Hlava vs. tělo

Celý život jsem dával přednost hlavě. Tomu, co se děje uvnitř. Upřednostňoval jsem myšlenky, myšlení, mysl i emoce před tělem do té míry, že zaobírání se tělem, ve smyslu pohybu jsem považoval za něco zbytečného, nesmyslného. Sport mi připadal nejen jako ztráta času, ale hlavně jako proces ztráty ducha. Sportem a pohybem obecně jsem vlastně pohrdal.