Vše je asi řečeno v nadpisu Manžel od rána do večera v práci, jiné hlídání minimální.

male deti by nemali trenovat

a maminka pre seba by si mohla kupit behaci pas a deti dat pred telku s rozpravkami inak behat je lepsie na boso na mieste zas s detmi pred TV

>> krasomilka, 27. 08. 2014 22:37:06

Manželka by to popisala z iného pohladu, ale partnerovo pochopenie a podpora su nevyhnutne. U nas skor ide o konflikt toho, kto pojde kedy behat a nevypocitatelnost spankoveho rezimu najmladsieho dietata (mame ich 3 od 1 do 6 rokov). Bud teda kompromis – ani jeden nebude poriadne trenovat, alebo dohoda s pribliznym urcenim, kto pojde kedy. Ak nepomozu stari rodicia pocas dna (najma cez prázdniny, ked ich ma vsetky 3 na krku), tak hned po mojom navrate z prace manzelka vybieha. Verim a vidim, ze je to pre nu tazke po celom dni natahovania sa s detmi, ale aj 35–40min je lepsie, ako nic. Cez vikendy, ak je energia, tak je to viac. Kedze ma vsak ambície trenovat viac, tak po jeseni si ten pristup vymenime – samozrejme iba co sa tyka behu, do prace budem musiet stale chodit. Ak sa mala nauci konecne pravidelne prespat celu noc, tak bude mat rana pre seba a asi aj viac energie na rychlejsi beh, pripadne aj parkrat tyzdenne poobednajsie kratsie druhe fazy. Uvidíme…

Teda okrem partnerovej spoluprace a zahryznutia si do jazyka, ked je aj on utahany a posledne na co ma chut je varovat deti, ked manzelka trenuje (kolkokrat si museli mamicky kusnut do jazyka, ked si pani vymysleli svoje akcie mimo domova? asi viac nez len obcas), si to vyzaduje dost uzkostlivy casovy manazment a vyuzitie kazdej realnej prilezitosti na vybehnutie a nie cakanie na pekne pocasie, oddychnute nohy a naladu na trenovanie. Take pride tak parkrat do roka a zvacsa neplanovane. Treba si zvyknut na skore vstavanie a behanie za tmy – minimalne 4–5 mesiacov v roku.

>> krasomilka, 27. 08. 2014 22:37:06

Manželce velice pomohlo pořízení sportovního kočárku, se kterým se běhá opravdu výborně. Naše dvě starší děti (5+8) může nechat samotné doma a jít se proběhnout s nejmenším v kočárku v době jeho spánku. Případně ho nechá spacího zaparkovaného na zahradě a odběhne si u domu pár úseků. Kočárek má i praktické využití, např. doběhnout na větší nákup není problém. Běh s kočárkem je sice trochu jiný, na vybudování základu je to ale asi nejjednodušší řešení, navíc se dá i připojit za kolo.

Další výběhy brzo ráno (občas) a o víkendu něco delšího, někdy sama někdy všichni dohromady běh+kočár+kola, spíš než trénink je to rodinný výlet, hlavně že jsme spolu a že se hýbeme…

>> krasomilka, 27. 08. 2014 22:37:06

Za takových podmínek se na to špatně odpovídá, ale řekl bych, že si i maminka zaslouží svůj čas pro sebe a tak by tatínek měl najít čas ve svém rozvrhu, aby hodinu to dítě/děti pohlídal…nehledě na to, že to ve finále prospěje všem – mamince (má volno), tatínkovi (upevní si svůj vztah k dítěti), dětem (mají pro sebe tatínka, nemají maminku)

>> krasomilka, 27. 08. 2014 22:37:06

ano, jak bylo receno v predchozich komentarich. nelze s tim nez souhlasit. pokud nefunguje sharing, tak je neco spatne. ale treba to nekomu tak vyhovyje. me nevyhovuje, aby deti byly vychovavany jenom ve svete zen, takze jsem se musel k tomu nejak postavit a holt se omezit. jak to probihalo u nas? kdyz byly deti uplne male, tak jsem prisel z prace a stridani: manzelka sla napriklad nekam do prace (pracovala sice hlavne z domova, ale neco z domova nezaridite), nebo sla jenom tak ven – proste mela cas pro sebe. chodil jsem brzy rano do prace abych mohl byt co nejdrive doma. pokud je varianta ze manzel pracuje od rana do vecera, tak muze zaplatit hlidani. proc ne. take jsme platili detem hlidani (at jiz z duvodu aby take meli interakci s nekym jinym), kdyz to neslo jinak. hlidani jsme jim platili i kdyz nebylo treba: proste chteli byt s „nasi“ hlidackou. ano, nebylo toho moc, ale pozdeji treba na par hodin, kdy chteli jit s ni ven. v soucasnosti (7, 9 let) uz je to v pohode, ale doma je nechavame samotne minimalne. vlastne skoro vubec.

Já to řeším budíkem nastaveným na 3:00 hod., vybíhám kolem 3:15 hod. Vracím se z běhání mezi 5:30 a 6:00 hod., dám si sprchu, nachystám svačinky a snídani a pak jdu teprve budit děti do školy (teď o prázdninách samozřejmě ne). Je to trochu náročnější než běhání v odpoledních hodinách a přiznávám, že ke konci pracovního týdne už bývám z nedostatku spánku dost (hoooodně) unavená, ale je to jen dočasné než děti odrostou.

>> BlankaM., 28. 08. 2014 12:32:39

A to kedy chodis spavat? Ja vstavam kazdy den o piatej, aby som si zabehol do prace a vecer, ked uz idem spat po pol desiatej, je to pre mna uz neskoro, uz som potom nevyspaty :)

>> Brutto, 28. 08. 2014 15:07:35

Detto. Nenadarmo sa vsak hovori, ze zeny znesu viac. Dlhodobo (horizont dekady) sa vsak spanok osudit neda a skaredo sa to zvykne vypomstit na zdravi. Something has to give… by burning candle on both ends.

Nastastie a zaroven nanestastie, deti su male len raz. Clovek sa zvycajne vyspi po uplynuti 2–4 rokov.

Znám a jsem ráda, že to mám za sebou . Sharing ne vždy funguje, manžel např. pracoval v zahraničí a doma byl jen o víkendech. Takže střídat opravdu nešlo. Měla jsem nastavené dlouhé běhy o víkendu, kdy pohlídal, přes týden jsem vybíhala se sportovním kočárem s nejmladší. Prostřední a nejmladší jsou od sebe 2 roky, bohužel bylo poměrně dlouhé období, kdy jsem neběhala, protože to zkrátka nešlo. Všechny děti v podstatě do tří let v noci pořádně nespaly, já dělám na sebe, takže jsem pracovala i všechny mateřské a bylo období cca 3 let, kdy jsem na to časově ani fyzicky neměla . Tedy měla, jestli to, že jsem vyběhla 1–2× týdně se dá počítat za trénování. Poté, co prostřední nastoupila do školky a já měla doma jen tu nejmenší, běhala jsem kratší běhy cca 5 km pravidelně s kočárem. A když mám konečně ve školce i tu nejmladší, tak už je to pohoda. Ale neumím si představit – jak píše Blanka – vstávat v noci, v určitá období pro mě bylo nejdůležitější přežít a běh šel stranou…

A ještě dodám – poslední období před školkou mi vyřešil pás, který jsem dostala, díky němu jsem začala běhat pravidelněji. Bylo to, jak píše Rudo – zapnula jsem pohádku, děti koukaly a já běžela. Teď už se na něj většinou jen práší, venku běhám raději, ale cca rok byl využíván opravdu hodně. Teď už ho použiju jen když je venku hodně velký mráz nebo naopak hodně velké vedro. Jinak ven a v případě potřeby nejstarší hlídá.

>> Brutto, 28. 08. 2014 15:07:35

Snažím se chodit spát mezi devátou a půl desátou. Když jdu spát později a pak ve 3 hod. vstávám a jdu běhat, tak vím, že celý den bude velmi těžký. Ve středu neběhám, takže se trochu dospím, a o víkendu chodím spát po obědě, pokud to jde. Jeden týden v měsíci mívám odpočinkový, to neběhám žádné těžké tréninky jako intervaly apod. a taky běhám jen cca polovinu kilometrů než obvykle. V zimě mívám odpočinkový celý měsíc. Takhle se dá fungovat dlouhodobě, ale ideální to rozhodně není a těším se, až budu moci trénovat v nějakou normální denní dobu.

děkuju všem za odpovědi.

teda, tak to jsi frajerka! >> BlankaM., 29. 08. 2014 07:26:42

Ahoj, my máme domluvu. 2× týdně chodí manžel v 18,00 a já vybíhám + víkendy. V zimě to bude horší, protože je brzy tma. Běžecký pás v ložnici to jistí. 

BlankaM- vstávat a běhat po třetí rodině ranní- velký obdiv!

>> Alena77, 31. 08. 2014 10:05:08

Tma běhu nebrání.

>> MartiNo, 31. 08. 2014 11:07:14

v slovenskom filme sa vzdy zhasne

>> MartiNo, 31. 08. 2014 11:07:14

No asi podle toho kde bydlíte. My bydlíme na kraji obce u lesa. Tma mému běhu brání. Bojím se.

>> rudo, 31. 08. 2014 19:35:47

…a pak jdou všichni běhat

>> Alena77, 31. 08. 2014 20:08:03

Tak to ti ale nebrání tma, ale strach. Bojíš se té obce za tmy, nebo lesa za tmy? Čeho v lese? Lidí z obce? Zvěře, která se probouzí až za tmy? Zkus si to nějak zracionalizovat – co se může stát jiného – horšího, než za světla… Ale jako jo, kdo se bojí, nesmí do lesa Co najít parťačku – parťáka? Nebo pokud se bojíš v lese, tak běhat do obce (případně naopak).

Bydlím v okrajovém sídlišti Prahy, městský lesopark (kde nejvíc běhám) mi přijde co se týká výskytu nebezpečných lidí horší, než odlehlejší les nebo naopak osvětlené ulice. Ale je to samozřejmě o povaze a pocitu.

Bojím se nějakýho magora, který by mohl číhat někde za stromem.

>> Alena77, 31. 08. 2014 20:27:41

A za světla nemůže číhat magor za stromem? Fakt je, že běhat pravidelně ve stejných místech může nějakého útočníka navnadit Co zkusit najít nějaký časový prostor ráno – to si vždy říkám, že magoři spí…

Za světla jsou venku lidi. Za tmy ani noha. Pořádné osvětlení chybí atd.

čekat v zimě za stromem na osamělou běžkyni… to by musel být leda nějaký magor.

(Nechci to moc zlehčovat, ale pravděpodobnost je fakt mizivá, obzvlášť když budeš měnit trasu a čas. A s parťákem se řádově ještě snižuje.)

Chápu ten strach, ale upřímně, ještě jsem nikdy neslyšel, že by se někomu při běhu něco takového vážně stalo. Daleko více případů se podle toho co slyším objevuje spíše při obyčejné chůzi, a ne v lese, ale ve městě, ne na osamělých místech, ale naopak tam kde to žije (za roh od diskotéky etc.)… Pro každý pád je fajn mít u sebe pepřový sprej, nebo paralyzér. Hlavně pepřák se hodí skoro vždy, zejména když člověk bydlí na okraji města a všichni kolem mají psy, přičemž ne všichni jsou natolik svědomití aby si dali pozor, že jim jednou za čas hafan nezdrhne ze zahrady do ulic…

>> Eirrikr, 01. 09. 2014 09:53:27

Vidis, ja jsem zazila. Ne primo uchyla, co na nekoho skace, ale exhiba. Bylo to prave tim, ze jsme pravidelne chodili behat do stejneho parku kazde Ut ve stejnou dobu v podvecer. Pan si sednul na lavicku v odlehlejsi casti okruhu a kdyz jsem probihala ja s klukama, tak vypadal normalne. Ale kamaradka mela vzdy ztratu a te se zvesela ukazoval. Dalsi okruh jsem sla s ni a jeden z kluku zustal pozadu, aby na nej vlitnul – ti ostatni se vratili, kdyz uz ho tenhle drzel. Dali mu na budku, ale za tyden tam byl zase. Po asi 4 tydnech se to vyresilo, kdyz jsem zase bezela s kolegynkou a jak jsme to cekaly, tak ve chvili, kdy se zacal predvadet, jsme neplanovane dostaly strasny zachvat smichu a jeste jsme si na nej ukazovaly. No a pak uz se neukazal. 

Nicmene je to dobrych 20let a od te doby nic

>> Eirrikr, 01. 09. 2014 09:53:27

http://brno.idnes.cz/…-zpravy.aspx?…

>> MartiNo, 01. 09. 2014 10:31:46

to nepochopim. S trochou nadsazky – Brno ma nejaky problem, muj pribeh je z luzaneckeho parku …

>> skritek Hugo, 01. 09. 2014 10:36:57 Tak to není problém Brna, v „našem“ parku (Hostivař) se taky občas vyskytne magor (exhibu jsem zažila kdysi osobně, o přepadeních vím naštěstí jen z médií). To nebezpečí, byť snad ne velké, tu vždycky je. Jde o to, jak se k tomu člověk postaví, respektive rozběhne. Já běhám, i sama, i za tmy. Měním časy a trasy, a prošla jsem výcvikem sebeobrany v rámci dlouholetého cvičení karate. Samozřejmě ani tak si nepřipadám zcela bezpečně, ale to by člověk nemohl dělat nic…

>> MartiNo, 01. 09. 2014 10:46:39 Martino, je to tak, Brno je začarované. Sestře se stala velmi nepříjemná věc při běhání – už před dvaceti lety na Kamenném vrchu. Měla štěstí, že přežila. V pátek odpoledne ve tři hodiny kousek od paneláku…

>> poohDA, 31. 08. 2014 21:03:37 Nojo, poohDA, ty jsi normální chlap, nevíš, co se honí v hlavě těm „jiným“. Fakt je, že já se v lese v noci nebojím, leda tak kance, ale v civilizaci hodně.

>> BlankaM., 28. 08. 2014 12:32:39 Blanko, smekám, vidím, že mám rezervy. Jsem ráda, že občas vstanu před pátou, ale taky nepotřebuju běhat takové objemy – vždyť musíš každé ráno dát nejmíň 20km, ne? Taky je potřeba dobře si zorganizovat den, abys mohla brzy ulehnout. I tak se spánkový deficit hromadí. Manželský život netrpí?