>> Aki, 21. 05. 2013 15:16:07 souhlasím se vším Já to samozřejmě chci prokládat tréninkem úseku, fartleku, výběhů atd, jak jsem psal. Ale je pravda, že ty dlouhé běhy bez změn tempa jsou jen na vytrvalost, nikoliv rychlost (můj pocit). Ano, byl to první maraton, nohy by šly ale jaksi pomalu a unaveně. Určitě chci více odpočívat, to je pravda. Nemá cenu běhat unavenej, to je cesta si to znechutit Po maratonu jsem měl jedinej den odpočinku, jinak do dneška jsem běhal každý den od 10–20 km.

ale ted teda naprosto vazne, proc neprokladat beh dalsima sportama kde pracujes s rychlosti od tenisu, badminton, squash, a nejen kvuli dychani plavani, kolo taky podporuje vytvrvalost a treba beach volis a starty na mic v pisku musi byt na stehna a vybusnost skvely.

>> filipoinzagi, 21. 05. 2013 15:28:44

ber to tak, že každý trénink má svůj účel. Tzn. když jdeš dlouhý běh, tak trénuješ vytrvalost a né rychlost, tedy nemá smysl moc sledovat tempo, ale zajímá tě délka/čas. Když jdeš úseky, trénuješ rychlost a né vytrvalost, takže si sleduj hlavně tempo. Když se to pak sečte, budeš schopnej běžet déle a rychleji. Jinak na můj vkus běháš po maratonu moc.

>> filipoinzagi, 21. 05. 2013 14:10:27

Ahoj Filipe, je asi dobře, že jsi ty závody pokrátil. S tou regenerací po maratonu…já vím, že Petr Kaňovský běhá úplně jiné objemy (600 měsíčně) a tělo je zvyklé asi rychleji regenerovat, ale budu ho s dovolením citovat – on to uvedl ve svém příspěvku pouze v číslech a takhle to vyzní myslím lépe (snad Ti to nebude vadit Petře:)) „Naproti tomu jsem velmi dobře využil superkompenzační období po těchto závodech a jen tři dny po Kysuckém maratonu zaběhl půlmaraton za 1:24:53.“

Moji kamarádi běželi taky Prahu (jeden z nich za 3:08), další den vyklusali, to jo, ale už ve středu začali dávat kvalitu. A ještě dneska půjdou úseky (kilometry). V sobotu budou v KV také a ten za 3:08 to chce rozeběhnout na osobák. Každý jsme jiný a chce to umět naslouchat svému tělu.

Já jsem třeba v minulém roce běžel v pátek 75km, den po té krosový maraton a za 14 dnů horský maraton s převýšením 800m za 3:55:58. Pak se mi stalo to, co napsal Petr…tělo si vyžádalo odpočinek…a opravdu tak na půl roku. Snažil jsem se běhat rychlosti, ale bylo to žalostné. Ostatně s rychlostí mám problém dosud.

Podle mě jdeš správným směrem – objem + trénink rychlosti. Doplňkové sporty jsou fajn a hodně pomůžou, ale to by člověk musel ten čas krást. Kilometráž 350 měsíčně a k tomu kolo (aby to za něco stálo, tak je to buď brutální švih na hoďku, nebo něco delšího na vytrvalost – to máš 3 hodiny). Beach a beďas…taky min. hodinu…mám kámoše, který je fotbalista/ biker, hraje beďas…a z toho je schopen dát 10km pod 40. Další kámoš (čistě jen fotbalista) mi to v Plzni nandal (měl to za 38min). Na půlmaraton bych ho ale asi utavil. Ty krátké sprinty – ať už k bráně, nebo k síti (i v tom písku) si člověk může dávat i v rámci běžeckého tréninku.

Berte prosím můj příspěvěk z rezervou – nesnažím se vyvracet jakékoli zde prezentované tvrzení, jen uvádím pohled člověka, který taky tak trochu experimentuje sám se sebou a je časově limitovaný (kdo ale dnes není) – prací a rodinou. Ať Vám to běhá a drží zdraví. Maty

>> Maty, 22. 05. 2013 07:07:32

Záleží i na tom, jakým způsobem člověk ten maraton běží. Zrovna na tom Kysuckém maratonu mi to moc nešlo, takže jsem se v druhé půlce ani o čas pod 3h nesnažil a doběhl jsem kontrolovaně těsně pod 3:15 (komentář). Výkon na následném půlmaratonu byl příznivě ovlivněn tím, že jsem běžel celý závod s Pavlem, bez kterého bych to nedal (komentář) a také, že jsem byl poněkud nabuzený po názorovém konfliktu po skončení Kysuckého maratonu.

Kdybych dokázal běžet některý maraton či i kratší závod úplně naplno (což odmítá má psychika), tak bych pár dní po maratonu osobáky rozhodně nedal.

>> Aki, 21. 05. 2013 15:16:07

Já patřím mezi lidi, kteří mají velmi špatný poměr mezi naběhanou kilometráží a výkonností, avšak je to dáno hodně tím, že běhám tak, jak mě to baví – běh je pro mě součást životního stylu (viz různé přesuny po městě, běhání s kamarády apod.). Když se tu píše o mé kilometráži, tak je třeba dodat, jak pomalu tyto běhy běhám, průměrné tempo všech běhů včetně závodů mám kolem 5:40/km.

Souhlasím ale s názory, že kdybych při stejné kilometráži běhal strukturovaněji, tak bych měl výkonnost vyšší, ale zároveň se obávám, že kdybych měl tréninky příliš náročné a hlavně předem naplánované, tak by mě to moc nebavilo, zvyšovalo by se riziko zranění, a navíc by beztak byla kilometráž nižší.

Já jsem ten případ co běhá z dalších sportů a na rychlost desítky solidně pod 40 to stačí. Ale vlastně ani nemám na desítku osobák, protože mě to nijak netlačí a jestli to bude 38, 37, 36 nebo je uplne jedno. ( proste az to pobezim, tak dam do vykonu vsechno a uvidi se ) Ale Maty ma v jednom pravdu, pokud ma clovek malo casu, tak je beh v tomhle smeru asi nejlehci variantou

>> kanovsky, 22. 05. 2013 08:07:05

Ahoj Petře, děkuji, že jsi se víc rozepsal o svém běhání a o tom, jak ho jako celek pojímáš. Zmiňoval jsi to tu už víckrát (na fóru), ale je dobré to opakovat. Ono v tom, že běh je pro Tebe životní styl, dopravní prostředek, radost… v tom se shoduješ třeba s takovým Honzou Hanouskem (12honzade:)) Ten je schopen na prahu padesátky běhat osobáky na všech distancích jen z „pouhého pobíhání“. Běhá do práce, z práce, s pejskem…prostě na pohodu, ale vytrvale (ultravytrvale). Z těch pomalých běhů (v podobném průměrném tempu jako Ty) je schopen na závodech dát rychlost. Takže Vás oba relativně pomalé běhy, ve velkých objemech dovedli k rychlosti. Já vím, že Ty máš své testovací závody a on nebude taky jen taková pobíhací lama (jak o sobě rád tvrdí), ale o to nejde. Oba to děláte od srdce bez té strukturovanosti a plánovaní (i když při těch objemech to chce setsakramentsky plánovat – myslím plánování rychlých běhů). Takové pojetí běhání je třeba také zohlednit. Hlavně s ohledem na Vaše vynikající výsledky a s ohledem na to, že se zatím oba úspěšně vyhýbáte běžeckým zraněním. A já Vám přeju ať Vám to tak vydrží co nejdéle. Maty

Cloveka to casto zvadi k tomu napsat si dalsi hezke cislo do dennicku. Novy tydenni ci mesicni rekord, nebo to alespon nekam pekne zaokrouhlit.

Za tech par let behni uz mam v dennicku zaznam 200km a 829km za tyden a mesic, tak k prekonavani rekordu me to hned tak nelaka, presto casto se musim hlidat aby nebehal kuli hezkemu cislu na konci tydne, ale abych trenoval pro lepsi vysledky na zavodech.

I kdyz zrovna tohto roku mam vic beh jako dopravni prostedek a jenom se snazim najit skulinku jak v tech objemech odbehat i nejakou kvalitu (moc mi to zatim nejde)

U mě se navýšení objemu projeví s několikaměsíčním zpožděním zvýšením rychlosti (výkonnosti). Co se mě v minulosti celkem třikrát vymstilo (několikaměsíční běžecký výpadek) byla kumulace závodů v rychlém časovém sledu. Na rozdíl např. od Petra K. beru závod opravdu jako závod a taky jsem si samozřejmě vědom nutně pomalejší regenerace díky věku. V mém případě se vždy jednalo o problém s pohybovým aparátem (přetížení, dysbalance), energeticky to bylo vždy bez problémů.

>> milan, 22. 05. 2013 11:53:48

Možná bych ještě upřesnil tuto věc.

Loni jsem běžel 73 závodů, včetně Hamburgů, na nejrůznějších vzdálenostech, přičemž do většiny jsem šel s tím, že jsem je chtěl zkusit rozběhnout na osobní rekord. To se mi podařilo ve 22 závodech (počítám skutečně jen osobáky na dané oficiální vzdálenosti, nikoliv jen osobní traťový rekord), což není málo, avšak v závodech, kde to na osobák nešlo, jsem se většinou snažil příliš nevyčerpávat, a spíše je doklusal, či dokonce nedokončil, abych mohl zaútočit na osobák na nejbližším dalším závodě. Neviděl jsem důvod, proč třeba na Kysuckém maratonu usilovat řekněme o 3:07, když to stejně nic neřešilo, nebo proč se trápit v horku na maratonu ve Stromovce, když bych si akorát vyčerpal tělo, pokud se tedy nejednalo o nějakou vrcholnou akci typu MR v Běchovicích, či o reprezentování družstva na lize.

Abych ale tímto nemátl běžce, kteří mě tolik neznají, tak zároveň připomínám, že kromě těchto 73 závodů jsem měl maximálně cca. 20 jiných rychlejších běhů, vše ostatní byly jen pomalé regenerační běhy či přesuny. Účasti na závodech tak do větší míry nahrazovaly rychlostní a intervalový trénink, a proto jsem k nim jako k tréninku občas přistupoval.