Díky za odpovědi. Buduju letos pořád ještě „základ pro základ“, v podstatě jen pomalé běhy, sprinty a rovinky. Závody nebo testy max 2× do měsíce. Průměrná TF je dokonce pod MAF frekvencí, na 135 (MAF pro mě je 140–145), a určitě je to všechno pod Lydiardovým úsilím. Nedokázal jsem jít přes 40 km týdně, protože nejsem schopen běhat ráno. To mě štve, protože bych rád navyšoval. Zatím jediným (zato důležitějším než nějaké časy) efektem je upevnění zdraví – po více než 10 letech – s jedinou výjimkou a to 4 týdny krize po maratonu. Musel jsem si to zkusit Neočekávám, že bych se nějak posunul na podzimních závodech, ale přemýšlím, co do zimy. Zatím jsem toho názoru, že vyšší úsilí nebudu riskovat, zatímco vyšší objemy bych měl zkusit.

>> SlavoK, 23. 08. 2012 15:04:28 To je škoda, že jsi vyhořel. Já mám v tomhle „výhodu“ – na přetížení reaguju v řádu několika dní. Ale podle toho, co píšeš o přípravě na 1/2M jsi zase zpátky 

„Necakaj ze ti niekto povie 1. den X km, tep Y, 2.den Z km tep T. “

To jsem zkoušel už dáávno a došel jsem k tomu, že tréninkový plán je nejlepší buď

1. žádný, poslouchat tělo, ctít obecné zásady nebo 2. šitý na míru a v průběhu neustále optimalizovaný

Mikis = MAF by nemalo patrit do Lydiardovej debaty, neber to ako vycitku len ako pokus o zjednodusene vysvetlenie. Ak Mato mysle MAF ako jedneho zo zlych vysvetlovacov Lydiarda, tak v tom mal pravdu, az na to ze MAF sa neprezentuje ako Lydiardov vysvetlovac. MAF pochopil z Lydiarda nutnost velamesacneho aerobneho obdobia, ak to vobec mal od neho a tiez chape zakladny princip – ako nacasovat formu na hlavne zavodne obdobie a ako nezalezi na tom aka je forma pocas pripravenho obdobia. MAF vyriesil psychologicky problem, neschopnost bezcov realne odhadnut spravne treninkove tempo a tiez vzajomnu sutazivost ak bezec trenuje s niekym alebo dokonca v skupine. MAF zaroven je protivaha komercnym navodom na treninkove zony pre bezcov alebo pre chuidnuci priemysel atd kde vyrobcovia HRM naprogramovali rozne zlozite nezmysly ktore si Ego bezca lahko moze poposuvat do nespravnych hodnot. MAF je v tom jedno-jednoznacne jednoduchy a pritom psychologicky paradne umoznuje sutaz Ega – ako rychlo bezim pri MAF tepe. Maf pritom s uspechom vyuzivaju jak elitni atleti tak aj hobici roznych urovni a je to priam nebesky dar zaciatocnikom.

Ako sprabne pise Mato – Lydiard by nepredpisal cisla, ale to co hovori o usili nie je schopna vacsia cast sucasnej generacie pochopit a akceptovat a interpretuje to nespravne na vlastnu situaciu a tato realita viedla k tomu ze sa snazia rozni treneri zaviest nejake ciselne udaje formule tabulky zony atd. Je to odtrhnutie cloveka od seba sameho a odovzdanie seba do moci technologii.

V com je Lydiard velmi specificky je schopnost nacasovat najl;epsiu moznu formu na DEN D, teda v jeho pripade na OH finale. V sucastnosti sa vzajomne prekryvaju 2 veci – schopnost trenera nacasovat formu na 1 den v roku a druha vec je – mat na to podmienky. Podmienky na to nie su teraz tak jasne ako kedysi – kedysi v amaterslej atletike sa nenahanali $$$ pocas celej sezony nebolo treba vymetat rozne mitingy, cestne behy atd ale tiez mnohe krajiny nemali vlastne kvalifikacne zavody a tak bezec naozaj mohol mat relativne slabu formu pocas rok a bolo to OK a nacasoval si ju len na 1 den. Dnes to moc nejde a v tom je hlavna pointa preco Salazarovci brali medaile a Canovovci nebrali na OH. Ti co brali medale boli najlepsi v DEN D, a ti co nebrali mali lepsiu formu hocikedy inokedy pocas roka len nie vtedy ked to bolo treba najviac. Teoreticky elitny bezec je schopny zabehnut A limit IAAF aj v plnej treninkovej faze len po par dni oddychu a nemusi nijako pripravu narusit. Problem nastane ked je takych v krajine na 1 disciplinu viac ako 3, potom musia mahanat co najl;epsie casy vyhravat vo vzajomnych subojoch a tiez bezat domacu kvalifikacoiu v plnej forme. Z toho tazie na OH male krajiny ktore maju v discipline len 1–2 jedincov ktori maju istu nominaciu a mozu len systematciky trenovat s cielom mat formu na OH. Kritoci ktori Canovu nemaju radi alebo mu zavidia atd toto nechu uznat a tesia sa z Canovovej porazky na OH, avsak taky pristup kompletne zatienuje pochopenie treninkoveh procesu.

Kedze nemame detaily ani z jedneho tabore zostanme doma v CZE. Rychly holky. ME vs OH, dufam ze nemusim viac hovorit ale ak nahodou je tu niekto neznaly – pekny rozhovor je teraz na stanke CAS. Moja pointa – jedna holak brala placku na ME a druha holka brala placku na OH. Nikdy by ma nenapadlo porovanavat ktora z nicj je lespia, ale co mozeme vidiet je rozne vyladenie max formy pricom rozdiel bol len niekolko tyzdnov. A to je Lydiardov princip

pridam este Lydiardovsku klasiku – Viren 2×2 zlate medaile z OH pricom forma sa ladila len na OH a po dohode s trenerom odmietol v medziobdobi nahanat svetove rekordy ale radsej systematciky trenoval, sice chodil po zavodoch lebo ho to bavilo ale nikdy na ne nerobil specialne pripraven faze a nebehal na ladenie anaerobne intervaly.

uplne zjednodusene : na vykonnosti mimo hlavny zavod 1× do roka absolutne nezalezi

>> Alen, 23. 08. 2012 10:35:30

zopakujem otazku

>> Mato, 23. 08. 2012 10:15:27 „…zreprodukovat na dalsi den a dalsi a dalsi, pricom s unavou sa pocita a ma byt velmi citelna na konci behu. Dolezite vsak je sa z nej do druheho dna zregenerovat. Unava z dlzky a dostatocnej intenzity aerobneho behu je tym HLAVNYM STIMULOM pri rozvoji trenovanosti, pri sucasnej adekvatnej regeneracii.“ Tak toto mě zajímá, můžeš napsat víc? dík.

Mato mozes to vysvetlit, zaujima to viacerych ako je to myslene

>> rudo, 23. 08. 2012 22:12:29

Neodpovedal som Alen-e priamo, lebo som si myslel, ze nasledne prispevky to vysvetlili. Mozno som sa nevyjadril uplne presne (bolo povedane A a implikaciou som predpokladal, ze B je pochopene).

Takze stale diskutujeme o pripravnom obdobi, aerobnej priprave podla Lydiarda. Lydiard povodne rozlozil tyzden typicky podla striedajucich sa dlzok behu v milach, neskor to upravil na dobu trvania behu, lebo bol unaveny z toho, ako dogmaticky sa jeho priklady skladby behov v tyzdni chapu. Zmyslom striedavej dlzky behu a prestriedanie intenzit (aspon 1 beh tyzdenne bol v 3/4 usili, plus tam boli zaradene rovinky), aby bola umoznena regeneracia, vyhlo sa stagnacii a aby nebola kompromitovana intenzita behu, ktora mala byt pre kazdu vzdialenost v tzv. best aerobic effort. Pri dvoch aspon 90 minutovych behoch tyzdenne a jednom aspon 2 hodinovom, dochadza nutne k znacnemu vycerpaniu glykogenovych zasob vo svaloch (ak sa teda behy vykonavaju v dostatocnej intenzite). Lydiard veril, aj ked to vedecky nevedel dokazat, ze po cca 80–90 minutach behu v best aerobic effort, pripadne aj skor, ak nedoslo k dostatocnemu doplneniu energetickych zasob, dochadza k vycerpaniu pomalych svalovych vlakien a na pomoc im nutne musia prist aj rychle svalove vlakna. Veril, ze tym dochadza aj k stimulacii tych svalovych vlakien, ktore by inak pri tejto intenzite behu zostali nepouzite. Ked k tomu pridate jeho nastojcivost, aby viacere behy v tyzdni boli behane vo velmi kopcovitom terene, vratane dlhych behov (22milovy okruh cez riadne kopce), tak vlastne aj v aerobnej faze pripravy dostali jeho bezci stimul, s ktorym by laboratorne mysi neratali. Arthur rozhodne nebol laboratorna mys a casto pouzival inu terminologiu, ako bola vzita v odbornych kruhoch (jeho rozdelnie intenzity na aerobnu a na anaerobnu je dost simplisticke), pripadne skor tusil, co sa deje v tele, ale nevedel to presne pomenovat…

Takze stimul pri dostatocnej dlzke a intenzite behov som hada vysvetlil, teraz ta adekvatna regeneracia… Adekvatna ma byt natolko, aby si nasledny trening mohol zopakovat v pozadovanej intenzite (best aerobic effort) a dlzke a to po mnoho tyzdnov za sebou. Ako sa telo adaptovalo, tempa behov sa zrychlovali a stale zostavali aerobne vo svojej podstate (jasne,ze v kopcoch ste boli v zmiesanom rezime, ale priemer bol aerobny). Po dosihnuti tzv. „tireless state“ pocas takychto behov, aj dlhych, bol cas postupneho prechodu na dalsiu fazu – kopce.

>> Mato, 24. 08. 2012 08:54:21

dik, takto rozpisane viem co si chcel povedat, v tej skratkovej verzi sa to dalo vysvetlovat vselijako.

dalsiu fazu kopce myslis hill bounding, pretoze v kopcoch samozrejme behali stale ?

zdoraznujem to preto ze koli tomu ze je zname ze mal fazu kopcov si vela ludi mysli ze musi behat 6 mesiacov najprv po rovine

>> rudo, 24. 08. 2012 09:36:12

Ano, hill bounding. Aj ked nie vsetci robili hill bounding. Taki Walker, ci Halberg behali len opakovane vybehy do kopcov, namiesto odrazov, lebo mali chronicke problemy s achilovkami a Walker mal aj compartment syndrom. Sprinty na spodku kopca vsak absolvovali.

Jasne, ze v kopcoch mali behat aj v predoslej faze, ved to bola predpriprava na hill bounding.

Snazim se uz 3 mesice aplikovat Lydiardovy metody do meho treninku a jsem velice prijemne prekvapeny z vysledku, ac je to relativne kratka doba na posouzeni.

Vcera jsem bezel Kladensky maraton, puvodne jsem si stanovil cil bezet na 3:45 s tim, ze v poslednim okruhu zrychlim, aby byl nejrychlejsi. Po prvnim kole jsem zjistil, ze bezim tempo na cas cca 3:30, citil se komfortne a tak jsem se ho drzel (os. rekord byl 3:33). Pulku jsem mel za 1:44 a pak jsem rovnomerne stupnoval tempo a polednich 5km jsem bezel tempem skoro na desitku bez sebemensiho naznaku krize. Vysledny cas 3:23:45 me velice prijemne prekvapil, ale jeste vice fakt, ze druha pulka byla o 5 minut rychlejsi, neprisla zadna krize a citil jsem velkou silu v nohach.

Mam zatim 5 maratonu, drive jsem vsechny prepalil, to bylo cca 2 roky dozadu, pak byla bezecka pauza. Take jsem mel mnohem mene nabehano ve vyssim tempu a trapil se se zranenimi. Nyni mam 2 az 3× vyssi kilometraz, nizsi tempo a zatim bez zraneni. Jen sem chtel konstatovat, ze se mi koncepce A. Lydiarda velice zamlouva a budu se ji snazit drzet, protoze mi prinasi vysledky a vyhovuje memu temperamentu.