Sedm mýtů a tři rady pro nováčky v ultra
Jihočeský Silva Nortica Run nabízí i letos ultratratě 90 a 103 km. Ti, kteří letos míří na start některé z nich, už svou cestu k ultra našli. Ti ostatní se sice za těch pár týdnů do závodu připravit nestihnou, ale co příští rok? Mám pro vás pár tipů jak na to. A rozhodně bude užitečné vyvrátit i několik zbytečných předsudků.
Začnu tou osvětou, zde je sedm ultra mýtů:
100 km se nedá uběhnout
To jsem si myslel hodně dlouho také. Běžet sto kilometrů prý není normální a zvládne to jen pár výjimečných jedinců. Není to tak. Časový limit je 14,5 hodiny. To je méně než jeden den. A většina z nás zvládne od rozednění do soumraku něco dělat. Například ležet u vody. Nebo jet na kole. A proč ne třeba klusat?
Možná se to dá uběhnout, ale já to neuběhnu
Proč by to měla být pravda? Zkusili jste to? Jestli jste nikdy neběželi maraton ani půlmaraton, máte na tuto zkoušku rok času. Trasa dlouhá 103 km jsou přibližně dva maratony a jeden půlmaraton. Když první maraton uběhnete za čtyři hodiny, můžete ten druhý maraton a závěrečný půlmaraton pouze jít. Ale to by vás nebavilo, nejspíš stejně budete klusat a některé úseky poběžíte rychle.
Rozhodně to není zdravé
Dám na svůj pocit. Jestli je vám běh nepříjemný, o ultra asi ani neuvažujte. Jestli jste po doběhnutí běžného silničního maratonu unaveni, ale normálně chodíte, pak vás nezničí ani ultra. Akorát budete víc vyčerpaní. Přínosy z toho, že místo vysedávání u vody nebo u internetu budete celý den v pohybu v lese, rozhodně převažují nad rizikem, že vás bude bolet noha.
Na ultra potřebuji speciální boty a výživu
Neexistuje žádná speciální ultramaratonská výbava. V botách, ve kterých uběhnete maraton, uběhnete i 2,5 maratonu. Pokud běháte v tradičních běžeckých odpružených botách, není důvod si je nevzít i na ultra. Pokud jste uvěřili „běžecké bibli“, máte skříň plnou minimalistických výstřelků a běháte v nich „střední“ tratě. Běžte v nich i ultra. Jen není dobré zkoušet během ultra závodu novinky. Ale i to může být výhodou. Při prvním Silva Nortica Runu jsem si vzal nevyzkoušené šortky. A pak jsem dobrých pár hodin přemýšlel, jestli to škrábání od cedulky do zad snesu ještě jednu minutu, nebo radši poběžím bez nich. Na úvahy o tom, jestli to vlastně celé uběhnu, nezbyl čas.
Celý den je dlouhá doba na to, abyste nic nejedli. Ale je to krátká doba na to, abyste vydrželi na gelech. Vyzkoušených gelech! Během závodu Silva Nortica je to jednodušší, vezmete si nabídnutý gel a každou půl hodinu jej kus sníte. Nic dalšího nepotřebujete. Žádné kšiltovky, houbičky s vodou a podobnou sportovní bižutérii.
Ještě nejsem na ultra připravený/á
Tak to samozřejmě nebudete nikdy. Nestane se, že se ráno probudíte a řeknete si „dnes se cítím tak akorát na ultra“. Na ultra se prostě dopředu přihlásíte a ve správný den přijdete na start a vyběhnete, ať se děje, co se děje. Když začnu zkoumat, jak jsem na tom, většinou zjistím, že jsem na tom dnes nejhůře, co jsem kdy byl. Něco mne bolí a vlastně to vůbec nemá cenu. Když těmito záležitostmi neztrácím čas a vyběhnu, samo to zmizí a závod si užiji.
Abych uběhl/a ultra, musel/a bych běhat mnohem víc
Nemusel. Jestli pravidelně běháte a uběhnete maraton, uběhnete i ultra. Jen proto, že jsem se přihlásil na ultra, nemusím běhat desítky kilometrů v kuse. Před prvním ultra (tehdy 85 km) jsem běhal 10 km denně a párkrát 30 km, víc ne.
Musel/a bych omezit ostatní aktivity
Jestli chcete být profesionálním běžcem (a těch v Česku moc není), omezte ostatní aktivity a soustřeďte se na běh. Jestli běháte pro zábavu, naopak vytáhněte kolo ze sklepa, promažte inliny a kupte si lezečky. Jenom běhat je trochu nuda.
Mýty jsme probrali a teď je každá rada drahá. Budu s nimi šetřit, zde jsou jen tři:
Rozhodně netrénujte
Představa, že bych půl roku trénoval, trápil se, připravoval se a pak všechno vložil do jednoho závodu, moc lákavá není. Co když závod nevyjde? Vyčítat si to? Začít nanovo?
Lepší je prostě každý den něco zábavného dělat. Jako si každý den čistím zuby a není to nepříjemné, stejně tak jdu každý den alespoň na hodinu ven. A je jedno, co tam dělám. Jestli běžím, jedu na kole, lezu nebo vesluji. Když se mi podaří nejít ven vůbec, navodím si stejný nepříjemný pocit, jako kdybych si nevyčistil zuby. A když se mi to podaří dva dny po sobě, navodím si pocit, jako bych se vůbec nemyl. Třetí den určitě neodoláte a ven půjdete radši hned ráno. A máte tréninkový plán sestavený.
Stejně tak tepová frekvence, VO2, laktát a podobné záležitosti ještě nikomu oblibu v ultra nepřinesly. Měřením výkonu si běh neoblíbím. Ani analýzou běhu se mi vytrvalost nezvýší. Zato zajímavý běh v přírodě mne na další běh určitě naláká!
Ověřte si vytrvalost
Předpokládejme, že běhat umíte. Proč byste také neuměli? A s běžeckou technikou toho zas tolik nenaděláte. Ale co vytrvalost – vydržíte běžet celé několikahodinové ultra?
Je dobré ji na něčem vyzkoušet. Jedna z možností, jak si ověřit, zda ultra uběhnete, je zkusit jej uběhnout. Není to úplně nejchytřejší rada, ale možná na ni nakonec stejně dojde. Lepší možností je zkusit něco jiného, co trvá podobně dlouho, ale tolik se při tom neběží. Například středně dlouhý triatlon, 24h mtb závod nebo survival. Triatlon zahrnuje běh, takže se nejvíce podobá ultra. 24 hodin na horském kole je ideální pro test, po kolika hodinách outdoorovou aktivitu vzdáte. A survivaly mají nejvíc disciplín a jsou nejzábavnější. Přihlaste se na nějaký!
Kontrolujte hlavu
Vytrvalostní závody se běhají hlavou. Nevzdáte proto, že byste už nemohli, ale proto, že už nechcete. Ještě jsem neviděl, že by někdo běžel, vyčerpáním padl, zcepeněl, už se nezvedl a zdravotníci jej někam odnesli. Zato jsem několikrát viděl, jak někdo běží, zastaví se, rozhodne se, že už nemůže a s úlevou vesele odejde domů. Viděl jsem tak i sebe.
Nedávno jsem měl během závodu problém s prstem na noze a přehnal jsem to s ibuprofeny. Když jsem měl pocit, že se už bolesti nohy a břicha nedají vydržet a že nemá smysl se trápit dalších několik hodin, prostě jsem to zabalil. Byla to úleva, ale jen pár minut. Pak se ukázalo, že ty problémy zázračně nezmizely, já sedím v cíli a čekám několik hodin na ostatní, než závod dokončí. Kdybych to nevzdal, byl bych sice nevyhrál, zažil bych nepohodlí, ale možná by to byl venku v lese lepší zážitek než trčet hodiny v hospodě v cíli.
Problém s hlavou je to nejhorší, co se vám může stát. Tomu se určitě vyhněte. To jediné snad trénujte!
Seriál předního českého ultravytrvalce Jakuba Řídela vzniká ve spolupráci se závodem Silva Nortica Run
Komentáře (Celkem 75)
Brno
Petr Kaňovský 17.05.2013 09:05:46
>> MartiNo, 17. 05. 2013 08:33:22
U maratonu také člověk ví, kolik km má ještě před sebou, a přesto mnohdy neodhadne své síly a nedopadne dobře. Už jsem četl dost příběhů z ultramaratonů a právě na základě nich mám před těmito vzdálenostmi velký respekt, přestože je jasné, že napoprvé bych to asi zkusil bez soutěžních ambicí. Dobře ale vím, že třeba stovka se soutěžními ambicemi by musela být poměrně svižná (aby pro mě mělo závodění na této vzdálensoti smysl, tak by tempo mělo být v budoucnu do 5:00/km s cílovým časem do 8:20:00), a tam bych samozřejmě problémy očekával. Každopádně jsem přesvědčen, že k přechodu na delší vzdálenost musím dozrát, a i pokud se k tomu neodhodlám nikdy, tak se nic nestane, neboť Dana bych beztak nikdy neporážel.
Brno
Petr Kaňovský 17.05.2013 09:12:28
>> marek27, 17. 05. 2013 09:09:58
Však už jsem ho minimálně 2× porazil v hodinovce.
Nelahozeves
filipoinzagi 17.05.2013 09:29:21
chci se zeptat jaké jsou další ultra (V ČR) kromě Silva závodu, se kterými máte zkušenosti a mohli doporučit ? Myslím spíše v terénu. díky
Brno
milan 17.05.2013 09:43:06
>> filipoinzagi, 17. 05. 2013 09:29:21
Z mojí vlastní zkušenosti K100, letos v polovině června, kratší ultra (+ – 65 km) jsou závody Horské výzvy, letos první víkend v červnu Šumava a v srpnu Krkonoše. Na přelomu 08/09 je Uhrova kruťárna B7, v říjnu orienťácká 5BV. Začátkem prosince je krásná, ale dlouhá (122 km ++) Olafova Pražská stovka. Dále jsou možná desítky malých kratších i dlouhých ultra po celé ČR. Prakticky každý víkend je něco. Nejvíce zkušeností má Olaf, chodící encyklopedie českého ultratrailu.
Brno
milan 17.05.2013 09:49:26
>> rudo, 17. 05. 2013 09:44:12
Moc pěkná akce, dobře organizačně zabezpečená už od prvního ročníku. Převýšení přes 1800 m, pěkné úseky po hřebenech.
Praha
mapo 17.05.2013 09:50:40
>> filipoinzagi, 17. 05. 2013 09:29:21 Jestli si chceš užít terén se vším všudy, tak hledej tady http://www.dalkovepochody.cz/, doporučuji akce CS-1000. Dobrý způsob otestovat svoje schopnosti, možnosti, nemusí to být triatlon, inlajny apod. jak píše Kuba v článku.
A jen tak obecně – je rozdíl mezi silničním/terénním ultra, okruhovým ultra atd., taky záleží na vzdálenostech – třeba 100 km je relativně krátká trať…kolik nocí nespíš, jak je terén těžký (sníh, náledí, bahno atd.). Je zde spousta faktorů. Ale jak píše Kuba, hlava je důležitá, ta to celé drží. Taky důvod, proč to člověk dělá, odhodlání…Výkon dělá energie, bez energie není nic, od toho se to odvíjí, takže doplňování energie při závodě, po závodě regenerace, odstupy mezi jednotlivými akcemi…dost to souvisí i s věkem a se schopností regenerace. Ta se dá do určité míry natrénovat, ale s přibývajícím věkem se snižuje. Když má člověk něco natrénováno, jedno jestli z běhu nebo jiných outdoorových aktivit, je to pro tělo vždycky snažší absolvovat těžší akci. Silva Nortica, Krakonošova 100…jsou dost asfaltové, takže bych se vůbec nebála a šla do toho…Aktuálně je možnost se přihlásit na Krakonošovu 100 do 31.5. za 400,– Kč. Jinak na facebooku máme skupinu https://www.facebook.com/groups/CS1000/ kde se celkem dost diskutuje o ultratrailech a dá se domluvit lecos, třeba společná doprava.
jans 17.05.2013 09:52:01
>> filipoinzagi, 17. 05. 2013 09:29:21
v ČR jich letos ještě pár bude, většina terénních stovek, které můžu osobně doporučit je tady http://cs-1000.webnode.sk/kalendar-akcii/
Pak se u nás ještě pořádají kratší závody jako je seriál Horské Výzvy, Hostýnská Osma anebo teď o víkendu v Praze bude ŠUTR.
Pokud bys byl ochotný cestovat i na Slovensko, tak můžeš jít skoro každých 14 dní někam, je toho fakt hodně.
Hodil jsem si to i google kalendáře tady http://goo.gl/QD92v
Praha 4
Dav 17.05.2013 09:53:13
„Žádné kšiltovky, houbičky s vodou a podobnou sportovní bižutérii.“
Pro někoho bižu), pro někoho životně důležitá věc, to je individuální, ale jinak souhlas, ultra je hlavně o hlavě.
Osobní zkušenost, k ultra přistupovat s naprosto čistou hlavou nezatíženou čímkoli negativním. Bez osobních ambic a představ jak soupeře zadupu do země. Všechno tohle se za tu dlouhou dobu může fatálním způsobem otočit proti mě. Žádná očekávání, žádné předpoklady, vše přijímám jak je. Mozek totiž občas dělá divné věci.
Stalo se mi při okruhovém ultra na Kladně, že jsem si v jednom kole při probíhání depem objednal kávu, těšil se na ni celé kolo a těsně přede mnou ji obsluha občerstvovačky dala omylem jinému běžci. Když najednou padlo cosi, k čemu jsem se upínal, chtělo se nadávat, cosi rozbít, vylít si zlost na obsluze, napadnout běžce, který si kávu právě vychutnával. Zhroutil se mi svět a chtělo se vzdát i celý závod jako reakci na tu ohromnou nespravedlnost. Přitom blbý kafe! Ale za čtrnáct hodin běhu v souvislém dešti se mi nějak pošvihaly priority. Stačilo ale jen ujít další kolo, na běh jsem tu chvíli opravdu neměl:-), a vše se srovnalo a já zjistil, že to kafe vlastně ani nepotřebuji.
sam 17.05.2013 10:04:40
>> kanovsky, 17. 05. 2013 09:05:46
Jak tak čtu komentáře, tak je vidět, že se zde opravdu směšují dvě docela různé discipliny. Ultra a ultratrail. Pod ultra si já představuji běhy na ultra vzdálenosti na silnici, nebo slušných površích a řekněme i s ne velkým výškovým převýšením. Ultratrail pak je v mé mysli běh, kde se ona ultra vzdálenost překonává převážně v terénu, po ne kvalitních cestách, kamení a podobně a ještě mnohdy s poměrně velkým převýšením. Takové závody se i běhají nebo spíše překonávají úplně jiným tempem a 5min/km na těch opravdu těžkých závodech nedociluje často ani světová špička. Jakub byl samozřejmě omezen nějakým rozumným rzsahem článku a protože vznikl ve spolupráci s pořadateli Silvy, byl zde i tento závod zmiňován. Ten však opravdu patří spíš k těm rychlejším a technicky snadným. Od toho se také odvíjí i poznámky ke stravě a dalšímu. Jak zmínil myslím i Olaf, je rozdíl když má stovka jako Silva limit 14,5 hodiny nebo prakticky stejně dlouhý Zugspitz Ultratrail 25,5 hodiny. Tam samozřejmě jde o jinou rychlost, v těch kopcích se i využívají trochu jiné svalové partie, nevěřím pak, že někdo takové závody by absolvoval na gely. Jakubovi patří dík za ten článek a především za to, že bortí určité démonizování ultra závodů. Z vlastní zkušenosti, kdy sám sebe opravdu nepovažuji za žádného „běžce“, vím, že právě ty těžké horské ultra, kde kromě špičky toho ostatní zase až tak moc nenaběhají, se dají úspěšně absolvovat i bez extrémních tréninkových dávek. K tomu, že je na tyto závody nutná hlava bych ještě doplnil, že neméně důležitý je i žaludek. :)
šagy 17.05.2013 10:06:03
>> Dav, 17. 05. 2013 09:53:13
díky za konkrétní krásný příspěvek. Ono skutečně je člověk emočně vykolejený – nejspíš nějaký hormonálně – minerální procesy či co. Hlava opravdu je důležité – nohy prostě bolí – nic víc, nic míň
Nelahozeves
filipoinzagi 17.05.2013 10:06:51
>> jans, 17. 05. 2013 09:52:01 díky moc, kouknu na to.
Nelahozeves
filipoinzagi 17.05.2013 10:12:25
>> mapo, 17. 05. 2013 09:50:40 taky díky, dám něco na závěr letní sezóny
Brno
Petr Kaňovský 17.05.2013 10:26:20
>> sam, 17. 05. 2013 10:04:40
Same, děkuji moc za tento příspěvek, už je to pro mě srozumitelnější. Každopádně, ultratraily běhat nebudu asi nikdy (nemám žádný vztah ani ke krátkým krosům), ale ultra závody po rovině možná ano, tam však skutečně asi platí trochu jiná pravidla, než zmiňoval Jakub.
Nelahozeves
filipoinzagi 17.05.2013 10:27:12
díky všem za rychlou reakci Určitě něco vyberu
Praha 4
Dav 17.05.2013 10:27:59
>> sam, 17. 05. 2013 10:04:40
..jasně, neběhaj nohy, běhá břicho:-) Jsem typ, který bez jídla dlouho nevydrží. Nohy mi odejít můžou, ale pro mě osobně, jak se vzbouří žaludek, tak konečná.
mskolak 17.05.2013 10:32:40
>> kanovsky, 16. 05. 2013 21:01:25
Já po Tobě humorně, Ty po mě na vážno…
Tak tedy vážně: Skoro jsem z Tvého příspěvku tak nějak pochopil, že pokud se Ti snažím říci a vysvětlit, svůj nesouhlasný názor na to, proč nechceš zaběhnout ultra, tak se Tě vlastně snažím přesvědčit o tom, že by jsi měl běháním zničit zdraví.
NE Petře. O tomhle tématu jsme už vedli podobnou debatu. Rád bych Ti vysvětlil svůj postoj:
Tvůj názor je, že riziko zranění, či případné další negativní dopady při ultra je pro Tebe příliš veliké.
Můj laický názor je, že riziko zranění, či případné další negativní dopady při ultra je pro Tebe minimální.
Nijak to nemění můj názor (pozitivní) na Tvůj životní styl, tréninkové metody či běh všehomíra. Taky bych nerad, aby jsi to bral jako nějaký nátlak.
Nejde o nic více a nic méně, než nesouhlas s tímto jedním jediným názorem.
Dovolím si uzavřít svůj příspěvek svým pohledem na běh, který vztahuji např. i na debaty pata/špička či velké/malé závody a vztáhnu ho tedy i k debatě krátké/dlouhé tratě: Běhej tak, jak Tě to baví a jak Tě to vnitřně uspokojuje.
Brno
Petr Kaňovský 17.05.2013 11:14:52
>> mskolak, 17. 05. 2013 10:32:40
Martine, děkuji moc, rozumím. Samozřejmě se budu řídit tím, co píšeš v poslední větě, o tom není pochyb.
Zároveň, pokud si zpětně uvědomím okolnosti, za kterých jsem běžel první maratony, tak jsem byl blázen, ale tehdy jsem se nebál to zkusit (i když jsem ten závod běžel „potají“, abych dopředu nezneklidňoval úzkostlivé příbuzné apod.). Přitom to bylo asi tak, že kdybych neběžel ty první maratony, tak bych neběhal maratony doteď. Ani nevím, kde jsem tehdy vzal víru, že nejenomže maraton zaběhnu, ale budu schopný okamžitě po něm zcela normálně fungovat, což opravdu bylo, snad i proto, jak výrazně pod své možnosti jsem tenkrát běžel.
sam 17.05.2013 11:33:57
>> wagi, 17. 05. 2013 11:12:36 Jasně, já nemám nic proti ani jednomu směru. Ostatně vše je věcí subjektivních preferencí. Pokud bych třeba mluvil za sebe, tak mě nejvíce nyní lákají dlouhé „běhy“ v horách s velkými převýšeními. Ale když je to spojeno s neobvyklou atmosférou nebo jinak neobvyklým zážitkem, je pro mě krásný i silniční ultra, jako jsem zažil v 2010 na Comrades. Co mě naopak vůbec neláká a po jediné zkušenosti asi mohu říci, že opravdu nikdy víc, jsou okruhové závody na 12, 24, a více hodin. A vidíš, jsou běžci, kteří preferují právě takový typ závodů a do hor nebo terénu by je člověk nedostal. Zářným příkladem je skvělá Míša Dimitriadu.
mskolak 17.05.2013 12:23:27
>> kanovsky, 17. 05. 2013 11:14:52
Možná by jsi to stejné zjistil i u ultra (víc km, víz zábavy ;)… A nebo ne. Určitě ale nemá smysl něco takového zkoušet, když tomu vnitřně nevěříš, to je jasný recept na neúspěch.
Když jsi zmínil ten maraton „na tajnačku“, podobně jsem běžel své první ultra (už jsem tu někde o tom psal, tak sry za duplikaci). Zásadně jsem o tom mluvil jako o „akci“, abych nemusel lhát. Když jsem se pak po doběhnutí přiznal kilometráž (tedy že nešlo o maraton, jak žena předpokládala, ale o dvojnásobek), moje žena zareagovala pro ni typickým způsobem, (tady vidíte, proč ji tak miluji): „Jsi blázen… Ale když teď vím, kolik vydržíš, aspoň vím, o kolik víc Ti můžu naložit na zahrádce.“
Brno
Petr Kaňovský 17.05.2013 12:53:26
>> mskolak, 17. 05. 2013 12:23:27
Pěkný příběh, díky.
Ultra závod bych jako první dal asi něco na okruhu, abych měl možnost běžet tolik, kolik budu chtít. Bylo by mi dost jedno, zda by to bylo v rámci 100 km či třeba 6/12h, protože v pořadí nutně být nemusím. Ještě to rozmyslím a někdy něco zkusím.
Čelákovice
Láďa S. 17.05.2013 13:02:31
>> kanovsky, 17. 05. 2013 12:53:26
na ŠUTRU si také můžeš vybrat, kolik okruhů poběžíš jeden má 18 km
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.