S Ivanem jsem se více poznal při etapovém závodě zvaném MUM, kdy účastníci absolvují 7 maratonů v 7 dnech. Některé etapy zdolávala i jeho manželka Ivana, tak potřebovali vyřešit hlídání dětí. Starší kluci dostali míč, aby zabavili mladší sestru na hřišti v zázemí závodu. A po dvou hodinách si mohli společně dojít na zmrzlinu. A až se tatínek s maminkou dostali do cíle, šlo se na večeři. Zkrátka ideální dovolená ve sportovní rodině.

Originální byly i Ivanovy tréninky. Šarlingerovi bydlí na vesnici poblíž Plzně a Ivan nerad provokoval sousedy marnotratnou činností jako je běh. Většinou si tedy sedl do auta a vyjel nenápadně k lesu za vesnici, kde si mohl v klidu pobíhat. I své závody ozvláštňoval atypickými prvky. Při jedné čtyřiadvaceti­hodinovce na Kladně jsem jej druhý den dopoledne viděl několikrát ležet na lavičce. V závodu obsadil 3. místo, když uběhl přes 220 km. Ve výsledcích ovšem neměl jediný kilometr přes 10 minut, což bylo zvláštní. Později mi vysvětlil, že si vždy lehl na dvě minuty, které byly hrozně příjemné, ale donutil se vstát a běžet dál.

Je zvláštní, kolikrát se naše cesty na závodech střetly. Jedno z nejhezčích setkání proběhlo při pražském maratonu, kdy jsem běžel v převleku za legendárního Borata. Kousek za polovinou závodu jsem Ivana dostihl a běžel pár metrů před ním. Když mě poznal, zeptal se, jestli běžím na svůj rekord. „Ty vole, já mám na sobě jen tři nitě!“ odpověděl jsem a Ivan překvapeně: „A jó…“ Společně jsme si tenkrát závěr maratonu hodně, hodně užili.

Bohužel jednu loňskou říjnovou noc postihla Ivana mozková příhoda. Zničehonic ochrnul na půlku těla, ztratil část paměti i řeč. Sportovním škarohlídům musím sdělit, že Ivan měl tou dobou problémy s kolenem, které si poškodil při fotbale, tedy běhání ultramaratonů příčinou rozhodně nebylo.

Za svoji ultramaratonskou kariéru obsadil Ivan Šarlinger 2× druhé a 2× třetí místo na MČR v běhu na 24 hodin, dvakrát doběhl do cíle legendárního Spartathlonu (247 km) a úspěšně reprezentoval Česko na Mistrovství Evropy v Albi. Za normálních okolností by se nyní s námi chystal na evropský šampionát do Verony, ale v souvislosti nových okolností jej čeká další rehabilitační ultramaraton v Kladrubech.

Spolu s kolegy jsme se rozhodli vydražit naše knihy o běhání a pomoci Ivanovi v návratu do běžného života. A věříme, že časem dojde i na nějaké společné pobíhání.

První z knih je moje dílko s názvem Ultrapůlmaratonec, kde má čtenář možnost nahlédnout do prostředí ultramaratonu z hlediska rodinného a sociálního.

Další knihu, kterou dražitel získá, je povídání amatéra Honzy Hanouska Cestou Orla. Jeden slavný investigativní sportovní žurnalista o autorovi prohlásil, že jde o běžce, kterého by na atletický stadión nepustili ani jako diváka. Nicméně i Honza dosáhl v oblíbených stomílových závodech výkonu, který jen tak nikdo z Česka nepřekoná.

Do třetice jde o knížku jednoho z pořadatelů proslulého Barokomaratonu Kosti Wiesnera s názvem To (ne)dáš! Troufnu si říct, že jeho osud je mnohem komplikovanější než problematika, kterou řeší dva výše jmenovaní autoři. Vždy když s Kosťou sedíme u piva a já si přečtu jeho vzkaz od dcery Katky vytetovaný na zápěstí pravé ruky, začnou mi vlhnout oči a pro zbytek večera jsem ztracený.

Po technické stránce zajistí vydražení předmětů aukční portál Aukro.cz. Celkem půjde o 111 položek dostupných na adrese aukro.cz/uziva­tel/BarokoMara­ton/nabidky s jednotnou vyvolávací cenou 999 Kč (přihazovat lze samozřejmě částky libovolné). Dražby začnou v sobotu 6.8. ve 20:00 a skončí za týden.

První dražební položkou je jmenovaná trojice knih + startovné na libovolný závod letošního Barokomaratonu (4.2 km, 10 km, 21.1 km, 42.2 km a 100 km) + hodinky Garmin Forerunner 745 (získal jsem je loni za běhání, ale jsou na mě moc kulaté, proto jsem je nikdy nepoužil).

Položky 2 – 50 jsou opět trojice knih + startovné na Barokomaraton.

Položky 51 – 100 jsou knihy Ultrapůlmaratonec a Cestou orla + startovné na Barokomaraton (nejde o lakotu autora, ale To (ne)dáš! už je téměř vyprodané).

Položky 101 – 111 obsahují pouze startovné na Barokomaraton a jsou určeny pro ty, kteří chtějí minimalizovat uhlíkovou stopu a užít si parádní běžeckou sobotu.

A obecně všichni mohou kdykoliv během srpna přispět na transparentní účet 305924220 / 0300. Všechny vybrané i vydražené peníze obdrží Ivan s manželkou při slavnostním vyhlašování Barokomaratonu v sobotu 3.9.2022.

Neděle 20.9.2020. Přežil jsem několik těžkých krizí, premiérová dvoustovka padla. Do konce zbývají necelé 4 hodiny, ale začínám zpomalovat a jsem nucen přejít do chůze. A najednou se vedle tribuny stadionu objeví rozesmátý Ivan. V ruce nese igelitku plnou lahví destilátů z domácího baru a nejraději by šel rovnou slavit. „Kurva, Ivane, ser na to a pojď prosím, ještě běhat,“ volám jej k záchraně. Za tři hodiny společného běhu mi pomůže se na dosah přiblížit k vysněným 240 km.

…

Na svém blogu jsem publikoval několik článků s názvem začínajícím na ‘Na’ Na Ivana se tedy nabízelo jako velmi logické pokračování série. Jenže pak při jednom běhu mě napadl ještě několika významový podtitul. Nenašel jsem ovšem dost odvahy o slovních hříčkách přesvědčovat partnery tohoto projektu. Pssttt. Nicméně mezi námi, celý název akce zní: Na Ivana aneb běž domů Ivane!

…

Děkujeme všem za sdílení, přeposílání i komentování. A samozřejmě hlavně těm, kteří se rozhodnou pomoci Ivanovi k návratu.

Převzato z blogu Ultrapůlmaratonec se svolením autora, jehož knihu příběhů převážně z prostředí ultramaratonu můžete zakoupit zde