Jak a kdy běhat závody?

1. Závod jako společenská událost
Pokud nemáte velké sportovní ambice a nepřipravujete se cíleně na žádný důlěžitý vrchol sezony, můžete na závody chodit libovolně často. Prostě si je užívejte, jak nejlépe umíte a na nějaké časy nebo umístění nehleďte. Potkáte se tam se známými a přáteli, pokecáte, případně si to s nimi rozdáte na trati. A když je závod dobře organizačně zajištěn, je to vlastně svého druhu společenská událost.

2. Závod jako narušení tréninku
Pokud ovšem máte větší sportovní ambice a dlouhodobě se připravujete na nějaký důležitý vrchol (například maraton), se závody to nepřehánějte. Zařazujte je jen občas, aby nenarušily kompaktnost vašeho tréninkového plánu. Víte, proč mimo jiné česká špička zaostává za evropskou? Protože naši nejlepší běžci příliš závodí, klidně i dvakrát za víkend (pomiňme důvody, v kontextu toho článku nejsou důležité) a nemají tedy čas náležitě trénovat. Nedělejte stejné chyby. Nezapomeňte, že po každém závodu běženém naplno musí tělo pár dnů relaxovat a je tedy omezena možnost řádného tréninku.

3. Závod jako speciální trénink
Ale ani ambiciozní běžci se samozřejmě nemusí závodům vyhýbat. Je však nutné je brát spíše jako speciální trénink v případě, že vás nebaví trénovat samotné a chcete spojit příjemné s užitečným. Vyražte klidně na patnáctku, ale neběžte ji naplno, nýbrž třeba v maratonském tempu. Důležité také je, že pokud nejste zrovna nejzkušenější běžec, naučíte se vyrovnávat se závodní atmosférou, pít na občerstvovačkách a disciplinovaně držet tempo, které si naplánujete.

4. Závod jako test trénovanosti
I například do maratonského nebo jiného tréninku je nutné občas zařadit závod, který poběžíte naplno. Může vám sloužit jako zpětná vazba a napoví vám hodně o vaší připravenosti, o tom, jak dobře (či špatně) jde váš tréninkový plán. Je však důležité brát výsledky takového závodu v kontextu. Pokud ho jdete z plného tréninku, nevěšte hlavu, když výsledný čas není podle vašich představ.

Odběhnutý závod vám navíc krátce před maratonem či půlmaratonem, na který se dlouhodobě připravujete, rovněž hodně napoví o tom, na jaký čas si můžete troufnout. Existuje řada tabulek a přepočtů. Mezi nejpopulárnější patří vzoreček, podle něhož čas v minutách na 10 km vynásobíte koeficientem 4,66 a máte předpokládaný čas maratonu. Pokud tedy krátce před maratonem zaběhnete 10 km za 45 minut, můžete maraton rozběhnout tempem na výsledný čas 3:30.

Když už zařazujete testovací závody, vybírejte takové, které budou v souladu s vaším tréninkovým cílem. Připravujete-li se například na maraton, závod na 5 kilometrů nebude pro váš trénink příliš smysluplný. A naopak závod na 30 kilometrů vás zase zbytečně vyčerpá a bude znamenat dlouhou relaxaci.