>> SlavoK, 08. 02. 2012 08:17:12 a možno by teba prekvapilo zloženie vzduchu v hale..a to je potom jedno ako dýchaš.. niečo málo o vzduchu viem.. v hale v ktorej hrávam..lebo tam je výborný povrch..a v zime nie je velmi iná možnosť..je konštrukcia zo železa..čiže Faradayova klietka..skús oprášiť základy fyziky a možno sa dočítaš niečo o anionoch..a ešte k ventilácii – ak vzduch preženieš cez prachový filter nabije sa kladne, t.j. ovzdušie je plné kationov, to sa deje aj pri klimatizovaných priestoroch..ve­decké práce o škodlivosti kationov a o dopad na fyz.procesy radsej ani nespomeniem dobre? Je to máličko zložitejšie ako len zamyslieť sa kyslík alebo nie?… ale ignorovať to? ked som sa sám rokmi presvedčil nebudem..takisto nie je moja ambícia ťa o niečom presviedčať..mna o tom presvedčila skúsenosť.. myslím že ten link vyššie o hyperbarickej komore používanej v mnohých kluboch NHL hovorí práve o nedostatku anionov v tomto procese.. a o nerozumnom používaní hyperbarickej komory..klasický američania..ked to funguje tak všetci a veľa!! :) Ja som v zime nútený trénovať v prostredí s takýmto vzduchom a snažím sa len eliminovať následky takéhoto tréningu..a zamýšľam sa..študujem..totiž baví ma to rovako ako pohyb..

>> franki3, 08. 02. 2012 09:21:50

Ze by zrovna pre mna boli vysledky vedeckych praci prazdne reci, by som nepovedal. Trosku si to prekrutil, ale mas pravdu, nejake odkazy na prace si dal. Ale co som v nich nasiel je to tom ze pri inhalcii kysliku v prestavkach medzi intevalovym zatazenim, alebo pocas zataze zvysuje vykon. To si myslim, ze nikto nespochybnoval. Otazka je, aky ma takyto trenink s kyslim prinost pre naslednu dlhodobu vykonnost. Proste a jednoducho. Je nejaky vyskum a vyuziva niekto v praxi napriklad trenink 8*1km s kratkou pauzou a vdychovanim kyslika pre zvysenie vykonnosti v zavode na 5km? Ak medzi tymi pracami nieco take bolo, tak ta poprosim o priamejsi odkaz, skutocne ma to zaujima.

Naozaj mi nic nehovori tvoje „idem sa rozbit“ tak dycham 2:3. Ale ci si schopny bezat zapriklad zavodne tempo a udychat to iba nosom a ci si skutocne takto rychlejsi, nez ked vdychujes aj ustami. Nepochybujem, ze mozes zavod odbehnut a dychat len nosom, ale dost pochybujem, ze by si to bezal rychlejsie, nez ked budes nadychovat aj ustami.

Ked sa pozries na biatlonistov, tak zjavne ustami dychaju, zeby zrovna Pavol Hurajt ustami nedychal? Snazil som sa ho chvilu najst na youtube, ale najst dost detailny zaber aby bolo vidiet ci dycha pri zavode ustami alebo nie by zabralo dost casu, v kazdom pripade jeho superi ustami dychaju.

Karate je trosku iny sport nez vytrvalostny beh, a obzvlast, ze Roman Volak robi zostavy, nie zapasy, tak mozno dycha len nosom. To sa iste tiez bude dat najst na youtube. Hladat futblistov zlatych moraviec nebudem, myslim, ze existuju kondicne lepsie pripravene kluby vo svete a vydychavanie sa ustami po sprinte je vcelku bezna prax.

Ten nadych do panvy je fakt vtipny, vies kde mas panvu a kde su pluca, ktore umoznuju vymenu kyslika a odpadnych plynov? To ze pomocou branice zatlacas vnutorne organy brucha nizsie, smerom k panve a tym davas plucam viac priestoru je druha vec. Ale vzduch do panvy nevhanas. Jedine ze nie sme ten isty zivocicny druh. ;)

>> franki3, 08. 02. 2012 09:21:50

Nadal (a taky Djokovic treba) pouzivaji myslim toto: http://www.ceskatelevize.cz/…kova-kapsle/ Tam se ale pise, ze pristroj „simuluje vysokohorske prostredi“, ale tam je naopak kysliku malo, tak nevim. V clanku tedy o obsahu kysliku nic nepisou, spise o zmenach tlaku. Bohuzel na strankach vyrobce nic o tom, jak tento pristroj funguje, nepisou, muzete si pouze zazadat, aby vam poslali dalsi info. Jestli tuto terapii pouziva Hurajt nebo slovensti fotbalisti, nevim, spis o tom pochybuju, spis se u nich bude jednat o klasicky kyslkovy stan, ktery funguje opacne, tedy dodava malo kysliku, aby se zvysil pocet cervenych krvinek – ako je to u vysokohorskeho treninku.

Úplný souhlas se Slavokom, chci něco konkrétnějšího než obecné tvrzení, že kyslík pomáhá při regeneraci a že vlastně pořádně neumím dýchat.

žiaľ Slavo nedisponujem výskumom pre Teba na mieru :))

niečo o vzťahu VO2max a aneerobneho prahu pri vytrvalostných športoch: http://www.fhv.umb.sk/app/user.php?… 29.práca: Anaerobic threshold and VO2max of elite athletes in dependence

na tej istej stránke sú aj iné výskumy: hypoxické prípravy, ktoré tiež fungujú len pri istých pravidlách..a u každého jednotlivca individuálne.. Slavo: ked som spomínal Hurajta, netuším ako dýcha ale viem že pri príprave používal balený ionizovaný kyslík..niekde na nete som videl aj fotky..A Volak funguje na kyslíku už dlho..robil dokonca reklamu na Oxyfit.. je jasné že karate je iné ako beh..behám len rekreačne..pre udržanie kondície..ale celý beh udýcham nosom..vždy..aj ked naučiť sa to trvá dlho..aspon mne..ked nestíham uberiem tempo..tak aby som stihal..kes si pridám tempo zrýchlim frekvenciu nádych/výdych 2:2.. ked chcem ráno dve hodiny podat výkon na kurte a behať ako srnka, večerných 8km mi k tomu nepridá..ale hodinka kyslíka pred s koncentrátora mi spoľahlivo rozloží laktát ktorý sa mi aj tak uloží vo svaloch.. a Zlaté Moravce som spomenul preto, lebo viem že sa kyslíku v klube venujú..ale určite si to nedali na web :))

a chlapci nič nie je konkrétnejšie ako skúsenosť.. sorry ale už musím aj pracovať.. :))

>> werther, 08. 02. 2012 10:41:40 cievy sa stiahnu tak pri nedostatku kyslíka – aj v simulácii v prístroji..pou­žívajú ich horolezci ale napr. aj potápači.. zvýši sa počet krviniek..ale paradoxne tento stav nastáva aj pri prebytku kyslíka v krvi – heperoxii.. organizmus má zázračné samoregulačné mechanizmy.. Podľa mňa rovnako dobre fungujú obidva..ak sa používajú s rozumom..

>> SlavoK, 08. 02. 2012 10:22:48 už len ohľadom nádychu do panvy ktorý ti príde taký vtipný : ale v podstate máš pravdu celý vtip je vtom nádychu…celý ten opis je myslený obrazne preboha..pocitovo ak smeruješ nádych do panvy tak nadýchneš maximálne množstvo vzduchu a teda aj kyslíka..ak pocitovo smeruješ ústami dych do pľúc tak nevyužívaš plnú kapacitu ani náhodou.. odporúčam odmerať obyčajnou spirometriou..

Kdysi dávno jsem na podobné téma psal na střední škole seminárku, je potěšitelné, jak jde ten pokrok nahoru, dnes už jsou z toho.doktorské vědecké práce. Závěr jsem měl ovšem opačný, tedy ve smyslu, že užití kyslíku je zdůvodnitelné pouze pro specifické skupiny nemocí nebo jako akutní zásah. Pravidelné neúměrné užívání kyslíku pro zdravého člověka může mít toxický charakter. Kyselým charakterem může dojít k zduření sliznic, pravidelným užíváním dochází k deformaci krvinek a ke snížení schopnosti vázat kyslík ( to je ta adaptace, jednoduše zpohodlní, proč by se taky namáhaly, kyslíku je dost) a v důsledku jejich menší účinnosti je logické zvýšení jejich počtu, ale nemají ten výkon. Nakonec se z jedince může vypěstovat alergik nebo astmatik, což je velice výhodné pro povolení terapeutické vyjímky, pak odladíš kyslík a terapeutická vyjímka ti zůstane. Ve spojení s glukosou má zase podobný účinek jako velice kvalitní diuretikum, takže zase doping zamaskuje. Ale jak už tady bylo psáno, sport dělají peníze a adaptace spočívá v tom, že to časem dělají všichni. Tedy skoro.

>> Desert, 08. 02. 2012 19:56:49 ak môžem doplniť: Pravidelné neúměrné užívání kyslíku pro zdravého člověka může mít toxický charakter – je to pravda iba z časti – toxické môže byť hocičo..záleží predsa na množstve.. prvé negatíva sa prejavujú po inhalacii 24hod vkuse 95%koncentrovaný kyslík v prietoku cca4.5l/min..-aplikácika maska alebo nosová kanyla. Adaptácia vzniká u ľudí s respiračnými problémami, chronická-obštrukčná choroba pľúc atd.. ktorí sú na kyslík odkázaní a sú napojení tak 12–14 hodín denne-takže skoro stále..pri doplnkovej inhalácii ktorá trvá 30–60minút nič z toho nehrozí dokonca ani deťom ani tehotným ženám..pri hyperbarickej komore to je ovela zlozitejsi problem..tam už to nie je také jednoduché pretože kyslík sa dostáva priamo do tkaniva..je tam dost rizík, aj kontraindikácií.. najväčší problém pri inhalácii je nedostatok záporných ionov /anionov/ preto vlastne klesá afinita kyslíka..a jednoducho z vacsieho množstva kyslíka vieme naviazať menej..paradox.. pri inhalácii sa odmeria parciálny tlak kyslíka jednoducho oxymeter mám celý čas na prste. Ak stúpne hodnota napr. z 97 na 99/to je maximum/ po desiatich minútach končím z inhaláciou zapnem ionizátor a idem spať :) a este prosím vysvetli toto:
Nakonec se z jedince může vypěstovat alergik nebo astmatik – podla mna úplny nezmysel..skús vysvetliť ako, lebo toto podla mna nepodložíš ničím…

vypestovat alergika – astmatika sa da jednoducho pomocou stravy a neverim ze by to slo len pomocou kysliku pri cistej spravnej strave. ale kedze nik v beznej populacii nema spravnu stravu tak staci hocaky dychaci podnet, kyslik studeny suchy prachovy pelovy atd vzduch na spustenie reakcie

>>franki3 Nebudu Tě přesvědčovat, je to zbytečné, je to tam napsané jako vyjímka, kdo to může používat, při nemoci máš jinou aciditu, a ten kyslík je jen příměsí. Velice jednoduché, cheláty ti vyklepou železo, které nepotřebují, protože nemusí vychytávat kyslík, ale dostanou ho přímo, a jelikož je kolem spousta jiných těžkých kovů tak se naváží, no a máš alergii. PS: Přesně tak ty těžké kovy jsou ve stravě.

>>franki3…To co máš asi na mysli jsou tzv. rumělkové pole, ale souvisí to s Čínskou dechovou gymnastikou, nebo Indickou jógou jako úplné dýchání. Z pohledu bojových sportů jako dýchání nosem je to dech draka, stimuluješ hypofýzu, hypotalamus, štítnou žlázu, příštítná tělíska, v plicích se vzduch vstřebává průchodem přímým i zpětným, působí více parasympaticky. Dýchání ústy je dechem tygra stimuluješ štítnou žlázu příštítná tělíska, vzduch se vstřebává průchodem přímým a rezonančním pnutím, více působí sympaticky. V obou případech působíš i na malý krevní oběh a stimuluješ i srdce, oba typy vzhledem k aktivitě bránice jsou považovány za úplné dýchání. Z pohledu aktivity částí klavikulární, kostální a brániční, nebo spíš parciálních tlaků jde o informaci pro nervosvalovou koordinaci a zpětně, i o aktivitu iontů. V tomto přirovnání můžeš dýchat jako jakékoliv zvíře, ale nejlépe je dýchat jako člověk. No a kdyby jsi si nevěděl s dýcháním a s běháním rady mrkni se na to, čemu se říká „Lung –om“ aneb Tibetští běžci.

>> Desert, 08. 02. 2012 22:39:21 veľmi to nesúvisí s témou, ale vysvetli prosím nasledovne tvoje tvrdenie citujem:..cheláty ti vyklepou železo, které nepotřebují, protože nemusí vychytávat kyslík, ale dostanou ho přímo, a jelikož je kolem spousta jiných těžkých kovů tak se naváží, no a máš alergii. ako cheláty vyklepou železo(predpokladam že tym mysliš hemoglobin), kedy sa stratí železo a prečo? kedy nemusia vychytavat kyslík? ako ho dostanú priamo? nerozumiem..prosím o vysvetlenie­..zaujíma ma to.. študujem túto problematiku a nestretol som sa s podobným názorom..množstvo odborníkov sa nevie zhodnúť v príčine alergickej reakcie (iba vieme že spúšťač može byť hocijaka látka) a ty to vieš povedať jednou vetou? wau! :)

podla mna to súvisí s hydratáciou..mne prax ukázala že alergia, astma, a ostatné dýchacie problémy a i. je len smäd..nič viac.. nič menej..málo čistej H20 v tele.. dehydratácia na bunkovej úrovni, skoro u všetkých detí (sladené vody, džúsy a minerálky), organizmus nemá vodu ale nutne ju potrebuje na metabolický proces..a kedze mu nie je dodaná..tak si ju berie z plúc..plocha asi 150m2..znižuje sa extremne kapacita pluc, vdychovaného vzduchu, a tým sa to začína..niektoré alveoly vyschnú a už nikdy sa neobnovia..telo trpí hypoxiou – nedostatkom kyslíka na bunkovej úrovni..u detí ktoré športujú a nemajú správny pitný režim t.j. čistú vodu..sa čoraz častejšie vyskytujú paradoxne tieto problémy aj ked majú pohybovú aktivitu každý den..chyba je u rodičov..začína to už u malého dieťata : čajík, džúsik, polievočka..a voda nikde..malé deti a starí ľudia necítia smäd.. pijú až ked je neskoro..a tekutiny, na ktoré potrebuje organizmus H20 aby ich zúžitkoval..napr. aj čaj.. ale na to niekedy nabudúce a možno aj niekde inde :) ZA ALERGIU MOŽE DEHYDRATACIA CIŽE SMäD!

Mohu se zeptat, jak výrazně se díky kyslíku zvýší výkonnost hobíků na vytrvaleckých tratích, řekněme 10 km, když hobík při trénování „bez kyslíku“ zaběhne 10 km za 40 minut? A po jak dlouhé době používání kyslíku se výkonnost zlepší a kolik to bude stát peněz?

>> rudo, 08. 02. 2012 22:03:23 SUHLASIM Rudo..človek v bežnej populácii má skutočne problém sa stravovať bezpečne t.j. bez chemických látok..keby ste vedeli ako je pestovaná paradajka predávaná v hypermarkete­..nikdy by ste si ju nekúpili..:( máš úplnú pravdu, že stačí hocijaký podnet, ale naše telo sa vie brániť,,a vždy sa brániť vedelo.. na nečistoty a polutanty ktoré vdychujeme a sú väčšie ako x mikrometrov máme hlien – inak ich nevieme z tela vylúčiť a telo vie že tam nepatria..ale ak hlien ostáva v dutinách..spôso­buje časté zápaly..a ochorenie sa stáva chronickým..to nám napr. znemožnuje behanie v zime..súvisí to s vodou ako som písal vyššie a s bunkovou hydratáciou..ak je správny pitný režim, dostatok anionov v prostredí kde sa nachádzame tak aj metabolizmus funguje správne a nemá prečo vzniknúť alergická reakcia..alergická reakcia je len obrana tela aby nám povedalo že niečo nie je v poriadku..každému alergikovi povie imunolog že to sa nedá vyliečiť iba liekmi – antihistaminikami – zmierniť príznaky..funguje to presne naopak.. sám mám syna alergika ktorý už neberie lieky cca 3 roky..histamín sa zvyšuje v tele práve preto, že telo nemá vodu.. čistú H2O..je to totiž mediátor vody v ńašom organizme..vôbec nie je nepriateľ č.1 ako prezentuje alopatická medicína.. ale moderná alopatická medicína sa velmi nezaujíma o príčiny..rieši iba symptomy..odstrá­nenie príznakov, predsa neznamená odstránenie príčiny..stačí sa iba trocha zamyslieť a každý príde na to prečo im to takto vyhovuje.. biznis.. pekný den

Připojil bych se k prosbě Petra Kaňovského, jak moc mi to zvýší výkonost. Trošku odbočím (ale ne moc). Na běžkách je dost podstatné mazání skluzným voskem. Při přechodu z nenamazání na LF-HF vosky to činilo na padesátce možná 30 minut. Cena jednoho namazání podle typu vosku mezi 5–30 Kč. Ptal jsem se hodně dobrého běžce, jak moc mě zrychlí 100% vosk „prášek“ (cena namazání cca 800 Kč). Řekl, že mě to zrychlí ještě tak o 10 minut. To už je pro mě naprosto nezajímavé za tu cenu. Mě osobně ten kyslík nezajímá, ale pro řadu běžců bude možná podstatné, zda za investici 200 Kč(nebo 10000 Kč) zrychlí o 10 sekund nebo o pět minut. To je jako na těch běžkách. Mě je jedno, zda doběhnu za 4:30 nebo 4:45. Ale pro Řezáče je jedna minuta rozdíl mezi bednou a desátým místem.

Mam jiny tip. Napriklad podle vyskumu zkusenych zavodniku se zjistilo, ze zaradit 6tydnu asi 2krat tydne plyometricke cviceni – teda ruzne druhy poskoku – zvysi vykonnost na 5km asi o 3%. (Uplne presne si to nepamatuji, spise jsem to podal trochu pesimisticteji) namena u 20minutove petky vic nez pul minuty. Z toho se da rozumne usuzovat ze u 40minutove desitky to udela 1minutu.

Je to uplne zdarma. Je to praxi i alespon nejakou vyzkumnou praci potvrzeno. Tak schvalne, kdo to zkusi?

>> franki3, 09. 02. 2012 09:08:21

Pokud si s tím neví rady vědci, je málo pravděpodobné jednoduché vysvětlení. Ale náznakem, ve vývoji živočichů podobné nebo stejné bílkovinné sloučeniny váží různé kovy, které s rozdílnou účinností jsou schopny vázat a přenášet kyslík, lehký kov ve vazbě ho naváže snadno, ale nestačí to k zásobení organismu, atd. Ale ať nelítáme od tématu, pokud někdo touží si dodávat kyslík, je to pouze jeho věc. Trénink ve vysokohorském prostředí je pro normálního člověka daleko vhodnější. Běžci kmene Nandi sice mají trochu lepší genetické dispozice, ale jejich priorita je podložena jedině tvrdým tréninkem srovnatelným s tréninkem typu Bootcamp kategorie Commando.

>> franki3, 09. 02. 2012 09:21:57

Ve třech letech mě kousla nějaká potvora, dlouho jsem věděl, co to je alergie, později díky tréninku alergie polevila. Zrovna, mi padl do rány zajímavý článek. http://www.novinky.cz/…ganismu.html

>> SlavoK, 09. 02. 2012 10:28:00

Slavo nie kazdy cita vsetky vlakna a je asi dost bezcov ktorych by zaujal test plyometrie ale ktory nebudu citat kyslik, odporucam ti zalozit nove vlakno s janym nazvom. Ja ked som pred par dnami spomenul podobne systemy posilnenie som bol zdrbany a ominuskovany, ale snad ty budes mat vacsi uspech. drzim palce

>> Desert, 09. 02. 2012 14:56:13 ..ten článok o prekyslení bol dost neobjektívny trochu pritiahnutý a jasne smerovaný..stále nájdeš v tejto téme dva tábory – alternatívcov a alopatov.. ale už aj alopatická medicína má výsledky výskumov ktoré dokazujú, že pri nedostatku kyslíka nefunguje napr. ani chemoterapia pri rakovine..dokonca na slovensku máme 2 vedcov, ktorých patent používa celý svet..a týka sa práve markerov nádorovej hypoxie pre diagnostiku rakoviny. ale to odbočujeme.. aby sme sa trochu držali témy : ph v organizme sa znižuje pri nedostatku kyslíka v tkanivách, naše bunky vedia fungovať aerobne ale aj anaerobne..pri dlhodobejšom dostatku O2 sa prudko zvyšuje kyslosť a bunka skúša fungovať inak- bez kyslíka – lebo nemá inú možnosť..kyslíkom sa totiž nevieme predzásobiť.. začína fungovať bez prítomnosti kyslíka, čiže anaerobne..až vtedy sa začína skutočný zdravotný problém.. AEROBNY metabolizmus..už z názvu je zrejmé čo je najpotrebnejšie pre ľudské telo..je to navacsia droga..ak neveríte skúsime malý test..vydýchnite.. zadržte dych..a čakajte kedy Vám to dojde..myslím, že minúta stačí..:))

>> naramek, 02. 02. 2012 12:41:56 Ovlivnění krátkodobého maximálního výkonu ve vyšší nadmořské výšce prostřednictvím inhalace koncentrovaného kyslíku JIŘÍ SUCHÝ Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu JIŘÍ NOVOTNÝ Centrum Hypoxico, Altitude training system, Praha PAVEL KORVAS Masarykova univerzita Brno, Fakulta sportovních studií

KLÍČOVÁ SLOVA: vyšší nadmořská výška, koncentrovaný kyslík, Wingate test, krátkodobý maximální výkon.

ÚVOD
Dýchání různých koncentrací kyslíku je používáno převážně jako léčebný prostředek při respiračních a oběhových potížích. Hyperoxie je nepostradatelnou součástí řešení akutních stavů nedostatku kyslíku v oblasti první pomoci. Začátkem devadesátých let minulého století se s různými vyššími koncentracemi kyslíku experimentuje ve vrcholovém sportu s cílem výšení krátkodobé výkonnosti, především u. Inhalace kyslíku, který má vyšší koncentraci než okolní vzduch, zvyšuje jeho nabídku pracujícím svalům a má vliv na pokles ventilačních požadavků a srdeční frekvence. Z těchto příčin je možné při hyperoxickém dýchání zvýšit intenzitu zatížení v porovnání s běžnými podmínkami. Hollmann a Hettinger (1990) uvádějí, že při dýchání 90% až 100% kyslíku při zátěži je možné jeho aktuální příjem zvýšit o přibližně 10%. Při aplikaci zvýšených koncentrací kyslíku nepozorovali hyperventilační symptomy a související respirační alkalózu. Matthys (1993) uvádí, že inhalace koncentrovaného kyslíku (60 až 90%), zvyšuje arteriální parciální tlak kyslíku. Zlepšení krátkodobého výkonu v nížině po inhalace koncentrovaného kyslíku jsme potvrdili v rámci pilotního výzkumu na skupině hokejistů (Suchý a kol., 2008). Někteří trenéři, především amerických národních týmů, připravujících se na OH ve Vancouveru uvádějí pravidelně využívání hyperoxie ve vyšší nadmořské výšce, ale studií zaměřených na ověření vlivu hyperoxie na výkon ve vyšší nadmořské výšce bylo oficiálně publikováno jen minimum (Suchý, 2009). Tyto skutečnosti nás vedly k rozhodnutí porovnat vliv inhalace koncentrovaného kyslíku/placeba na krátkodobý anaerobní výkon ve vyšší nadmořské výšce a nížině na skupině lyžařů (n=10). Jako zdroj koncentrovaného kyslíku jsme využili 99,5% kyslík – Oxyfit. Design šetření byl obdobný jako u výzkumu, který jsme již realizovali (Suchý a kol. 2008).

PROBLÉM Kladný vliv inhalace koncentrovaného kyslíku především na krátkodobý anaerobní výkon v nížině potvrzují například studie: Bannister, Cunningham (1954), Morris et al. (2000), Pupiš a kol. (2009), Snell et al. (1986), Suchý a kol. (2008), Takafumi, Yasukouchi, (1997), Tucker et al. (2007). Uvedení autoři uvádějí, že inhalace hyperoxické směsi příznivě ovlivňuje výkon bezprostředně následující inhalaci kyslíku trvající přibližně dvě až tři minuty. Studie Murphyho (1986) zlepšení výkonnosti u střednědobého a dlouhodobého zatížení nepotvrzuje. Také studie Robbinse et al. (1992) a Zamyji a Shephard (1985) nepotvrdily zlepšení krátkodobého submaximálního, nebo maximálního zatížení po inhalaci koncentrovaného kyslíku. Zvýšená saturace krve a tkání kyslíkem po inhalaci koncentrovaného kyslíku urychluje následné zotavení a návrat k výchozím hodnotám (Haseler et al., 1999; Nummela et al., 2002, Suchý a kol. 2008). Krátkodobá aplikace kyslíku má přechodný účinek, stejně jako zvýšená saturace tkání kyslíkem (Nummela et al., 2002). Podařilo nalézt jen jednu obdobou studii, která prokázala zlepšení maximální anaerobní kapacity po inhalaci Oxyfitu v nížině v rozsahu 3% až 6% (Gabrys, Smatljan-Gabrys, 1999; Smatljan-Gabrys, Gabrys, 2000). Námi použitý design, jsme s kladným výsledkem realizovali na skupině hokejistů v nížině. Prokázali jsme signifikantní zlepšení u druhého Wingate testu při inhalaci koncentrovaného kyslíku v nížině před jeho zahájením v porovnání s inhalací placeba (Suchý a kol., 2008). Porovnáním vlivu hyperoxie na výkon v nížině a vyšší nadmořské výšce se doposud nezabývala žádná studie v impaktovaných časopisech. K problematice hyperoxie a vyšší nadmořské výšky s cílem zvýšení sportovní výkonnosti nebo urychlení regeneračních procesů bylo zatím také v ostatní odborné literatuře publikováno minimum informací. Tři námi nalezené studie publikoval Wilber a kol. (např. 2001), který uvádí využití hyperoxie jako jeden z trendů tréninku ve vyšší nadmořské výšce. Hyperoxie by podle Wilbera (2001) měla být zařazována především v rámci intenzivně zaměřených tréninkových jednotek u sportovců trvale žijících ve vyšší nadmořské výšce. Wilber a kol. (2003, 2004) provedli randomizovanou, dvojitě slepou studii, v rámci které ověřovali na cyklistech (n=19) vliv inhalace různých koncentrací kyslíku (21% až 60%) na výkonnost a vybrané krevní parametry ve výšce 1 860 m n.m. Výzkum prokázal, že kontinuální inhalace kyslíku o koncentraci 60% v průběhu opakovaných intenzivních zatížení vede k vyšším hodnotám VO2max a zvýšení výkonnosti v porovnání s kontrolní skupinou, která inhalovala kyslík odpovídající nadmořské výšce 1 860 m n.m. Krevní rozbory prokázaly, že inhalace koncentrovaného kyslíku vedl ke zvýšené saturaci hemoglobinu v artériích. Naopak neprokázal zvýšenou tvorbu volných radikálů. V průběhu závodního období využívá hyperoxický trénink například národní tým USA v severské kombinaci (koncentrace kyslíku: 60% až 70%, doba trvání: 60 až 90 min.) s cílem urychlit regenerační procesy ve výšce před závody v nížině (Suchý, 2009). Olympijský výbor USA experimentuje v Coloradu Springs (1 860 m n.m.) s hyperoxií u plavců v pauze mezi jednotlivými úseky vysoké intenzity, ale výsledky zatím nepublikoval. Výsledek rešerše literatury potvrdil, že k problematice využití hyperoxie ve vyšší nadmořské bylo publikováno malé množství informací. Proto jsme se v rámci našeho výzkumu zaměřili na otázku, zda inhalace 99,5% koncentrovaného kyslíku příznivě ovlivňuje výkon v opakovaných krátkodobých zatíženích anaerobního charakteru. Oxyfit, který obsahuje plynný kyslík s koncentrací 99,5 %, vyrábí švýcarská společnost Newpharm SA. Dovozcem pro Českou republiku je firma Linde Gas a.s., která doporučuje využití přípravku zejména k rychlejšímu návratu ze zátěžových situací do normálního rytmu, resp. k rychlejší regeneraci (www.oxyfit.cz).

CÍLE, HYPOTÉZY Výzkum jsme zaměřili na zjištění vlivu inhalace koncentrovaného kyslíku na krátkodobý anaerobní výkon ve vyšší nadmořské výšce (Livigno – 1 835 m n.m.). Pro srovnání jsme stejné testování realizovali také v nížině (Jilemnice, 485 m n.m.). Zdrojem koncentrovaného kyslíku byl preparát Oxyfit. Placebo probandi inhalovali z lahví, které měly totožný vzhled jako láhve naplněné Oxyfitem. V souladu se vytyčenými cíli výzkumu jsme stanovili hypotézu: inhalace koncentrovaného kyslíku pozitivně ovlivní krátkodobý anaerobní výkon ve vyšší nadmořské výšce ve větší míře než v nížině.

METODIKA Stanové hypotézy jsme se rozhodli ověřit pomocí experimentálního modelu inhalace koncentrovaného kyslíku/placeba z láhví Oxyfit (koncentrace kyslíku 99,5%). Inhalace kyslíku/placeba mezi dvěma opakovanými anaerobními výkony probíhala v dávkování uváděném výrobcem na obalu. Rozhodli jsme se pro design dvojitého slepého experimentu, abychom zamezili „placebo“ efektu, pokud by byl inhalován jen Oxyfit. Testování jsme realizovali dvakrát ve vyšší nadmořské výšce (18. a 21. září 2009, Livigno – 1 835 m n.m.) i nížině (16. a 18. října 2010, Jilemnice – 485 m n.m.). Testování ve výšce se odehrálo 5 a 7 den po příjezdu do Livigna a sledovaní tedy ještě nebyli plně adaptováni na podmínky vyšší nadmořské výšky. Výzkum se uskutečnil na deseti dobrovolnících – lyžařích běžcích (členů Sportovního centra mládeže a studentů Sportovního gymnázia v Jilemnici). Všichni testování se pravidelně účastní závodů Českého poháru v běhu na lyžích, někteří jsou zařazeni v reprezentačních výběrech. V průběhu výzkumu všichni disponovali dobrým zdravotním stavem. V průběhu experimentu se sledování nacházeli v přípravném období a proto absolvovali tréninkové zatížení převážně v nízkých intenzitách zatížení v rozsahu 15 až 20 hodin za mikrocyklus. S nároky a technickými aspekty průběhu Wingate testu byli všichni testovaní seznámeni před prvním testem. Tělesný tuk byl zjišťován podle Pařízkové (1977). Tabulka 1 Charakteristika probandu proband % tuku hmotnost (kg) výška
(cm) věk objem plic (l) 1 8,4 62,6 175,0 15,8 4,8 2 7,0 71,5 180,0 16,2 5,9 3 9,1 84,0 183,0 18,0 5,7 4 17,2 57,2 165,0 17,7 3,7 5 7,5 64,7 175,5 16,7 5,1 6 0,0 47,5 170,0 22,3 3,8 7 9,5 69,2 176,0 17,6 4,8 8 7,9 63,1 178,0 15,5 4,3 9 13,6 62,5 176,0 17,9 4,1 10 12,7 74,0 172,0 28,0 5,1 průměr 9,3 65,6 175,1 18,6 4,7 směr. odchylka 4,4 9,4 4,8 3,6 0,7

Probandi absolvovali v Livignu a Jilemnici dvě na sobě nezávislá identická testování. Testování vždy zahrnovalo dva Wingate testy, mezi nimiž podle standardní metodiky, uváděné výrobcem na obalu, inhalovali v náhodném pořadí Oxyfit a placebo z lahví s naprosto totožným vzhledem obalu i speciální inhalační masky. Láhve s Oxyfitem obsahovaly 99,5 % kyslík. Láhve s placebem byly naplněny běžným vzduchem (nadmořská výška 650 m n.m.). V průběhu celého experimentu nebylo nikomu z výzkumného týmu známo, zda je inhalován Oxyfit, nebo placebo. V úvodu každého testování byli vždy všichni zúčastnění totožně poučeni o tom, jak správně inhalovat. Na každé testování byla vždy pro každého probanda používána jedna nově rozbalená láhev (placebo 8 l, nebo Oxyfit 8 l s koncentrací kyslíku 99,5 %). Schématický průběh testování uvádí obrázek č. 1. Na závěr ještě všichni absolvovali strečink a krátký regenerační běh v nízké intenzitě zatížení. Před každým Wingate testem jsme vyšetřované osoby instruovali, že musí od samého začátku pracovat s maximálním úsilím a v průběhu 30 sec. šlapání nesmí uplatňovat žádnou strategii rozložení sil. Před prvním Wingate testem jsme individuálně (dle přání a zvyklostí vyšetřovaného) upravili polohu sedla a fixovali nohy k pedálům. Toto nastavení bylo zaznamenáno a následně použito pro všechny další testy dané osoby. Úvodnímu testu předcházelo přibližně pět minut rozcvičení v aerobní pásmu energetického krytí (se zatížením 1 až 2 W.kg-1 tělesné hmotnosti), které mělo navodit centrální i periferní aktivaci. Pro testování jsme využili elektronicky řízený stacionární bicyklový ergometr typu SRM Training System (výrobce SRM GmbH. Jülich, SRN, www.srm.de), který umožňuje dosahovat krátkodobých výkonů až 4 000 W v rozsahu frekvence otáček 40 až 250 ot.min-1. V rámci testu byl nastaven v režimu konstantních otáček (90 ot.min-1). Odpor ergometru je v tomto režimu přímo úměrný síle působící na pedál. Technika provedení: po krátkém zapracování v režimu nízkého konstantního výkonu (jízda v sedě) a přepnutí do režimu konstantních otáček, absolvovali testovaní celý Wingate test ve stoje. Specializovaný software umožňuje záznam: srdeční frekvence, dosahovaných otáček, okamžitého i průměrného výkonu, případně také hodnot točivého momentu v každém okamžiku natočení pedálu. Získaná data byla ukládána do databáze. V průběhu všech testování jsme vždy využívali slovní motivaci a snažili se vytvořit soutěživou atmosféru, protože anaerobní testy jsou mnohdy závislé právě na motivaci vyšetřované osoby. Po celé testování jsme také zaznamenávali srdeční frekvenci. Na základě křivky výkonu stanoveného v jednotlivých otáčkách (obr. 2) byly stanoveny standardní parametry testu (Heller, 1991 a 1995; Suchý, 2008): • maximální anaerobní výkon (Pmax), tj. nejvyšší výkon v testu v libovolném pětisekundovém intervalu, který se hodnotí ve wattech, resp. relativně ve wattech na kilogram tělesné hmotnosti, • minimální výkon (Pmin), tj. nejnižší výkon v testu v libovolném pětisekundovém intervalu, který se hodnotí ve wattech, resp. relativně ve wattech na kilogram tělesné hmotnosti, • průměrný výkon (Pprům), tj. průměrný výkon za celou dobu testu, hodnotí se ve wattech, resp. relativně ve wattech na kilogram tělesné hmotnosti, • index únavy (IÚ) mezi Pmax a Pmin vyjadřujeme relativně v procentech maximálního výkonu, • anaerobní kapacita (AnC), jako celková práce v testu, tj. součin průměrného výkonu a času, která se hodnotí v kJ, resp. relativně joulech na kilogram tělesné hmotnosti, • doplňkovými ukazateli testů byly koncentrace laktátu (zejména z hlediska přiměřené či nepřiměřené metabolické odezvy na celkově vykonanou práci v testu) a hodnoty srdeční frekvence (jako orientační ukazatel úsilí vynaloženého v průběhu testu), ale tyto údaje z důvodů rozsahu tohoto článku neuvádíme.
Hodnoty zjištěné v každém jednotlivém Wingate testu jsme zpracovali do podrobného protokolu. Výsledky dosažené ve Wingate testech jsme porovnávali t-testem pro párové výběry (mezi prvním a druhým testem, za experimentálních i kontrolních podmínek, za experimentálních v nížině a vyšší nadmořské výšce). Design výzkumu je v souladu s Helsinskou deklarací (www.wma.net) a byl schválen Etickou komisí UK FTVS.

VÝSLEDKY V souladu s předpoklady je průměrný i maximální výkon dosažený u Wingate testů ve vyšší nadmořské výšce nižší v porovnání s hodnotami dosaženými v nížině. Naopak, v rozporu s našimi předpoklady, jsou hodnoty minimálního výkonu totožné u výkonů ve vyšší nadmořské výšce i nížině. Pro potvrzení nebo vyvrácení námi vyslovené hypotézy nejsou relevantní výsledky prvních Wingate testů v nížině a vyšší nadmořské výšce, stejně jako hodnoty dosažené ve druhých testech po inhalaci placeba. Z těchto důvodů a rozsahu textu je neuvádíme. Důležité jsou výsledky dosažené ve druhém Wingate testu po inhalaci koncentrovaného kyslíku ve vyšší nadmořské výšce a nížině, které prezentuje tabulka č.2.

Tabulka 2 porovnání výsledků dosažených ve druhém Wingate testu po inhalaci koncentrovaného kyslíku
v nížině (485 m n.m.) a vyšší nadmořské výšce (1 835 m n.m.)

Získané výsledky potvrzují, že větší pozitivní vliv má hyperoxie na krátkodobý anaerobní výkon ve vyšší nadmořské výšce. Toto zjištění prokazuje index únavy, který dokumentuje pokles výkonu v průběhu testu a ten vykazoval při inhalaci Oxyfitu ve vyšší nadmořské výšce nižší hodnoty v porovnání s nížinou. Další hodnotou potvrzující větší vliv inhalace kyslíku ve vyšší nadmořské výšce jsou minimální průměrné hodnoty dosažené v testu, které jsou stejné jako v nížině, kde ale bylo dosahováno vyšších průměrných maximálních výkonů. V rámci měření jsme také zjišťovali hodnoty laktátu v krví a srdeční frekvenci, kde jsme také sledovali změny v závislosti na výšce/nížině a inhalaci Oxyfitu/placeba, ale tyto údaje z důvodu rozsahu článku jsme do výsledkové části nezahrnuli.

DISKUSE Antidopingový ČR (www.antidoping.cz) uvádí mezi zakázanými metodami následující zakázané zvyšování přenosu kyslíku: Krevní doping, včetně užití autologní, homologní nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu. Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku, zahrnující modifikované hemoglobinové produkty (např.krevní náhražky založené na hemoglobinu, mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne s omezením pouze na ně. Dodávání kyslíku tedy zakázáno není., ale někteří odborníci se domnívají, že by to mohlo být považováno za doping, poslední věta to zřejmě jako doping neurčuje. Testovaný model experimentálního zatížení přibližně představuje situaci opakovaného maximálního zatížení s neúplnou, či nedostatečnou regenerací. Námi zvolený model zatížení bohužel nekopíruje závodní zatížení při běhu na lyžích, s výjimkou sprintů nebo štafet dvojic. Přesto jsme se pro tento design výzkumu rozhodli, protože jsme stejný model využili při našich dřívějších testech v nížině u hokejistů (Suchý, 2008). V případě výběru jiného modelu zatížení by nebylo možné provést případné porovnání. Pro přesnější ověření využití hyperoxie pro běh na lyžích by bylo vhodnější zvolit delší intervaly zatížení a kratší odpočinek, která by přibližně odpovídaly době trvání výjezdu do kopců s následnými sjezdy. Větší vypovídací hodnotu by měly výsledky verifikované na větší skupině testovaných osob, ale tento typ výzkumů bývá obvykle realizován na malých skupinách (Robbins a kol., 1992; Tucker, 2007; Yamaji, Shephard, 1985; Wilber, 2003, 2004 a další). Důvodem jsou problémy se získáním většího počtu sportovců se srovnatelnou výkonností úrovni, kteří absolvují přibližně stejné tréninkové zatížení. Větší rozptyl průměrných dosahovaných hodnot měly sledované osoby v rámci testování v nížině v porovnání s vyšší nadmořskou výškou. Z této skutečnosti je možné usuzovat, že vyšší nadmořská výška u neadaptovaných sportovců zmenšuje rozdíly v dosažených výkonech. Parametry získané na základě mechanického výkonu ve Wingate testu mají poměrně vysokou spolehlivost, protože koeficient korelace mezi testem a retestem se pohybuje v rozmezí 0,91 – 0,93. Index únavy vykazuje nižší hladinu spolehlivost (0,43 < r < 0,74), protože může být ovlivněn strategií rozložení sil v testu (Vandewalle et al., 1987).
Podle našeho názoru, podloženého studiem literatury, zůstává otevřenou otázkou, jak dlouho po inhalaci koncentrovaný kyslík účinkuje. Robbins a kol. (1992) i Yamaji, Shephard (1985) uvádějí desítky sekund až maximálně několik minut. Limitujícím faktorem je omezená kapacita tkání navázat nefyziologicky zvýšené množství kyslíku. Robbins a kol. (1992) neprokázali u dvou pětiminutových zátěží se čtyřminutovou pauzou výraznější rozdíly v kinetice ventilace, nebo v srdeční frekvenci v závislosti na hyperoxii, normoxii, či jejich kombinaci. Inhalace koncentrovaného kyslíku/placeba probíhala podle pokynů dovozce, který doporučuje při každé inspiraci stisknout uzávěr láhve (prostřednictvím speciální umělohmotné masky) celkem osmkrát (www.oxyfit.cz). Nepodařilo se nám zjistit, proč dovozce udává pro jednu aplikaci právě počet osmi inspirací. Nebylo technicky možné přesně identifikovat délku každé jednotlivé inspirace, ale při poučení jsme všechny sledované osoby instruovali, že každá inspirace má trvat právě dvě vteřiny. Speciální umělohmotná maska Oxyfitu obsahuje malé otvory, kterými proband inhaluje nejen koncentrovaný kyslík/placebo, ale také okolní vzduch. Zpřesnění výsledků by podle našeho názoru přispěla informace, jakou koncentraci kyslíku probandi inhalují? Požadovaný údaj by bylo možné zjistit srovnáním množství koncentrovaného kyslíku, který opustí novou láhev za dvě vteřiny, s průměrnými individuálními hodnotami submaximální volní ventilace.

ZÁVĚR Inhalace koncentrovaného kyslíku/placeba ve vyšší nadmořské výšce má na krátkodobý opakovaný anaerobní výkon (Wingate test v délce trvání 30 sekund) větší vliv, než jeho inhalace v nížině. Naše tvrzení především potvrzují hodnoty indexu únavy, který při inhalaci koncentrovaného kyslíku vykazoval ve výšce nižší hodnoty v porovnání s nížinou. Průměrné hodnoty maximálního i průměrného výkonu u Wingate testů ve vyšší nadmořské výšce byl nižší v porovnání s nížinou. Naopak minimální výkon byl stejný u výkonů ve výšce i nížině. Výsledky výzkumu potvrdily vyslovenou hypotézu.

>> naramek, 02. 02. 2012 12:41:56 Vliv inhalace 99,5% kyslíku na opakovaný krátkodobý výkon maximální intenzity Jiří Suchý, Jan Heller, Pavel Vodička, Jan Pecha Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu

SOUHRN Cílem pilotního výzkumu bylo ověřit vliv opakované inhalace 99,5% kyslíku na opakovaný krátkodobý výkon. Zdrojem 99,5% koncentrovaného kyslíku byl přípravek Oxyfit. Probandi (n=10) absolvovali zatížení v podobě dvou třicetisekundových Wingate testů absolvovaných v rozmezí deseti minut. Testování bylo zopakováno dvakrát, jednou v rámci zotavné pauzy mezi testy inhalovaly sledované osoby Oxyfit a podruhé placebo, a to v náhodném pořadí. Pilotní výzkum prokázal signifikantně (p<0,03) menší pokles výkonu u opakovaného Wingate testu po inhalaci 99,5% kyslíku ve srovnáním s inhalací placeba. Výsledky studie naznačují, že inhalace koncentrovaného kyslíku může příznivě ovlivnit procesy krátkodobého zotavení mezi opakovaným anaerobním zatížením.

Klíčová slova: Oxyfit, Wingate test, anaerobní kapacita, regenerace.

ÚVOD Již téměř sto let se různé způsoby inhalace zvýšené koncentrace kyslíku používají k léčení respiračních a oběhových problémů. Zpravidla se používá kyslík plynného skupenství v ocelových lahvích. Přerušované, nebo krátkodobé podávání kyslíku nemocným pacientům vystřídala v posledních dvaceti letech dlouhodobá a nepřetržitá aplikace, která klade značné nároky na kontrolu a neustálou přítomnost kvalifikovaných osob. Krátkodobě se aplikace kyslíku používá při problémech respiračních a oběhových. Běžně se kyslíková terapie také využívá pro překlenutí akutních stavů nedostatku kyslíku – obvykle v oblasti první pomoci (nehody, náhlé příhody oběhového systému, horolezectví aj.). Využití koncentrovaného kyslíku se neomezuje jen na oblast terapie, ale studují se i možnosti ovlivnění práceschopnosti a výkonnosti. Hollmann a Hettinger (1990) uvádějí, že při hyperoxickém tréninku (dýchání 90% až 100% kyslíku při zátěži) je možné aktuální maximální příjem kyslíku zvýšit přibližně o 10%. Díky zvýšení nabídky kyslíku pracujícím svalům, poklesu ventilačních požadavků a srdeční frekvence lze v dané fázi zatížení za běžných podmínek při hyperoxickém dýchání zvýšit intenzitu zatížení. Hyperventilační symptomy a po nich následující respirační alkalóza (tachykardie, pocení, mravenčení, svalové spazma nebo zkrácená reflexní doba) nebyly při aplikaci zvýšených koncentrací kyslíku pozorovány. Matthys (1993) uvádí, že inhalace kyslíku s vyšší koncentrací vede ke zvýšení arteriálního parciálního tlaku kyslíku. Při testování nepozoroval žádné podstatné vedlejší účinky.
Výsledků výzkumů potvrzujících kladné přínosy užívání koncentrovaného kyslíku na sportovní výkon byla v odborné literatuře publikována celá řada (Bannister, Cunningham, 1954; Snell et al., 1986; Takafumi, Yasukouchi, 1997; Morris et al., 2000). Některé studie naopak tyto přínosy pro sportovní využití nepotvrdily (např. Murphy, 1986), zejména pokud se jednalo o střednědobá a déletrvající zatížení, nebo naopak o úseky krátkodobého submaximálního, nebo maximálního zatížení (Robbins et al., 1992; Yamaji, Shephard, 1985). Ukazuje se, že aplikace hyperoxické směsi by mohla příznivě ovlivnit bezprostředně následující výkon trvající přibližně dvě až tři minuty, nebo by mohla prostřednictvím zvýšené saturace krve a tkání kyslíkem a nižší anaerobiozou v pracujícím svalstvu urychlit následné zotavení a návrat k výchozím hodnotám (Haseler et al., 1999; Nummela et al., 2002). Jednorázová, nebo opakovaná krátkodobá aplikace kyslíku, nebo hyperoxických směsí má přechodný účinek, zvýšení saturace tkání kyslíku je jen přechodné, což však lze využít pro urychlení regenerace při zatíženích přerušovaného typu (Nummela et al., 2002). Příruční lahve s koncentrovaným kyslíkem k individuálnímu použití byly vyvinuty a uvedeny na trh s primárně terapeutickým záměrem (Anderhub, 1995). Klinické studie s přípravkem O-PUR (obchodní název přípravku Oxyfit v zahraničí) prokázaly, že u pacientů s těžkou chronickou obstrukční plicní nemocí inhalace kyslíku z lahve O-PURu prostřednictvím speciální masky krátkodobě zvyšuje parciální tlak kyslíku v krvi, a to v průměru ze 70,7 mmHg na 95,8 mmHg. U pacientů nebyly pozorovány žádné negativní vedlejší účinky inhalace. Také výsledky studií jiných výzkumných středisek v Německu (např. Matthys, 1993) dokazují, že inhalací koncentrovaného kyslíku lze dosáhnout vysokého nárůstu pO2. Přípravek O-PUR byl testován i z hlediska možného urychlení pozátěžové regenerace po modelovém anaerobním zatížení (třicetisekundový Wingate test), které bylo posuzováno dynamikou koncentrace laktátu v krvi v průběhu dvaceti pěti minut za kontrolních podmínek normoxie, nebo za podmínek inhalace přípravku O-PUR (směsi obsahující 36–38% kyslíku) v páté a patnácté minutě zotavení (Gabrys, Smatljan-Gabrys, 1999). V návaznosti na výsledky výše uvedených studií se náš pilotní výzkum zaměřil na otázku, zda je možno inhalací 99,5% koncentrovaného kyslíku příznivě ovlivnit výkon v opakovaných krátkodobých zatíženích anaerobního charakteru. Oxyfit, přípravek obsahující plynný kyslík s koncentrací 99,5 %, vyrábí švýcarská společnost Newpharm SA. Výhradním dovozcem do České republiky je firma Linde Gas a.s., která doporučuje využití přípravku zejména k rychlejšímu návratu ze zátěžových situací do normálního rytmu, resp. k rychlejší regeneraci. Přípravek dále dle tvrzení distributora pomáhá při a po sportovních aktivitách, pro zvýšení koncentrace, pro zmírnění únavy za volantem nebo v práci a proti stresu (www.oxyfit.cz, www.lindegas.cz).

CÍL A HYPOTÉZY VÝZKUMU Cílem studie bylo ověřit účinky preparátu Oxyfit na výkon v modelu sportovního zatížení. Pro tuto objektivizaci jsme zvolili experimentální model využití inhalace přípravku v dávkování dle doporučení výrobce mezi dvěma opakovanými anaerobními výkony, využili jsme designu dvojitého slepého pokusu. K posouzení pocitů probanda a technických aspektů samotné aplikace Oxyfitu jsme využili jednoduchý doplňkový nestandardizovaný dotazník. Délka trvání Wingate testu (třicet sekund) přibližně odpovídá zatížení hráče na ledě při jednom střídání v utkání. Interval deset minut mezi dvěma Wingate testy odpovídá velmi přibližně přestávce mezi třetinami, která je podle pravidel patnáct minut hrubého času. V návaznosti na uvedené skutečnosti jsme formulovali následující hypotézu: inhalace Oxyfitu ovlivní výkon při opakovaném anaerobním zatížení. Rozdíl mezi výkony dosaženými v prvním a v druhém Wingate testu bude menší za inhalace vysoce koncentrovaného kyslíku než při inhalaci placeba.

METODY, VÝZKUMNÝ SOUBOR
průměr směr. odchylka Věk [r] 21,1 1,6 Hmotnost [kg] 77,5 6,8 Výška [cm] 182,5 4,5 Aktivní sport [r] 12,7 3,44 Jako vzorový sport, naplňující kritéria opakovaných „supramaximálních“ zátěží, jsme zvolili lední hokej. Model zatížení v laboratorních podmínkách byl proto zvolen tak, aby se co nejvíce přiblížil reálnému zatížení v utkání ledního hokeje a představoval validní metodiku objektivizace krátkodobých procesů zotavení. Z výše jmenovaných důvodů jsme testování jsme proto prováděli na dobrovolnících (členech hokejového družstva UK FTVS, n=10), kteří se tomuto sportu aktivně věnují na výkonností úrovni. V období výzkumu disponovali dobrým zdravotním stavem, který potvrdila na začátku ročního tréninkového cyklu preventivní sportovní lékařská prohlídka. Probandi trénovali v probíhajícím ročním tréninkovém cyklu v rozsahu sedm až dvanáct hodin za mikrocyklus, v návaznosti na příslušné období. Před zahájením výzkumu absolvovali všichni dobrovolníci základní lékařské vyšetření. S nároky a provedením Wingate testu byli testování již dříve seznámeni v rámci kontroly tréninkového procesu v jejich klubu, nebo praktické výuky v laboratořích UK FTVS. Charakteristiky probandů uvádí tabulka 1. Sportovci absolvovali v biomedicinské laboratoři UK FTVS dvě na sobě nezávislá vyšetření v rozmezí dvou až sedmi dnů. Každé sledování obsahovalo dva Wingate testy, mezi nimiž podle standardní metodiky, uváděné výrobcem na obalu, inhalovali v náhodném pořadí Oxyfit a placebo. Probandi inhalovali Oxyfit, nebo placebo z lahví s naprosto totožným vzhledem obalu i speciální inhalační masky. Lahev s Oxyfitem obsahovala 99,5 % kyslíku, lahev s placebem byla naplněna běžným vzduchem. Během sledování nebylo probandům, ani nikomu z obsluhujícího personálu známo, zda je inhalován Oxyfit, nebo placebo. Před začátkem obou testů byli vždy všichni účastníci stejně podrobně poučeni o tom, jak správně inhalovat. V obou dnech, kdy byli probandi testováni, byla vždy po celou dobu používána jen jedna nově rozbalená lahev (placebo 8 l, nebo Oxyfit 8 l s koncentrací kyslíku 99,5 %). Schéma průběhu testování bylo následující (obr. 2): po rozcvičení (přibližně pět minut) absolvoval proband Wingate test (třicet sekund). Pět minut po ukončení byl proveden odběr kapilární krve z prstu ke stanovení koncentrace laktátu v krvi. Zároveň probíhala inhalace Oxyfitu/placeba dle návodu dovozce, firmy Linde Gas a.s. (tj. osm inspirací o délce trvání dvě sekundy). Následovala pauza tři minuty a poté opět inhalace Oxyfitu/placeba (osm inspirací o délce trvání dvě sekundy). Délku jednotlivé inspirace (dvě sekundy) odhadovali probandi v souladu s návodem sami. Po dalších dvou minutách pauzy následoval druhý Wingate test (třicet sekund). Druhý odběr krve z prstu ke zjištění hladiny laktátu byl proveden rovněž po pěti minutách. Po ukončení Wingate testu žádný ze sledovaných sportovců neabsolvoval krátké vyjetí nízkou intenzitou, naopak s ohledem na absolvovanou zátěž obvykle využívali k odpočinku lůžko. Před vlastním testem jsme všechny vyšetřované osoby instruovali o nutnosti od samého počátku pracovat s maximálním úsilím a dále, že v průběhu třiceti sekund šlapání nelze uplatňovat žádnou strategii rozložení sil. Před každým testováním jsme individuálně (dle přání a cyklistických zvyklostí vyšetřované osoby) upravili polohu sedla a fixovali nohy k pedálům. Individuální nastavení výšky a předozadní pozice sedla byly zaznamenány a následně použity pro všechny následné testy dané osoby. Prvnímu testu předcházelo přibližně pět minut rozcvičení aerobního typu (se zatížením 1 až 2 W.kg-1 tělesné hmotnosti), které mělo navodit centrální i periferní aktivaci tak, aby nevedlo k lokální svalové únavě. Do rozcvičení bylo zařazeno také několik krátkých sprintů s maximální frekvencí otáček s cílem lépe připravit vyšetřované osoby na následující test. Pro vlastní Wingate test jsme využili zatížení 6 W•kg-1 (pro frekvenci 60 ot.min-1), což u mechanického ergometru typu Monark přibližně odpovídá zatížení 0,106 W•kg-1 tělesné hmotnosti vyšetřovaného (Heller et al., 1991). Co se týká techniky provedení, nebyly vyšetřované osoby nijak omezovány, byla dovolena individuálně optimální technika provedení, tj. jízda ve stoje, zejména v závěru testu. Důvodem individuálně neomezované techniky jízdy je skutečnost, že ve vlastním rychlostně-silovém výkonu využíváme jistým způsobem dle individuálních dovedností také vlastní hmotnost (Heller, Pavliš, 1998). Během testu jsme u všech probandů využívali slovní motivaci a snažili se vytvořit soutěživou atmosféru, protože anaerobní testy jsou mnohdy závislé právě na motivaci vyšetřované osoby. V průběhu testu jsme jako doplňkový ukazatel zaznamenávali srdeční frekvenci (Heller et al., 1991). Z křivky výkonu stanoveného v jednotlivých otáčkách (obr. 3) byly stanoveny standardní parametry testu: • maximální anaerobní výkon (Pmax), tj. nejvyšší výkon v testu v libovolném pětisekundovém intervalu, který se hodnotí ve wattech, resp. relativně ve wattech na kilogram tělesné hmotnosti, • minimální výkon (Pmin), tj. nejnižší výkon v testu v libovolném pětisekundovém intervalu, který se hodnotí ve wattech, resp. relativně ve wattech na kilogram tělesné hmotnosti, • průměrný výkon (Pprům), tj. průměrný výkon za celou dobu testu, hodnotí se ve wattech, resp. relativně ve wattech na kilogram tělesné hmotnosti, • anaerobní kapacita, jako celková práce v testu, tj. součin průměrného výkonu a času, hodnocená absolutně v kilojoulech, nebo relativně v joulech na kilogram tělesné hmotnosti, • pokles výkonu mezi Pmax a Pmin, který je vyjádřený buď absolutně ve wattech, nebo relativně v procentech maximálního výkonu, • doplňkovými ukazateli testů byla pozátěžová koncentrace laktátu (zejména z hlediska přiměřené či nepřiměřené metabolické odezvy na celkově vykonanou práci v testu) a pozátěžová hodnota srdeční frekvence (jako orientační ukazatel úsilí vynaloženého v průběhu testu).
Sledované hodnoty pro každý jednotlivý Wingate test jsme zpracovali do podrobného protokolu. Výsledky dosažené ve Wingate testu za experimentálních a kontrolních podmínek i rozdíly mezi výsledky prvního a druhého Wingate testu podmínek jsme porovnávali t-testem pro párové výběry. K testování byl využit mechanický bicyklový ergometr typu Monark 824E. Ergometr je kalibrovaný pro krátkodobé výkony dosahující až 1500 W v rozsahu frekvence otáček 50–160 ot.min-1. Přístroj byl vybaven zařízením k průběžné registraci otáček s výstupem do počítače. Specializovaný software umožňuje registraci otáček a výpočet okamžitého výkonu, vyhodnocení parametrů testu i následnou archivaci dat. Probandi po druhém sledování vyplnili dotazník zaměřený na jejich subjektivní pocity z testování. Otázky se vztahovaly k pocitům probandů při inhalaci z lahve. Jedním z úkolů dotazníku bylo také zjistit, zda probandi pociťovali změny mezi prvním a druhým dnem testování, resp. změny při použití placeba a 99,5% kyslíku. Zde uvádíme některé otázky použité v dotazníku: • Jaké máte pocity při vdechování z lahve? • Jaká u Vás nastala změna u druhého sledování v porovnání s prvním? • Domníváte se, že jste podal lepší výkon při prvním, nebo druhém sledování? V dotazníku je použit pojem aktivní sport, který chápeme jako soustavnou sportovní činnost na výkonnostní úrovni, která je vázána na dobu trvání závodní kariéry.

VÝSLEDKY Průměrné hodnoty parametrů prvního a druhého testu, tj. po deseti minutách opakovaného Wingate testu, dokumentuje tabulka 2. Výsledky obou sledovaných situací, tj. jak za inhalace kyslíku s využitím přípravku Oxyfit, tak i za kontrolních podmínek při inhalaci placeba, ukazují, že probandi nebyli po deseti minutách odpočinku schopni dosáhnout stejného maximálního, průměrného ani minimálního výkonu jako v prvním testu. Pokles výkonu v prvním a druhém testu vyjádřený jak absolutně, tak i relativně jako index únavy (IÚ), byl v obou testech obdobný; shodně jako odezva na zatížení v srdeční frekvenci. Koncentrace laktátu v krvi po druhém (tj. opakovaném testu) byla ale vždy vyšší než po prvním testu.

Tab. 2 Průměrné hodnoty parametrů Wingate testu (průměr + sm. odchylka) v prvním a druhém testu za podmínek inhalace kyslíku (O1, O2) a v kontrolním testu za použití placeba (C1, C2).

O1 O2 C1 C2 Pmax [W] 1 034 ± 95 1 009 ± 84 1 071 ± 118 1 024 ± 99 Pmax/kg [W.kg-1] 13,37 ± 0,88 13,05 ± 0,79 13,83 ± 1,07 13,26 ± 1,07 Pmin [W] 634 ± 46 620 ± 84 644 ± 46 623 ± 74 Pmin/kg [W.kg-1] 8,22 ± 0,59 8,01 ± 0,91 8,34 ± 0,54 8,05 ± 0,80 Pprům[W] 835 ± 62 808 ± 66 854 ± 68 805 ± 58 Pprům/kg [W.kg-1] 10,81 ± 0,59 10,46 ± 0,69 11,05 ± 0,53 10,44 ± 0,56 AnC [kJ] 25,05 ± 1,86 24,25 ± 1,97 25,62 ± 2,03 24,16 ± 1,71 AnC/kg [J.kg-1] 324 ± 18 314 ± 21 332 ± 16 313 ± 16 Pokles [W] 400 ± 95 390 ± 105 427 ± 109 401 ± 118 IÚ [%] 38,21 ± 6,37 38,31 ± 8,73 39,30 ± 7,14 38,64 ± 9,22 MP/PP [%] 81,03 ± 4,92 80,30 ± 6,22 80,19 ± 5,06 79,06 ± 6,50 Ot. [1] 53,72 ± 2,95 51,98 ± 3,34 54,90 ± 2,59 51,91 ± 2,64 SF [tepy.min-1] 175 ± 5 175 ± 7 177 ± 6 176 ± 7 LA [mmol.l-1] 14,18 ± 1,97 16,40 ± 1,92 14,56 ± 1,88 17,01 ± 1,68 Pozn. Pmax, Pprům, Pmin … maximální, průměrný a minimální výkon, AnC … anaerobní kapacita, IÚ …. index únavy, MP/PP … poměr průměrného a vrcholového výkonu (mean power/peak power), Ot. … otáčky v testu, SF … srdeční frekvence, LA … koncentrace laktátu v krvi.

Výše uvedené výsledky Wingate testu (Pmax, Pmin, Pprům, AnC, IÚ, srdeční frekvence a koncentrace laktátu v krvi) výrazně převyšují hodnoty udávané u rekreačně sportující populace a odpovídají hodnotám udávaným u hokejistů vyšší výkonnostní úrovně (Heller, Pavliš, 1998; Heller et al., 1998), ale výsledky u špičkových hokejistů jsou přibližně o deset procent vyšší. Bez ohledu na absolutní výši dosažených výsledků závisejících na aktuální úrovni fyzické kondice či výkonnostní (vrcholové) sportovní úrovni zůstává rozhodujícím kritériem pro posouzení efektivity intervence výkon ve druhém modelovém zatížení. Ve zvoleném modelu opakovaných vysoce intenzivních anaerobních třicet sekund trvajících zatíženích s deseti minutami trvajícím intervalem odpočinku bylo tímto kritériem snížení či zmenšení poklesu mechanického výkonu v opakovaném, tj. druhém anaerobním testu. Tabulka 3 dokumentuje, že v průměru byly významně nižší hodnoty maximálního i minimálního výkonu v opakovaném testu výraznější za kontrolních podmínek (po inhalaci vzduchu), než po inhalaci 99,5% kyslíku, výsledky ale vykazovaly značnou variabilitu a rozdíl nebyl statisticky významný. Na druhou stranu průměrný výkon, resp. anaerobní kapacita vyjadřující práci vykonanou v testu vykazovaly téměř o polovinu menší pokles při inhalaci kyslíku z preparátu Oxyfit, než za kontrolních podmínek při inhalaci vzduchu (placeba). Obdobný pokles parametrů jsme také zaznamenali u celkového počtu otáček za třicet sekund. Uvedený rozdíl byl statisticky významný na hladině p<0,02 až p<0,03 pro jednotlivé výše uvedené parametry (tabulka 3).

Tab. 3 Průměrné hodnoty poklesu parametrů Wingate testu (průměr + sm. odchylka) mezi prvním a druhým testem za podmínek inhalace kyslíku (O1 – O2) a v kontrolním testu za použití placeba (C1 – C2). Vysvětlení zkratek viz Tab. 2.
O1 – O2 C1 – C2 Stat. význ. Pmax [W] 24,45 ± 37,12 46,79 ± 43,70 n.s. Pmax/kg [W.kg-1] 0,32 ± 0,50 0,57 ± 0,48 n.s. Pmin [W] 14,57 ± 50,52 20,53 ± 56,11 n.s. Pmin/kg [W.kg-1] 0,21 ± 0,65 0,29 ± 0,70 n.s. Pprům [W] 27,09 ± 19,68 49,23 ± 29,18 p< 0,03 Pprům/kg [W.kg-1] 0,35 ± 0,27 0,61 ± 0,33 p< 0,02 AnC [kJ] 0,80 ± 0,59 1,46 ± 0,86 p< 0,03 AnC/kg [J.kg-1] 10,52 ± 7,70 18,86 ± 10,62 p< 0,03 Pokles [W] 9,88 ± 72,56 26,28 ± 86,67 n.s. IÚ [%] –0,10 ± 5,96 0,66 ± 6,85 n.s. MP/PP [%] 0,73 ± 3,24 1,13 ± 3,16 n.s. Ot. [1] 1,74 ± 1,26 2,99 ± 1,78 p< 0,03 SF [tepy.min-1] 0,20 ± 3,34 1,40 ± 4,41 n.s. LA [mmol.l-1] –2,22 ± 1,34 –2,45 ± 1,45 n.s.

Otázky v jednoduchém nestandardizovaném dotazníku byly směřovány především ke zjištění subjektivních pocitů z testů a hodnocení komfortu inspirace Oxyfitu/placeba. Všechny sledované osoby vyplnily dotazník až po absolvování všech testů. V okamžiku vyplňování dotazníku ještě nikdo nevěděl, které testy proběhly s Oxyfitem a placebem. Podle osmi probandů bylo dosaženo jejich lepšího výkonu při použití lahve s placebem. Jeden proband si myslel, že podal lepší výkon při použití Oxyfitu. Jeden proband neměl názor na to, kdy podal lepší výkon. Sedm probandů se cítilo lépe při použití lahve s placebem v porovnání s Oxyfitem. Jeden proband se cítil lépe po použití Oxyfitu. Dva probandi žádnou změnu nepocítili. Odpovědi v dotazníku dále ukázaly, že pro devět probandů byly pocity při vdechování Oxyfitu/placeba příjemné, nebo neutrální. Pro jednoho dotazovaného byly pocity nepříjemné.
Osm probandů sice přisuzovalo lepší účinek (dosažení lepšího výkonu) placebu, ale laboratorní data z testů ukázala, že menší pokles vykonané práce byl u testů s použitím Oxyfitu. Důvodem mohla být skutečnost, že složení Oxyfitu je odlišné od normálního vzduchu, a proto na něj nejsou probandi zvyklí. Průměrná doba, po kterou se probandi aktivně věnují sportu, je přibližně třináct let. Dotazník nerozlišoval, jakému sportovnímu odvětví se věnovali v minulosti.

DISKUSE Zjištěné výsledky celkem přesvědčivě dokumentují, že inhalace 99,5% kyslíku příznivě ovlivňuje výkon v daném modelovém uspořádání. Průběh regenerace je závislý na intenzitě i době trvání předchozího zatížení, která byla v našem testování odlišná od předchozích modelů zatížení a zotavení (Robbins et al., 1992; Yamaji, Shephard, 1985), kde příznivý vliv suplementace koncentrovaného kyslíku pro procesy krátkodobého zotavení nebyl prokázán. V literatuře se nám podařilo nalézt jen jednu studii s obdobným designem výzkumu, která prokázala zlepšení maximální anaerobní kapacity po inhalaci O-PURu v rozmezí tří až šesti procent (Gabrys, Smatljan-Gabrys, 1999; Smatljan-Gabrys, Gabrys, 2000). Některé získané výsledky nebyly statisticky signifikatní, ale na základě expertního posouzení je možné sledovat mírné rozdíly ve prospěch působení Oxyfitu. Studie na větším vzorku by mohla přispět k případnému potvrzení těchto domněnek. Zvolený model zatížení představoval v podstatě typickou situaci opakovaného zatížení s neúplnou, či nedostatečnou regenerací, obvykle se vyskytující v zápasech ledního hokeje. Reálný průběh utkání je ovšem obvykle ovlivněn řadou různých technicko-taktických faktorů. Spolehlivost parametrů odvozených z mechanického výkonu je ve Wingate testu poměrně vysoká, koeficient korelace mezi testem a retestem dosahuje 0,91 – 0,93, index únavy je však méně spolehlivým parametrem (0,43 < r < 0,74), protože může být ovlivněn i strategií rozložení sil v testu (Vandewalle et al., 1987). Klasický třicet sekund trvající Wingate test bývá některými autory kritizován, protože doba třicet sekund je příliš krátká na plné vytížení procesů anaerobní glykolýzy, a proto se diskutuje o delší době trvání testu. Je skutečností, že nejvyšší koncentrace laktátu lze získat při anaerobních testech trvajících přibližně šedesát sekund (Heller, 1995). Na druhé straně však s prodloužením doby práce roste i podíl oxidativní energetické úhrady. Tento podíl ve třicetisekundovém testu dosahuje asi jen patnáct procent, ale s prodloužením doby práce se zvyšuje výrazněji než rychlost tvorby laktátu. V delších testech se také výrazněji projevuje vliv psychiky a “taktizování”, tj. strategie rozložení sil v průběhu testu, navíc se snižuje i hodnota maximálního anaerobního výkonu a nelze spolehlivě hodnotit index únavy. Proto v současnosti doporučuje většina výzkumných pracovišť dodržet klasickou dobu trvání třicet sekund, kdy lze spolehlivě stanovit jak maximální anaerobní výkon, tak i anaerobní kapacitu. Delší trvání testu by také zásadním způsobem ovlivnilo průběh zotavení, které by neodpovídalo střídání při hokejových zápasech.
Zůstává otázkou, jak dlouho vlastně Oxyfit účinkuje? Podle našeho subjektivního názoru i literárních zdrojů obecně pojednávajících o inhalaci kyslíku (např. Robbins et al., 1992; Yamaji, Shephard, 1985) se jedná o desítky sekund až maximálně několik minut. Důvodem je omezená kapacita tkání navázat nefyziologicky zvýšené množství kyslíku. Studie Robbinse et al. (1992) neprokázala u dvou pětiminutových zátěží oddělených čtyři minuty trvající přestávkou výraznější rozdíly v kinetice ventilace, nebo v srdeční frekvenci v závislosti na hyperoxii, normoxii, či jejich kombinaci.
Počet inspirací (stisků uzávěru lahve prostřednictvím speciální umělohmotné masky) z lahve při jedné aplikaci byl v souladu s pokyny dovozce (tj. osmkrát). Bohužel nám není známo, proč dovozce udává pro jednu aplikaci právě počet osmi inspirací. Také jsme přesně nebyli schopni kvantifikovat délku každé jednotlivé inspirace. Jen jsme vždy při poučení instruovali všechny sledované osoby, že každá inspirace má trvat dvě vteřiny. Potřebu použití dotazníku jsme indikovali až po ukončení prvního testování, proto na něj probandi odpovídali jen po druhém testování. S ohledem na tuto skutečnost byly otázky v dotazníku směřovány především ke srovnání pocitů při inhalaci Oxyfitu/placeba. Hlavním poznatkem, který podle našeho názoru vyhodnocení nestandardizovaného dotazníku přineslo, byla skutečnost, že většina z testovaných poznala rozdíl při inspiraci Oxyfitu – placeba, přestože nikdo z nich při testování nevěděl, zda se jedná o Oxyfit, či o lahev se vzduchem. Sledované osoby však nebyly schopny určit, kdy inspirovaly z lahve s vysoce koncentrovaným kyslíkem a kdy z lahve s placebem.
Vzhledem k tomu, že výsledky této pilotní studie mohou mít širší dopad na sportovní praxi, doporučujeme možnosti inhalace 99,5% kyslíku dále ověřit na větším vzorku probandů. Dále by bylo vhodné se zaměřit na další metody a postupy související s možnostmi aplikace a využití Oxyfitu.

ZÁVĚRY
Výzkum prokázal signifikantní rozdíl v mechanickém výkonu při inhalaci placeba a Oxyfitu ve druhém supramaximálním zatížení ve prospěch Oxyfitu. Hypotézu formulovanou v cílech práce se podařilo potvrdit. Na základě našeho měření můžeme konstatovat, že inhalace Oxyfitu v pauze mezi jednotlivými opakovanými supramaximálními anaerobními zátěžemi zmenšuje redukci mechanického výkonu v opakovaném krátkodobém vysoce intenzivním cvičení.