kanovsky, Konik: Tento článek nese podtitul „Skokani roku“, nejde tedy o nějaký žebříček, jako spíše nekonečný seriál o těch, kteří dokázali překonat tradiční „Nejde to, nemám na to“.

Je asi zhola nemožné určit objektivní pořadí. Je obdivuhodnější zlepšení o dvě hodiny nebo menší ale na čas pod tři hodiny v maratonu? co jiné distance? jak zohlednit věk? vytíženost v zaměstnání či rodinnými starostmi? atd atd

Prostě všichni si zaslouží obdiv a naší pozornost.

Tímto mi dovolte poděkovat tabulkářům Mirkovi Hasalovi a Petrovi Římanovi a nově i Jirkovi Václavíkovi, který z pracně a vesměs ručně nashromážděných dat dokáže vygenerovat zajímavé lidské příběhy.

>> Radek Narovec, 30. 12. 2010 10:14:00

Radku, nějaká objektivnější kritéria pro zhodnocení zlepšení bychom mohli zkusit najít, bylo by to zajímavé. Zkusil jsem doplnit rozdíl poměru světového rekordu a osobního výkonu podle vzoru výpočtu bodů v Triexpert Cupu. Podle tohoto kritéria by nejhodnotnější bylo zlepšení času J.Sivulky z 4:45 na 3:16.

Pokud hovoříme o skokanech roku v jakémkoliv smyslu, tak by nebylo špatné, kdyby se s J.Sivulkou a V.Sýkorou podařilo rozhovor udělat, i když to nemění nic na tom, že i zlepšení M.Jiráska je obdivuhodné.

Jinak, omlouvám se, omylem jsem uložil jen výsledky mužů, ženy ještě doplním do samostatného listu …

Edit: ženy už jsou též doplněny, skokankou roku je pro mě Anna Cígrová (1960), která se zlepšila z času 5:30 na 3:55.

Tak to je parádní zlepšení. Když člověk rozumně trénuje a naslouchá svému tělu, tak to musí fungovat:) Jen tak dál, přeji, ať se v roce 2011 podaří zlomit 3 hod. laťku..

>> kanovsky, 30. 12. 2010 09:48:02

Možná budeš překvapen, když si o Vladimíru Sýkorovi něco zjistíš Třeba to, jaký je jeho osobák na 10 000 m, nebo kolik titulů mistra republiky (místních i mezinárodních) má.

>> konik, 30. 12. 2010 09:37:29

A co třeba Marek Procházka, který začal běhat v r.2007 a dokáže zaběhnout maraton pod 2:40 ?A půlku za 1:15..

>> Perkynho, 30. 12. 2010 11:23:17

Vážně Marek Procházka (http://www.behy.cz/…avodnici/126) začal běhat až v roce 2007? Uź na PIM 2007 má čas pod 3 hodiny! 

>> Luboš Brabec, 30. 12. 2010 11:19:34

Děkuji, zkusím si tedy o Vladimírovi Sýkorovi něco najít.

>> kanovsky, 30. 12. 2010 11:40:10

S Markem jsem mluvil před dvěma lety a pokud mě paměť neklame, tak mi říkal , že 1. maraton běžel pod 3 hodiny. Myslím, že se věnoval 2 roky spinningu a jinak předtím nesportoval. I v profilu má začátek běhání 2007 – je to obdivuhodný dříč . Nemyslel Luboš Jiřího Sýkoru?

>> kanovsky, 30. 12. 2010 11:40:10

Ušetřím ti práci Mistr republiky na 10 000 metrů z roku 1981, mezinárodní mistr Mongolska zhruba z té doby a osobák má 29 minut.

Při maraton určitě udělal mezi roky 2009 a 2010 velký skok, ale u bývalého špičkového běžce mě to až tolik nepřekvapuje 

>> Perkynho, 30. 12. 2010 12:50:40

Nemyslel. Jiří Sýkora byl z Opavy a ještě o chlup lepší než Vladimír.

Ty jo, než se člověk dočká polední pauzy a stihne si v ní napsat skript na stažení maratonských tabulek (pro R, viz http://jdem.cz/kc2r5), tak už je tu všechno pořešeno 

Je jasný, že z horších časů se zlepšuje lépe, protože a) je u nich větší rozptyl ve výkonech b) je prostě více prostoru, kam se zlepšit.

Markův výkon je úžasný a smekám před ním, nicméně když se podíváme na běžce s loňskými časy 3:00–3:30 najdeme v absolutních číslech i skoky z podobných časů jako měl Marek rovnou pod tři hodiny: Jan Kalvoda (z 3:28:56 na 2:54:38), Roman Pavlu (z 3:21:07 na 2:55:06)… Marek by v takovémto žebříčku byl sedmý.

Kdybyste se chtěl někdo podívat, jak si stojíte, moje srovnávací tabulka 2009 vs 2010 je zde: http://jdem.cz/kc2v5

Ale nezapomeňte, je to jen hra. Navíc mi přijde, že jsou v tabulkách pomíchané čisté a hrubé časy.

Petr (skok z 3:56:17 na 3:14:01)

>> Radek Narovec, 30. 12. 2010 10:14:00

Díky za vysvětlení (původně jsem ho přehlédl). Budeme se těšit na další příběhy.

PS. Srovnávat se dá ledacos a magický žebříček, který by nějak kombinoval časy ze všech v tabulkách uvedených závodů, by určitě byl zajímavý. Ostatně na toto téma už tu jednou článek byl.

Ono důvodů, proč se někdo tak rapidně během roku zlepší může být spousta. Pokud se někdo ke sportu v pozdějších letech vrací, má tak nějak k čemu, je to asi jednodušší. Já se k ničemu prakticky nevracel, a loni jsem si zkusil půlmaraton „z voleje“, z necelých 2 hodin se to pak zlepšuje docela dobře, zvlášť, když jsem teprve pak začal trénovat. Rok na to jsem to uběhl za 1:23:30. S maratonem to bylo podobné, 6 týdnů po prvním půlmaratonu a tréninku 3:47, za další 4 měsíce 3:14 a rok po tom prvním, 3:05. Ale taky jsem spadnul teď na podzim na 3:29, pravda, že v Aténách jsou kopečky, ale ne zas tak výrazné, prostě asi únava z celé sezóny s pěti maratony, z toho 2 horských. Taky bych rád, aby ta hranice 3 hodin padla, ale to teprve uvidím, jak to půjde na jaře.

Já běžel s 10km za rok (jenom tělocvik na škole, nejdelší běh 3km) první závodní desítku za 44:59min, jenom jsem předtím jezdil na kole. Ono stačí nazout boty nějakému sportovci co má základ, dá 1/2maraton za 1:35–1:40, pak sice nebude týden dobře chodit ze schodů, ale taky to dá. „skokan“ roku je vskutku moc složité téma, ale pár borců nezaškodí vyzpovídat.

Vážení kolegové,
trochu nechápu tuto polemiku a glorifikaci „zázračných zlepšení“. Jestli někdo ujde maraton za 5.30, tak je to tempo asi 7,5 km v hodině. Takovým tempem chodívá Standa Holeček závody na 48 hodin.
To přece není žádný opravdový odrazový moment pro další raketová zlepšení. Já jsem svůj první maraton zaběhl v 39 letech za 3,33 (ve Stromovce) po desetiměsíční stupňované přípravě od nuly. I za tento výkon jsem se styděl, když jsem si prohlédl výsledkové listiny z 80. let. Tehdy bych byl k smíchu, v roce 2001 jsem skončil v polovině startovního pole.....
Marek Jirásek je jistě bojovník a já mu moc držím palce, protože vím, jak je těžké se zlepšovat – ne však z pěti hodin na čtyři, ale ze 3.30 na 3.00. Já to už nedokázal (max.3,10). Jestli to dokáže on, pak teprve bude „skokan“.
Protože dát maraton pod tři znamená svižně utíkat rychlostí 14 km v hodině !!! A to pro nás stárnoucí hobíky chodící do práce znamená možná víc než vylézt na Everest.

Pro mne osobně je největší skokan Dan Orálek. Pamatuji si jej v roce 2005, kdy jsme běželi v Brně dvanáctihodinovku. Tehdy skončil po třech hodinách ve spacáku po glykemickém kolapsu. No a letos už běžel 100km pod 7 hodin. To je tempo skoro 15 km v hodině!!!! A není to profík z AK Kroměříž, je to 40 letý chlap chodící normálně do práce. A v čem spočívá jeho kouzlo? V maličkosti. Každý měsíc běhává kolem 700 km převážně v dálkových bězích v kopcovitých terénech. Já zvládám polovinu jeho kilometráže, víc mi tělo (zatím) nebere.

Spíš přemýšlím o jiném typu „skokanství“. Kdo z běžců obého pohlaví se za dekádu běhání nejméně zhoršil – myslím nás veterány. Mým cílem je běhat i v 70 maraton pod 4 hodiny. A být zdravý. Protože jestli mi běh něco dal, tak perfektně fungující odolné tělo. A o tom to snad je, ne?

>> Horác, 01. 01. 2010 16:23:23

Nikdo přece netrvdí, kdo tady je největší skokan nebo kdo je tady v něčem nejlepší. Je tu prezentován nějaký příběh, který se stal.

Hodně běžců se teď nachází v pozici, ve které byl Marek po svém prvním maratonu. Řada z nich si vůbec nepřipouští, že by mohli někdy mít na to se (navíc během relativně krátké doby) zlepšit o 1:20 na solidní 3 hodiny. Ten článek ukazuje opak. Když bude člověk makat tak jako Marek, tak je takový cíl reálný. To je pointa.

>> hihik, 01. 01. 2010 17:01:41

Ahoj „hihik“ovi. Já přece nezpochybňuji Markův výkon ani další snažení, moc mu držím palce a přeju, aby tu trojku zlomil už letos.Mě se prostě jenom nelíbí, když někdo uvede jako čas na maratonu 5.30 jako uběhnutý (takových chodců byly na PIMu tisíce) a od tohoto výkonu pak dává na odiv logické zlepšení při zvýšené tréninkové píli jako zázračné.
Před časem jsem četl v RUNu článek „Z úředníka maratoncem“, kdy nějaký běžec po třech měsících běhání absolvoval maraton za 5.17 s tím, že posledních 15 km proklopýtal v bolestech a pak několik dnů nechodil. Já druhý den lehce vyklusával únavu ze svalů bez dalších obtíží.
Já podobné články vnímám spíš jako šíření poplašné zprávy a propagací euthanázie. Jako by byla brnkačka pár týdnů si zaklusat a pak jít na maraton. Kolik lidí už umřelo při samotném závodě, kolik dalších bolestivé mnohahodinové martýrium s následnými zdravotními problémy odradilo od dalšího běhání.
Já maraton vnímám jako něco téměř posvátného a na každý start se postavím pouze stoprocentně zdráv po mnohatýdenní cílené přípravě s tím, že vždy chci podat výkon na hranici svých momentálních možností. Kvůli sobě, pořadatelům a hlavně kvůli závodu samotnému. A taky mám skoro 100% jistotu, že to dobře dopadne.
Zásadně proto nesouhlasím s podprůměrnou masovostí, která je dnes bohužel součástí každého velkého městského maratonu. Kdy mladí zdraví třicátníci se doklopýtají do cíle na hranici sebezničení v čase nad 5 hodin a ještě jsou na sebe pyšní. Toto mi připadá až jako znevážení samotného odkazu maratonského běhu. Běhu, kdy profesionální běžec – posel přinesl zprávu o vítězství nad okupanty.

Jsem přesvědčen o tom, že začínající běžci by neměli moc tlačit na pilu a na maraton se postavit až po důkladné přípravě a závodech na 10, 21, a 25 km. Pak se postaví na start už jako maratonci a ne jako turisté a hazardéři. A svou premiéru si pak i vychutnají.

Přeju všem běhajícím souputníkům spoustu bezbolestných kilometrů v moři endorfinů celý rok 2011.

>> Horác, 01. 01. 2010 19:24:42

Nedělejme z maratonu náboženství. Je to sport jako každý jiný. Když do toho někdo jde z voleje, proč ne. Kde je hranice mezi uběhnutým a ne-uběhnutým maratonem?

Samozřejmě, za situace, kdy někdo zaběhne první maraton bez pořádné přípravy, stačí málo pro výrazné zlepšení. Ale to je těžko měřitelné, tak se to nedá moc uvažovat. Ani tak nemám pocit, že by to byl zrovna Markův případ.

Navíc, když dotáhnu tvoji úvahu do extrému, tak by pak na základě stejného argumentu vůbec nemělo smysl hovořit o skokanech, protože všechny skoky by byly způsobeny jen nedostatečným předchozím tréninkem.

Mimochodem, on to poprvé neměl za 5:30, ale za 4:24.

>> Horác, 01. 01. 2010 19:24:42

„Já maraton vnímám jako něco téměř posvátného a na každý start se postavím pouze stoprocentně zdráv po mnohatýdenní cílené přípravě s tím, že vždy chci podat výkon na hranici svých momentálních možností. Kvůli sobě, pořadatelům a hlavně kvůli závodu samotnému. A taky mám skoro 100% jistotu, že to dobře dopadne.“

Tak to podepisuji, jenom mi vrtá hlavou, za co jsou ty mínusové body pod vyjádřeným názorem, i když to tuším Já se dodnes stydím i za své dva maratonské časy v čase okolo 3:45, a běžet ho za 4 a více hodin, tak to bych se snažil všude okolo zamlčet, že jsem vůbec nějaký maraton běžel 

A když se chce někdo na trati trápit 5 a více hodin, proč ne? Pořád lepší, než ten čas doma vysedávat před televizí nebo v hospodě 

Každý má jiné cíle (já třeba co nejdéle běhat maratony v tempu pod 5:00/km a držet si maratonský průměr pod 3:30), jiný jich chce uběhnou co nejvíce. Ale říci, který z těch dvou názorů je lepší, tak to bych si netroufl.

>> Mirek Kostlivý, 06. 01. 2011 16:38:55

Já se za svůj první maraton 5:02 ve Stromovce v roce 2008 nestydím, stejně jako se nestydím ani za čtyři další maratony v časech 4:20–4:57 v roce 2009, které jsem zaběhl před tím, než jsem poprvé dal maraton pod 4:00 (v Ostravě 2009 za 3:56). Dokonce jsem přesvědčen, že kdybych tenkrát neběžel ten první maraton (5:02), tak bych neběžel ani ty další (a stejně tak to bylo s mým prvním závodem v Letním běžeckém poháru).

K pořadatelům úctu mám, ale to nic nemění na mém odhodlání nadále využívat některé závody (např. Budějovice) k testování, stejně jako jsem to ostatně dělal i loni, kdy jsem relativně kvalitnější čas (3:35) zaběhl opět až v Ostravě.

>> kanovsky, 06. 01. 2011 16:57:20

Samozřejmě, to slovo „stydím“ není nejpřesnější. Měl jsem spíše napsat místo toho „bych se nechlubil“. Každý se k prvnímu maratónu dostaneme úplně jiným způsobem. Já kdybych nečetl v roce 2004 Lidové noviny, tak jsem se možná k němu taky nikdy neodhodlal.