Dnes se mi poštěstilo běžet část trasy ve vlastních, nikým neporušených, stopách ze včerejška. Bylo to zajímavé pozorovat. Stopy jsou v jedné lajně – skutečně vypadá to (když si člověk odmyslí mezery v kroku) jako by jel někdo přede mnou na kole. Běhám přes špičku s lehkým opřením o patu, při běhu se snažím tlačit chodidla směrem dovnitř, takže pocitově běžím se špičkami přímo dopředu, ovšem v reálu jsou stopy vytočené ven cca 10 až 20 stupňů. Dělal jste někdo takové pozorování? K čemu jste dospěli? Lze stanovit něco jako „ideální došlap“ minimalizující zranění?

>> lodovi, 10. 01. 2013 12:46:38

Četl jsem, že když si uděláš pomyslnou přímku, tak levá stopa by měla být nalevo od ní nebo se jí vnitřní (pravou) částí dotýkat a pravá by měla být napravo od ní nebo se jí vnitřní (levou) částí dotýkat. Jestli pomyslná přímka prochází v tvém případě středem obou stop, je to špatně, nohy se při běhu vlastně kříží. Tuším, že jako nápravu doporučovali posilování a protahování v oblasti pánve a boků.

>> mulisak, 10. 01. 2013 14:02:10

Díky, to co píšeš má logiku, jistě je to stabilnější.

>> lodovi, 10. 01. 2013 12:46:38

To mně připadá dost namáhavé a nestabilní. Kolik kilometrů nebo hodin takovým stylem uběhneš?

Předevčírem jsem běžel v prašanu obrátkovou trať, takže jsem měl spoustu času prohlížet svoje stopy. Je to jak píše mulisák. Při návratu k Jehnicím jsem narazil na krásně dlouhý krok s dopadem a odrazem přes špičku, musel to být pěkný kvapík na ledovém podkladu přikrytém prašanem.

>> milan, 10. 01. 2013 15:27:13

No já vlastně nevím jestli ten styl je pro mě typický, nebo byl tady v tom úseku tak v lajně náhodně. Právě se snažím optimální styl běhu najít. Ale možná běžim furt takhle jako baletka . Když běžím po chodníku s pískovým posypem tak citelně a slyšitelně „škrkám“ špičkami – asi se vždy o několik cm posune než pevně přilehne k podkladu … Jinak tedy tímto „šíleným“ stylem běhám denně cirka hodinku, vychází to tak na 10 až 12 km a v poslední době už pouze terénem (kromě těch pár přeběhů po chodnících). Možná bych tedy neměl tak tlačit špičky k sobě, to pak asi způsobuje ten „křížený“ krok. Jenže to pak zase poběžím jak Chaplin 

>> lodovi, 10. 01. 2013 15:44:13

Myslím, že se tím tolik trápit nemusíš – například vlci, známí to vytrvalostní klusáci (70–100 km/noc), též „čárují“. Oni dokonce pokládají zadní nohu přesně do stopy přední nohy.

Pokud chceš lidský příklad, tak třeba já se pomyslné osy pohybu dotýkám dokonce vnější hranou chodidla, tedy křížím nohy ještě víc, než Ty. A vytočení chodidla od osy mám menší, 0–10°.

Nevím, jestli to motání nohama není plýtvání energií, ale neumím to jinak. S nohama „od sebe“ jsem dokázal běžet jen jednou – kvůli rozedřeným tříslům. Jestli se Ti běhá dobře, neřeš to.

Půlku půlmaratonu naboso jsem běžel za Martinem Bukáčkem a celou dobu jsem sledoval, jak došlapuje zeširoka (tedy nekříží osu), a přišlo mi to divné. Třeba je to tím, že on je především závodní chodec…

*>> oblivion, 10. 01. 2013 21:47:00

Vlky sem vůbec nepleť, mají jako čtyřnožci jinou biomechaniku pohybu. Nemáš nohy do O, když se ti tak moc kříží nohy?

>> lodovi, 10. 01. 2013 15:44:13

Neexistuje sice jeden ideální běžecký styl, ale já bych to zkusil opatrně řešit. Teď ti to nemusí vadit, ale časem nebo zvýšením kilometráže to může způsobit zranění. Zkus zkrátit krok a zvýšit kadenci (min. 170 kroků za minutu při svižném běhu). S krátkým krokem by křížení mělo být obtížnější. Krátký krok pomůže i při tom „škrkání“ špičkami, které může být způsobené dlouhým krokem a dopadem před těžiště. Zkus se soustředit na rychlé zvedání choditel po odrazu a představ si, že nohy dělají kruhový pohyb, jako kdybys jel na kole.

>> mulisak, 10. 01. 2013 22:57:16

Nohy mám spíš do X, občas i škrtám koleny o sebe, na kole třeba taky. Ani pár let pokusů o jízdu na koni na tom nic nezměnilo… :o)

Kadence normální, 180–190. Kilometráž mám hodně nízkou, tak se problémy asi neprojevují. Jen při běhu naboso puchýře na vnějších hranách chodidel…

>> lodovi, 10. 01. 2013 14:06:30

V jedný ose chodí manekýnky po molu, dává to taký ten správný pohyb v bocích , pro běh se mi tahle technika nezdá úplně vhodná…, ale teď mne napadá, co vlastně závodní chůze…, kdo zná jejich techniku, možná to dokáže specifikovat…

Tak já mám stopy taky v jedné ose, bez znatelného vybočení do stran. Manekýnka rozhodně nejsem Pokud to nezpůsobuje žádné problémy, tak bych se tím netrápil, každý jsme originál. Mě to dělalo jediný problém a to rozedřená třísla, vyřešil jsem to běháním v těsných elasťácích. A je po problémech. Trenky mít nemohu. Občas o sebe škrtnu kotníky.

Často narazím na stezky vyježdené od kol, kde stopa je přibližně 15cm široká a několik cm hluboká, tam pak jednoosí mají značnou výhodu. Pro mne je to ale utrpení.

>> JuroR, 11. 01. 2013 18:51:08

No musím říct, že když mám běžet v takové stopě od kola tak to opravdu není příjemné, ikdyž jsem „jednoosý“ 

Jinak ale děkuji všem za reakce, nějak se s těmi názory poperu no a nakonec půjdu nějakou svou cestou. Děkuji.

>> Dav, 11. 01. 2013 10:07:32

Ano, zavodni chuze a chuze na molu jsou si hodne podobne. Vlastne ta na molu je jen vyrazne pomalejsi. Chuze se slape de facto v jedne ose.

Dnes jsem se vracela ve svych stopach opakovane a videla tak svuj beh v ruznych intenzitach – bezela jsme stupnovane tempo. A slapu v jedne ose s tim, ze mi ji kopiruji paticky a spicky jsou lehce vyboceny ven. Mozna to mam z chuze 

Dopad mam na predni cast chodidla (prostor za prsty) s tim, ze pak se rychle odrazim z paticky (nebo tak nejak, mozna se spis jen pres patu zhoupnu k odrazu, tezko se mi to popisuje).

na snehu ale clovek moze bezat a chodit inak ako na suchom asfalte alebo betone sneh je potencialne smysklavy a pocit strachu a opatrnosti nas moze podvedome nutit drzat nohy viac pri sebe aby sa nerozutekali do stran z toho vznika trvale napatie vnutornych svalov stehna stabilizatorv panve atd proste vsetky tie svaly ktore pracuju ked sa talcia nohy ku sebe, napriklad cvik v lahu na hrbte a medzi kolena sa da lopta ktoru s snazime kolenami stlacit. neustale behanie po smyklavom snehu a na lade bez klincovych tretier potom moze sposobit trvale ztuhnutie a skratenie tychto svalov a ked pride jar budeme sa divit ako sa nam zle beha a ake zranenia na nas lezu treba neustale robit strecink a jogy a skusat roztahovat nohy so najviac napriklad v sede na zemi roztianut vystrete nohy co najviac a predklonit sa dopredu dat si lakte dosterdu na zem a ist trupom a hlavou co najblizsie ku zemi idelane flexibilny clovek si dokaze lahnut cel;ym trupom pekne na zem medzi vysteret roztiahnute nohy

hovorim o trupe a nohach jedneho a toho isteho cloveka 

na zistovanie bezeckeho stylu je vhodne na suchom tvrdom povrchu asfalt betono prebehnut cez mlaku a bezat dalej a potom skumat tie mokre stopy za mlakou takto by to malo byt presnejie nez sneh