Čau,

chtěl bych se zeptat, asi to tu někde bude, ale přímo jsem to nenašel – jak trénovat tak, aby si člověk zvykl a snášel větší tepovou frekvenci po delší dobu? Ultramaratonci zvládají tepovku 180 i několik hodin. Včera jsem si to po hodinovém běhu zkoušel na 188 a vydržel jsem pár minut a pak mi moc dobře nebylo Je mi 27 pro doplnění, běhám cca 60–90 minut téměř každý den, o víkendu víc. Pomáhají na toto fartleky?

Díky

>> veganpedro, 05. 09. 2013 12:50:19

otazka HR je velmi nepochopena, ide to az do extremov, ked bezec ma nejaku zakladnu myslienku ze srdce bezi po ceste a nohy ma len na to aby mohol obut boty, kedze adidas zatail nedomyslel ako obut srdcove predsiene a bezec nevie ako mavat chlopnami a tak zatial mava rukami.

realita : srdce nebezi a srdce ani beh nelimituje neurcuje rychlost behu a ani neurcuje ako dlho sa vydrzi beat v nejakej hodnote HR

je to bezec ktory bezat nevladze rychlejsie alebo dlhsie a ak spomali tak srdce tiez spomali kedze uz netreba tak vela pumpovat

HR je len sekundarny indikator (v skutocnosti je az radovo paraeter 3. alebo 4. triedy neviem to po latinsky, sorry

vytrenovany ultramaratonce je vytrenovany bezat rychlo dlhe hodiny, tot vsjo a teda aj srdce bucha tak rychlo a tak dlho ked uz to bezec vydzri tam mu srdce sluzi.

dalej treba si uvedomit ze HRM, Polar, Garmin, ci ine meno certovej alektroniky, povdne malo sluzit len ako sekundarna info a nie ako nejaky ciel, dnes bezec ma nejaku zakladnu predstavu ze beha preto aby mohol Garmin ukazovat nejake cislo.

Ako sa teraz delia svety na rozne paralelne, jeden z negativnych svetov (negativne svety sa znacia pismenom B a je ich vela druhov) jeden z tych B je svet kyberneticky, kde clovek je len akasi bilogicka sucastka nejakeho strojiveho elektronickeho komplexu systemu pristroja

naprikald system inzulinova pumpa kde su cidla merajuce cukor a inzulin a vsterkovacie zariadenie inzulinu, clovek je len ta biologicka hmota ktora zatial ma ponechany vlastny rozum v zmsle ze moze mat cinost aku chcvu aj fyzicku a moze jest jedlo ake chce a pre riadiciaci procesro pumpy tak poskytuje rozne vstupne udaje a riadici procesro musi patricne reagovat, bez cloveka ako biosuciastky by pumpa zmysel nemala a vela jedincov hraju tuto hru

bezec hobik zasa hra hru kde je biohmota v systeme merania HR a ukazovania hodnoty HR rozne spracovanej, okamzoitej priemerej, pamatanej v case pocas hodin behu atd. Bezec ako biosuciastka ma stale vlastnu volu robit s telom co chce, aj behat, ale tak aby sa spraval medzi meracou elekjtrodou a displejom Garmina aby dosahoval nejaku hodnutu tepu.

Je obodoba cloveka hraca elektoronickej hry jkde ta biohmota je vsunuta medzi teminal PC ktory ukazuje rozne obrazce a vydava rozne zvuy a clovek biosuciastka ma klavesnicu a klikaciu mys a snazi sa superit alebo spolupracivat s riadiacim procesorm a programom tej hry tak aby menil obrazce na obrazovke s nejakym cielom

tie nebezecke priklady len ilustracia na lepsie pochopenie, preco si cert zalozil fabriky na Polar, Garmin atd, vyroba sirokej populacie pre kyberneticku variantu negativneho sveta B ktory sa zacina tak ostatne stale viac vzdalovat

zatial tie paralelne svety spolu akosi komunikuju aj ssa vznimaju, ale zacinaju sa velmi rychlo oddelovat.

Důležitý je poměr k vlastní maximální tepovce, kterou má každý jinou, vzoreček 220 – věk je jenom odhad. Někdo může hodiny vydržet 180 a při jeho maximálce 220 to bude cca 80%. Tvých 188 může dělat 90% a to zvládnou 2 hodiny a 2× za rok špičkoví maratónci, co trénují 2× tolik času denně než ty a celkově pravděpodobně také o trénují o několik let déle.

>> veganpedro, 05. 09. 2013 12:50:19

U trénovaného vytrvalce se se s mírou trénovanosti rozšiřuje i aerobní zóna (vzorečky pro prahy jsou pouze odvozeny ze statisticky dostatečně velkého souboru běžců), takže dobře trénovaný běžec může mít anaerobní práh i tak vysoko, že při 180 tepech za minutu může běžet v aerobní zóně.

to všechno vím, ale ptám se jak toho dosáhnout běhat na 90 % tepovky? fartleky?

>> veganpedro, 07. 09. 2013 10:25:23

Jednoduchou a univerzální odpověď ti asi nikdo nedá. Ale obecně – pořád platí taková ta tréninková pyramida. Abys mohl dobře rozvíjet její špičku, musíš mít bytelné základy. Proto špičkový vytrvalci dokáží běžet hodinu nad ANP – mají v nohách tisíce kilometrů (často i v extrémně pomalých tempech). Mají speciální tréninky na tempovou rychlost, temp. vytrvalost, rychlost atd. Tréninkových metod je spousta a záleží na konkrétním atletovi a fázi přípravy. Obecně – souvislé běhy, opakované úseky různých délek a s různými způsoby odpočinku (pauza, meziklus), výběhy kopců, sprinty, rozvoj techniky a mnoho dalšího. A ano i fartlek, ale sám o sobě nebude asi stačit.

A jak už tady bylo zmíněno, není to o procentech, spíš o konkrétních zónách. Někdo má ANP na 75%, jiný na 92%. Pokud chceš rozvíjet konkrétní oblast, nech si je změřit někde ve sportovní laboratoři. Ale zase – začít rovnou tlačit na zátěž nad ANP bez dobrých základů bude mít dočasný a ne příliš výrazný vliv…

Abych napsal alespoň něco konkrétního. Když jsem trénoval na půlmaraton, běhal jsem často na dráze krátké úseky s poměrně krátkou pauzou a hodně opakováními. Vliv to mělo na schopnost držet relativně vysoké tempo a zároveň i toleranci k zakyselení. Běhal jsem 400m úseky zhruba na 90% maximální rychlosti, pauza do jedné minuty, ze začátku 15 opakování, na konci přípravy 25.