>> muflon, 09. 11. 2011 13:51:27

Který běžec zemřel u Thermopyl?

>> Esteban, 09. 11. 2011 15:31:56

No jenže B7 není maraton. Tam jsem strávil 20,5 hodiny. A rozbila mne hlavně doba, kdy jsem šel. Jakmile jsem se rozběhl, přestal jsem mít bolavé a těžké nohy, což jsem při chůzi měl.

Za tenhle rok jsem do B7 naběhal cca 1000 km. To je zhruba za 8 měsíců. Čili přibližný průměr je 6 km denně (125 km na měsíc a tudíž 6 km denně). V obvyklém dni obvykle ujdu min 2 km (cesta do obchodu a cesta na fakultu). Jenže paradoxně obvyklých dní je velmi málo. Když jedu třeba z Brna do Žďáru, ujdu 2,5 km na jedno nádraží a 3 km z druhého nádraží. Nebo když jdu v Brně do města (MHD nepoužívám skoro), tak to dělá taky spoustu km. No a pak jsem mezi tím měl asi 6 dní, kdy jsem byl na nohách od rána do večera (různé cestování a v tom chození po městech, památkách), nebo 2 týdny ve Finsku, kdy jsem denně ušel víc jak 8 km. Takže to na km vidím fifty fifty.

Pokud bych to převedl na čas, tak jsem naběhal cca 114 hodin. To je ani ne půl hodina běhu denně. Chůzí strávím denně min mezi 30 a 40 minutama (strašně se loudám). S tím, že když je to celý den, skáčou hodiny vůči běhu o dost. Ono myslím jen při těch pár dnech vyplněných jenom chůzí a Finsku se dostanu skoro na těch 114 odběhaných ho­din.

Čili mi to pořád vychází tak, že na chůzi bych měl být adaptovaný mnohem lépe, ale běh mi vychází prostě líp. A to se do toho ještě musí započítat čas, který pak můžu věnovat regeneraci a odpočinku. Pokud bychom do toho zařadili výrazně omezené zdroje, které nejsou závislé na čase, který se získávání zdrojů věnuje, tak to bude nejspíš vycházet jinak. Ale pořád je tu pak otázka toho Google přepočtu, který může být stejně tak přesný, jako 100% vycucaný z prstu :).

>> SlavoK, 09. 11. 2011 16:07:44

Slavo musím ťa sklamať ale vojak bežec menom Pheidiphides je vymyslená postava, ktorá bolo do Gréckych dejín a literatúry zavedená určitým spisovateľom v určitom storočí (detaily nepamätám) a nebola to založené na skutočnosti, to že dobehol a zomrel to je čistý dramatický výmysel ala hollywood.

z historie je podložený len beh z Atén do Sparty a nazad, teda dobré ultra ale žiadny maraton a Sparthathlon je len polovica na čo Kouros poukazoval stále a je známi jeho protest beh. Kouros študuje grécku historiu so špeciálnym zameraním na beh a kedže ovláda svoj rodný jazyk a venuje tomu celý život tak verím tomu čo mi o tom porozprával.

>> Luckyboy, 09. 11. 2011 22:05:23

Zapomněl jsi do toho ovšem započítat rychlost. Předpokládám, že ty naběhané hodiny jsou v tempu rychlejším než jsi měl na B7. A z toho, že se strašně loudáš, zas usuzuji, že jsi šel na B7 určitě rychleji, než chodíš normálně.

>> datlos, 09. 11. 2011 21:48:06

pokud sis nevšiml uznal jsem pár příspěvků před tvým svoji chybu…což žel každý nedokáže… Takže nejdřív čti i dál…

>> rudo, 09. 11. 2011 22:10:48

Ano, smrt maratonského běžce byl marketingový tah pro první olympiádu – smyšlený příběh, ale zaujal spoustu lidí, kteří začali běhat. 

>> mulisak, 09. 11. 2011 01:16:50

hlavně závodní chůze oddělává kyčle, na rozdíl od přirozené svižné chůze (i kdyby na velké vzdálenosti…)

římské legie ani indiáni a afričané, by závodní chůzí příliš dlouho nevydrželi „chodit“…

K ÚVAZE pro všechny:

Jak to bylo dřív při „vývoji“ člověka mne až zas tolik filosoficky netankuje, jako to jak je to teď:

• jestliže je v naší civilizaci všude tolik asfaltu pro chůzi většiny lidí, a i běžci jej využívají jako tréninkovou přípravu na závody, tak je podle mne jasně chůze DNES tělu „přirozenější“ (rozuměj bezpečnější), než běh…(vyvrknout kotník či přihodit se nějaké zranění lze sice i při chůzi, ale pokud člověk není pecivál a chodí jak k tomu byl přírodou naprogramován – tedy minimálně podle mne aspoň 3× týdně půl hodiny svižnou chůzí, lépe denně…, tak jsem názoru že se mu nemůže vážnější zranění ani přihodit, neboť tak jsme prostě zkonstruováni – s ochrannými reflexy a konstrukcí ZDRAVÉHO chodidla,svalů a kloubů.(…pokud se podle toho ovšem chováme a nebráníme tomu špatnou obuví a svým přístupem k pohybu a životu (což v dnešní civilizaci vůbec není samozřejmost).

Samozřejmě že každý rozumný střídá terény a povrchy, ale asfalt je prostě asfalt, a přesto ani celoživotní CHŮZÍ po asfaltu se na rozdíl od BĚHU nedají očekávat po letech nějaké dlouhodobé zdr.následky…

(jistě – bosoběžci a běžci s minimalistickou obuví a stylem (třeba chi running), mohou podle mne velmi omezit zranění a možná se i vyhnout zdr.následkům po mnoha letech (POKUD NEBĚHAJÍ JEN NA ASFALTU), ale to už vyžaduje na rozdíl od svižné chůze delší čas k osvojení si nějakého vlastního „neškodného“ běžeckého stylu…, takže svižná chůze by opět měla být u většiny lidí tou věcí první volby…nebo (pro zapřisáhlé běžce – mezi něž se do jisté míry trochu počítám i já) by svižná chůze měla být podle mne alespoň nepostradatelným doplňkem běhání…viz jiné vlákno: http://www.behej.com/…obni-rekordy (to vlákno je však nyní prakticky mrtvé, takže kdo by chtěl diskutovat tak v sekci zdraví ZDE: http://www.behej.com/…e-prevence/1

>> Luckyboy, 09. 11. 2011 22:05:23

Asi sa nerozumieme.

Co tvrdim: Aj ked si celkovo prechodil viac nez nabehal, Tvoj „chodecky trening“ Ta nemal sancu adekvatne pripravit na take ultra. To je akoby si sa chcel pripravit na maraton behavanim max 3km behov. Hoc by si aj behaval double kazdy den, stale by Ta to na maraton adekvatne nepripravilo.

Necudo ze si mal potom tazke a bolave nohy (ale: da sa nemat tazke a bolave nohy pri takej vzdialenosti?!). A ked si sa rozbehol a preslo to: nuz, zapojil si trosku ine svaly a nechal si oddychnut tie chodecke, a aj zataz/prekrvenie sa zmenili a odbremenili pretazene casti … ak by si vsak bezal 2/3/4h v kuse, tak by Ti zase prechod do chodze dobre padol.

Jednoducho, ten rozdiel medzi bezeckym treningom a pouzitim behu v preteku bol omnoho mensi nez medzi chodeckym „treningom“ a pouzitim chodze v preteku.

Alebo este inac: Na chodzu si bol dobre adaptovany, konkretne na kratku chodzu po meste, nie na dlhokansku chodzu po horach.

Ak by si bol predtym na 3–4 tyzdnovom treku (ha!, kto ma tolko casu!) kde by si skoro kazdy den presiel 25–40km po horach, tak by si z tej chodze nebol taky dolamany…

Re: google vypocty vycucane z prsta: google mi nasiel celu kopu aj doveryhodne vyzerajucich referencii potvrdzujucich moje tvrdenie (o co si ziadal). Mne to staci.

Len by som este zopakoval svoj nazor: Nazov tejto temy zbytocne vytvara konflikt tam kde ziaden nie je. Aj chodza aj beh su pre cloveka absolutne prirodzene a neda sa hovorit o tom co je zakladnejsie.

Kazdy z tychto sposobov ma svoje miesto: chodza pre energeticky usporny presun v kazdom terene, aj s nakladom; beh pre rychlejsi presun nalahko v priaznivom terene. Nepochybujem o tom ze praludia pravidelne pouzivali oba mody.

Dnesny (hlavne zapadny) clovek je prilis zdegenerovany a pre velku cast populacie je beh prilis namahavy. Chodza este nie (ako dlho?!). Nevraviac o tom ze moderny sposob zivota prakticky znemoznuje beh ako sposob presunu (ale su aj vynimky – Kanovky!) a vytlaca ho do pozicie cisteho sportu/rekreacie.

>> Esteban, 10. 11. 2011 00:10:45

přesně tak to chápu i já…proto by se měly oba tyto způsoby pohybu (svižná chůze a běh) vzájemně CÍLENĚ doplňovat (splnit si to své stanovené penzum (cíl) a vědomě na to dlouhodobě dbát (třebas i zvyšovat vzdálenosti, ale nehroutit se když námi stanovený optimální cíl nějaký ten týden nevyjde…) 

>> SlavoK, 07. 11. 2011 16:08:03

„Neviem o tom ze by sa k Zelezneho a Spotakovej rekordu teraz co i len priblizovali nejaky domorody australcania.“ (psal jsi tam samozřejmě také o běhu (chůzi) na dlouhé vzdálenosti v porovnání s domorodci…)

Ono je to taky dost otázka nastavení životních hodnot (chcete-li tak motivace k tomu či onomu)…

Předpokládám že třeba domorodci nemají tak velkou potřebu překračovat to na co je lidské tělo stavěné, a podřídit většinu dne (dní, měsíců a roků neřku-li i života…!) JEN zaměření se na sportovní výkon (ať už hod oštěpem či běh), když olympijská medaile není k jídlu a nemá pro ně ani spirituální hodnotu…).

Kořist dokážou ulovit elegantněji než takovouto (pro ně) nesmyslnou dřinou (za jakou by nejspíš považovali sportovní řízené tréninky), pro „nic“ (na druhé straně námahy, není pro ně adekvátní motivační položka)…zato si ale uvědomují na rozdíl od nás VÍCE svou ZÁVISLOST na přírodě, vesmírném řádu, na společenstvu (chcete-li tlupě), která si navzájem pomáhá místo aby egoisticky prosazoval každý sám sebe na úkor druhého (to by dlouho nepřežil v divočině…). Doporučuju knihu „Poselství odprotinožců“, pokud jste ji už někdo nečetl…

Hlavně to neber SlavoK osobně, píšu obecně a týká se to každého v naší západní civilizaci, včetně mne…

už 20 rokov stretávam denne austrálskych domorodcov, videl som o nich veľa filmov doko aj inych a čítal veľa článkov kníh a úvah od rôznych špecialistov.. nemyslím že ich štúdium vnesie niečo do debaty o tom beh či chôdza.

ak to niekoho zaujíma, tak austrálsky domorodci sú takmer jediná izolovaná kultúra kde ľudia nemali dodatočne rozšírený počet chromozomov z 22 na 23 (ak si presne pamäatám čísla) viem že takmer všetci sme dostali o 1 chromozom navyše v určitom časovom okamihu ale oni nie.

>> rudo, 09. 11. 2011 22:10:48

No ak sa nemylim tak prave ten Pheidipides mal bezat do Sparty a naspet. Povest o behu z Maratonu sa vraj objavila az o 500rokov neskor po tejto bitke. (Je mozne ze historik o 500rokov neskor nedokazal uverit tomu ze niekto bezal do Sparty a spet, tak si to upravil na prenho realistickejsi pribeh.  )

>> muflon, 09. 11. 2011 22:37:50 Hmm, takže vlastně v tom celým dlouhým příspěvku píšeš, že když člověk bude chodit správně, tak může chodit celý život i po asfaltu a nic se mu nestane. A v posledním odstavci píšeš, že když člověk bude běhat správně, tak může běhat celý život i po asfaltu a nic se mu nestane. A pak ještě píšeš, že je těžší a náročnější správně běhat, než správně chodit, prostě samý novinky. 

>> rudo, 09. 11. 2011 22:10:48

Hérodotos, (nějak 500 let p.n.l.), skoro-současník oné slavné bitvy u Marathonu se o nějakém běžci vůbec nezmiňuje, natož aby ho konkrétně jmenoval…, a že sepsal, co se dalo:-),…první zmínka o něm snad až Plútarchos o více než 5 století později…, nicméně starověcí běžci/ poslové skutečně existovali a fiktivní Feidipidés může být takovým jejich společným symbolem…, znovuoživení téhle legendy se docela hodilo pořadatelům prvních novodobých olym. her.

>> Dav, 10. 11. 2011 10:21:19

znovuoživení téhle legendy se docela hodilo pořadatelům prvních novodobých olym. her.

a samozrejme, vlastníci OH, boli nadšení ked legenda je viac o vojne a viac o zomieraní za vlasť ako o športe.

Pokud si dobře pamatuju, tak ta pověst o běžci od Marathonu vznikla někdy pár set let po bitvě jak píše Slavo a někdy v 19 století ji oprášil a zpopularizoval George Byron ja píše Rudo. Každopádně tahle (nejspíš vymyšlená)legenda vyvolává ve všeobecném povědomí dojem, že absolvovat maraton a nezemřít při tom je výkon hodný antického hrdiny, čímž příliš nepřispívá k obrázku běhu jako zdravého sportu.

PS. Omluva Muflonovi, že jsem se ptal na již vysvětlené.

>> rudo, 10. 11. 2011 10:27:55

Sakra rudo, nekaž to!:-)

Nejdřív pošleme do kopru maratonskou legendu a pak i ideje a poslání novodobých OH.

>> Dav, 10. 11. 2011 10:21:19

Ahoj, vím, že tu často bývá dusněji díky citacím a povědomí toho, kdo co kde napsal. Sám píšeš o Feidippidovi toto: „Hérodotos, (nějak 500 let p.n.l.), skoro-současník oné slavné bitvy u Marathonu se o nějakém běžci vůbec nezmiňuje, natož aby ho konkrétně jmenoval…“

Ať už se na Hérodotovo pojetí historie, jinak velmi přesné, díváme jakkoli, půjdeme-li skutečnou četbou do jeho díla, v tomto případě do jeho „Historie“, 6. dílu „Ἐρατώ“, nalezneme ve 105. oddíle více méně jasně zobrazený příběh o Feidippidovi tak, jak ho rekonstruovala moderní textová kritika. Feidippidés je zmiňován několikráte jako hlavní postava daného, krásného příběhu: Začátek příběhu zní (Hdt. 6.105.1):

„καὶ πρῶτα μὲν ἐόντες ἔτι ἐν τῷ ἄστεϊ οἱ στρατηγοὶ ἀποπέμπουσι ἐς Σπάρτην κήρυκα Φειδιππίδην Ἀθηναῖον μὲν ἄνδρα, ἄλλως δὲ ἡμεροδρόμην τε καὶ τοῦτο μελετῶντα· τῷ δή…“ V anglickém překladu: „First of all, while they were still in the city, the generals sent off to Sparta a herald, namely Pheidippides an Athenian and for the rest a runner of long day-courses…“

Je to klasické a velmi krásné čtení o příběhu, o kterém je zde řeč. Určitě je možno ho doporučit k četbě v některé z národních řečí. Nechme tyhle nádherné příběhy v sobě znovu rozeznít…

>> Komsomolec, 10. 11. 2011 10:51:00

A jak teda podle Herodota? Zemřel, nebo ne?

>> Komsomolec, 10. 11. 2011 10:51:00

…asi jsem měl špatné (druhotné)zdroje, vidím, že budu muset až k praneni, díky!

>> datlos, 10. 11. 2011 11:01:36

Slavo, ty takový výtečný běžeč silné vůle a nohou a chtěl by jsi slyšet konec příběhu bez čtení? To přeci neděláme ani dětem, abychom jim před koncem prozrazovali, zda-li dobro zvítězí, nebo ne Tak snad jen: Lidé, čtěme!

to Dav: nic se neděje, ten příběh je sám o sobě daleko prostší, než se o něm traduje, ale i tak stojí za přečtení.

>> datlos, 10. 11. 2011 11:01:36

čo ja viem tak zomrel, ale nie z behu ani hned po behu, asi sa dočkal dôchodku toho vojenkého a nemusel zaň ani štrajkovať a ani sa mu naň nechcela skladať zradičbaba

v tých starých textoch sa vraj dá vyčítať všeličo napríklad aké rastliny vtedy rástli na trase jeho behu a z ktorých si odtrhával listy a žul ich a vraj mnohé z nich obsahovali látky ndes na zozname zakázaných dopingových prostriedkoch, takže Pheidipides bol predchodca mnohých iných oslavovaných hrdionov nikdy neprichytených, keby už vtedy gréci mali bicykle 

>> rudo, 10. 11. 2011 11:15:40

Něco více pro ty, kdo vládnou pouze češtinou:-):

Proč mlčíš Feidippide? Miloš Pospíšil naklad. Blok 1986 ..docela zajímavá beletrie

>> Komsomolec, 10. 11. 2011 11:11:10

Máš pravdu, hned mě napadlo, že bude lepší si to přečíst. Jen se musím ohradit proti tomu, že jsi mě (jistě omylem) označil za výtečného běžce .

>> datlos, 10. 11. 2011 15:05:03

Promiň, opravdu jsem si tě spletl se Slávou, ale i tak je můj kompliment na místě. Všechny dálkové distance odběhnuty a v čase záviděníhodném 

>> Dav, 10. 11. 2011 10:49:08

Však Pierre de Coubertin považoval sport především za dobrou vojenskou průpravu. Tvrdil, že kdyby Francouzi měli na školách tělovýchovný systém jako tehdy Angličané, nikdy by u Sedanu neprohráli.

Jednou z nejstarších olympijských disciplín (1912) je moderní pětiboj. To nebylo nic jiného než důstojnická průprava (běh, jízda na koni, plavání, střelba, šerm). Autor nápadu: Pierre de Coubertin.

Když se třeba podíváš na Berlín 1936 v dokumentech Leni Riefenstahlové, uvidíš, že ještě tehdy na olympiádě moderní pětibojaři závodili ve vojenských uniformách.

Tolik k té novodobé olympijské myšlence

>> Luboš Brabec, 10. 11. 2011 15:35:45

Jasně, však on měl prý ten moderní pětiboj představovat cestu vojenského posla, který, aby doručil zprávu musí absolvovat šermířský a střelecký souboj, překonat vodní překážku, pak pokračovat během a koňmo do cíle.
Vlastně taková militantnější verze Feidipída:-)

>> jans, 09. 11. 2011 22:24:11

Průměrná rychlost pohybu na B7 mi vychází někde mezi 4,6 až 5 km/h (pauzy). Celkový průměrná rychlost byla 4,5 km/h. Čili je to pomalejší o hodně než běh, ale rychlejší než moje normální chůze. A dané je to tím, že kusy jsme běželi, a kusy šli.

>> Esteban, 09. 11. 2011 23:55:51

Asi se neshodneme. Já to vidím prostě jinak a nejspíš nejsem schopný svůj pohled dostatečně vysvětlit. To se mi nestává poprvé :). Jen pohybový aparát byl druhý den naprosto v cajku. Myslel jsem problémy pohybového aparátu v průběhu. Jediné, co mne bolelo, tak byly stehenní svaly. A to bylo z běhu z kopce a nastoupaných výškových metrů.

>> Esteban, 10. 11. 2011 00:10:45

Na tomhle se zase shodneme :)