K založení tohoto vlákna mě přimělo Matovo tvrzení, že bez úseků se dá obejít. Přemýšlím nad tím, vzpomínám si, že Zátopek kdysi trénoval jenom úseky (on yl sice výkonnostně někde jinde, ale i tak…) Nechci nijak zpochybňovat Matovu radu – určitě má pravdu, ale mám v tom teď zmatek. Vezmu-li to od začátku, tak nejdřív je přechodné období, pak měsíc nabírat obejm a až potom začít s úseky, nebo můžu začít běhat úseky hned po přechodném období, ale málo a pomalu? A začínat hodně opakování krátké vzdálenosti nebo opačně?

To som nepovedal. Povedal som iba, ze nie su liekom pre vsetko. Su iba upravou uz beztak dobrej pripravy. Zalezi od toho, co definujes usekmi (iba v cistom zmysle intervalovy ci opakovany trening na drahe, alebo akykolvek intenzivny beh- co je chybna definicia uz sama o sebe). Zatopek behaval pred viac ako 50-timi rokmi a bol experimentatorom- nie vsetko co robil bolo spravne a rozhodne nie je aplikovatelne na kazdeho (teda skor na nikoho, okrem neho). Naviac on behaval useky vo vacsine pripradov v tak nizkej rychlosti, ze medzi medziklusom a useokm bol casto len nebadatelny rozdiel. Intenzivny beh v treningu- pravidelne- ANO. Obmeny tempa, kopce, rovinky… ANO. Ciste intervalovo-anaerobny trening- len obmedzene a v spravnu dobu. To je moja kratka odpoved. Na dlhsie pojednanie Ta odkazujem na knihu: Running to the top, od Arthura Lydiarda. Az si ju precitas, pochopis.

Děkuji Mato, ale má angličtina není na takové úrovni, abych si početl. Ale zkusím něco najít na internetu. Poslední otázka k tomuto tématu: Ty tedy uznáváš tréninkové principy A. Lydiarda?

Nie striktne, ale nemam proti nemu vyhrady az na par drobnosti v zaverecnej faze pripravy. Koniec koncov, cela moderna treningova filozofia VSETKYCH trenerov vychadza z jeho premis a su neodiskutovatelnym stredom vsetkych treningovych planov.

Tak jsem se dneska (pokolikate uz:-) opet pustila do useku. Dneska 5*350 + 2*700 m, tempo okolo 4/km. Udelal jsem nasledujici zkusenost-pred useky se budu asi muset obejit bez snidane (nakonec ve mne zustala, ale jen tesne)-no, nic prijemneho to nebylo, ale ne ze bych to necekala (odkladam ty useky uz dlouho). Uvidim, jak dlouho mi to vydrzi, ale bude asi muset, pokud si chci pristi rok zlepsit desitku o 2 minuty…

A ted otazka: za predpokladu, ze mi to vydrzi (planuji 1krat tydne), je dobry napad, stridat jednou kratsi cca tech 400–800m a jednou delsi (1.5–4km)? Vytrvalost mam snad celkem slusnou, ale rychlost mi uplne chybi. Mam u kratsich useku postupne pridavat pocet opakovani (zacala jsem dneska na sedmi a byla pekne vyrizena:-), nebo spis rychlost (pokud ma jit o trenink na 10 km (s tim, ze bych zaroven rada dostala svou 1500m pod 6 min?) Beham vetsinou 4krat tydne.

Mám podobnou výkonnost jako ty a když se jednou týdně dostanu na dráhu, řeším to pocitově. Až na místě řeším, jestli 800, 1km nebo někdy i 400m úseky. Ten 1km je totiž někdy opravdu hodně dlouhý........ Snažím se raději zkrátit vzdálenost, než abych šel pod ty 4min/km. Počet opakování záleží na stavu nohou, nebo jestli mi pak v cíli příliš neutíká vysoko puls. Většinou je ale počet opakování dán množstvím času, který mám k dispozici. A rozcvičení před úseky nepodceňuju.

K Mato a Forest: Už dlouhou dobu mě pudí otázka ohledně tréninkové metodiky. Obecně, většina plánů, které jsem měl v ruce, se odvíjí od vdáleností. Jak úseky, tak souvislé běhy. Tu ale máme, myslím, malinkatý rozpor s tím, jak tělo funguje. Fyziologicky je to přece tak, že pouze čas a intenzita zatížení podmiňují celkový výkon. Proč třeba nemůžu nalézt plány psané pouze v čase a intenzitě výkonu? Navíc, když čas se měří snáz, než dráha? Neměl bys k tomu nějaký poznatek? Podle mého třeba popis úseků typu 30×10s v intenzitě 100–110 % maxima s 5 min zotavením mezi úseky naprosto přesně vystihuje fyziologické možnosti. Nebo třeba 60 min na 65% tfmax s 10% časovým navýšením každou další OV jednotku, každou 4-tou pak návrat na původní čas. Co za tím vězí?

Pugu, myslím si, že to prostě bude mít nějaký historický podtext – tréningy na oválu jsou přesně měřitelné (třeba). Je jasné, že rychlost případně dráha jsou závislé proměnné „druhé sledu“ (závisí to více faktorech – povrch, počasí, převýšení, předchozí únava, atd.).

Cokoli co je obecněji napsáno, tak vyhází z „obdélníku“ čas x intenzita (tuším, že hezky je to popsáno v Dovalilovi – Výkon ve sportu, nebo tak nějak). Třeba plány „čas-intenzita“ má Lydiard. Ale tam je zase problém se zpětným určením rychlosti – tedy alespoň pro mě (musím se u toho více zamyslet, a stejně to se zpětně pokouším převést na rychlost případně vzdálenost, i když je to blbost). Z toho všeho my plyne, že plány se vzdáleností jsou jednodušší pro pochopení, ale nikoli ideální (co bude dělat běžec v horách na kamanech, to fakt odběhne 25 km test v maratonském tempu?  )

K forest: sám jsi na to krásně kápl. V maratonském tempu, místo v maratonské intenzitě v horách na kamenech. To je TO ONO, proč se na to ptám. Právě, proč je současnou modlou určení rychlosti při tréninku? Při kontrolce a závodě poznáš, jestli deš správně, nebo ne, ne? Mně by ten časový plán zrovna přišel logičtější než vzdálenostní. Pokud právě plánuju horský běh, vím že musím počítat s delším časem zátěže, než na rovině. Pokud jsi trénoval délky zatížení odpovídající běhu na rovině, v horách nutně musíš jít výkonnostně dolů. Lydiard a Dovalil jsem nečet, to musím spravit.

Pro Pug: Dřív nebyly měřiče tepové frekvence, zato ovál byl u každé školy. P. Baběrád má na svých stránkách tréninkové plány pro 5 km a M v kilometrech, novější pro 10km a půl_M v minutách. Myslím si, že po absolvování jednoho závodu na dráze a jednoho krosu při měření tepu, dokážu uspokojivě převést jednu metodu v druhou a naopak.

Když jsem přes léto běhával intervaly kvůli badecu, tak jsem měl časový rozpis. A proč je modlou tempo a ne intenzita? Protože si za cíl před závodem nedáváš Jouly nebo průměrnou tepovku, ale čas.

To Pug: ja nie som zastancom ani jedneho, ani druheho extremu. Rad beham na urcenu trasu, aj ked nie vzdy presne poznam jej dlzku… v treningu to ani nepotrebujem. Beham useky na svojich okruhoch na ceste a po rokoch uz viem, co je dobry trening na danej trati a co nie. Je mi skutocne jedno, ci ten moj okruh ma 2290m alebo 2305m. To iste plati o mojich tempovych behoch, ktore bahvam na roznych tratiach ale za tie roky viem, co ktory cas a tomu adekvatne usilie znamenaju. Telu je skutocne jedno ci behas 8×1000m alebo 8×960m, ak je intezita rovnaka. problemom je to jedine vtedy, ak si nahovaras, ze si lepsi, lebo sa spoliehas na dosiahnute casy na nepresnych tratiach. Treba sa spoliehat na pocity a jasne vysledky zo zavodov. Mam vsak odskusane, ze ak chcem bezat dobry zavod na drahe, musim aspon raz do tyzdna behat trening na drahe- je to specificky pohyb v zakrutach. Inak je to iba o psychike- niekto musi mat konstantny feedback (cas, dlzku trate, tepovku, laktat…), niekomu staci cas a precitenie intenzity, niekomu netreba ani ten cas a beha iba na pocity. Ja osobne sa dokazem viac ustvat na fartlekovom treningu napr. 5×5min rychlo/2min stredne medzi, ako na treningu 5×1600m/2min mzkl. Je to vsak individualne. Beh na presne urcenych vzdialenostiach je potrebny pre tych, co nemaju nabehane tempo v nohach a zvyknu tazko prepalovat na zavodoch aj na treningu. Az na vynimocne situacie, ked som velmi unaveny, Ti dokazem v akomkolvek terene odhadnut tempo s presnostou ±2–3s/km. Niekto, aj ked je skuseny bezec, sa musi stale pozerat na hodinky a tempo, lebo inak nema z behu dobry pocit, mne to netreba. Takze si vyber, co Ti vyhovuje a z coho mas radost. Moja rada znie- cim viac sa poznas a vies sa odhadnut a si menej zavisly na pomockach, tym lepsie pre Teba. Ziaden trener, ani sporttester Ti nepovie, kedy je cas zabrat a kedy cas si dat oddych/zobrat to zlahka- to musis spoznat sam. P.S.: mne teda zrovna nepripada urcenie treningu v rozmedzi 100–110% maxima ako fyziologivky presne a dokonca ani mozne. Raz ked je nieco na 100%, tak je nadoraz. Ziadnych 110% zo seba nikdy nedostanes. Ak sa bavime o rychlosti v korelacii s VO2max, tak potom tento popis intenzity zmysel dava, inak je to riadna blbost.

Mělo tam být 95–100%, uznávám. Jinak dík za odpovedi.

[quote=Jarda koloběžka]Dotaz Je běhání krátkých, asi 100–150imetrových úseků v rychlosti „skoro naplno“ přínosem, nebo je to úplně špatně? Celková délka běhu bývá 60–70 minut včetně krátkého protažení a během celé trasy vložím asi 5 rychlých úseků, po nich meziklus. K tomu jednou za čas delší vytrvalostní běh v rovnoměrném tempu.[/quote] Myslím si, že tento tréninkový prostředek má určitě přínos, záleží však také na dalších trénincích. Když bude samozřejmě běžec běhat jen rovnoměrné souvislé běhy a tyto souvislé běhy se zrychleními, nikdy nic kvalitního nezaběhne. Jde o kontext.

Co se týče postradatelnosti úseků, myslím, že pro běžce, který chce běhat na úrovni alespoň české širší špičky, musí s úsekama počítat hodně často. Samozřejmě jde o specializaci. Maratonec se s ní nesetká tolik jako mílař nebo pětkař. Osobně si bez úseků neumím běhání představit, jelikož právě úseky – zvláště ty v kvalitním tempu – mě nejvíce baví.

Dooma- je to velmi individualne a Tvoje nazory su ovplyvnene prostredim v akom sa pohybujes- klubove s trenermi, ktori boli odchovani na intervalovej metode a to po cely rok. Inde vo svete sa k tejto problematike pristupuje inak a myslim si, ze vysledky hovoria sami za seba. Ak som spominal, intenzivne treningy v kazdom plane musia byt, nech behas akukolvek vzdialenost- idealne aspon v intenzite, aku planujes dosiahnut na preteku, ale drvit useky na drahe nemusis vobec. Poznam borcov, co maju osobaky o mnoho lepsie ako rekordy v CR a v SR a na drahu chodia len velmi sporadicky… Tak maximalne 2 mesiace pred sezonou a to tiez len na specificke treningy, ktore nemozno behat inde- raz, dva razy do tyzdna. Niektori spickovi bezci nepolozia nohu na drahu okrem samotneho zavodu. Su dokonca mnohe pripady, co nebehali nic ine, iba suvisle behy (v rozlicnej intenzite, aj v ramci jedneho behu) a dosiahli vykony, o ktorych sa nasim bezcom moze iba zdat. Uz v 60. rokoch taky Derek Clayton behal maraton za 2:08 a v treningu nebezal ani jeden usek po dobu mnohych rokov. To iste taky Ron Clark, ktory dosahoval casy, na ktore nesiahol ani jeden vytrvalec v CR a v SR. Nemusim ani spominat africanov, ktori ani nevedia, ze existuje nejaka draha, alebo nebodaj planovany trening. Lasse Viren bezal pred OH v Mnichove a v Montreale (4 zlate dokopy) iba 2 treningy na drahe a dohromady iba par krat useky. Po cly ten cas behal iba objemy a fartleky. Steve Jones (2:07 maraton a 3:39 1500m, 13:17 5km- v 80' rokoch) netrenoval vobec na drahe a intenzivne treningy behal iba vo forme fartlekov bez zastavenia, alebo tempovymi behmi)… a mnoho, mnoho dalsich. Na kazdeho plati nieco ine, ale to, ze niekto musi drvit useky 3× do tyzdna 10 mesiacov v roku povazujem za jednu z hlavnych pricin, preco vykony nasich strednotratiarov a vytvalcov zaostavaju uz 20 rokov za priemerom v Europe a este dalej vo svetovom meritku (cest ojedinelym vynimkam).

Nemyslím si, že to je důvod proč by české běhy na tom byly špatně. Je třeba běhat úseky (třeba i z důvodu, že v intervalovém tréninku se dá naběhat v daném tempu víc, jak při souvislých metodách). Problém běhů u nás je dost možná ten, že se spousta běžců „bojí“ trénovat. Podle slov mého trenéra a dalších lidí se dřív trénovalo víc, jak dnes. Problém je možná ten, že u nás jsou jen dva extrémy. Běžci, co trénují stylem, kterým běhá většina rekreantů a hobbiků – souvislé běhy nepříliš velkou intenzitou neústále stejně bez silových a rychlostních podnětů, nebo další běžci, trénující vyloženě přes rychlost – hafo síly, odrazů, kvality a týdenní objemy mezi 20–30 kilometry. Znám více kluků, který z objemu 20km týdně zaběhl 800m za 1:51 či 1500m za 4:00. Myslím, že čistě vytrvalostní trénink by je na tuto úroveň nikdy nedostal…dokazuje to relativně dost českých běžců, kteří doslova hltají kilometry v nízkých intenzitách a tempo rychlejší jak 3:20/km je pro ně již zabijárna. Jestli si četl článek o Petru Pechkovi, tak to sám jeho trenér uznal, že jeho možnosti jsou okolo 2:18–2:20. Nechápu tedy, proč zkouší maraton tak brzy, když ví, že jsou omezeni jeho rychlostí na kratších tratích. Kdyby pracoval zároveň více na síle a rychlosti, mohl by třeba jednou zaběhnout 2:15 a líp.

Co se týče jmen, co jsi zmínil, tak to beru trochu s rezervou. Neříkám, že nemáš pravdu. Je ale fakt, že spousta sportovců zamlžují svoji přípravu, nebo řeknou jen část. Osobně bych nevěřil, že někdo zaběhl 1500m pod 3:40 a nevylezl na dráhu…možná nevylezl, ale trénoval rychlé úseky někde po trávě (Asafa Powell taky prý běhá relativně velkou část svých tréninků na trávě). A věřím, že tito běžci měli propracovanou silovou přípravu.

Přijde mi totiž, že se tady většina lidí doslova bojí běhat úseky. Bojí se, že je to oddělá na celý druhý den, bojí se, že je to na nic…nechápu proč? Pokud někdo má ambice běžet desítku v tempu 3:40/km, tak musí v tréninku běhat přece i rychleji, než je závodní tempo. Když člověk trénuje neustále v tempu 4:10/km, tak jen s velkými obtížemi poběží v závodě tempo rychlejší…! Můj názor je, že trénovat pouze souvislými metodami, bez intervalových tréninků a bez rychlostních a silových tréninků, je dobré pro rekreanty a hobbiky, ne ale pro ambiciózní běžce!

Jo a abych se ještě vyjádřil k Tvému tvrzení, že Afričani neznají dráhu. Můj trenér, který má zkušenosti s tréninkem afričanů a arabů, mi vyprávěl, jak v Keni na stadionu na dráze trénovala skupinka 20 keňských mladíků. Zhruba 3 měli tretry, 5 boty a ostatní byli bosi. Takto běhali prý tuším 10–15×400m za 60–64 sekund s meziklusem 200m. Postupně odpadali ti, co na to neměli. Ti nejlepší jich dali 15. Afričani trénují vskutku více do vytrvalosti, uvědomme si, že ale nejsou žádní „dálkoplazi“ – viz.trénink Tergata, který si po rychlých úsekách od 1500m po 400m dá na konci 200m za 24 vteřin. Jsem zvědavý kolik by dal 200m normálně svěží. Myslím, že 23,5 možná i líp. Proč tedy čeští běžci hltají objemy a přecházejí na pětky či desítky v 18 letech, když neumí 200m ani za 25??? Zde na fóru byl odkaz na trénink japonského maratonce s osobákem pod 2:07, jeho osobák na 800m je tuším kolem 1:53 a 1500m za 3:48. To už je docela frkot ne? Kolik asi uměl 400m? Myslím, že určitě za takových 52 sekund. Nejsem si jist, zda čeští maratonci mají takovou rychlostní výkonnost. Možná brzy získám více informací o tréninku Karla Davida (českého rekordmana v maratonu), jelikož se mnou trénuje kluk, který trénoval u trenéra Karla Davida. Karel David prý neběhal žádné velikánské objemy, běhal prý převážně kvalitu!!

uberte vykřičníků, kluci, ale jinak je tu disputaci radost číst !!! ;)

Dooma, vyjadrim sa neskor, ked budem mat cas, ale pleties jedno cez druhe. V niecom mas pravdu, v niecom nie a niekde by som povedal, ze opisujes sameho seba… Intenzitu musis behat, to je jasne- aku a kedy a kolko, to je uz na polemiku. Nezamenuj si talent s treningom. Jedno bez druheho nejde, ale ked raz bezec nema schopnost behat 200ku pod 25s, tak na tratiach pod 10km nema co hladat – teda na vysokej urovni. Ale zaplietame sa do niecoho ineho. Prosim, ale nepis o bezcoch o ktorych nic nevies a nevies co behali. Tych co som spomenul, mam dobre overenych a mam o nich kopu materialu z velmi dobrych zdrojov – casto ich vlastne treningove denniky- teda ich kopie.

Možná tě chápu zbytečně přehnaně. Já mám tak trochu pocit, jako kdyby tu jedinou radou na všechny výkonnostní problémy bylo zvýšení aerobní vytrvalosti víš? Já tomu zase tolik nevěřím, i když nechci snižovat její důležitost. Možná by mi dost pomohlo, kdybych viděl systém tréninku, podle kterého trénuješ Ty. Potom bych možná pochopil, jaký pohled máš na trénink. Vím, že máš větší zkušenosti ohledně běhání jak já. Já jen usuzuji z toho, co jsem stihl poznat za těch málo let, co běhám. Přijde mi, že je něco špatně, když někdo běhá 3× větší objemy než někdo jiný, ale ten druhý by ho porazil. Vím, že se můžeš odvolávat na otázku talentu. To je neoddiskutovatelné, otázkou je však, zda talent dokáže nahradit takový rozdíl v objemu tréninku. Já osobně znám spoustu talentovanějších jedinců než jsem já, přesto je postupem času začínám porážet, jelikož dělám víc, jak oni (teď nemyslím jen objem tréninku…). Pokud máš opravdu kopie deníků těchto slavných běžců, byl bych nadšen, kdyby byla možnost do nich nahlédnout. Jak si se k takovým deníkům dostal?

Jo a máš pravdu, že dosti opisuju sebe samého, jelikož věřím, že to, jak trénuji není úplně špatně, i když bych momentálně možná přidal rychlostní a silové práce. Věřím ale, že to, jak s trenérem trénujem, je správné:-)…bez tohoto se těžko spolupracuje.

Dooma, bolo by toho velmi vela, co by som sem mohol napisat a s cim by som s Tebou nesuhlasil, ale zmenili by sme toto vlakno a uplne odbocili od tematiky. Pripadne si zaloz nove vlakno/vlakna (viz nizsie). Budem co najstrucnejsi: ad suvisle behy vs. intervalova metoda: precitaj si moje predosle prispevky, kde som napisal, ze nie som proti intervalovemu treningu- ale v spravnu dobu a v spravnom mnozstve a frekvencii treningov- nie celorocne. Ty, ako strednotratiar mas utkvelu predstavu, ze suvisly beh musi byt klus v konverzacnom tempe- lebo to je to, co robis. Vedz, ze bezci ktorych som spominal a aj mnozstvo dalsich co poznam behaju/behali velmi, velmi svizne. Nebolo vynimkou koncit 20–25km beh pod 2:50/km a boli tam sekcie, kde sa bezalo aj o mnoho rychlejsie. Silova priprava, rychlost, specialne tempo ci beh na LT sa da zvladnut aj v ramci behu presahujucom 20km a nemusis k tomu travit hodiny na drahe. Fartlekovy trening (v pravom zmysle slova, ci pripadne riadeny hodinkami- nie ten nas zbastardizovany klus v lese so zopar rovinkami, ale brutalne tazky trening) je neoddelitelnou sucastou treningu vacsiny spickovych bezcov- a to uz po dobu dlhsiu ako 60 rokov. A je to tiez suvisly beh.

ad Kenania a ich treningy (zaloz si vlakno): o tom mam doma vela publikacii (napr. Tergatovu knihu s Jurgenom Wirtzom: Running to the limit, ci Tanserovu knihu: Train hard, win easy- the Kenyan way…) a mozem Ti povedat, ze pokial Tvoj trener nesledoval ich trenovanie aspon pocas celeho roka, tak videl len uzky vysek ich behu- mozno par tyzdnov pred europskou drahovou sezonou. Pensum ich treningu (3× denne) je prave v suvislych behoch – mnoho z nich vo vysokej intenzite pri hranici LT a zavery behov v tempe preteku na 10km… plus k tomu maju roky aerobnej „pripravy“ vyplyvajucej z ich zivotneho stylu. Preto uz v 18–20 mozu dosahovat sv. rekordy. Toto je ale na dlhu diskusiu.

ad vytrvalci, co behaju objemy (zaloz si vlakno) a podla Teba poklusavaju a boja sa usekov: kde si to prosim Ta nabral? Nepoznam vytrvalca, ktory by si poklusaval po lese v tempe 4:30/km a potom behal pod 30min 10km (ci za 14:10 a lepsie 5ku)… to nejde a mas pomylene predstavy. Rychlost behu je vzdy velmi relativna a odvija sa od a) Tvojho talentu b) Tvojej celkovej kondicie c) Tvojich predoslych treningov v ten den, vcera, minuly tyzden… Inak sa Ti zda tempo napr. 3:40/km ked mas v nohach uz 180km v ten tyzden a inak ked si v ten tyzden nabehal ledva 50km- bez ohladu na intenzitu. Takze negeneralizuj. K. David, Pipa, Vrabel a spol. pokial viem boli v casoch svojej najvacsej slavy na Dukle (v B.B.) a garantujem Ti, ze behali a dreli ako kone- aj v objemoch (co sa pri tom este naviac papkalo sa povie uz iba v zakulisi). Ich denniky sa daju zohnat pomocou treningovych vykazov, ktore ich treneri museli odovzdavat. Treba vsak mat znamosti, inak ich nikdy nedostanes. ad Tvoj trening: fajn, ze veris tomu co robis. Hodnotit vsak svoj trening budes moct z nadhladom mnohych rokov a asi az po skonceni bezeckej kariery, alebo az budes za zenitom. Potom sa budes moct spytat sameho seba, ci si robil dost a ci si dosiahol svoje maximum. Zatial nemozes vraviet, ci je to idealny pristup, lebo neveis, ci nahodou od buducej sezony nebudes stagnovat a Tvoji superi, co behaju 2–3× tolko ako Ty nebudu behat o mnoho rychlejsie za par rokov. Prajem Ti aby sa Ti darilo.

ad moj trening: nie je idealny, ale ma hlavu a patu. Robim, co mi zdravie dovoli a najma mam uz ine priority. Az sa ozenis a zalozis si rodinu, budes lepsie chapat :) Zas treba vychadzat z kontextu talentu a z toho s cim musis pracovat a ake mas silne/slabe stranky…

Este si neodpustim poznamku k aerobnej pripravenosti a jej dolezitosti pre spickove vykony strednostratiarov a vytrvalcov- je to alfou a omegou celeho sportu, snad s vynimkou vrhov a najkratsich sprintov/ skokov. Aj 400kar musi byt dobre aerobne pripraveny, inak nema sancu prejst cez 3–4 kola kvalifikacie a vzdy bude vadnut na poslednej 150ke. O dlhsich tratiach ani nehovorim. Dlasia dobra tema na nove vlakno. Este Ta nasmerujem, aby si si spravil prieskum a nastudoval tuto problematiku, mozno trosku zmenis nazor: enzymy, ich produkacia a fungovanie pri rozvoji vytrvalosti (objemova praca) a ich interakcia s organizmom pri nahlom zaradeni anaerobnej prace. K tomu mitochondrialny rozvoj a kapilarizacia a ako to reaguje, ked behas useky pocas celeho roka aj v obdobi, ked mas rozvijat OV a ANP… (nemyslim teraz rovinky, ci lahku pracu s rychlostou, myslim specialne tempo). Az sa cez tie materialy prekuses, mozno zbadas, preco ma mnoho trenerov chaos v systeme a kde je priestor na zlepsenie. O rychlych bezcoch, co chodia malo na drahu: vyhladaj si treningy Mottrama a celej skupiny okolo Nicka Bideaua… 9–10 mesiacov v roku na drahu ani nepachnu, s vynimkou obcasnych zavodov mimo hlavnu (europsku) sezonu. O usekoch pod 2 minuty trvania si ani nenechaju zdat az do 10 tyzdnov pred vrcholom sezony (s vynimkou kopcovitej fazy a pravidelneho rovinkovania). Pensum ich prace je v objeme a rozvoji aerobnej pripravenosti v celom spektre (OV, AEP, ANP a VO2 max- v tomto poradi a v tejto dolezitosti). Priemer celorocneho objemu je u Craiga 170km/tyzden vratane pretekoveho obdobia ked behava len okolo 120–140km/tyzden. Svoj posun vo vykonnosti pripisuje prave priblizenia jeho treningu tomu, co robia jeho africki superi.

Jo rozumím Ti. Více méně s Tebou souhlasím. Vím, že pokud člověk chce něco zaběhnout bude muset běhat zatraceně velké objemy a hodně aerobní vytrvalosti. Možná si jen nerozumíme. Já jen zdůrazňuji, že nikdy nemůže člověk běhat dobře, pokud se nedostal na určitou rychlostní úroveň. Keňani mají výbornou aerobní vytrvalost, jakto, že jsou ale schopni být natolik rychlý? Vždyť keňan Soi (vítěz světového atletického finále) umí dvoustovku za 22 sekund (viz. časopis Atletika). Ani český sprinter by se za tento čas nemusel stydět. Mimo jiné, jediný mladý český běžec, který se prosadil na mezinárodní scéně, Jakub Holuša, umí 400m za 49 sekund. Dvoustovku pravděpodobně pod 23 sekund. Věřím, že pracuje na aerobní vytrvalosti, věřím ale zároveň, že 2–3 krát týdně trénoval (či ještě trénuje??) rychlost a sílu. Maximální rychlost pomocí krátkých úseků (30–80m) a rychlostní vytrvalost pomocí delších úseků (100–200m). Podobnou práci snad ve větší míře než nyní prováděl za mlada (15–19 let) i Craig Mottram (nevím, ale předpokládal bych to – pokud teda neuměl bez tréninku již v 16 dvoustovku za 23 vteřin). Souhlasím s Tvojí metodou, ale praktikoval bych jí na sobě až tak ve 22 letech, možná i trošku déle. Vím, že jednou skočím u toho, že budu většinu přípravného období trénovat aerobní vytrvalost a anaerobní práh. Nyní však cítím, že potřebuji rychlostní podněty (alespoň 2× týdně). Pro mě je nemožné, abych třeba na měsíc, dva vypustil rychlostní přípravu či rychlejší úseky (samozřejmě chodím jich méně a pomaleji než v závodním období). Měsíc trénuji tvrdě podle nového trenéra, který trénuje podobným stylem, jaký tu popisuješ. Musím ale říct, že mě to dost ničí. Člověk pořád tak nějak běhá volněji a přijde mi, že si tím i trochu kazím techniku. Neudržím běh na špičce, nedokážu se efektivně odrazit a značně musím zkracovat krok a pak když běžím dvoustovku za 35, tak mi přijde, že musím hrozně makat a nedokážu to protáhnout. V loni, když jsem absolvoval zimní soustředění se skokanama a naskákal sem tam toho hodně (a samozřejmě jsem tam také za týden naběhal asi 80 km), tak jsem se cítil daleko lépe. Ve větší běžecké pohodě.

Shrnu to takto: pokud vezmu běžce, který umí 400m za 49,0, mohu z něj aerobním tréninkem udělat skvělýho patnáctistovkaře na úrovni 3:40 – 45 min. Pokud dostanu běžce, který má 400 m za 54 sekund, mohu z něj tréninkem, kde má navrh jasně aerobní příprava, leda maratonce za 2:18. Proto pokud dostanu běžce, který je „pomalý“ a chce běhat 1500m nebo 5000m, musím s ním dělat více než s jinými sílu a rychlost a rychlostní vytrvalost, dokud nebude schopen běžet 400m aspoň za 52 sekund (pak má šanci běžet 1500m za 3:48 a z toho se dá již běžet slušná pětka). Můj jeden bývalý soupeř, který běhal v dorostu lépe jak já a oba jsme byli na podobné rychlostní úrovni, začal docela dost brzo s velkými objemy. Ano byl lepší jak já, který běhal 80km za týden (měl jsem ale 2–3 x týdně rychlost či sílu nebo různé odrazy). Nyní však zaběhne 400m za 57 sekund. Z toho nezaběhne bohužel ani rychlou pětku:-(…! Proto bych s tímto aerobním tréninkem počkal až do věku 22–23 let. Potom to určitě, jak říkáš Ty, přinese velliké výsledky (viz. tedy Mottram či Bakken)