Při rozhodování o povinnosti k náhradě škody je nutné zvážit všechny okolnosti situace, v jejímž důsledku škoda vznikla. Takových vlivů je samozřejmě mnoho a není ambicí tohoto článku postihnout všechny možné případy, které by mohly nastat či poskytnout jakési vzorové řešení určitých situací.

Občanský zákoník uvádí, že každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Základním předpokladem vzniku odpovědnosti je tedy existence určité právní povinnosti a její porušení, přičemž tato povinnost nemusí být stanovena pouze zákonem, ale stačí i porušení povinnosti stanovené v pravidlech závodu. Občanský zákoník mimoto zakotvuje tzv. obecnou prevenční povinnost, tj. že každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a na majetku, a její nerespektování rovněž zakládá povinnost k náhradě škody.

Dalším nezbytným předpokladem vzniku odpovědnostního vztahu je vznik škody, který musí být důsledkem porušení příslušné právní povinnosti, musí s ní být v tzv. příčinné souvislosti.

Prokáže-li poškozený všechny tyto předpoklady, tedy porušení určité povinnosti, vznik škody a příčinnou souvislost mezi nimi, zákon automaticky předpokládá zavinění té osoby, která škodu způsobila. Této odpovědnosti se může zprostit, prokáže-li, že za daných okolností mohla spolehlivě usuzovat, že škodě nebylo možné zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze od ní objektivně požadovat.

V celé řadě případů však škoda není způsobena jen jednáním jednoho z účastníků. I na tyto situace občanský zákoník pamatuje. Dojde-li k ní také zaviněním poškozeného, nese tento škodu poměrně, v případě, že je výlučným viníkem, nese ji sám.

Při určování toho, komu připadne povinnost nahradit škodu, je důležité si uvědomit, kdo svým chováním porušil nějakou ze svých povinností. Dojde-li například ke střetu dvou běžců, v jehož důsledku jim vznikne škoda, bude nejspíše brána v potaz povinnost každého z nich chovat se ohleduplně a ukázněně, tedy tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví či na majetku. Bude-li prokázáno, že střet byl zapříčiněn nepozorností pouze jednoho z nich, bude tento povinen k náhradě vzniklé škody v plném rozsahu.

Podobně lze posoudit i situaci, kdy do trasy nečekaně vběhne dítě přihlížejícího diváka a dojde k jeho zranění v důsledku srážky se závodníkem. I zde bude nejspíše zvažováno, zda jeho rodič nezanedbal náležitou obezřetnost vzhledem k povaze takovéto sportovní akce a podle tohoto kritéria bude určen viník.

A co když se závodník zraní vlastním přičiněním na trati? Lze předpokládat, že organizátor závodu nese odpovědnost za bezpečnost závodníků na trati. Závodník je na druhou stranu povinen přizpůsobit své chování stavu trati a povětrnostním podmínkám, těžko by tedy byl úspěšný ve svém nároku na náhradu škody (ať už na zdraví či jen na oblečení), kdyby mu škoda vznikla uklouznutím na povrchu komunikace pouze v důsledku nepříznivých klimatických podmínek.

Pozn.red.: Autorkou textu je Mgr. Lenka Kernová, advokátní koncipientka