Možná je to nedůležité téma, ale týká se skoro každého, kdo si chodí zatrénovat ven v kterémkoliv menším městě, protože běžci jsou už dnes opravdu všude a téměř v každou denní dobu.

Jak to máte s pozdravem běžcům/běžkyním, které míjíte? Já beru pozdrav jako slušnost a samozřejmost, lyžaři se zdraví SKOL, vodáci AHOJ, fotbalisté a jiní týmoví sportovci před zápasem podáním ruky a u nás běžců beru jako pozdrav letmé zvednutí ruky.

Dříve byla odpověď samozřejmostí, ale čím víc běžců přibývá, tím víc si někdy připadám jako úchyla, který se vtírá do interního vnitra druhého a úplně ho tím pozdravem otravuje.

Zajímavé je taky sledovat četnost odpovědí v závislosti na denní době, když si jdu zaběhat ráno před prací mezi šestou a sedmou hodinou, tak se automaticky pozdravíme s každým, často jsem i ten, kdo zdraví jako druhý. K večeru mezi šestou a devátou se často s úspěchem nesetkám a zvláště z pohledu některých dam mám pocit, že je chci snad znásilnit. Teď, v době veder, si chodím zaběhat po desáté, někdy dokonce i po jedenácté hodině večerní a kupodivu je venku běžců ještě dost a ti naopak zdraví automaticky stejně, jako ti ráno, asi je v tom nějaký pocit sounáležitosti, že „nejsem jedinej blázen, co si šel v tuhle hodinu zaběhat“

Jaké máte zkušenosti se zdravením vy a můžu se zeptat na názor těch, kteří nezdraví, proč tomu tak je? To zvednutí ruky snad nikoho z tempa nevyvede Krásné letní kilometry všem!

Tohle se tu už párkrát probíralo, já si říkám, huba mi neupadne a tak se řídím stejným pravidlem jako v běžném životě, tedy zdravím první…no jo někdy zamrzí když pěkná holka dělá, jako že nevidí, jindy se zase pěkně usměje a to to vyváží.

Zdravím furt, i když poslední dobou se čím dál víc nedočkávám odpovědi. Asi jeden z nepříjemných následků běžeckého boomu :D

je nutna neustala komunikacia s inymi ludmi ??? nazoaj ???

pamatam si z jogoveho sustredenia ze 1 cely den od zobudenia az po zaspania

bol den nekomunikacny

kazdy mal byt uzavrety len sam do seba a nenechat nikoho aby mu vyrusoval myslienky a ani sam nikoho nevyrusovat, ani s pozdravom

sa tomu aj hovorilo ako den ticha alebo nerozpravania, co vsak vzdy bolo vysvetlene ze ide nielen o slovnu zvokovu komunikaciu ale o ticho myslienok medzi ludmi'

to znamena ze sa ani nepisali odkazy na paier, ani nebola posunkova znakova rec alebo pohybmi oci sa niekomu nieco neukazovalo

proste nekomunikacia ako ked je clovek uplne sam naprikald medzi stromami

ludia s tym mali vzdy ohromny problem a kto to potom sa snaizl robit nasilu tak zas nervozne na ludi zazeral

pritom ideal bol byt sam so sebou spokjny a vnutorne sa usmievat dovnutra na seba a usmievat sa na vonkajsi svet vseobecne ale nie na niekoho specifickeho kto prave ide oproti alebo sedi pro obede pri tom istom stole

myslym ze ist si zabehat je jako pohybova joga alebo pohybova meditacia

a mat na sebe prijemny usmev na cely svet a pozerat pred seba, sice sa ocami nevyhnut pohladu ale nedavat ziadnuy reakciu na konkretneho cloveka ani zmenou usmevu ani kyvanim ruky ci hlavy

je stav ktory sa malokomu podari

casto idu bezci behat lebo sa chu vyrozpravat a nakazit svojou zlou naladou alebo svojimi problemami aj niekoho ineho jak infekcny virus a pritom si hovori ze ved to je OK nakazil som svojim problemom „IBA“ svojho kamarata

ked idu bezci behat a byt sami so sebou tak pokial nemaju v sebe ten nadhlad tak radse sa tvaria ze nevidia a kukaju do zeme alebo nabok

ked sa stretnu bezci po tme, pred svitanim alebo po zapade

vtedy kratuicky priatelsky pozdrav je len take ubezpecenie , ze neboj nie som nepriatel si bezpecny a odpoved cakame tiez v tom zmysle

preto nocne pozdravenie nie je o potrebe komunikovat a neusatale byt s niekym, ale je to iba pud sebazachovy a nesirenia strachu

je zaujimave ze sa neustale opakuje hodnotit a kritozovat tych ktori chcvu byt sami so sebou a nechcu sa podriadit akemusi spolocenskemu pravidlu ze zdravit sa treba

ale to je iba IMHO

>> Chrosel, 17. 07. 2015 19:06:16

Jestli už se probíralo, omlouvám se, zkoušel jsem to najít přes vyhledávač, ale asi jsem hledal málo :)

>> rudo, 17. 07. 2015 19:25:47

To co píšeš je pravda…tak u pár jednotlivců, odhaduju, taky se mi to někdy stane, ale to pak nejdu běhat na náplavku se stovkami lidí kolem sebe, nebo na cyklostezku o víkendu, ale někam do lesa. Řekněme si to na rovinu, průměrný běžec bude to samé jako průměrný člověk neběžec, co se týká vychování.

Společenská pravidla vnímám tak, že nám zpříjemňují život, a tak zdravím, stejně jako nejdu do divadla v kraťasech nebo neprdím moc v tramvaji. Většině běžců je odpověď na pozdrav příjmená a tak jdu s proudem.

To Rubio : Vyhledávání na behej.com nepatří právě mezi silné stránky…stránek 

>> Rubio, 17. 07. 2015 16:18:14

Někteří lidé při běhání nezdraví, protože se třeba stydí, nebo to jsou introvertní typy či se jen jednoduše za běžce nepovažují. Někdo má totiž běh jako doplňkový sport, nebo se necítí být běžcem po jednom měsíci běhání, přijde jim to totiž jako příliš brzký vstup do této velké „rodiny“. Od kdy byste ostatní považovali za běžce? Od doby, kdy poprvé vyběhně, uběhne 10 kilometrů, po měsíci či snad po roce pravidelného běhání?

>> Rubio, 17. 07. 2015 20:17:07

Já jsem ráda že jsi toto téma resuscituova, protože mi to také vrtalo v hlavě.

Tchán občas vzpomíná jak jezdil tatrovkou a když jela tatra proti němu, tak se řidiči zdravili vystrčenou rukou z okénka. (Nepleťte prosím s hajlováním). Povídaní vždy zakončí vtípkem, že teď jezdí tolik náklaďáků, že by mu ta ruka z okýnka upadla.

Stejně to vidím s běžci. Na nějakém frekventovaném místě nebudu dělat nic jiného než zdravit a sotva se nadechnu. Nějaké neosobní ahoj mi přijde divné. Takže řeším úsměvem a decentní zamáváním ve stylu Alžběta II z limuzíny.

Jinak beru situaci při pozdním nočním běhu nebo v lese, kde je příjemné překvapení, když někoho potkám. I tak neříkám ahoj, ale spíš nějakou krátkou hlášku, pokud možno abychom se oba pousmáli.

Ale kdo si na mě s ahoj začne, tak mu to samozřejmě oplatím.

Ahoj jsme teď nedávno na sebe řvali z lodiček (sorry bobři) a tam se to fakt hodilo.

Zdravim pokynutim ruky asi kvuli pocitu nejake sounalezitosti, obvykle jako prvni. Kdo pohrouzen jest do sveho nitra, nebyva mym pozdravem nikterak rusen. Odpoved, zvlaste pak od hezkeho devcete, naproti tomu me nitro rozveseli a hned se mi bezi o neco lepe. Ty, kteri nereaguji, neodsuzuji, uz tak mam dost starosti. 

Například zde

>> tuton, 17. 07. 2015 22:10:42

>> Chrosel, 17. 07. 2015 19:06:16

Sakra chlapi, oba píšete o úsměvu od hezkých děvčat. Teď jste mi nasadili brouka do hlavy, zda bych neměla ten svůj úsměv přehodnotit. Jestli náhodou ty moje vyceněné tesáky nepůsobí kontraproduktivně.

Mám asi neobvyklý problém, ale mám špatnou paměť na lidi, které během běhu potkávám, a proto se mi stává, že stejnou osobu zdravím podruhé či dokonce potřetí během jednoho běhu. Stejný problém ale mívám, i když neběhám.

Ještě jedna otázka: mám zdravit probíhající běžce, i když zrovna neběžím, ale jsem běžecky oblečený, případně klušu, ale běžecky oblečený nejsem?

A další otázka: co se zdravením cyklistů, inlajnistů apod.?

>> gilwen77, 17. 07. 2015 22:24:22

Kdepak, ja si usmev nenarokuji. Odpovedi muze byt tez jen mavnuti rukou. I kdyz ona to ta devcata snad ani bez usmevu neumi 

A Tvuj usmev sice neznam, ale jsem na 99,9% presvedcen, ze by me potesil takovy, jaky je 

>> tuton, 17. 07. 2015 22:36:20 mavnuti rukou

Zdravím nahlas, slyšet mě možná ale někdy není. Mávání rukou vesměs nevnímám, protože vesměs koukám pod sebe na cestu apod. Nevidím ale žádný důvod řešit, zda druhý zdraví či ne, pokud se s ním neznám a vidím ho možná jednou v životě.

Asi mám ve svém okolí normální běžce a cyklisty . Většina zdraví ahoj, co mě překvapilo, že mě pozdravilo dnes i několik profi cyklistů !! Přiznám se, že jsem trochu rozpačitá z pozdravu " dobrý den " 

>> Petr Kaňovský, 17. 07. 2015 22:48:49

Všimla jsem si, že ty zdravíš hlasitě všechny a všechno co má jednu nohu zvednutou. Ať je to běžec, čáp v rybníce či čůrající pes.

>> gilwen77, 17. 07. 2015 23:05:05

Možná pro představu. Já běhám v průměru 2 hodiny denně, vesměs na hlavních brněnských cyklostezkách, či na sídlišti, či dokonce v třeba poblíž nádraží. Počet lidí, které potkám za dobu každého běhu, je vysoký, v řádech stovek až tisíců, počínaje běžci a konče třeba pejskaři. Občas pak na mě troubí i známí z auta, pokřikují dělníci ze staveb a podobně. Opravdu není v mých silách sledovat, koho už jsem potkal a koho ještě ne, či řešit, kdo mi odpoví a kdo ne.

A protože znám, jak se pohybuji já, tak mnohdy nejsem schopen odlišit, jestli dotyčný aktuálně běží, že trénuje, či běží na tramvaj apod. Zdravím preventivně každého, ale mám trochu pochybnosti, zda je to vždy potřebné či vhodné.

>> Chrosel, 17. 07. 2015 21:52:58

Vyhledávání na behej.com nepatří právě mezi silné stránky…stránek 

haha understatement of the century

>> Petr Kaňovský, 17. 07. 2015 23:15:24

Otázka zní, proč se tedy tím pozdravem/nepoz­dravem vysilovat 

Edit: kdybych tě neznala tak si řeknu, že lovíš rybky

v horskej turistike vraj zdravia prvi ti co uz idu dolu kopcom tych co este na neho len lezu dohora

neviem ako sa to dodrziava

myslim ze bezci by to mali mat tak ze vzdy zdravi najprv ten co bezi pomalsie toho co bezi rychlejsie

ak bezia jednym smerom je to jednoduche

ale ak bezia oproti to tazko odhadnut

japonci maju taky zvik ze aby vedeli kto je kto a kto sa prvy poklonit a ako hlboko sa ma kto komu poklonit tak sa pri stretnuti najprv postavia proti sebe, podaju si vzajomne vyzitky kde je napoisane kto je kto aka velaka paka a tak vedia kto sa ma ako hlboko poklonit tomu druhemu

v armade je to jendoduchie kazdy ma jasne vylozky na pleciach podla coco sa vie kto komu najopv

bezci by si asi najprv mali zakricat momentalne tempo z garmina a pdola toho vedet kto zdravi prvy

myslim ze cokoro to techmnologia usetri a garmin bude ukazovat aj rychlost bezcov bliziacich sa takze zdraviacia hierarchia bude jasna

vylepseny Gramin potom pozdravu nahlas za bezca, haha

sorry

>> rudo, 17. 07. 2015 23:24:39

Rudo : Garmin, 1 : 0

>> rudo, 17. 07. 2015 23:24:39

Na horách zdravím turisty vesměs až od nadmořské výšky cca. 1000 metrů. Kdybych měl zdravit každého třeba přímo v Lázních Jeseník či Špindlerově Mlýně, tak by to pro mě bylo skoro nemožné. 

Ještě bych také mohl připevnit na tričko nějaký nápis, pokud možno zepředu i zezadu, pak bych nepotřeboval mluvící Garmin. 

>> Petr Kaňovský, 17. 07. 2015 23:43:55

ked uz si zacal o tych trickach s napismi, este som netsretol behajucu holku s trickom :

jo ty kozy jsou k ohmatani

Ja taktiez zdravim a to aj napriektomu, ze stretavam vela bezcov, beham si na pohodu, takze ma to zo ziadneho extra treningoveho nasadenia nevyrusi. Pride mi to take mile a sudrzne, v dnesnom stresovom svete… Aj moje skusenosti hovoria, ze baby odzdravia menejkrat, ale to mna zasa az tak trapit nemusi :D ale aj tak 90% odzdravi… Obcas, ked je unava, ma vie taky usmiaty bezec dobre nakopnut 

Ja zdravim bezce, obcas me pozdravi cykliste, coz potesi. Dnes jsem v Ceske Trebove zdravil rano bezce a cumel jak kdyby ho nikdo nikdy nepozdravil Pozdravem neurazim si rikam takze zdravim jak muzu

>> rudo, 18. 07. 2015 00:13:50

ked uz si zacal o tych trickach s napismi, este som netsretol behajucu holku s trickom :

jo ty kozy jsou k ohmatani

Tak potěším jistě nejen tebe:

Než dávat peníze na běžence, půjdu raději rozdávat tahle trička…běžkyním !

>> Petr Kaňovský, 17. 07. 2015 23:43:55

Spíše než nadmořskou výšku bych řešil lokalitu kde turisty zdravit a kde ne. Máme u nás mnoho míst v nižší nadmořské výšce kde se pohybují opravdu jen turisté a pozdrav zde považuji za samozřejmost. Naproti tomu např. Radhošť nebo Snežka, i když jsou přes 1 000 m.n.m., se mi pro davy turistů nejeví právě nevhodnější pro nějaké zdravení.

>> 321919, 20. 07. 2015 20:13:42

Ano, s pohodlím se ztrácí respekt a pocit sounáležitosti. Lidé, kteří vyjeli na Sněžku lanovkou mají jiný vzájemný vztah než ti, kteří ji zdolali pěšky.

>> Chrosel, 19. 07. 2015 22:28:33

vdaka, ale z bezeckeho hladiska asi len iluzia, bezkyne na to vacsinou nemaju

>> rudo, 20. 07. 2015 21:10:31

…elitní běžkyně nemajů, ale mnohé, často začátečnice, než z běhu vyhubnou, ty ano