Tomáši, prvním dílem veleúspěšné sportovní edice Mladé fronty byl světoznámý Born to run (Zrozeni k běhu). Kolik se toho v Česku od té doby vydalo?

„V Mladé frontě jsme vydali desítku titulů, další desítku máme připravenou, navíc se šéfredaktorovi Tondovi Kočímu, běžci, bez jehož aktivní podpory by to nebylo možné, podařilo vyjednat paralelní edici, v níž vycházejí knihy pod hlavičkou Českého olympijského výboru. Ale běžeckých knih vyšlo v Mladé frontě deset, deset jich ještě máme nachystaných.“

Jmenujme třeba Jurekův Jez a běhej, Běhej, nebo zemři španělského vrchaře Kiliana Jorneta nebo expediční výpravu za tajemstvím lehkonohých Afričanů Běhání s Keňany. Která kniha tobě utkvěla v paměti nejvíce?

„Paradoxně Antarktická míle od Lynne Coxové. Jasně, Zrozeni k běhu byla první a určila směr, ale tahle je neskutečná a fantasticky napsaná. Je to, jako když píše o létání autor Malého prince. V každé kapitole se o tu šílenou ženskou bojíš. A přitom to není o plavání, ale o životě. Z běžeckých knih mám fakt rád všechny, ke každé se váže nějaký příběh, protože to není práce na píchačky, ale příjemná a objevná cesta.“

Na letošní jaro jsi přichystal hned několik slibně vypadajících titulů. Představ aspoň některé.

„S nárůstem počtu účastníků ultra závodů jsme si řekli, že Hal Koerner, o kterém časopis Outside píše jako o „nejšťastnějším běžci na světě“, a jeho průvodce světem ultra – Ultra a dál – by se mohl u nás dobře chytit. (Pozn.red.: ukázku z této knihy naleznete v dubnovém čísle Běhej.com.) Podobně věřím nejlépe hodnocené metodice maratonského tréninku sourozenců Hansonových Hansonova maratonská metoda, protože tady už řadu let nevyšla žádná solidní kniha opravdových běžců, s boomem běžecké literatury to byly spíš takové univerzální příručky. Tohle je kniha psaná elitními běžci s ohromujícími výsledky. Těším se na knihu Portables o tom, jak nahradit plnohodnotnou stravou všechny ty chemické gely, ze kterých je člověku blivno. A nemůžu se dočkat knihy Michaela Sandlera Bosé běhání, kterou ocení nejen bosoběžci. Na závěr jsem si nechal pro mě revoluční knihu Jak utéct času? o tom, jakou roli hraje sport v lidském životě. Uvidíme, jestli ho konzervativní český běžec a sportovec dokáže ocenit.“

Podle čeho knihy vybíráš? Musí to být vždy příběh?

„Ne vždycky. Chceme-li však běžce inspirovat, hledám příběh. Pokud možno vždycky trochu jiný než ten předchozí. Vstupovat do vyšlapaných stop se mi nechce, takže řadu knih odmítáme, přestože je z nich cítit ekonomický potenciál. V nakladatelství jsme si řekli, že s každou novou knihou trochu zariskujeme. Kromě inspiračních knih vydáváme i knihy zaměřené na zdokonalení a prohloubení povědomí o běhu, jeho technikách, strategiích a stravování. Zmíním jen tři: ChiRunning Dannyho Dryera, revoluční běhání Nicholase Romanova, které překládá skvělý běžec Honza Havlíček, nebo už zmíněné Hansonovi. Chtěli bychom pokrýt potřeby elitních čtenářů i běžců…“

Nemáš ty sám chuť spolu s autorem originálu vyběhnout? Anebo s nimi vůbec nepřijdeš do kontaktu?

„A víš, že jo? Když jsme dělali s Milošem Škorpilem jeho knihu, byli jsme si spolu párkrát zaběhat. Miloš je úžasný člověk, celou dobu nadšeně povídá, spřádá plány a po patnácti kilometrech na tebe houkne, nějak v tom sedíš, zvedni ty pracky, a jede dál. Úžasný bylo proběhnout se s Petrem Vabrouškem, který mě s sebou vzal vloni na mistrovství Anglie v ironmanu. Bylo to naboso a pozadu na golfovém hřišti plném kachního trusu… Úplně extatické bylo plavání s Terrym Laughlinem, „objevitelem“ plavecké metody Total Immersion. Jsou to pokaždé nádherné zážitky, protože tihle lidé jsou otevření a příjemní a dokáží tě motivovat k činu.“

Vyjde někdy kniha se silným, nadnárodním příběhem z řad českých vytrvalců?

„Jsem o tom přesvědčen. Velkou šanci jsem viděl v Danu Orálkovi, který se spojil s Lubošem Brabcem. Mohlo to být ideální spojení výtečného běžce a šikovného autora. Dokonce jsem se je pokusil zlanařit do Mladé fronty, ale rozhodli se pro jiný, pro ně zřejmě výhodnější model. Na české poměry pěkné, ale aby kniha oslovila širší publikum, třeba za hranicemi, jí cosi podstatného chybí. A to je škoda. Jsem si jist, že mezi ultra závodníky a elitními triatlonisty jsou hrdinové velkých příběhů, napadá mě Radek Brunner nebo Petr Vabroušek, se kterým něco chystáme.“

Celý rozhovor naleznete v dubnovém čísle tištěného Běhej.com, které vyjde vyjde 16. dubna. Objednat si jej lze také kusově pomocí online formuláře níže. Zašleme vám jej poštou.