>> Luckyboy, 08. 02. 2018 20:35:53

>> Mato, 09. 02. 2018 08:23:03

Nemyslím, že současná generace mladých je horší/lepší v čemkoliv než ty generace před nimi. Obávám se, že to jen my začínáme dědkovatět, tak nám to tak připadá… 

>> Momo11, 09. 02. 2018 08:37:16

Bodaj by si mal pravdu. Zial, s realitou sa stretavam denne. Staci, ked pridem do kontaktu s o 8–10 rokov mladsimi a ked vidim, ako v 30ke nemaju ziadnu karieru, byvaju stale u rodicov, ci sa nimi nechaju zivit, casto ledva dokoncuju VS v tomto veku po 12 rokoch studia, ci stale im este chybaju nejake kredity, maju 4ty rok rozrobenu diplomku a ak maju pracu, co pol roka ju menia. A vlastne deti? Si robis srandu? Vsak ani sami seba nevedia uzivit, este nepocestovali (lebo nemaju prachy a pracu), neuzili si dost… Tak ja ti nevim, Karle… ci to bude iba tym dedkovatenim.

Tym nechcem povedat, ze nie su aj ini jedinci, ale toto je celkom presna charakteristika tych narodených od konca 80tych rokov a neskor.

kluci a vlastne vocogo?

co na tom ze nebudeme mat elitakov ze nebudeme mat medajle z OH ?

ved to by museli tazko dopovat aby mali sancu, a to ma zmysel?

a bez dopinku voci americanom britom severanom a africanom sancu mat nik nemoze, kedze tam sa dopuje tvrdo a s povolenim a pozehnanim.

to ze sa do sportovania detom a pubertakom vobec nechce len ukazuje ze maju rozum

podla mna a este si to iste mysly aj IMHO

toto kadrovanie mladi vs stari mna osobne strasne vytaca. VZDY bude starsia generacia hovorit aka bola lepsia, silnejsia, cielavedomejsia a neviem co este… a viete co ? neni to jedno ? spolocnost ako taka sa ma dobre, technologie a zivotna uroven vsade rastie, tak o co tu vlastne ide ? sak vsetci robime to co robime aby sme sa mali v zivote lepsie ako ti pred nami ne ? co sa nam aj relativne dobre dari

takisto robit z behu nejaky ultimatny tron uspechu… no neviem. z pragmatickeho hladiska – ak by som mal sportovy talent, preco by som sa tyral na drahe, preto aby som zabehol cas xy na 100m, alebo 42km.. ked jedine co z toho budes mat je vlastne nic ? ani peniaze ani slava ta na drahe/ceste nepocka.

dovolim si zobrat priklad z tohto fora – nas slavny chodec, alebo aj nasi momentalne najlepsi vytrvalostni bezci -su obvinovani z dopingu. ci ho brali alebo nie. takze varianta – nebudem robit nic a budem povazovany za lenivca alebo sa budem trapit a oznacia ma ze dopujem ?

diki to radsej futbal,basketbal, hokej a ine kde ta ked makas caka jednak aspon nejake uznanie, peniaze etc.

>> Luckyboy, 08. 02. 2018 20:35:53

možná tu svou zkušenost se současnými studenty filtruješ právě tím, že vyučuješ druhořadé předměty a druhořadé studenty. Dost pravděpodobně ty, co jdou na VŠ, jen aby měli VŠ a tak jdou na podnikovou ekonomiku. Na jaderné fyzice nebo medicíně by ses setkal s jiným přístupem.

S hobby běháním je to podobné. Mám skálopevné přesvědčení, že v mase běžců velkých běhu je nemalé procento lidí, které běhání nebaví, jdou tam jenom kvůli odškrtnutí položky v to-do-listu a podle toho vypadá jejich úsilí a výsledek.

Vždycky se dělaly věci pro forma, co dost lidí nebavily, akorát se dříve možná dělaly kvalitněji, protože více kvetlo zupáctví a buzerace.

>> rudo, 09. 02. 2018 09:56:40

>> Sinuhet, 09. 02. 2018 10:29:04

>> snucho, 09. 02. 2018 10:21:25

Tak ano, nie su to zle argumenty. Ponekud nihilisticke, ale cloveka nutia sa zamysliet.

Ja sa radsej tomu nihilizmu v zivote vyhnem a pokusim sa deti vychovat tak, aby to co robia, robili poriadne a mali radost z toho, ked sa nieco podari vdaka dlhodobému usiliu. Ci sa mi to podari, ukaze cas.

>> Momo11, 09. 02. 2018 08:37:16

Bohužel jsou na to i data, která teda platí zejména pro nás (ČR, jak je to na Slovensku nevím), ostatní země si v něčem úroveň drží.

Srovnávací testy PISA týkající se vzdělanosti žáků ZŠ.

Narůstající obezita u dětí a narůstající pohybové problémy u náctiletých (zdokumentováno lékaři na datech). Tohle se pak samozřejmě projevuje v bezprecedentním poklesu jakýchkoli testovatelných sportovních údajů. Podívej se na skoro jakýkoli dětský sportovní oddíl a najdeš tam děti, které jsou tlusté, neumí ani správně běhat/chodit/držet tělo – ale aspoň tam jsou. Já neměl za celou dobu vedle sebe po dobu svojí docházky na ZŠ a SŠ jediného tlustého spolužáka. Jeden byl takový trochu silnější, ale taky už je dávno docent 

Něco lze najít i v zahraničí, ale je to samozřejmě zatížené tím, že na to mají vliv i další věci.

• extrémní nezaměstnanost mezi mladými (i VŠ vzdělanými) v románských zemích (proč nejdou do Německa a střední Evropy? kde pracuje úplně kdokoli… nechce se jim, protože by nemohli chodit s kámošama po večerech, živí je rodiče, nic jim vlastně nechybí).

A teď mi řekni, jak je ta mladá generace (pokud se bavíme o sportu a motivaci něco se svým životem udělat) na tom stejně, jako ty předchozí 

>> Luckyboy, 09. 02. 2018 11:43:10 bavíme o sportu a motivaci něco se svým životem udělat

Jak kdo … Nikdy jsem neviděl běhat v Brně více mladých lidí, jako teď …

>> Sinuhet, 09. 02. 2018 10:29:04

Jestli jsou to předměty podřadné, to nedokáži posoudit. Museli bychom se bavit o kontextu atd. Až na jeden jsou ale všechny povinné a státnicové. Takže nějaká snaha by byla na místě. A pokud se nebudeme bavit o předmětech, ale přístupu studentů v rámci zpracování závěrečných prací, kde mohou dělat to, co budou dělat v budoucnosti, a co snad nějak chtějí dělat (nebo pokud mi chceš tvrdit, že 80 % studentů už ví během studia, že to, co chce dělat následujících cca 5 až 10 let bude z duše nenávidět), tak tam už ten argument podřadnosti atd. odpadá. Tam jsou vlastními pány.

Poznámka ke školám typu jaderka, matfyz – tam se pracuje s velkou výběrovostí, a faktem, že jde o relativně elitní instituci, která si (zatím) je schopná vybrat těch pár jednotek nebo desítek elitních v populaci (kteří právě tu cílevědomost naštěstí mají). Bohužel ale vybírá ze zlomku těch, z kterých vybírala i před 10 lety. O 20 a dál nemluvě.

Navíc si nemyslím, že podniková informatika a i business management jsou obory, na které se chodí jenom pro titul (ačkoli hlavně na business managementu je takových studentů docela hodně). Problematika je to zajímavá, a zrovna já se snažím učit hodně podle case studies, independent (což je možná problém ) learningu, peer teachingu atd. Ale problém VŠ bych tu nerozebíral.

Co stojí za diskuzi, a v tom máš určitě pravdu, je ta „buzerace“. Moje generace (30–40, ale i starší samozřejmě) vyrůstala a byla vychovávána (často v dobrém) systémem drilu, poslušnosti, trochu slepému respektu k autoritám, a nepřemýšlení o plnění úkolů. A tam pak samozřejmě dávalo mnohem větší smysl umět se zabejčit a prostě makat, nebo dělat i věci, který bych dělat nechtěl, protože to po mě chce systém, a tak buď musím, nebo si myslím, že musím. Tohle v poslední době ve výchově odpadá, což je z části dobře, jen se s dítětem vylila i vanička. Nikdy totiž ničeho nedosáhneš, pokud se nejsi schopný kousnout, dělat věci, které nezpůsobují okamžité blaho, jsou těžké, náročné. My jsme se tohle naučili z povinnosti, současný trend ve výchově bohužel děti od něčeho takového přímo zrazuje.

>> Petr Kaňovský, 09. 02. 2018 11:54:01

A co toto je za argument Myslíš, že se svým životem něco dělají, anebo si jen nuceně udržují nějaký společenský (síťový) status?

Já si představuji „dělat něco se svým životem“ jinak, než se jít na 30 minut proběhnout, postnout fotku z běhu na instagram, stravu, facebook, twitter a pak si další 2 hodiny projíždět lajky, retweety, komentáře o tom, jak jsem dobrej.

Ano, lidí ve vysokoškolském věku možná teď uvidíš venku běhat víc, ale jako statistik bys mohl vědět, že to žádný indikátor zvyšující se potřeby motivovaně a se zápalem něco dělat v celém populačním ročníku absolutně není. Prozkoumej si zdravotní statistiky týkající se mladých lidí, a pak se o nějaké návaznosti na zdravý pohyb a mladých generací můžeme bavit 

>> Luckyboy, 09. 02. 2018 11:43:10

Jen bych si dovoli upozornit, ze vic obeznich lidi je v kazde vekove kategorii. To je ta zmena zivotniho stylu, vstup technologii. Dnes uz i na vykopani dir pro plotove sloupky ti prijde parta s minibagrem.

V tom vidim ten rozdil – dnes abys mel dostatek pohybu, tak se musis vedome snazit, kdyz maji mit deti dostatek pohybu tak se musi rodice vedome snazit.

>> Luckyboy, 09. 02. 2018 11:43:10

Pokud se bavíme pouze o sportu, tak atletický oddíl na v mém okresním městečku loni zažil nejúspěšnější rok v historii vůbec, co se týče počtu medailí z MČR i mezinárodních úspěchů, zejména v dorosteneckých a juniorských kategoriích (to jsou ti líní a pohodlní mileniáni ). Klub z vedlejšího města v posledních letech taktéž. Úbytku a rozmělnění talentů do jiných sportů navzdory. V mém vlastním oddílu je těch makajících mladých talentů taky fůra a úspěchů taky. V posledních letech nejúspěšnější sezóny od 80. let. Takže vážně nebude tak zle Je samozřejmě pravda, že obezita je ve společnosti rozšířená, ale to spíš souvisí s blahobytem společnosti, dostupností a cenou potravin celkově, než by se lidi méně hýbali. Pokud si vzpomínám, tak domácnosti dávají na sportovní vyžití kolem 110 mld. ročně, což je nejvíce v historii. Sportování obecně zažívá renesanci, na horách jsi před dvaceti lety potkal jednoho běžkaře za půl hodiny, dnes si tam pomalu skrz ani ty davy neodplivneš. V bazéně není k hnutí, na cyklostezkách se nedá jezdit přes samé cyklisty a bruslaře… Mohl bych pokračovat dál.

>> SlavoK, 09. 02. 2018 12:05:06 vic obeznich lidi je v kazde vekove kategorii

Otázka pro jm1: není někde pěkně přehledně například vývoj průměrného BMI v posledních 100 letech jednotlivých kategoriích a případně i vývoj úmrtnosti a nemocnosti v jednotlivých kategoriích? Dost by mě zajímalo, jak to je objektivně, zda tedy populace opravdu směřuje někam k degeneraci. Díky.

>> Momo11, 09. 02. 2018 12:27:15

Uz som sa nechcel zapajat do tejto diskusie – predsa len, bola to povodne tema o velmi dobrej knihe tykajuca sa hlavnej temy tohto fora – behu. Sam som vsak na vine, ze diskusia sa vybrala uplne inym smerom. BTW, kniha sa okrajovo dotyka aj technologii „potrebnej“ k behu a ak nie je vyslovne odmietava, tak minimalne poukazuje na to, ze indikator narocnosti dychania je podstatne lepsie spaty so skutocnou námahou a narocnostou tréningu, nez tepaky. Ale to len tak na okraj.

K Tvojmu prispevku (a nechcem uz argumentovat) len doplnujuce otazky, z casti recnicke:

• a tie medaile na MCR boli ziskane za vykony porovnatelne s tymi z pred 20r. , 30.r, ci 40.r dozadu? Lebo samotny pocet medaili bez kontextu nepovie nic. Najma ak sa porovnavaju podobne lenivi mileniani medzi sebou …Ze sa obcas podari medzinarodny uspech… aky, v Europe, ci vo svete?
• Tych sportujucich hobikov co vidis – su to taki, co 2 az 5× rocne zoberu lyze, alebo taki co su 300× do roka v pohybe? Uz podla vzhladu to odhadnes…
• Maju v priemere pod 35 rokov? Lebo tu casto prichadza kriza stredného veku, kedy si clovek uvedomi, ako je smrtelny, ako mu uteka vlak a ako spustol.
• Ako uviedol Luckyboy – ze niekto 30min zlahka sportuje, trebárs aj denne, este neznamena, ze vie cielavedome a tvrdo pracovat. Ak chces statistiku, vezmi si priemerne vykony na masovych podujatiach a zistis, ako to je s tym sportovanim. Rastu tie vykony?

A to nestaviam beh, ako nejaky etalon zivotneho uspechu, len dokaze pekne napovedat, co su ludia ochotni podstupit, ak im na niecom aspon okrajovo zalezi.

>> Mato, 09. 02. 2018 12:58:02

By mě zajímalo, koho se snažíš přesvědčit o své pravdě, jestli mne, nebo sám sebe? Kdy že byly ty skvělé generace plné sportovců, co denně tvrdě trénovaly? Sám určitě víš, že než začal Tyrš a spol. zakládat tělocvičné spolky, sport byl občasnou kratochvílí pár jedinců. Sokoli se scházeli tak 2× týdně a ještě to pak chodili zalejt ke Flekům… Běh? Do prvních olympiád zábava pár podivínů. Meziválečné období? Jen trochu lepší. Pár dekád po 2. sv. válce měla atletika skutečně jakýsi boom. Ale to už pomalu začaly nastupovat ty změkčilé a líné generace, které jsou čím dál horší… Tak kdy byly ty zlaté časy? 30–40 let po válce? Když to porovnáš, tak ono to s tím sportováním dříve až na jedno období nikdy moc žhavý nebylo.

>> Mato, 09. 02. 2018 12:58:02

Mato a co je to vlastne ta technologia pre behanie a jak ju pouzivaju treneri, ci ambiciozna mladez? Sa pytam uplne vazne, ja totiz neviem.

Ako vies behat som zacal az v dospelosti – 28r. Po par mesiacoch s tepakom ale nikdy nie podla neho, len ked som ho uz mal tak som sa pozrel ake ze tam je cislo. Meral som si casy – na bicykli zmerane jednotlive useky svojej trasy a ja som si meral medzicasy. Potom po cca 2 rokoch – uz po prvom maratone – prisla prva GPS s ktorou som bezal este i vcera. Mam to proste miesto behu na drahe ci presne zmeranych usekov na trati. Ale nic ine okrem tempa teda cas vs vzdialenost nesledujem.

Jak si popisoval ten pretek na 3000m, to vobec nechapem, vsak ja som nestihal v hale ani tie medzicasy na tabuli v cieli sledovat.

>> SlavoK, 09. 02. 2018 14:55:55

Beh je o pristupe, viere vo vlastne schopnosti, viere v odvedenu pracu a sebadovere. Je to o krehkom zladeni mysle a tela. Cim viac Ti do toho zasahuju externe (bars aj presne) merace, tym viac ta odstrihavaju od tejto krehkej harmonie a zasadzuju semienko nedovery, ci prehnanej dovery – skratka riadis sa niecim externym, co nie vzdy presne funguje a casto Ti dava nespravny feedback.

Cely trening (ak je to o vykone) je pripravou na pretekarske podmienky. Ak je trening o cislach, m/s, tepoch/min, nastupanych metroch, tak pretek bude tiez len o tom istom. Ale malo by to byt o tom zabojovat s inými (preto nebehas casovku, ale mas start s inými), dostat zo seba nieco, na co si sa sice v tréningu usilim pripravoval, ale v preteku sa to musi zbehnut dohromady bez uvazovania – musis byt skratka v zone. To pri pipajucich a vibrujúcich zariadeniach dosiahnes len tazko. Ten stav absolutnej koncetracie, pohybu v zone, nieco ako byt v tranze.

A nemyl sa – nie som nejaky odpierac technologie (ako Amish) a celkom dobre ju aspon na pouzivatelskej urovni zvladam. Len som zistil – a nie som sam – ze nielen ze nema pre mna ziaden prinos, ale posobi na mna velmi, velmi rusivo.

Goater kritizuje, a tu sa uplne s nim zhodnem, predprogramovanost bezca zviazaného hrudnym pasom, GPS, krokomerom, oscilometrom a co ja vie cim este, ktory aj ked poda adekvatny vykon, nikdy neprekroci svoj tien a to prave vdaka limitom,co si na seba usil vdaka zbytocnej sebaanalyze, ci analyze pristroja pracujúceho na zaklade statistickych priemerov. Ak bol trening tazky, bol tazky – bez ohladu na to, co hovoria hodinky. Ak Ta bolia nohy, nie si zregenerovany, bez ohladu na hodinky. Ak si pocitovo bezal rychlo a lahko, tak si bezal rychlo a lahko a nie je treba k tomu poldnovu analyzu kazdeho kroku a uderu srdca. Ak sa Ti zacne behat lahko a casy na trati (a je jedno ci ma 9.3km, ci 10,1km), ktoru si odbehol 1000× su lepsie, ako mesiace predtým, tak nastupuje forma. Vtedy je na case tento pocit zakonzervovat a vybalit ho o par dni na preteku. Az na tom case a vysledku zalezi. Tvojmu srdcu, plucam, mitochodriam, slacham a svalom, je lautrfuk, ci si dal 20,4km za 1:19:36 alebo to bolo 19,2 ci 21,8km. Jedine comu to nemusi byt jedno, je Tvoja hlava, resp. Tvoja mysel. A Ta by mala byt zladena s telom, nie s hodinkami, stravou, ci Garmin Connectom (neber to teraz osobne, pisem vseobecne).

A ta hala, no to bola sialenost uplna. Div ze nepadli na hubu, ako si kukali hodinky, zakazdym ich to rozhadzalo aspon na 30m… Nez chytili rytmus, uz sa kukali znova.

kniha má 191 stránek jsem na 157tý, mám v ní už 5 záložek, super motivační čtení, nejlepší kniha co jsem měl možnost přečíst pro bežce do 10km