Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Jak se běhá napříč ostrovem Korčula

Jak se běhá napříč ostrovem Korčula
foto: archív Julie Morpho

Julia Morpho | 23.10.2009 | přečteno: 6971×

Místo pobytu letošní dovolené, jeden z mnoha dalmatských ostrovů, jsem nevybrala náhodně. Nechtěla jsem si nechat ujít příležitost přeběhnout napříč ostrovem Korčula, a proto jsem přibalila k plavkám ještě i běžecké vybavení.

Korčula je rozlohou 270 km2 šestý největší ostrov Jaderského moře. Táhne se souběžně s nedalekou pevninou v oblasti střední Dalmácie. Pobřeží ostrova je dosti členité, s řadou zálivů a zátok. Část ostrova je hornatá, horské hřbety dosahují výšky přes 500 metrů. Trasa, kterou jsem zvolila pro běh, byla jediná možná pro bezpečný doprovod autem a také jediná, která vedla od moře k moři.

Severní pobřeží je poměrně nízké, snadno přístupné a má několik přírodních, dobře chráněných přístavů. Jedním z nich je Prigradica, místo mého startu. Jižní pobřeží je členitější, ale místy strmé. Je tu dost kotvišť a zátok, jedním z nich je i Grščica, místo mého cíle.

V pátek si užívám koupání v moři na krásné písečné pláži. Odpočinek, plavání, opalování – relax a nabírání potřebných sil na sobotu.

V sobotu 12. září je můj den D. Vyrážím napříč Korčulou po trase Prigradica – Blato – Grščica. Nejdříve jsem chtěla běžet z jihu na sever, ale po průzkumném shlédnutí trasy jsem zjistila, že bude lepší vydat se opačným směrem. Jsem smířená s tvrdou realitou, že mě čekají serpentiny dvou náročných stoupání.

Prigradica, malé rybářské městečko obklopené starými vinohrady a olivovníkovými háji, se právě probouzí do nového dne, když se brzy ráno v přístavišti u moře rozcvičuji. Udivené pohledy místních obyvatel nelze přehlédnout. Sama pro sebe si také říkám, proč to dělám. Asi proto, že je v tom jistý adrenalin a přede mnou cíl, kterého chci dosáhnout.

Rodina usedá do auta jako doprovod, nechávají mě mému osudu a já vybíhám. Ihned začíná stoupání a zanedlouho mohu běžet po pěkném dlážděném chodníčku vinoucím se podél silnice do poměrně prudkého kopce. Asi po dvou kilometrech se silnice trošku srovná, a tak se snažím při běhu odpočívat. Silnice se přede mnou postupně sklání do údolí a v dálce se objevuje Blato, největší vnitrozemské město ostrova a současně druhé největší na ostrově.

Začíná mírnější, asi dva kilometry dlouhý seběh a vbíhám do Blata. Odbočím do krásné, přes kilometr dlouhé, rovné a dosti úzké lipové aleje, která směřuje na Grščici. I když lípy nekvetou, i tak je to velmi působivý zážitek.

Opět si všimnu udivených pohledů domorodců a pokračuji v běhu. Na konci Blata po pár metrech uhýbám do Grščice a začínající prudké serpentiny vinoucí se přede mnou mi dávají zabrat. Zanedlouho už vidím svůj doprovod a odměnou mi je krásný výhled na Blato, které se pod námi rozprostírá ve vnitrozemí.

Opět osvěžení vodou, doplnění zásob pití a vybíhám zbývající úsek stoupání. Na jeho konci míjím místní památník se státní vlajkou. Po chvíli se začíná silnice klikatit a já opět při běhu odpočívám a vnímám kopcovitou a skalnatou krajinu. Po několika kilometrech začne prudké klesání v zatáčkách dolů k moři, doprovod vidím z výšky v dálce před sebou a už se těším, až uvidím zase moře. Gršćica je rybářská vesnička nacházející se na jižní straně ostrova, vzdálená 7 km od Blata.

Vbíhám do Grščice a rychle se blížím k cíli svého běhu, do přístavu. Původně jsem délku běhu spočítala na celkových 11 km, ale kilometrů bylo nakonec 13. Ten pocit v cíli byl neopakovatelný. Krásný běh. Byla jsem šťastná a spokojená, že jsem to zvládla bez problémů. Rodina se těšila, jak se konečně nasnídají, a já také a hlavně na odpočinek.

Počasí bylo super, ale mohlo být chladněji. To jsem ještě netušila, jakou jsem měla kliku, protože po mém doběhu se začalo během dopoledne postupně zatahovat a potom už pršelo v pravidelných intervalech celý zbytek dne, který jsme zakončili prohlídkou starého města Korčula.

KLADY
+ nádherný běh zajímavou krajinou umocněný perfektním rodinným doprovodem
+ nezapomenutelný zážitek

ZÁPORY
- úzké silnice, nutná opatrnost

Největší dík: samozřejmě mé rodině za skvělou podporu během mého přeběhu.
Nejsilnější doping: udivení místní Korčulané.
Nejsilnější zážitek: přeběhnout napříč ostrov od moře k moři.
Největší překvapení: jediná běžící běžkyně na Korčule.

V neděli balíme, užíváme si poslední koupání v moři a odjíždíme na trajekt: Vela Luka – Split, zpět na pobřeží a hurá domů. V dálce mizely obrysy ostrova Korčula a já jsem měla příjemný pocit, že jsem tento běh při letošní dovolené mohla uskutečnit.