Olomoucký běh seriálu RunTour měl nejen zatím nejvyšší účast v krátké historii Tour, ale velmi pravděpodobně také nejvyšší kvalitu. Pozdější vítěz Allan Ndiwa Masai sice nepatří k úplně nejrychlejším Keňanům, kteří lámou běžecký chlebíček v Evropě, ovšem, máme-li věřit dostupným informacím, umí desítku na dráze pod 28 minut. Spolu s krajankou Betty Chepletingovou patří do skupiny UNIPES Runners Walbrzych, působící především v Polsku.

Silnou skupinu běžců přivezl trenér Jiří Sequent z Brna, převážně nadprůměrné jsou letos výkony Ondřeje Fejfara a do pořadí v první desítce chtěli promluvit i mnozí další závodníci – Martin Kučera, Radek Hubl a Petr Vymazal.

S mužským polem na delší trati si příliš nezadalo pole ženské. Vedle Keňanky a naší letošní mistryně na 5000m Peckové se na poslední chvíli přihlásila také Petra Pastorová a příležitosti moci si znovu zaběhat ve svém rodném městě podle očekávání využila Petra Kamínková.

Někteří kvalitní běžci dali tentokrát přednost rámcovému běhu na pět kilometrů (Roman Rudolecký, František Kubínek, Tomáš Čelko).

Pecková se v seriálu RunTour veze na vítězné vlně

Ženská desítka měla překvapivý a velmi zajímavý scénář. Po krátkém okruhu se spolu držely všechny favoritky (Pecková, Chepteleiová a Pastorová). Kamínková měla již tehdy několikavteřinovou ztrátu. Po prvním velkém okruhu se zdálo všechno jasné – Keňanka se dostala do čela, ztráta Peckové činila v té chvíli deset a Pastorové již 25 vteřin. Vzrušení přinesl průběh cílem po druhém kole, kde poněkud zmatená Keňanka z nepochopitelných důvodů začala finišovat a protrhla cílovou pásku, kterou hostesky již připravovaly pro prvního doběhnuvšího muže.

„Ve třetím okruhu Betty podstatně zpomalila a mně se běželo dobře, ale teprve když jsem ji při přeběhu mostu předbíhala a ona se vůbec nechytala, začala jsem věřit ve vítězství. Každý skalp afrického běžce se počítá a toto byl můj vůbec první,“ radovala se v cíli vítězná Pecková.

Bezpečné třetí místo si udržela maratonkyně a vítězka vrchařské kvalifikace Petra Pastorová, Petra Kamínková za ní nakonec zaostala o 12 vteřin, zklamaná však nebyla: „Běhám už opravdu jen pro radost a kondici, období reprezentace je definitivně za mnou.“

Nebyla to jen rovina

Ve Smetanových sadech, které leží na dostřel od centra Olomouce, se během roku koná řada regionálních běžeckých závodů a jeden celostátní závod chodecký. Ovšem již po přesunu závodu RunTour ze Svatého Kopečku bylo zřejmé, že okruh, odpovídající plánovanému počtu účastníků, musí být prodloužen do sousedních Čechových sadů.

A právě mezi těmito dvěma sady postavili stavbaři před časem most, který má určité stoupání a který vytrvalci na 10 km museli překonávat dvakrát v každém ze tří velkých okruhů. Pětka vedla do Čechových sadů pouze jednou, předtím běželi závodníci na kratší trati dva malé okruhy a zcela určitě byla o nějaký ten metr delší. Časy Rudoleckého 16:58 a Hanákové 21:57 prostě stabilním výkonům těchto běžců na 5000 metrů neodpovídají. Trenér Sequent dokonce vyslovil domněnku, že tentokrát neseděla ani délka delší tratě. Ndiwa i Kocourek umějí desítku skutečně o mnoho líp.

„Vzhledem k rekonstrukci části Smetanových sadů, která byla zahájena až po finálním měření trati, jsme byli donuceni trať lehce upravit a i prodloužit. Oba závody tak byly zhruba o 300 metrů delší. Trasy všech závodů RunTour na 10 km mají certifikaci IAAF, kvůli stavebním pracím jsme tu olomouckou museli bohužel pozměnit. Za tuto skutečnost se všem běžcům omlouváme,“ reagoval za pořadatele Tomáš Leixner na poznámku ohledně délky trati závodu.

VÝSLEDKY

FOTOGALERIE ZE ZÁVODU

WEB ZÁVODU