Chlapi to mají prostě jednodušší. Ráno obléknou sportovní dres a běžecké boty a oznámí rodině: „Jdu si zaběhat, za hodinu jsem zpět“. Neřeší, kdo, kdy a jak ustele postele, co a kdo udělá dětem k snídani, co zadat za úkoly či jaký nachystat film, aby se nenudily, a nezjišťují, zda všechny plyny jsou vypnuté, nože uklizené a okna zavřená.

Nakonec i žena vyběhne. Ale kam? Muž je od přírody silnější, méně bojácný a přepadení mu víceméně tolik nehrozí. Vydá se tedy kamkoliv. Žena nikoliv. Do lesa a na odlehlá místa, kde je méně lidí, aut a prachu, pokud neběhá s otevřeným nožem, mobilem a znalostí minimálně 150 zápasnických chvatů, se jen tak nepustí. Když, tak jen za světla. Možná proto nás tolik hopsá v bezpečí tělocvičny při aerobiku a snaží se zapamatovat si sled nezapamatovatelných kroků.

S jídlem trochu souvisí další problém, o čemž mě utvrdila hláška jedné sportuznalé maminky doprovázející zvědavé dítě. Nejdřív běžel pán. Zvídavé dítko se ptalo: „Proč ten pán běhá?“ Maminka odpověděla: „Protože je sportovec.“ Pak se dopotácela moje maličkost, na stejnou otázku jsem však slyšela, že prý chce paní zhubnout. Možná na tom něco bude, ke kafi vidím mlsat častěji ženy. Proč vám chlapům ale tolik ta čokoláda nechutná a nepřiberete po každém dílku aspoň 2 kila jako my? Já ale začala běhat po té, co jsem se zadýchala i do prvního patra.

Některé dámy od běhu odradí i už předem avizované řeči, které se i ke mně oklikou dostaly. Prý nemám nic lepšího na práci, nebo bůhví kam a za kým běhám, nebo to to musí u nás doma vypadat, nebo chudáci děti apod.

Muž běžec asi také neřeší, zda se zpotí natolik, že mu to zničí těžce naondulovaný účes, rozmáčí vodě odolnou řasenku a že si zablátí nový drahý barevně sladěný outfit. Nemusí tolik shánět běžecké boty, jejich výběr je širší a už vůbec neřeší otázku výběru vrchního dílu spodního prádla, která je pro nás stejně důležitá jako boty.

Možná trochu přeháním nebo si vymýšlím a možná si za to taky můžeme samy. Osobně mi už nevadí se zpotit, vypadat a vonět ne zrovna přitažlivě, běhat v širokých pánských botách a make-up si šetřit na jindy. Dokážu ale pochopit, že řadu žen odradí přehlídka zpoceného prádla a mokrých účesů na vlastním těle na ulici či v rozkvetlém parku, nedejbože před sousedkou, která jim stejně nikdy nerozuměla.

Mám tak nějak štěstí. Mě do běhu přesvědčil a zasvětil manžel. Ne vždy mi sice pomůže, ale vždy počká, poradí, podpoří a i zaplatí. V přesvědčování kamarádek k běhu jsem ale vždy našla jednu ze zmiňovaných výmluv či omluv.

Pokud ještě stále hledáte důvod, proč nás přesvědčovat, tak třeba proto, že ať děláme, co děláme, stejně běhali, běhají a budou běhat chlapi rychleji. A tak vaše umístění na závodech bude v širším poli účastníků hodnotnější. Rády si povídáme, a tak vám můžeme zpříjemnit dlouhou trať. A taky nebudete muset řešit otázku, kam s klíči od auta. Obvykle potřebujeme víc než jen ty klíče, tak si je můžete dát k nám do batohu a starost s úschovou tak nechat na nás.