„Jednou ze zásad je nepřejídat se velkým množstvím živočišné stravy, která zatěžuje játra, překyseluje krev a snižuje výkonnost organismu. Všeobecně těžce stravitelné nasycené tuky potřebují mnoho energie na metabolizování, což se následně projeví únavou a alergickými příznaky v období přemíry venkovního pylu,“ upozorňuje výživová specialistka Iva Bahníková.

Mezi silné alergeny patří hlavně bílý cukr a ovoce, takže veškeré džusy, doslazované limonády, energetické drinky, které jsou uměle doslazované i slazené glukózou.

Také je nutné šetřit játra, která jsou zásobárnou energie a mají přímý vliv na šlachy, svaly, klouby a ovlivňují výkonnost a imunitu. Nebezpečí přitom číhá i v doplňcích stravy podporujících sportovní výkon.

„Jak to všechno mají játra vydržet? Zatěžuje je živočišná a umělá strava plná chemie, kterou dnes lidé konzumují. K tomu na organismus útočí venkovní pyl! Proto alergií často trpí nejen konzumenti života, ale i sportovci, kteří užívají povzbuzující doplňky,“ říká Bahníková.

Lidé v dnešní době při potížích sahají spíš po pilulce, přitom by mnohdy pomohlo jednoduše změnit obsah stravy na talíři. Alergik by měl přijímat spíš menší dávky živočišné či rostlinné bílkoviny. Výborné je například uzené nebo marinované tofu či tempeh (zdroj vitamínu B12). Co se týče luštěnin, doporučuje se konzumovat je jednorázově v maximálním množství tří lžic. Volit bychom měli ty minimálně tučné, jinak riskujeme, že zatížíme játra i celý zažívací trakt. Obsahují totiž velké množství toxinu, který je zdrojem aminokyselin stejně jako živočišné maso.

Jako přílohu se alergikům doporučuje podávat jáhly, rýži (i celozrnnou), kus-kus, bulgur nebo kukuřičnou polentu. Ovoce se dá konzumovat jen v malém množství. Pokud chce alergik přece jen po ovoci sáhnout, mělo by být pečené (například banán, který je takto mnohem sladší a bezpečnější).

Mnohé alternativní směry hovoří také o negativním vlivu mléčných výrobků na činnost imunitního systému – tedy i o možnosti rozvoje alergií na pyl, roztoče. Obecně se doporučuje tepelná úprava „rizikových“ potravin, při které dojde k částečné degradaci alergenních přísad.

Výživový specialista Vlastimil Chadim upozorňuje, že „zkříženými“ alergiemi pyl-potravina může trpět až 50% pylových alergiků. „Jedinci alergičtí na inhalační alergeny trpí dva až třikrát častěji na potravinové alergie než zbývající populace. Některé pylové a potravinové alergeny mají podobnou strukturu a imunitní systém na ně reaguje tvorbou protilátek – alergickou reakcí,“ vysvětluje.

Vždy je přitom třeba vycházet ze situace konkrétního člověka, pro každého platí specifické kombinace. „Například je-li někdo alergický na pyl břízy, měl by si dávat pozor na jablka, broskve, kiwi, mandle, lískové a vlašské ořechy. Je-li alergický na pyl trav, zkřížená alergie je pozorována u rajčat, mouky a pečiva vyrobeného z pšenice a žita,“ uvádí příklady.

V pylové sezóně se při zkřížených alergiích potíže zhoršují. Například v době květu břízy alergik nemůže jíst jablka. Ovšem v době mimo květu bříz mu jablka žádné potíže nezpůsobují.

TABULKA PRAVDĚPODOBNÝCH ZKŘÍŽENÍ ALERGIÍ