Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Vánoce s během aneb jak doběhnout Vánoce

Vánoce s během aneb jak doběhnout Vánoce

Tereza Rozehnalová | 21.12.2007 | přečteno: 14125×

Nejlepším způsobem, jak přežít Vánoce, je naplánovat si ultramaraton se startem 24. prosince, pro slabší jedince bez dostatečné kondice den po té. Ráno vstanete, lehce posnídáte, sbalíte si běžecké „nádobíčko“ a vydáte se na start.

V klidu poběžíte dva až tři dny v kuse, cestou se občerstvíte, pokocháte krajinou, totálně si vyčistíte hlavu od zbytečností a v cíli uvidíte šťastnou vítající rodinku. Vyhnete se půlce vánočky k snídani, která se musí už sníst, neb druhý den by byla tvrdá a babička stejně donese novou, zmatkům se zdobením stromečku, přeslýchání koled a nadávání nad rozbitými baňkami, které někdo ve spěchu loni zapomněl opatrně uskladnit, zápasení s kaprem, dětmi a ostatním domácím zvířectvem a nadměrné konzumaci alkoholu, abyste to všechno vůbec přežili.

Nebudete si lámat hlavu s tím, zda jste se dostatečně prošli na čerstvém vzduchu, že po svátcích nedopnete kalhoty, že manžel/ka je na prášky a děti po té poslední hádce vás skoro odsoudily na domov důchodců. Oželíte pouze Popelku a frontu v lékárně na cholagol. Vánoce s během jsou prostě ideál. Jak si to však zařídíte, nechám na vás. Přece vám ve vašem věku, postavení a kráse nebudu radit.

Ultramaraton zřejmě už letos nestihnu. Pokusím se tedy aspoň každý den vyběhnout, nezlámat si nohy na ledě a udržet tělo v přiměřené nekynoucí velikosti. Z pro mě nekonečného marodění jsem se nakonec dostala a začala se opíjet endorfiny. Musím přiznat, že mě lákaly i vámi doporučené varianty. Jen jsem nevěděla, zda se oddat bylinkám a po prolití čaji nechat na sobě vykvést celou zahrádku léčivek a nebo upadnout do limba v horké vaně s vínem. Každá z těchto variant by zcela jistě byla pobavením pro zbytek rodiny, neb nic nedělám napůl.

Pokud jste celý rok nezlobili, neodmlouvali starším, poctivě běhali, nedělali, co se nemá, nekoukali kam se nemá, nesbírali černé puntíky za špatné řízení, třídili odpad, vrátili vše vypůjčené a nevyhazovali zbytky jídla, možná vám Běžíšek donese nové tkaničky do bot.

Pokud odmítáte přijmout dobře míněnou radu na začátku a až se po té celé vánoční parádě zklidníte a vyfouknete, podíváte se na sebe do zrcadla, převážíte a zkontrolujete vlastní tělesnou schránku, neděste se. Mohlo to být ještě horší.

Změnilo-li se vaše tělo do michelinských tvarů a funíte-li už jen při náklonu pro ovladač, zřejmě si dáte nějaké to novoroční předsevzetí ohledně zhubnutí. Tak tady bych vás ráda varovala před urychleným a nerozvážným rozhodnutím, vrátit se nebo snad začít s během.

Můj tatínek říká: nechtěj na té hlavě něco, nač není zvyklá. Myslí tím sice přemýšlení, ale dá se to klidně přenést i na běh. O tom příště. Já zůstávám v předsevzetích a přáních skromná. Jen zaběhnout maraton pod 3:15, zhubnout 15 kg a mít postavu Lary Croft, omládnutí o 10 let po zázračném krému z Holešovické tržnice, děti postoupivší na výběrové školy a za prospěchové stipendium a samozřejmě, abychom si to celá rodina ve zdraví užila.

Teď už vám jen popřeji krásné a veselé vánočky, chutného kapříka a taky ať vám hlas neselže, až se budete chtít vytáhnout před dětmi s koledami, ať vám neopadá stromeček dřív než rozbalíte dárky a ať mezi dárečky najdete to, co si přejete.