Je opravdu hnusné, kalné ráno. Jsem zachumlán až po nos a snažím se ignorovat otravnou budíkovou melodii. Venku je tma, mrholí a já mám otevřít oči a vstávat? Tak to ani náhodou! Za patnáct minut se situace opakuje, tma je pořád stejná, jen je ještě o něco hnusněji, je-li to ještě možné. Pomalu otevírám jedno oko, na druhé je dost času a pomalu si sedám. Ještě jsem se zapomněl zmínit, že je „fakt odporná zima“.
Odkaz na článek

Pěkný !