V cíli maratonu za 3:30 nebo za 4:00? Připravte se podle tréninkových plánů
Láká vás uběhnout na jaře maraton? Máte chuť pokořit tuto metu v čase pod čtyři hodiny? Nebo toužíte po tom, aby vám časomíra v cíli naměřila pěkný kulatý údaj 3:30? Atletičtí trenéři Josef Smetana a Jan Kervitcer pro vás připravili čtyřměsíční tréninkové plány s cílem dostat se soustavným tréninkem k požadovanému výkonu. Seriál článků o přípravě na maraton startujeme prvním dílem přinášejícím tréninkové plány na první dva týdny.
Připravte se s Janem Kervitcerem na jarní maraton s cílovým časem okolo 3:30
Cílem uvedeného tréninku je připravit vás na jarní maraton tak, aby se váš cílový čas pohyboval okolo 3:30. Prvním předpokladem je samozřejmě dobrý zdravotní stav a vůbec nejdůležitější je chuť se o to pokusit, byť se třeba bude jednat o vaši maratonskou premiéru.
Příprava na maraton je dlouhodobou záležitostí. Počítám tedy s tím, že už s běháním máte určité zkušenosti, že jste se zúčastnili některých závodů, případně, že už máte za sebou i nějaký maraton a chcete svůj výkon zlepšit. Hlavní zásadou mé tréninkové metody bude postupnost přípravy a hlavním prostředkem pak metoda stupňovaného běhu, která se mi v přípravě nejvíce osvědčila.
V tomto prvním díle si můžete nejdříve prostudovat tabulku plánované přípravy na celých 17 týdnů před závodem. Taková doba zbývá ode dneška do Volkswagen Marathonu Praha, přípravu však můžete zacílit i na jiné závody. Příprava je v tabulce rozdělena do jednotlivých pásem podle tempa běhu. Přitom je jasně vidět postupnost přípravy a celková kilometráž. Ta je rozdělena do jednotlivých pásem, která by měla být plně postačující k dosažení výkonu okolo 3:30, což odpovídá tempu 5:00/km.
Na uvedenou tabulku potom budou navazovat vždy po dvou týdnech jednotlivé návrhy tréninkových plánů, které si však můžete v návaznosti na ni i libovolně upravit. V plánech bude vždy zohledněna zásada stupňovaného běhu.
Nemusím snad příliš zdůrazňovat, že plánované tempo běhu je nastaveno na ideální podmínky, je třeba si je při horších podmínkách (terén, počasí) upravit, stejně tak bude při přípravě velmi vhodné použití sporttesteru. Trénink potom bude pro vás mnohem zajímavější, zejména pokud budete sledovat i tepovou frekvenci, která může být dosti individuální a nemusí přesně odpovídat údaji v tabulce.
Z tabulky také vidíte, že součástí přípravy v tomto modelu by měl být jeden kontrolní závod na 10 km. Plánován je na 3. 3. 2013 a jeden závod v půlmaratonu – plánován je na 6. 4. 2013.
Dnešní díl vám tedy přináší návrh přípravy na první dva týdny od pondělí 14. 1., běžecký trénink je v něm plánován na pět dní v týdnu, což by mělo být pravidlem i pro další týdny. Nebude však na škodu zařadit občas místo běhání například běžecké lyžování, případně se o dovolené lyžování věnovat i celý týden.
Přeji vám tedy úspěšné zahájení přípravy a věřím, že se vám podaří vaše běžecké cíle dosáhnout.
Cíl: příprava na maraton v tempu 5:00/km = výsledný čas 3:31:00
17 týdnů před závodem
Denní plán 1. a 2. týden
1. týden
- 6 km (4–2 v 1.-2. pásmu)
- 8 km stupňovaně (4–2–2 v 1.-3. pásmu)
- 7 km stupňovaně (3–2–1–1 v 1.- 4. pásmu)
- 3 km R, 2× 2 km int 3 min 5:20–10 a 5:00–4:50, 2 km V
- 10 km fartlek – střídavé tempo dle terénu (6–2–1 v 1.-3. pásmu)
- 1 volný den
- 1 den cvičení (posilovna) nebo doplňky (plavání, hra)
2. týden
- 8 km stupňovaně (4–3–1 v 1.-3. pásmu)
- 2 km R, 2× 3 km int 3 min 5:20–10 a 5:00–4:50, 2 km V
- 7 km stupňovaně (3–2–2 v 1.-3. pásmu)
- 2 km R, 2× 3 km int 3 min 5:20–10 a 5:00–4:50, 2 km V
- 12 km fartlek – střídavé tempo dle terénu (7–3–2 v 1.-3. pásmu)
- 1 volný den
- 1 den cvičení (posilovna) nebo doplňky (plavání, hra)
pozn. R = rozklusání, V= vyklusání – vše v 1. pásmu nad 5:50/km
Jan Kervitcer
Trénování atletů se věnuje od roku 1962 a brzy se specializoval na běžecké disciplíny. Nejprve působil ve Spartaku Praha 4 a od roku 1978 v Rudé hvězdě, pozdějším PSK Olymp Praha. Pracoval jako reprezentační trenér mládeže. Vedl řadu úspěšných svěřenců, například Lukáše Vydru, Michala Kučeru, Lubomíra Pokorného či Stanislava Tábora mladšího. V reprezentaci se podílel na přípravě mnoha mladých talentů včetně Vlastimila Zwiefelhofera nebo Jana Pešavy. V současné době vede volné sdružení běžců Kerteam. Skupina funguje v areálu PSK Olymp Praha ve Stromovce a aktuálně v ní působí více než 50 běžců. Jejich zaměření je široké, jsou mezi nimi dráhoví a silniční běžci, krosoví či vrchařští specialisté, ale i orienťáci, chodci a triatlonisté. Vede běžce rekreační, ale i reprezentanty a úspěšné medailisty z domácích a zahraničních soutěží.
Pokořte s Josefem Smetanou hranici čtyř hodin
Běháte rádi a ještě k tomu pravidelně? Překonali jste své první tréninkové nebo dokonce závodní kilometry? Pokud ano, jistě jste myšlenkami zabloudili i k představám o uběhnutí magické běžecké vzdálenosti – maratonu. Příprava na takový závod musí být především dlouhodobá, prověří tak sílu vašeho vztahu k běhání.
Má-li být start na maratonském závodě opravdu zážitkem, musí tomu odpovídat kvalita, ale především délka přípravy. Start na maratonu si tak naplánujte několik měsíců dopředu. Kromě levnějšího startovného získáte tolik potřebnou motivaci, ale především čas na systematickou přípravu. V té vám může napomoci i následující tréninkový plán pro dlouhodobou přípravu na maraton.
Tréninkový plán není dogma! Nemějte výčitky z případného nesplnění tréninkových cílů. Sportujete pro radost – tak se běháním především bavte! Máte více pracovních povinností, nebo je venku počasí, že by psa nevyhnal? Klidně svůj trénink přesuňte na další den. Pouze se snažte dodržet pořadí jednotlivých tréninků.
Měsíční kilometráž můžete upravit dle svých předchozích tréninků, s přihlédnutím k pravidlu nárůstu měsíčního objemu naběhaných kilometrů v rozmezí 2–5% oproti předchozí běžecké přípravě. Skokové zvýšení objemu běžecké přípravy může vést ke zranění vlivem přetěžování pohybového aparátu, či ke stagnaci sportovní výkonnosti vlivem nedostatečné regenerace.
Pro hobby běžce je rozumnější cestou ke zlepšení výkonnosti postupné zařazování a zkvalitňování tempově vytrvalostní, tempové a silové složky běžeckého výkonu. V přípravě se nevyhýbejte ani takzvaným nespecifickým tréninkovým prostředkům. V případě běžců jsou to cyklistika, in-line bruslení, sportovní hry, plavání, crossfit a další. Trénink silové vytrvalosti v posilovně vám poslouží nejen pro zlepšení vaší běžecké výkonnosti, ale je zároveň skvělou prevencí zranění. Správně prováděným silovým cvičením odstraníte případné svalové dysbalance, což se opět promítne do výsledného běžeckého výkonu.
Do přípravy je důležité zakomponovat především tréninky na úrovni aerobního prahu spojené s tréninkem základní aerobní vytrvalosti. Celkově se vaše tréninky zpomalí a zároveň prodlouží. Pomalým během se tělo učí pracovat ekonomicky s co možná nejvyšší úsporou energie. Při tak dlouhém závodě jako je maraton se vám naspořená energie bude hodit – obzvláště v závěrečné čtvrtině maratonu. Právě kolem 35. kilometru udává většina běžců subjektivně největší potíže při překonávání maratonské vzdálenosti.
Také psychika běžců je již poměrně vyčerpaná a posledních sedm kilometrů je mnohdy doslova utrpením. Kvalitní přípravou jej však můžete výrazně zmírnit. Velice důležitý je i reálný odhad výsledného času při maratonu, k jehož výpočtu použijte následující vzorec.
čas na 10 km / odhadovaný čas na maraton
do 50:00 / 4× 50:00 + 33–60 minut (cca od 3:53:00)
nad 50:00 / 4× 50:00 + 36–71 minut (cca od 3:56:00)
Příklad: Pro běžce s nejlepším výkonem na silničním závodě s rovinatým profilem (např. Pečecká desítka) 50:00 je odhadovaný výkon při maratónu 4× 50 = 200 + 36 = 3:56:00.
Běžec s výkonem okolo padesáti minut na desetikilometrové trati tedy může reálně očekávat při svém startu na maratonu čas 3:56:00 až 4:31:00. Pro nováčky na maratonské trati je reálně dosažitelný čas spíše v druhé polovině uvedeného rozpětí. Pro pokoření magické hranice začínajících hobby běžců 4:00:00 je tedy zapotřebí disponovat při běhu na deset kilometrů časem pod 50 minut. Čím více jej pod tuto hranici stlačíte, tím lépe.
Ještě přesnější výpočet pro cílový maratonský čas získáme použitím aktuálního času z půlmaratonu .
čas na 1/2maraton / odhadovaný čas na maraton
do 1:59:00 / 2× 1:59:00 + 11–12 minut (cca 4:09:00)
do 1:48:00 / 2× 1:45:00 + 10–11 minut (cca 3:40:00)
Doporučený měsíční objem naběhaných kilometrů je pro maraton s cílovým časem 3:59:00 200 – 230 km.
Počet tréninků v týdnu: Pro maraton s cílovým časem 3:59:00 je to 3× až 4× za týden.
Tréninkový plán, cílový čas 3:59:00
1. týden
- 1. OV 10 km rovnoměrné tempo, 6:11/km
- 2. volno
- 3. FA 10 km s 12× 60 m s MK střídavé tempo, 6:05–5:40/km
- 4. volno
- 5. AEP 10 km střídavé tempo 4× (500 m 5:39/km+500 m 6:11/km)
- 6. REK doplňková aktivita 60 min
- 7. OV 12 km rovnoměrné tempo, 6:16/km
2. týden
- 1. OV 12 km rovnoměrné tempo, 6:11/km
- 2. volno
- 3. kopce 10 km střídavé tempo 3× 500 m do kopce 500 m MK zpět
- 4. volno
- 5. FA 10 km s 6× 150 m s MK střídavé tempo, 6:05 – 5:40/km
- 6. síla 3× 30× 30%MAX posilovna, 6 cviků
- 7. OV 16 km rovnoměrné tempo, 6:16/km
Základní pojmy a zkratky:
- OV – obecná (aerobní) vytrvalost, základní kámen pyramidy výsledného sportovního výkonu
- OV1 – stupňované tempo tréninku od aerobní vytrvalosti až po aerobní práh
- OV2 – střídavé tempo tréninku ad aerobní vytrvalosti až po TM
- TM – tempo závodu v maratonu
- AEP – aerobní práh, hranice mezi aerobním a smíšeným (aerobně-anaerobním) pásmem běžeckého výkonu
- FA – fartlek, hra s rychlostí, zrychlované úseky 30m-150m do kopce spojované různě dlouhými úseky MK
- i – interval, pauza mezi úseky vyplněná MK nebo MCH
- MK – meziklus, spojování jednotlivých úseků tempových tréninků, popř. fartleku
- MCH – mezichůze, vyplnění intervalu mezi úseky tempového tréninku
- REK – regenerační doplňková aktivita nejlépe vytrvalostního charakteru, nebo lehký klus velmi pomalým tempem (in-line, nordic walking, plavání, cyklistika)
- ANP – anaerobní práh, nejdůležitější tempově vytrvalostní složka přípravy pro vytrvalce. Pod pojmem ANP si můžeme představit intenzitu maximálně dosažitelného rovnovážného stavu koncentrace laktátu v krvi.
Josef Smetana
Vystudoval na FTVS UK obor Tělesná výchova a sport se specializací trenérství triatlonu. Aktivně se věnuje běhům, triatlonovým, lyžařským a MTB závodům (OR 10 km: 32:27, půlmaraton 1:11:52, maraton 2:35:30). Téměř 20 let se věnuje trenérské činnosti a dlouhodobě spolupracuje s redakcí Běhej.com, pro niž píše odborné články s tréninkovou problematikou. Přednášky o běžeckém tréninku spojené s rozborem běžecké techniky zajišťuje při běžeckých kempech, v roce 2010 a 2011 přednášel v rámci oficiálního programu PIM v Maratonském expu. Mezi jeho svěřenci najdeme výkonnostní běžce se specializací od 5 km po maraton, závodníky MTB, triatlonisty, orientační běžce, lyžaře, tenisty, hokejisty a další sportovce. Kromě individuálních sportů vytváří kondiční tréninkové plány pro regionální fotbalové týmy. Od roku 2000 vede atletický oddíl mládeže v Třešti.
Anketa
Připravujete se na maraton? Jaký je váš cíl?
Komentáře (Celkem 30)
behej.com 14.01.2013 07:38:11
Láká vás uběhnout na jaře maraton? Máte chuť pokořit tuto metu
v čase pod čtyři hodiny? Nebo toužíte po tom, aby vám časomíra v cíli
naměřila pěkný kulatý údaj 3:30? Atletičtí trenéři Josef Smetana a Jan
Kervitcer pro vás připravili čtyřměsíční tréninkové plány s cílem
dostat se soustavným tréninkem k požadovanému výkonu. Seriál článků
o přípravě na maraton startujeme prvním dílem přinášejícím
tréninkové plány na první dva týdny.
Odkaz
na článek
lodovi 16.01.2013 09:59:18
Rád bych se zeptal: mým současným cílem není rychlost ale vzdálenost a hlavně pohoda po celou dobu běhu. Běhám takřka denně trasy lesem cca 10 až 12 km s převýšením cca 200m. (asi 4 měsíce, ale tuto zátěž až tak poslední měsíc, začal jsem na 3,5 km denně po rovince). Ta vzdálenost 12 km mi celkem nedělá problémy a tempem okolo 6min/km ji zaběhnu s radostí a pohodově. Jakmile si ale dám o víkendech 18 km, tak už po 14 km docela trpím a pohoda je ta tam, nesmyslně zvyšuji tempo, hlavně abych byl už doma. Moje otázka je jestli mám raději běhat méně často dlouhé trasy, nebo stačí ta denní dávka 10 km a časem se to i na dlouhé trase projeví. Mým aktuálním cílem je abych uběhl 30 km a měl ještě i v závěru trasy úsměv na tváři
Brno
Petr Kaňovský 16.01.2013 10:10:33
>> lodovi, 16. 01. 2013 09:59:18
Řekl bych, že chceš-li uběhnout delší vzdálenost, tak ji musíš běžet výrazně pomaleji, aby tělo více energie čerpalo z tukového metabolismu a méně z cukrů. Obávám se, že 10 km trénink pro tento rozvoj nestačí, zejména pokud to běháš někde poblíž ANP (6:00/km na 12 km v kopcovitém profilu je přiměřený aerobní trénink pro mě, ale pro Tebe může být již skoro anaerobní). Proto bych to střídal, některé dny bych dal něco kratšího rychlejšího a jiné něco delšího pomalejšího. Kdyby Ti to ani tak nešlo, tak pro začátek zařazuj místo dlouhého běhu výlet rychlejší chůzí, v délce 20–30 km, či delší jízdu na běžkách, kole apod.
Pavla T. 16.01.2013 10:39:25
>> lodovi, 16. 01. 2013 09:59:18
" Jakmile si ale dám o víkendech 18 km, tak už po 14 km docela trpím a pohoda je ta tam, nesmyslně zvyšuji tempo, hlavně abych byl už doma."
Nedávej si cíl v kilometrech, ale v čase (např. 1,5 hodiny). Pak nebudeš zrychlovat, abys to měl dřív za sebou
rudo 16.01.2013 11:06:08
>> lodovi, 16. 01. 2013 09:59:18
to co ti poradil Petr aj Pavla plati
pozri na cisla : 12km x 6 = 72 minut to je typicky pohodovy vytrvalostny beh pretoze za 72 minut nevycerpas glykogen aj keby si chcel umyselne
18kmx6 = 108 minut teda 1:48 a to urcite uz mas vycerpany glykogen pretoze si zaciatocnik a to tempo je moc rychle a navyse palis ovela viac cukrov ako tukov
ani by som sa nedivil keby si pred treninoom dlhym jedol ci pil nieco sladke a tym si to este vaic pokazil a urychlil palenie cukrov
14kmx6 = 84 minut a toto je typicke casove pasmo okolo 90 minut ked sa bezi hranicnym takmer maratonskym tempom a glykogen sa minie a nastane kriza
takze vsetko prebieha u teba podla predpisov
dlhy trenink sa typicky beha o dost pomalsie ako je tempo ktorym by si zvladol maraton
lodovi 16.01.2013 12:43:03
>> Pavla T., 16. 01. 2013 10:39:25
Myslím, že to je jedno, když se po 45 minutách obrátím tak jsem od domova nějak vzdálen a je mi úplně jedno jestli nakonec doběhnu domu za 30 minut nebo za 60 minut. V ani v jednom případě mi to nijak neulehčí cestu zpět a stejně si vždy budu přát těch 30 min neboť budu brzo doma a budu mít i dobrý čas . To bych musel běhat nějaké krátké okruhy s častým exitem – to by mě asi moc nebavilo (Promiň, vím že to myslíš dobře)
Teď jsem naposledy běžel nějakých těch 18 km, vyběh jsem pamalounku a říkal jsem si: když nebudu v nejzašším bodě do hodiny, nebo budu cítit únavu, tak to nějak otočím a poběžím zpět, jenže já jsem tam do hodiny byl a únavu jsem necítil, pak to bylo ještě nějaký 4 km v pohodičce ale pak už jsem jen dupal Ta krize prostě přichází zhruba na 10 až 14 km bez ohledu na cokoli. Tempo bylo celkově cca 6,25 min/km.
>> kanovsky, 16. 01. 2013 10:10:33 Díky, v zásadě mi tento postup sedí. Zařadím ty delší běhy častěji a snad pomaleji a nepřestanu s desítkama Myslíš že by i pomohlo třeba nedávat si rovnou těch 20 km ale postupně navyšovat 15, 16, 18 …? Nebo prodloužit i tu denní desítku řekněme na třináctku, později pak 14, 15 …? Podle pocitu?
lodovi 16.01.2013 13:02:48
>> rudo, 16. 01. 2013 11:06:08
To vypadá hezky, jsem rád že jsem učebnicový případ
Jaké je to o dost pomalejší tempo? Ne že bych byl nějaký rychlík, ale dělá mi přeci jen problém někde po rovince se nerozběhnout – když mám sílu, energii, radost (no a pak na 14 km přijde ta krize, to opravdu ano).
Teď jak jsem v neděli běžel těch 18 tak jsem měl úmysl běžet pomalu, no a nakonec byl průměr 6,3 jak jsem psal (převýšení cca 250 m).
Sladké zas tak moc nejím a před během většinou nejím aspoň 3 až 5 hodin. Když běžím ráno, tak vždy na lačno.
Ono tedy ta krize není úplně fyzická, že bych cítil něco jako cukernou krizi (to se mi též kdysi stávalo, ale to jsem se skoro sesypal, myslím že s tím mi pomohly ty moje dlouhé půsty) spíše je to celková únava a s tím spojený pocit, že už mě to prostě nebaví.
Pavla T. 16.01.2013 13:13:59
>> lodovi, 16. 01. 2013 12:43:03
No, já jsem to myslela tak, že když si vytyčíš cíl běhat 1,5 hod., tak v případě, že se po hodině a čtvrt objevíš před barákem, tak si ještě někde 15 minut zakroužíš, jinak cíl pro ten den není splněn (je to otrava, ale příště nebudeš pospíchat). Ale chápu, že to může být těžké, když to máš nastavené jinak (já jsem začínala tím, že jsem půl roku běhala výlučně podle času). Držím palce, ať se ti podaří najít nějakou postupnou cestu k prodlužování běhů (a nepochybuji, že se ti to podaří).
Postrizin
SlavoK 16.01.2013 13:28:53
>> lodovi, 16. 01. 2013 13:02:48
to je v hlave, cekas to a tak to prijde, zadny div. I kdyz pises Pavle, ze nejake kratsi okruhy by te nebavili, me prave tohle omohlo, mel jsem dost problem bezet dlouhou trasu tam a zpatky, protoze jsem se obaval, ze co kdyz prijde krize, pak se budu musel celou tu douho streku protrapit zpatky. Tak jsem si dlouhe behy zacal davat na kratkem okruhu s tim, ze si pobezim svoje a kdyby byl problem muzu to kdykoliv ukoncit. No a nikdy jsem to ukoncit nepotreboval. Postupne pro spestreni trate jsem si okruh prodluzoval o ruzne zavleky az jsem se dostal k tomu, jsem vlastne behal jenom 2 dlouhe kola, co je uplne v pohode. Nebo si muzes stanovit kratsi trasu a kdyz uz dobihas a citis se v pohode, tak pokracuj dal, zvedavost jak ti to pujde dale te pozene vic a budes mit pred sebou snahu o prekonani vzdalenosti. Kdyz bezis nekam daleko a MUSIS se vratit tak se ti z behu pro radost stane povinnost a to pak nikoho nebavi.
Bratislava, Ruzinov
PALOsvk 16.01.2013 15:07:32
>> SlavoK, 16. 01. 2013 13:28:53
Zaujimave, ze mne to prave pomaha. Beham povacsine popri Maine tam a spat. Ked idem nieco dlhsie cez vikend viac mi pomoze ist co najviac dolava (na zapad) a potom sa vracat, lebo uz v polovici, povedzme po 10km viem ze uz „dnes“ odbehnem spolu 20km. No a ked sa citim dobre tak to este pretiahnem od startovacieho bodu doprava (na vychod) a sup, je z toho aj dalsich 5+5, teda 30km (toto sa mi stalo len raz).
Je vsak pravda ze behy som zacal viac menej predlozovat od 15km (do 15km som nemal psychicku zabranu ist tam/spat) a teraz idem teda dolava 8km spat 8km a potom az rozmyslam ci dam dalej beh podla toho ako sa citim.
Zatial iba raz v zivote sa mi stalo (asi 1,5r dozadu), ze som mal zaludocne problemy tesne za obratkou a mal so mdve moznosti, bud pojdem minimalne hodinu chodzou domov cca 7km (stmievalo sa), alebo to nejak zo seba dostanem a zelen okolo mi pomoze s hygienou. Zvolil som druhu moznost, trening som odbehol v rovnakom tempe a odvtedy si nosim na dlshie behy papierove vreckovy :D
Brno
Petr Kaňovský 16.01.2013 15:47:52
>> lodovi, 16. 01. 2013 12:43:03
Zkusil bych rovnou těch 20 km s tím, že pokud nebudeš mít už chuť či sílu to doběhnout, tak to dojdeš, a příště začneš ještě pomaleji než naposledy. Měříš i TF?
Pokud Tě dlouhé běhy nebaví, tak proč chceš běhat 30 km? Není lepší dělat to, co Tě baví, tedy běhat více rychlostně? Jinak, hodně pomůže, pokud aspoň někdy poběžíš s nějakým kamarádem, třeba jen část cesty.
Brno
Petr Kaňovský 16.01.2013 15:52:16
>> PALOsvk, 16. 01. 2013 15:07:32
Nemám rád, pokud běžím stejným úsekem tam a zase zpět, ale zejména po městě mám spoustu možností, kudy běžet tak, abych žádným úsekem neproběhl dvakrát a přitom se pohyboval poblíž plánovaného cíle a abych tak mohl zvolit délku tratě s ohledem na aktuální chuť a potřebu. Často také někam běžím, tam něco vyřídím, a zpět už jedu MHD.
lodovi 16.01.2013 18:26:06
Ahoj všem. Děkuji za podnětné připomínky. Dnes jsem zkoušel splnit vše co tu bylo řečeno. Dal jsem si okruh na cca 10 km, když jsem doběhl asi 500 m od domu tak jsem se podíval na hodinky – no byl jsem na cestě zhruba hoďku – tak jsem odbočil a dal si ještě jeden krátký okruh 3,5 km(tedy nemám ho moc rád bo se běží z poloviny po silnici). Na tomto malém okruhu jsem se snažil vnímat kdy přijde únava – no na konci mě už začali trochu těžknout nohy. Celkem jsem byl na cestě 85 minut a tempo jsem měl 6,25 min/km. Srdeční tep jsem neměřil – nemám jak a ani to neplánuji. Na tom krátkém okruhu jsem zkoušel zpívat abych zjistil mám-li dost dechu – no nebylo to nic moc, plynně konverzovat bych nedokázal, to by mě prostě unavovalo, musel bych velmi výrazně zpomalit. (občas udělám nádech a výdech na více než 5 resp. 10 šlápnutí, ale většinou to je 2šlápnutí nádech, 2šlápnutí výdech) Nicméně jsem tedy zjistil že ještě těch 14 (resp. 13,5)km je vlastně v pohodě, ale únava se už pomaličku ozývat začala.
pam65 16.01.2013 20:10:06
Několikrát jsem poslední dobou narazil na monotónnost tréningu jako příčinu přetrénování. Myslím, že máš trénink stále stejný,rutina ubíjí tělo i duši. V nedávném, ještě žhavém vlákně „Recept na stagnaci …“, se o tom píše. Mě prospívá variace v intenzitě i délce, prodloužit/zkrátit, zrychlit/zpomalit, … Není to tak složité.
rudo 16.01.2013 20:17:09
>> lodovi, 16. 01. 2013 18:26:06
no vidis unava pri 85 minutach to ze sa ti najporv zacne nechciet behat a ta to nebavi je prva znamka vycerpania cukrov mozog zvyknuty na glukozu ju zacina nedostavat a tak to ovplyvni najpr hlavu. co je tempo o dost pomalsie.
napriklad sa ub=vadza ze asi 60–75 sekund na 1km pomalsie ako je tempo maratonu.
Kedze ty pri tempe 6 min/km dokazes len 14 km, tak ake je tvoje tempo maratonu ? mozno by to vyslo na 8 min/km, takze trenink by mal byt 9 min/km ?
uvedom si ze ked sa pise dlhy beh a tempo tak je to raz do tyzdna pripadne raz za 2 tyzdne, ostatne behy mozes ist rychlejsie ale zas kratsie, typicky ciel je pri nich 70 minut.
Takze ak chces skusit to tempo na dlhy beh, daj 10km za 90 minut a uvidis ci ti dosla energia alebo nie a ci mozes ist dalej a potaihnut to do 2H
lodovi 16.01.2013 20:24:38
>> pam65, 16. 01. 2013 20:10:06
Běhám 4,5 měsíce – pro mne je nový každý krok Třeba dnes jsem v lese zatměl a neměl jsem čelovku – místy to byl docela masakr, některé cesty byly zasněžené více a hlavně zem trochu odmrzlá, takže velké nebezpečí zaboření do kaluže pod sněhem. Každý běh je dobrodružství, na rutinu si opravdu nemohu stěžovat. Ale chápu to, po letech to může být problém. (Včera zas když jsem běžel v noci, tak jsem slyšel výstřely, musel jsem mít zapnutou čelovku furt bo jsem se bál že mě zastřelí nějaký šílený myslivec – zkrátka je to pořád sranda)
pam65 16.01.2013 21:00:45
>> lodovi, 16. 01. 2013 20:24:38
Tady jde o tělo. Věřím, že se nenudíš, ale tvoje tělo možná ano, ta nuda je pro něj únavná. Přírodní scenérie, dobrodružství atd. s tím nemají nic společného. Nejde tu o motivaci, „výzvy“, … Trénink je impuls k adaptaci organismu.
Ještě jinak (zjednodušeně): trénují se jednotlivé energetické systémy (způsoby, jakými tělo získává energii k pohybu); představ si, že jsou to různé sporty (třeba běh, plavání, kolo) – jejich střídáním si tělo může odpočinout v jednom od druhého.
lodovi 16.01.2013 21:05:32
>> rudo, 16. 01. 2013 20:17:09
Je to skutečně všechno v tom tempu? Když třeba jdu dlouhý pochod (50 km) tak ta únava začne na 15 kilometru přicházet úplně stejně jako při běhu a pak už mne v podstatě neopustí a jen se pomalu stupňuje. Když jsem jednou (jedinkrát) běžel jen tak na zkoušku 45 km tak jsem to uběh (ušel) v průměrném tempu 7,3 minuty/kilometr (teplota –10, polní cesty, sníh, terén Vysočiny), ale zhruba od 20. kilometru už to bylo v podstatě „jen abych tam doběh“, při té teplotě se nedalo ani odpočívat Tempo 9 min/km už je taková běho-chůze. No můžu to někdy zkusit, ale nejsem si jist zda budu schopen to vyhodnotit.
Chebsko
R V M 16.01.2013 21:06:28
>> lodovi, 16. 01. 2013 20:24:38
Je to rutina a monotónost. Zařaď intervaly (jiný typ rutiny ), jiné sporty (plavání) nebo odpočinek (!).
Já se třeba po týdnu nebo po dvou na víkendový delší běh strašně těším. Jinak přeju, ať tě běhání baví!
lodovi 16.01.2013 21:14:17
>> pam65, 16. 01. 2013 21:00:45
Jo tak takhle jsem to skutečně nepochopil. Že bych na 14. kilometru skočil do rybníka? Vlastně bych to rád od jara takto dělal, ale nenapadl mne důvod, že by tělo potřebovalo změnu, ale je to hezká myšlenka. Akorát ten bicykl – nemám ho moc rád.
rudo 16.01.2013 21:25:52
>> lodovi, 16. 01. 2013 21:05:32
ked ides pochod 50km, tak unava je na 15km kolko ti casovo trva sa dostat na ten 15 km
rozmyslaj v case
2H ? 3H ?
teda si sa dostal vyrazne za tych 85 minut
po 2H uz sa vyprazdieve glykogen kazdemu, kto nejde ciste na tuky ovsem pri namahe cez 2H zacina prispievat dalsi faktor rozklad bielkovin a nastava otrava dusikom
tomu sa da jednak predchadzat lepsou trenovanostou – teda aby to tempo nebola pre svaly takmer ziadna namaha a dalej zacat okolo casu 2H jest bielkoviny skuseny ultraborci ti povedia na rovinu ze misto nejakych gelovych sraciciek si daju poctivy rezen a vsetko funguje dalej kto sa tvrdohlavo snazi na na cukrikoch tak usilovne odpadava
lodovi 16.01.2013 22:32:42
>> rudo, 16. 01. 2013 21:25:52
„tomu sa da jednak predchadzat lepsou trenovanostou“ – tomuhle samozřejmě rozumím, hádám, že to bude alfa-omega celého problému.
Ale stejně jde tedy z hlediska únavy o tempo nebo o čas? Takové pomalé courání je mnohdy únavnější než pěkné svižné tempo, ale ty mi vlastně doporučuješ zkusit tempo 9 min/km, že by snad mohlo být tím tempem, při němž nebudu pociťovat únavu ani při dlouhém „běhu“ – je to tak? Nebo je ta únava pouze vyvolána jinými biochemickými procesy než je absence cukru při vyšším tempu. Ale nakonec výsledek – únava – je vlastně týž.
Desert 16.01.2013 22:46:46
>> lodovi, 16. 01. 2013 22:32:42
v té zdánlivé únavě jdeš do kyslíkového deficitu, buď podvědomě snižuješ plicní ventilaci, nebo spaluješ část cukru, kterého máš přebytek, anaerobně,
jelikož jsi zvyklý na cukr, při zpomalení jsi jim přesycen a vyplavením inzulinu ti zase klesne glykemie,
to je ta unava, ta trvá tak dlouho, než si organismus zvykne pálit tuky, k čemuž potřebuješ kromě pohybu i dostatek kyslíku,
rudo 17.01.2013 09:32:31
>> lodovi, 16. 01. 2013 22:32:42
zrejme pod pojmom unava mas dokopy pomiesanycxh niekolko veci
jedna vec je tempo ktore setri cuky ovsem netrenovany clovek ma s tym problem aj pri velmi pomalom tempe
ina vec je po urcitom case rozklad bielkovin a otrava dusikom
nieco ine zas je minutie mineralov na nervovu cinnost a neschopnost nervovej sustavy posielat svalom presne impulzy
tiez moze nastat postupne prehriateie organizmu alebo postupna dehydratacia atd
unavi ta aj tempo a unavi ta aj cas
aj preto je jeden trenink taky ze tempo je minimalne a len sa natahuje cas a uplne iny trenink zase tlaci riadne na tempo ale cas je limitovany
tvoj jednoznacny odmietavy postoj ku meraniu tepu je problem pretoze nik nema objektivne ukazatele o stupni bezeckeho usilia a tak vsetko su len dohady
mozes zoparkrat zasta a spocitat si tepy na krku za 15 sekund a vynasobit 4, je to dostatocne presne aby ukazalo realitu
ale ak chodievas DP mal by si na to scasti byt uz prisposobeny
lodovi 17.01.2013 10:38:03
>> rudo, 17. 01. 2013 09:32:31
Díky moc, to je velmi pěkně shrnuté. Na DP nejsem zvyklý, začal jsem znovu loni po asi 10-ti letech a v této novodobé historii mám jen jeden orgaizovaný 50 + jeden soukromý běh 45 km. A začínam tedy i chápat to rozrůznění krátká trasa rychle, dlouhá pomalu – obé má něco do sebe a obojí přináší jiný typ procesů v těle a jiný typ tělesného „návyku“ či „adaptace“. Fajn. Ještě jednou všem děkuji, myslím že tato konverzace mi zas hodně dala, ikdyž některé mé dotazy se musely jevit jako hloupé
Edit: Ty vaše odpovědi se kolem výše uvedeného točily už od začátku, jen jsem byl slepý.
Nelahozeves
filipoinzagi 23.01.2013 11:53:04
>> lodovi, 17. 01. 2013 10:38:03 Ahoj, potvrzuji, že změna rytmu je nutná. Taky jsem běhal stále dokola to samé. Člověk se pak už ani netěšil, protože věděl co ho čeká, jak se bude cítit atd. Posledních 14 dní běhám různorodě, tedy snažím se. Člověk se pak cítí nějak líp, když neběhá to samé. Zdá se mi, že i trochu zlepšuji rychlost, což je můj problém. Prostě běhat úseky, na hodinu, na hodinu a půl, v tempu nějaký oruh (u mě 8 km) atd. Jinak na maraton bych taky chtěl natrénovat ale uvidíme… Zatím je moje specializace 10 km…
xnovak 26.01.2013 08:09:34
>> lodovi, 17. 01. 2013 10:38:03
Cau, maly dotaz z me strany. Pises, ze behas skoro denne. Kolik casu za tysen venujes regeneraci? V tom muze but take problem. Nerikam, ze bys byl pretrenovany, ale permanentni zatizeni bez dostatecne regenerace je dalsi soucast toho, ci psal rudo a ostatni. A pokud behas opet pouze zatim par mesicu, tak buch se nerad mylil, ale pres 200km je docela zahul.
lodovi 26.01.2013 08:35:21
>> xnovak, 26. 01. 2013 08:09:34
máš pravdu, občas cítím, že musím vynechat třeba i dva dny. V zásadě vybíhám tak 4× až 7× do týdne, ale mám trochu problémy s překvapivě častým nachlazením, takže teď přes zimu musím zařazovat ty dvou někdy i třídenní přestávky. Tak snad to je na regeneraci dost. 200 km jsem přeběhnul právě dnes, včera jsem neběžel, nebyl čas. Celkově to bude za leden nejspíš méně než 250. To není tak moc, ne? Jsou tady jinačí borci
rudo 26.01.2013 10:52:05
regenracia je vtedy ked sa nieco aktivne robi na regeneraciu – iny sport, masaz vodne procedury, joga, pilates, a vselico ine alebo kombinacia, moze v tom byt aj kratke pomale klusanie
ak je ale cely den pasivne vybnutene volno a nic aktivne regeneracne sa nedeje, tak je to len strateny den.
martinm 27.01.2013 19:08:14
ja natvrdo behám už tretí mesiac, prakticky denne. Regenerujem pomalšími behmi, ako si telo pýta + 2× týždenne sauna. Pokiaľ nejdem behať, tak nejaký volejbal resp. futbal v hale. Ale nepociťujem únavu, zatiaľ.
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.